Tkáně

1. Tkáně .

2. soubory buněk mající stejný tvar a vykonávající společnou hlavní funkci • dělí se: - epitely - pojiva - tkáň svalová - tkáň nervová Tkáně

3. Epitely • soubory buněk hustě k sobě přiřazených, pokrývajících povrch nebo vystýlajících dutiny • jednovrstevný epitel má buňky uložené v jedné vrstvě a podle tvaru buněk je: - plochý - krychlový - válcovitý • mnohovrstevný epitel má buňky uspořádané ve vrstvách • podle funkce rozdělujeme epitely: - krycí - výstelkové - žlázové (epitelové buňky vyměšují určité látky) - resorpční (epitelové buňky vstřebávají určité látky) - dráždivé (epitelové buňky jsou dráždivé)

4. tkáně, které se kromě buněk skládají ještě z mezibuněčné hmoty, jíž může být takové množství, že určuje základní vlastnosti tkáně • mezibuněčná hmota vzniká činností pojivových buněk • Rozlišujeme tři druhy pojiv: - vazivo - tkáň chrupavková - tkáň kostní Pojiva

5. měkká tkáň složená z nepravidelných cípatých a vřetenových buněk, uložených v polotekuté až rosolovité základní hmotě • probíhají v nich vlákénka – vazivové fibrily: - kolagenní fibrily (vařením se rozpouštějí na klih) - elastické fibrily • některé vazivové buňky v sobě hromadí tuk a mohou se změnit na tukové buňky, jiné hromadí barviva, a mění se tak na buňky pigmentové • vazivové buňky v blízkosti cév vykonávající měňavkovitý pohyb a dovedou pohlcovat cizí částečky = histiocyty • ve vazivu jsou roztroušeny buňky žírné obsahující v cytoplazmě heparin, látku brzdící srážení krve • rozlišujeme různé druhy vaziva: - řídké vazivo: nečetné fibrily a hojná mezibuněčná hmota; je měkké, poddajné a tvoří výplně jiných tkání - tukové vazivo: řídké vazivo, v jehož buňkách je nahromaděn tuk - tuhé vazivo: četné fibrily zhuštěné do svazků; je vláknité a tuhé; drží kosti pohromadě, tvoří kloubní pouzdra a šlachy - lymfoidní vazivo: síťovité, v síti vazivových buněk jsou nahromaděny bílé krvinky; vazivo je dobře zásobeno krví prostřednictvím cév Vazivo

6. Chrupavka • pevná, bílá nebo nažloutlá, obsahuje okrouhlé buňky, uložené buď jednotlivě, nebo po několika v komůrkách pevné základní hmoty • rozlišujeme: - chrupavka sklovitá: fibrily nejsou v této hmotě patrné - chrupavka vazivová: lze pozorovat vazivové fibrily - chrupavka elastická: obsahuje elastické fibrily • povléká kloubní konce kostí, tvoří hrtan, přední konce žeber, tvoří vložky mezi kostmi, je ve stěnách průdušnice, průdušek, v ušním boltci, přepážce nosní • je téměř bez cév, řezné rány chrupavkou se nehojí

7. tvrdé pojivo základní hmota je prostoupena fosforečnanem a uhličitanem vápenatým ústrojnou pružnou látkou je ossein; kosti dětí obsahují hodně osseinu, a jsou proto pružné a poddajné kost je hojně prostoupena krevními cévami > kosti dobře hojí Kost

8. tvořena protáhlými jednotkami, které se po podráždění smršťují • tři typy: - svalstvo hladké: je tvořené protáhlými jednojadernými buňkami vzájemně spojenými jemným vazivem; v cytoplazmě obsahují buňky jemná, smrštitelná vlákna; tvoří převážnou část trávicí soustavy, stěny dělohy, močového měchýře; pracuje nezávisle na naší vůli, je inervováno vegetativními nervy - svalstvo příčně pruhované: skládá se ze svalových vláken, která jsou mnohojaderná; už při slabém zvětšení lze na vlákně pozorovat pravidelně se střídající světlé a tmavé úseky; jeho činnost je ovládána vůlí, je řízeno míšními a mozkovými nervy a je pod kontrolou mozkové kůry; tvoří svaly kosterní, svaly jazyka a hltanu - svalstvo srdeční: rovněž příčně pruhované, ale složené z jednojaderných až dvoujaderných úseků, propojených šikmými můstky; smršťuje se rytmicky, nezávisle na vůli, je řízeno vegetativními nervy Tkáň svalová

9. Tkáň nervová • skládá se z bohatě rozvětvených nervových buněk (neuronů), vedoucích vzruchy • výplň mezi nervovými buňkami tvoří drobné, bohatě rozvětvené buňky – neuroglie; tyto buňky vyživují neurony a odvádějí odpadní látky metabolismu v nervové tkáni • okolo dlouhých výběžků neuronů tvoří neuroglie ochranný obal – Schwannovu pochvu, pod kterou se na mnohých vláknech vytváří myelinová pochva Neuron