Širší souvislosti konzumace lokálních potravin Kopřivnice, 17. 5. 2012

1. Širší souvislosti konzumace lokálních potravin Kopřivnice, 17. 5. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org

2. Dnešní kontext Svět -7 miliard obyvatel ČR – 10,3 mil. Počet lidí trpících podvýživou od roku 1969 V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda lidí, v roce 2010 číslo díky mírnému ekonomickému oživení kleslo na 925 milionů. Pro rok 2011 Organizace pro výživu a zemědělství FAO reviduje metodologii. Zastoupení v zem. sektoru: ČR: 5,6 % Země v Africe: 60-90 %

3. Dnešní kontext Kdo jsou hladovějící? PARADOX HLADU – situaci potravinové nejistoty jsou nejvíce vystaveni ti lidé, kteří se přímo či nepřímo podílejí na produkci potravin.

4. Chudoba ve světě • ¼ populace v rozvojových zemích žije s 1,25 USD na den • 1 miliarda lidí bez přístupu k nezávadné pitné vodě • 1, 6 miliardy lidí bez přístupu k elektrické energii • 3 miliardy lidí žijí v nevyhovujících hygienických podmínkách • ¼ dětí v rozvojových zemí trpí podvýživou (WorldDevelopment Report 2010)

5. Dnešní kontext

6. Dnešní kontext Hladomor v Africkém rohu 2011 V červenci 2011 vyhlásila OSN ve dvou oblastech Somálska stav hladomoru, do podzimu byl hladomor vyhlášen v 6 oblastech. Odhady: 10 – 12 milionů lidí trpělo akutním nedostatkem potravin v Somálsku, Etiopii a Keni. Definice hladomoru: obecná chybí, ale udává se, že více než 30 % obyvatelstva trpí podvýživou a umírají minimálně 2 dospělí nebo 4 děti na každých 10 tisíc osob.

7. Hladomor v Africkém rohu, 2011

8. Dnešní kontext Potravinová krize v Sahelu 2012 Ohroženo na 15 milionů lidí – výhled červen až září • Niger • Mali • Čad • Mauretánie • BurkinaFaso • Senegal • Gambie

9. Řecko21% chudých

10. Hlad vs. potravinová bezpečnost Rozměry potravinové bezpečnosti • dostupnost (foodavailability), • přístup k potravě (foodaccess), • využití potravy (foodutilization), • stabilita přístupu (stability ofaccess). Potravinová bezpečnost je zaručena tehdy, pokud za všech okolností mají všichni lidé ekonomický, sociální a fyzický přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin postačujících k pokrytí potřeb jejich výživy a stravovacích preferencí tak, aby mohli vést aktivní a zdravý život.“ WorldFood Summit, 1996 Rozdíl mezi potravinovou bezpečností (foodsecurity) a bezpečností potravin (foodsafety).

11. Právo na potraviny, potravinová soběstačnost • Právo na potraviny (Right to Food) • Státy mají povinnost toto právo chránit, respektovat a naplňovat. • Potravinová soběstačnost • Potravinová suverenita • soběstačnost x nezávislost

12. Hlad vs. potravinová bezpečnost Přetrvávající mýty: • nedostatek potravin (v současnosti ne, jde především o nerovnoměrné rozdělení a využívání plodin), • rychle rostoucí populace (odhady OSN hovoří o 9 miliardách lidí v roce 2050, což je přibližně každoročně 80 milionů osob), • přírodní katastrofy (jsou jednou z příčin, ale problémem je nefungující či špatná tržní a dopravní infrastruktura, slabý stát).

13. Příčiny hladu • Chudoba I. Ekonomické nastavení současného systému • liberalizace mezinárodního obchodu • rostoucí ceny potravin • globální potravinový systém • investiční politika • energetické cíle rozvinutých zemích II. Politické příčiny na národní úrovni • politická nestabilita • vnitřní konflikty, války III. Globální environmentální problémy • klimatická změna • nešetrné zacházení s přírodními zdroji

14. Ekonomické příčiny • Prosazován přístup upřednostňující trh (market-first approach) a orientace na komparativní výhody – pěstování tržních plodin pro export (cash crops). • Bohaté státy poskytují svým zemědělcům exportní dotace, díky nimž mohou prodávat svou produkci pod výrobní cenou a likvidují tím lokální producenty. • EU vyjednává o vzájemném otevření trhů se zeměmi Afriky, Pacifiku a Karibiku (ACP) v rámci Dohod o ekonomickém partnerství (Economic Partnership Agreements, EPAs).

15. Ekonomické příčiny Globální potravinový systém • Potravinovým dodavatelským řetězcům (vztahy mezi pěstovateli, kupci komodit, zpracovateli potravin a prodejci) dominuje několik silných a dominantních firem. • Přes 80 % světového trhu s čajem ovládají pouze tři společnosti, skupina ABCD (ArcherDanielsMidland, Bunge, Cargill a Dreyfus ovládá mezi 75 – 90 % trhu s obilím). • Jen 4 multinárodní firmy prodávajících osivo/semena kontrolují polovinu světového prodeje, pouze 10 společností vévodí globálnímu prodeji pesticidů.

16. Globální potravinový systém

17. Globální potravinový systém Lokální drobní producenti znevýhodněni: • prodávají skrz prostředníka, • mají omezený, minimální, případně žádný přístup na lokální trh, • nemají prostředky na transport své produkce, • nemají aktuální informace o cenách jednotlivých plodin, • obvykle nedisponují skladovacími zařízeními na úschovu sklizně.

18. Investiční politika Hlavní problémy: • ohrožení lokální potravinové bezpečnosti (marginalizace drobného zemědělství, produkce zaměřená na export, soupeření produkce základních potravin a biopaliv o půdu); • porušování lidských práv (omezování přístupu k produkčním zdrojům, vlastnických práv, násilné přesidlování, žádné konzultace/FPIC svobodný, předchozí a informovaný souhlas), • degradace životního prostředí (intenzivní zemědělská výroba, pronájem půd s vyšší hodnotou nebo tzv. nevyužití půdy, odlesňování, znečišťování, úbytek vodních zdrojů).

19. Investiční politika

20. Změna klimatu ano či ne?

21. Pákistán, 2011 Evakuace, Provincie Sindh, léto 2011

22. Bohumín 2010

23. …nedostatek vodních zdrojů • Negativní důsledky pro zemědělství, průmysl, lidské zdraví, stabilitu celých regionů

24. Asymetrické dopady

25. Nešetrné zacházení s přírodními zdroji • Odlesňování, ničení půdy a vodních zdrojů, kontaminace půdy, intenzivní živočišná výroba, používání umělých hnojiv a pesticidů. • Eroze půdy je zodpovědná za 40 % půdní degradace. • V posledních letech došlo k degradaci 25 procent již tak problematické suché půdy v Africe až na hranici desertifikace. • Desertifikací je zasaženo odhadem 250 milionů osob, jedna miliarda je pak do budoucna ohrožena.

26. Nešetrné zacházení s přírodními zdroji • Dostupnost vody

27. Řešení OBECNÉ PRIORITY: • SOUSTŘEDIT STRATEGIE POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI NA DROBNÉ ZEMĚDĚLCE A PODPOROVAT DROBNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ. • ZAJISTIT, ABY BYLO PRÁVO NA POTRAVINY VYMAHATELNÉ PROSTŘEDNICTVÍM NÁRODNÍCH SOUDNÍCH SYSTÉMŮ. • ZASTAVIT ŠKODLIVÉ OBCHODNÍ A ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY PRŮMYSLOVÝCH ZEMÍ. • PODPOROVAT ADAPTAČNÍ A ZMÍRŇUJÍCÍ OPATŘENÍ ZAMĚŘENÁ NA KLIMATICKÉ ZMĚNY.

28. Řešení • realizovat projekty na zvýšení stability příjmů drobných farmářů (přístup k půjčkám a produkčním vstupům), • podpořit schopnost každé země nakrmit vlastní obyvatelstvo (koncept potravinové suverenity), • realizovat pozemkové reformy, • zavést moratorium na velké pronájmy či prodeje půdy a chránit lidská práva, • podporovat farmářské organizace a družstva v účasti na rozhodování o obchodních politikách, • zajistit naplnění svobodného, předchozího a informovaného souhlasu (FPIC) lokální populace s budoucími investičními plány,

29. Řešení • ochraňovat přírodní zdroje a biodiverzitu, • podporovat ekologické zemědělství, • poskytovat pobídky pro udržitelné zacházení s vodou, půdou, lesy a zvířaty, • přijmout zmírňující a adaptační opatření proti klimatické změně, • zavést agroekologické systémy, • omezit kácení lesů a změn ve využívání půdního fondu, • diverzifikovat produkci a omezit monokultury.

30. Děkuji za pozornost! Blanka Krivankova Glopolis, Soukenická 23, 110 00  Praha 1 Tel.: +420 272 661 132, GSM: +420 773 687 862 E-mail: krivankova@glopolis.org Web: www.glopolis.org