130 likes | 228 Views
Erazim Kohák. www.zlinskedumy.cz. Klíčová myšlenka. „ Být uvědomělým demokratem znamená filosoficky myslet“ „Kdo o životě nepřemýšlí, nežije. “ [ 1 ]. Život a dílo. 1933 Praha morální a ekologický filozof v exilu od r.48 , studium fil.na Yaleově univ.
E N D
Erazim Kohák www.zlinskedumy.cz
Klíčová myšlenka • „ Být uvědomělým demokratem znamená filosoficky myslet“ • „Kdo o životě nepřemýšlí, nežije. “ [1]
Život a dílo • 1933 Praha • morální a ekologický filozof • v exilu od r.48 , studium fil.na Yaleově univ. • od r.1976 prof.na Bostonské univ. • od r.1991 prof. na FF UK Praha • publikuje ve Fil.čas., zájem o otázky ŽP a čes-sl. vzájemnosti v čas. Listy, Mosty, 7.G • aktivní v Českobratrské cír.evangelické
Metodologicky vycházím z Husserla [viz pojem Wertnehmung v Ideen II!]. Svůj filosofický úkol chápu v duchu pozdějšího Masaryka jako průběžné hledání představy o smyslu našeho pobývání a obcování, na které bychom mohli pevně stát a klidně spát. Tento úkol považuji za obzvlášť naléhavý ve věku globalizace, který jedinci otvírá obzory a tím ho jak osvobozuje, tak ochuzuje o tradiční vztahy a souvislosti, které určovaly jeho samozřejmé sebevědomí. Jedinec se stává „člověkem bez vlastností“ (Musil). Pokud se má množina takových jedinců stát soužitím ve svobodě a úctě, ne jen bezejmenný manipulovatelný dav, připadá mi nezbytné, abychom - tentokrát vědomě – promýšleli sdílené i svérázné složky své kulturní totožnosti, lidské, evropské i české. [2]
Základem jak demokracie, tak etiky je pro něho prožitek niterné hodnoty či dobroty všeho bytí a z toho vyplývající postoj úcty a dobré vůle. Tento základ uplatňuje pod doj-mem života na lesní samotě na vztah člověka k mimolid-skému světu. Ve své nejznámější knize The Embers and the Stars (1982) vychází z bezprostředního prožitku pří-rody jako zároveň člověku důvěrně známé a zcela své-bytné. Tento prožitek ho dovádí k ekocentrismu: člověk není "vyšší" bytostí, je však ve své svobodě (či nedosta-tečné pudové výbavě) bytostí odpovědnou. Vypracovává pojetí ekologie nikoliv jako pokusu o návrat k nevinnosti (k přírodě) nýbrž jako vědomé přijetí odpovědnosti za následky lidské přítomnosti a hledání udržitelného pojetí lidského pobývání a života ve společenství všeho stvoření v duchu A.Leopolda a A. Schweitzera. [3]
Dílo • V češtině jsem jako první krok v tomto filosofickém úsilí napsal nástin opěrných bodů v dějinách evropského myšlení, Člověk, dobro a zlo Praha, Ježek, 1993;. Po tom následovala řada drobných přípravných prací (např. Průvodce po demokracii Praha, SLON, 1997; a texty souborně vydané jako Orbis bene vivendi Praha, Junák, 2001;. Další základní krok představují dvě etické monografie, Zelená svatozář Praha, Sociologické nakladatelství, 1998 o ekologické etice a Svoboda, svědomí, soužitíPraha, Sociologické nakladatelství, 2004 o obecné etice. Po těch následoval další sborník drobných prací, Zorným úhlem filosofa Praha, Ježek, 2004;. [4]
Texty k zamyšlení • „Odcizení řeči od života, filozofie od prožit-ku, se nedá čelit stejně umělou, formální teorií o odcizení…Odcizení myšlení od života se dá čelit jen neodcizeným slovem, v němž posluchač přímo cítí pravdu a sku-tečnost žití. Je třeba psát prostě, je třeba jasně myslet, jasně filosofovat, ne mystifi-kovat člověka odborností. Pravda tak vyjá-dřená, že se stává nesdělitelnou, přestává být pravdou. “[5]
„Vyrůstal jsem za války a velice dobře si pamatuji, jak se Němci durdili, jak můžou Češi ronit slzy nad Židy, když na východní frontě trpí a umírají krásní mladí Němci. To jsem slyšel několikrát. A teď to slyším znovu. Jak můžu litovat zvířat, někde zavřených ve vězení, když přece umírá tolik lidí. Jako by židovská bolest méně bolela než árijská, zvířecí než lidská.“ [6]
„Pokud chce fil.usilovat o život v pravdě, ne-může se spokojit ani s dogmatismem, ani se skepsí. Potřebuje se obrátit od nesmyslného světa mat.-fyz.objektů k smysluplnému světu života a usilovat o popis a pochopení jeho smysluplné struktury. Nebude nikdy přísnou vědou, protože své pojmy nemůže oddělit od zážitků. Avšak skutečnost, kterou popisuje zůstává ve své podstatě jedna-skutečnost lidského bytí „ve světě života“: sdílené humanitas ve sdíleném světě dobra a zla [7]
Otázky • 01. Co je ekocentrismus ? • 02. O jakém odcizení pojednává první txt k zamyšlení ? • 03. Vyjádřete hl.myšlenku druhého txtu k zamyšlení. • 04. Filozofie usilující o život v pravdě musí podle posledního txtu k zamyšlení provést obrat …?
Citace • [1] KOHÁK, Erazim. Zorným úhlem filosofa. Rychnov n.Kněžnou: JEŽEK, 2004. s. 7-10. • [2] Dostupné z http://cgs.flu.cas.cz/redaction.php?action=showRedaction&id_categoryNode=486 • [3] GABRIEL, Jiří et al. Slovník českých filozofů. Brno: Masarykova univerzita, 1998. s. 271. • [4] Dostupné z http://cgs.flu.cas.cz/redaction.php?action=showRedaction&id_categoryNode=486
[5] KOHÁK, Erazim. Dopisy přes oceán. Praha: SPN, 1991. s. 123. • [6] Dostupné z http://cs.wikiquote.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k • [7] KOHÁK, Erazim. Pražské přednášky. Praha: JEŽEK, 1994. s. 44.
Odkazy a zajímavosti • http://ttp://www.husitstvi.cz/ro27.php