Obojživelníci ( Amphibia )

1. Obojživelníci (Amphibia) Jan Calta

2. Zařazení Říše: Živočichové Oddělení: Triblastica Řada: β – Druhoústí Kmen: Strunatci Podkmen: Obratlovci Nadtřída: Čtyřnožci Třída: Obojživelníci

3. Obecná charakteristika • Schopnost života na souši, ale rozmnožováním trvale vázáni na vodu • Při vývoji rozsáhlá anatomická přestavba dýchacích orgánů, cévní a svalové soustavy • Malé rozšíření – nesnášejí suchý vzduch a nízkou teplotu => největší rozšíření v tropických oblastech • Bioindikátoři, nežijí ve slaných vodách • Studenokrevní • Relativně malá pohyblivost • Loveni ptáky, plazi, savci i bezobratlými (raky) • Jejich předky byli krytolebci (před více jak 370 mil. let = prvohory - devon, původ u lalokoploutvých ryb) • V ČR chráněni zákonem

4. Rozmnožování a vývoj • Gonochoristé • Vajíčka oplozována spermiemi při páření ve vlhkém prostředí • Oplození vnitřní (většina druhů) • Oplození vnější (žáby) • U pohlavních žláz tuková tělíska - zásoba energie • Vajíčka: • Většinou kladena přímo do vody • Bez zárodečných obalů a skořápek (jediný obal - chorion)

5. Larvy (pulci) • Anatomie a způsob života podobný rybám - dýchání žábrami • Postranní čára (proudový orgán; hlavní smyslové ústrojí) • Lysá kůže bez žláz • Rostlinná potrava (v prvních dnech života rosolovité obaly vajíček) • Ocas hlavním zdrojem svaloviny pro další vývoj

6. Dospělí jedinci • Převážně na souši • Mnohobuněčné žlázy – vylučování ochranného hlenu nebo jedovatých výměšků • Mimořádně vyvinutý lymfatický systém • Pigmentové buňky (chromatofory) => zbarvení • Potravou převážně hmyz • Dýchací soustava: • Plíce - „polykání“ vzduchu • Doplňkové kožní dýchání (až 2/3 potřebného kyslíku)

7. Nervová soustava: • Hlavně střední mozek • Sluch - bubínek na povrchu hlavy, střední i vnitřní ucho, dvě Eustachovy trubice • Zrak - oko chráněno třemi víčky (horní nepohyblivé, dolní pohyblivé, průhledná mžurka), barevné vidění • Čich - vyvinutý, poprvé Jacobsonův orgán • Trávící soustava: • Ústní dutina s ozubenými čelistmi a vychlípitelným lepkavým jazykem • Zatažení očních bulev - posunutí potravy do jícnu • Končí kloakou • Vylučovací soustava: • Párové prvoledviny -> močovody -> močový měchýř -> kloaka

8. Cévní soustava: • Srdce - 2 předsíně a 1 komora (okysličená krev se částečně mísí s odkysličenou) • Tělní a plicní krevní oběh • Kostra: • Vždy kostěná • Není hrudní koš • Zploštělá lebka, páteř tvořena obratli zatlačujícími chordu • Přední končetiny většinou 4 a zadní 5 prstů

10. Podtřída: Beznozí (Apoda) • Starobylí tropičtí obojživelníci (Afrika, Jižní a Střední Amerika, Indomalajská oblast) • Žijí pod zemí • Válcovité tělo bez končetin podobné kroužkovcům • Lysá, žláznatá pokožka s kruhovitými záhyby • Vyvinuta pouze pravá plíce • Dobrý čich • Vejcorodé (vodní) druhy – vodní larvy Živorodé druhy – larvální vývoj v těle matky • Dospělí jedinci v půdě nebo ve vodě, délka kolem 1 m

11. Červor cejlonský (Ichthyophis glutinosus) • Cejlon, při březích řek nebo jezer • Délka dospělce kolem 40 cm • Samička se obtáčí kolem snůšky vajíček - vylučování kožního slizu s vyživovací a ochrannou funkcí • Vylíhlá larva do vody -> přeměna (délka asi 17 cm) -> zbytek života na souši

13. Podtřída: Ocasatí (Caudata) • Mírné pásmo severní polokoule • Dva páry stejně vyvinutých končetin • Hlava zřetelně oddělená od protáhlého těla • Ocas s kožním lemem • Larvy podobné dospělým jedincům • Schopnost regenerace • Převážně vejcorodí (sameček odkládá spermatofory na dno tůně -> pohlavní otvor samičky -> oplozená vajíčka na vodní rostliny) Některé druhy vejcoživorodé a neotenické (rozmnožování už ve stadiu larvy)

14. Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) • Vlhké lesy • Aktivní v noci • Pomalý pohyb • Dospělý jedinec téměř nezávislý na vodě, ale vyžaduje vysokou vlhkost prostředí • Délka do 28 cm

15. Larva mloka skvrnitého Dospělý mlok skvrnitý

16. Velemlok čínský (Andrias davidianus) • Potoky a jezera, živí se rybami • Kriticky ohrožený druh • Až 180 cm • Pražská zoo • Inspirace pro Čapkovu Válku s mloky

17. Lebka velemloka čínského Detail přední končetiny

18. Čolek obecný (Triturus vulgaris) • Ze stran zploštělý ocas • Při hladině vody dýchá vzdušný kyslík • Přezimuje v půdě mimo vodu • Vývoj asi 3 měsíce • Pozoruhodné páření - „svatební šat“ samečků (zvýraznění hřbetní části těla, velmi pestré zbarvení)

19. Samec Samice

20. Čolek horský (Triturus alpestris) • Nejpestřejší zbarvení • Břicho bez skvrn (rozdíl od čolka velkého)

21. Čolek velký (Triturus cristatus) • Až 18 cm • Zrnitá kůže

22. Axolotl mexický (Sideron mexicanum) • „Vodní dráček“ nebo „tygří mlok“ • Chován akvarijně • Neotenické larvy se schopností pohlavního rozmnožování (larvální stadium až 35 cm) • Keříčkovité žábry • Vývoj v dospělce v přírodě jen vzácně (při stresových situacích) - metamorfóza v laboratorních podmínkách (podávání hormonu štítné žlázy)

24. Macarát jeskynní (Proteus anguinus) • Endemit podzemních vod Dinárského krasu • Slepý, bez pigmentu • Až 70 let • Bez potravy vydrží i 10 let

26. Podtřída: Bezocasí (Ecaudata) • Současné druhy v řádu žáby (Anura) • Nejpočetnější, nejrozšířenější, vývojově nejpokročilejší • Zkrácené, zploštělé tělo bez ocasu • Redukovaná krční část • Zadní končetiny mohutnější • Velké vystouplé oči • Nízká schopnost regenerace • Zadní končetiny často poměrně mohutné • Nemají žebra • U samců rezonanční měchýřky • Vodní druhy - plovací blány mezi prsty zadních končetin

27. Skokan hnědý (Rana temporaria) • V ČR nejběžnější • Samečkům v době páření narůstá na palcích předních končetin „mozol“ - přidržování samice, pomoc při kladení vajíček • Samice může naklást až 4000 vajíček • Kladení do mělkých tůní (rychlejší vývoj) • Ve vajíčkách tmavý pól směřující vzhůru • Potravou kromě hmyzu i žížaly nebo slimáci • Skok až 1 m • Skřehotání

29. Skokani během páření Detail vajíček nakladených poblíž vody

30. Skokan ostronosý (Rana arvalis) • Zašpičatělá hlava • Samci se v době páření zbarvují do modra • „Žabí stehýnka“

31. Zbarvení samce skokana ostronosého během období páření

32. Skokan štíhlý (Rana dalmatina) • V ohrožení může skočit až 2,5 m do dálky • Lužní lesy • Skřehotání

33. Skokan zelený (Pelophylax esculentus /Rana esculenta) • Hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého • Celoročně vázaný na vodu • Přezimuje v bahně na dně • Samička klade až 10 000 vajíček • Skřehotání

35. Skokan skřehotavý (Rana ridibunda) • Teplé nížiny • Samice dlouhé až 16 cm • Život 5 - 10 let • Variabilita zbarvení • Skřehotání

36. Kuňka obecná (Bombina bombina) • Také kuňka ohnivá - zbarvení břicha • Dlouhá asi 5 cm • V ohrožení se převrací na záda (- výstraha pro predátora) a může vylučovat bělavý toxický sekret • Chybí vnější ušní bubínek • Pulci mají dýchací otvor na břiše • V ČR ohrožená

38. Blatnice skvrnitá(Pelobates fuscus) • Aktivní v noci • V ohrožení vylučuje výměšek páchnoucí po česneku • Vajíčka klade do provazců a obmotává je kolem stonků vodních rostlin • Pulci mohou být větší než dospělí jedinci

39. Pulec blatnice

40. Ropucha obecná (Bufo bufo) • Aktivní v noci • Za očima jedové žlázy • Svrchní strana těla bradavičnatá • Konzumuje z hlediska člověka škodlivé živočichy, někdy ale také kanibalismus • Samice až 20 cm • Při páření objímavý reflex u samců - pokud je málo samic, vznikají „ropuší copy“

42. Rosnička zelená (Hyla arborea) • Paličkovitě rozšířené konce prstů s přísavnými polštářky • Na stromech nebo keřích v listnatých lesech • Skřehotáním reaguje na změnu tlaku, zbarvením na teplotu a vlhkost • Samec má nápadný hnědožlutý vak na hrdle • „Nejhlasitější“ žába Evropy

44. Drápatka vodní(Xenopus laevis) • Afrika • Chybí jazyk • Využití ve vědě (hormonální test zjištění rané fáze těhotenství) • Chov v akváriích • Na bocích „stehy“ - smyslový orgán zaznamenávající vibrace

46. Veleskokan goliáší(Conraua goliath) Západní Afrika Největší žába (Délka s nataženýma nohama až 96 cm, váha 4 kg, doskok 6 m)

47. Pralesnička (Dendrobates) Nejjedovatější Tropické lesy Střední a Jižní Ameriky Přísavky, život v korunách stromů

48. Zdroje • Biologie pro gymnázia, 9. vydání – 2007, RNDr. Jan Jelínek + RNDr. Vladimír Zicháček • http://www.giobio.ic.cz/dok/ram_nemoc/obojzivelnici.pdf • http://cs.wikipedia.org/wiki/Oboj%C5%BEiveln%C3%ADci • en.wikipedia.org • http://www.biomach.cz/biologie-zivocichua/obojzivelnici-amphibia • http://oko.yin.cz/31/cervor-cejlonsky/ • http://blogripper.net/content/landrias-japonicus-et-landrias-davidianus • http://amphibia.webzdarma.cz/Colek%20horsky.htm • http://zena-in.cz/clanek/axolotl-ma-recept-na-vecne-mladi/kategorie/zviratka/rubrika/domacnost • http://nnm.ru/blogs/ianimal/protey_evropeyskiy_ili_olm_lat_proteus_anguinus/ • http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id16807/?taxonid=331 • http://www.enviport.cz/skokan-stihly-rana-dalmati.aspx • http://drapatka.ic.cz/?strana=7