Download
1 / 18
180 likes | 400 Views
Konfixace. Italská lexikologie – 5 Jan Radimský Filozofická fakulta JU, České Budějovice. Literatura k tématu. Základní : viz kompozice + článek J. Radimský: Konfixace v současné italské slovotvorbě (rukopis). Terminologie. konfixace - André Martinet (1979, 1985)
E N D
Konfixace Italská lexikologie – 5 Jan Radimský Filozofická fakulta JU, České Budějovice
Literatura k tématu Základní: viz kompozice + článek J. Radimský: Konfixace v současné italské slovotvorbě (rukopis)
Terminologie • konfixace - André Martinet (1979, 1985) • v italštině confissazione – podle překladu Martinetovy Syntaxe générale • termín se rozšířil díky slovníku GRADIT (De Mauro T., 2000), který ho ale chápe šířeji • knižní kompozice (fr. composition savante, it. composizione dotta) – L. Guilbert, E. Benveniste... • composizione con elementi colti (M. Dardano – P. Trifone) • composizione con elementi neoclassici (C. Iacobini) • composizione con elementi greco-latini (L. Serianni) • composizione con prefissoidi e suffissoidi (P. Tekavčić, B. Migliorini) • composizione con semiparole (S. Scalise) • composizione con elementi scientifici (P. Tekavčić) Co všechno tyto termíny prozrazují o podstatě konfixace ?
Teoretické vymezení konfixace • První krok dělá A. Darmesteter (1894), když rozlišuje: • kompozitum vypůjčené z klasických jazyků jako celek (např. fr. abrogation / it. abrogazione z lat. abrogatio) • (v naší dnešní terminologii) konfixát jako photographie z původem řeckých prvků photo- a –graphie : využívá také vypůjčený řecko-latinský materiál (tj. slovní základy) a vypůjčené slovotvorné modely, ale ke spojení příslušných prvků došlo až v některém z románských jazyků • V italštině totéž F. Tollemache (1945) • Druhý krok: E. Benveniste (1974) - Formes nouvelles de la composition nominale. • na příkladu fr. slova microbe ukázal, že konfixace ve francouzštině nerespektuje pravidla řecké a latinské slovotvorby (jak předpokládal Darmesteter), ale funguje podle pravidel nových, takže se jedná o originální slovotvorný postup vlastní moderním románským (i nerománským) jazykům.
Historický nástin konfixace • Slovotvorný prostředek i materiál vypůjčený z latiny / řečtiny • Zejm. od 15. století (humanismus) – latina progresivně ztrácí funkce jazyka literárního – úředního – vědeckého – liturgického (až do 20. stol.) na úkor „lidových jazyků“ • Vzniká potřeba vytvářet odbornou terminologii v románských jazycích – výpůjčky z latiny a řečtiny. • Zlatým věkem konfixace 18.-19. století (osvícenství, průmyslové revoluce) • Motorem slovotvorby francouzština, ale stejný proces probíhá v dalších rom. jazycích • Konfixace patří k pilířům moderního „evropského intelektuálního lexika“ – konfixáty patří často k tzv. „internacionalismům“
Konfixace: internacionalismy • It. biometrìamisurazione dei parametri fisici e biologici relativi agli esseri viventi • FR: biométrie, A: biometrics, N: Biometrie, Šp: biometría,... • Konfixáty – odborné termíny jsou si v řadě evropských jazyků velmi podobné
Internacionalismy a role francouzštiny: příklad automobil • Francouzské substantivum automobile má podle TLFi původ ve francouzském adjektivu automobile (auto + mobile, 1866) ve významu samohybný (voiture automobile – samohybný vůz) • Jako podstatné jméno se francouzské automobile objevuje kolem roku 1890 a odtud se šíří do dalších jazyků • Italské automobile je podle slovníku GRADIT datováno kolem roku 1892 a je motivováno francouzštinou. Může tedy jít o výpůjčku z francouzštiny...? • Konfixát automobile je nicméně možné utvořit i podle italských slovotvorných pravidel, takže nejde v pravém slova smyslu o výpůjčku z francouzštiny, ale spíše o strukturní kalk.
Konfixace – základní principy Konfixace je - kombinace alespoň dvou bází ( // kompozice) - obě, nebo alespoň jedna z nich je tzv. „konfix“ (Scalise: semiparola) Typický případ: dermatoscopio, s.m., 1995 • prvky (konfixy) jsou knižního původu • - řec. dérma+atos (kůže) > dermato- • - řec. skopéó (dívám se) > - scopio, cf. lat. –scopium • pořadí složek: větví doleva (na rozdíl od románských kompozit) – což má také knižní původ • konfixy nejsou samostatné (*dermato, *scopio) • konfixy mají ale „funkční samostatnost“ – pro mluvčího identifikovatelné a spojené s referenčním významem • konfixy vytvářejí bohatá paradigmata slov (konfixátů): vysoká motivovanost, tzv. family size effect • dermatologia, dermatomicosi, dermatoplastica, dermatotropo... (cca 50 v Graditu) • aeroscopio, artroscopio, broncoscopio, cardioscopio... (cca 200 v Graditu)
Bohatá paradigmata konfixů • Srovnání konfixace a kompozice podle GRADITu
Konfixy – specifické rysy • Některé konfixy (pouze malá část z nich) se může objevit na 1. i 2. pozici ve slově – to je ve slovotvorbě ojedinělý jev • fonografo – grafologia • Menší část klasických konfixů se osamostatnila, např.: mania, fobia, farmaco, spettro, pausa
Produktivní typy moderních italských konfixátů Produktivní typy současných italských konfixátů
Vznik nových konfixů... ? • Mohou na stejném principu fungovat i jiné jednotky, než jednotky s knižním řecko-latinským původem? • Co bude definičním rysem konfixace oproti kompozici? • pořadí složek (větvení doleva)
Příklad změny významu: narco S pomocí slovníku určete významový posun konfixu narco v následujících slovech: • narcoterapia • narcoterrorismo • narcotrafficante • narcodollaro • narcolessia
... několik statistických dat o konkurenci kompozice a konfixace v současné italštině (1980-1999) (JR, 2006)
