Třicetiletá válka

1. Třicetiletá válka Předpoklady, příčiny a záminka války České stavovské povstání

2. Anotace • Materiál tvoří 18 slidů, v nichž jsou zachyceny nejdůležitější etapy renesance v oblasti vědy, umění, literatury, vzdělanosti a hudby v Evropě i u nás • cílová skupina: 8. roč. • Autor: Mgr. Tomáš Kozák • očekávaný výstup: žák se seznámí s příčinami a předpoklady vypuknutí třicetileté války a stavovským povstáním v českých zemích • použitý materiál: učebnice dějepisu pro 7. roč. SPN a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia • průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek • na konci prezentace následuje možnost zápisu látky do sešitu

4. Předpoklady, příčiny a záminka • 1618 – 1648 • zachvátila celou Evropu • nejdelší válka v dějinách lidstva • první konflikt, jehož výsledky se řešily na mezinárodní konferenci za účasti mnoha států

5. Předpoklady • = podmínka, za které může situace nastat • rozvoj obchodu a řemesel umožnil vyzbrojit a vystrojit obrovské množství vojáků • rozvoj komunikací umožnil rychlejší přesuny armád a válečného materiálu • dostatek drahých kovů umožnil vznik námezdné = žoldnéřské armády • panovník se nemusí spoléhat na svolanou zemskou hotovost, ale najme si armádu podle potřeby za peníze = žold

6. Příčina • = to, kvůli čemu se něco doopravdy stane • 2 zásadní příčiny třicetileté války: • rozpínavost Habsburků a z toho plynoucí obavy jejich konkurentů • obchod v Severním a Baltském moři, který chtějí ovládnout státy severní Evropy

7. Záminka • = to , co se nepravdivě vydává za hlavní důvod • pro většinu států to bylo náboženství, jediným státem, kde bylo náboženství skutečnou příčinou, byly české země • naopak náboženskou záminku nemohla použít Francie, která byla katolická, a přesto bojovala proti katolickým Habsburkům • třicetiletá válka byla posledním válečným konfliktem, který byl formálně veden kvůli náboženství.

8. České stavovské povstání • císař Matyáš odmítá sídlit na rozdíl od Rudolfa v Praze a nechává se zastupovat dvěma místodržícími • panovník nemá potomky, a tak se nástupcem stává Ferdinand II. • 1617 přijat českými stavy jako budoucí král • nový panovník je katolík a odmítá dodržovat Majestát, útočí na nekatolíky a brání jim vyznávat víru • stížnosti panovník zamítá

9. Matyáš Matyáš Habsburský (24. února1557, Vídeň – 20. března1619, tamtéž) byl císař římský (1612–1619), král český (1611–1619), uherský a chorvatský a arcivévoda rakouský (1608–1619) z dynastie Habsburků.

10. Ferdinand II. Ferdinand II. Štýrský (9. července1578Štýrský Hradec – 15. února1637Vídeň) z rodu Habsburků byl císařřímský, král český, uherský a chorvatský v letech 1619–1637, arcivévodarakouský a v letech 1590–1637 rovněž vévoda štýrský.

11. Stavovské povstání - 2. pražská defenestrace • 23. 5. 1618 • oba místodržící (Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, Jaroslav Bořita z Martinic) a písař Fabricius jsou defenestrováni (vyhozeni z okna) z Ludvíkova křídla do hradního příkopu – přežili • stavové se tak dopustili vzpoury proti císaři • vypuká stavovské povstání, kterým začíná třicetiletá válka • stavové i císař začínají okamžitě sbírat armádu a chystat se na vojenský konflikt • 1619 – umírá císař Matyáš • čeští stavové sesazují Ferdinanda II. z trůnu a volí českým králem Fridricha Falckého, zetě anglického krále, v domnění, že si zajistí podporu Anglie • Anglie však podporu neposkytla, zato Ferdinandovi poskytli podporu španělští Habsburkové • konflikt vrcholí 8. 11. 1620 v bitvě na Bílé hoře, kde je vojsko stavů poraženo a Fridrich prchá. • protože vládl jen přes jednu zimu, vysloužil si přezdívku „zimníkrál“

12. Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1. prosince1572Čestín – 19. ledna1652Vídeň ) byl český šlechtic z rodu Slavatů a spisovatel. Podporoval katolickou církev a to mu vyneslo titul karlštejnského purkrabího a českého královského místodržícího. V roce 1618 byl spolu s Jaroslavem Bořitou z Martinic vyhozen z Pražského hradu při druhé (respektive třetí) pražské defenestraci. Do roku 1621 pobýval v Pasově a poté se navrátil zpět do Českého království, od tohoto roku smí také používat titul říšského hraběte. Byl odpůrce poněmčování Českých zemí během třicetileté války. Na konci svého života sepsal knihu pamětí Historické spisování, čítající čtrnáct svazků.

13. Jaroslav Bořita z Martinic Jaroslav Bořita z Martinic (6. ledna1582 – 21. listopadu1649) byl královský místodržící v Čechách. Jaroslav Bořita z Martinic studoval na katolických a jezuitských školách v Itálii. Byl stoupencem protireformace. 23. května1618 byl jedním ze tří defenestrovaných během Druhé pražské defenestrace, spolu s Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka a písařem Fabriciem.

14. Fridrich Falcký Fridrich Falcký (26. srpna1596 na loveckém zámečku Deinschwang u Ambergu – 29. listopadu1632 v Mohuči) byl vévoda a kurfiřt falcký (jako Fridrich V.), vůdce Protestantské unie a král český (1619–1621). Pocházel z rodu falckýchWittelsbachů. Kvůli své pouze roční vládě je známý jako "zimní král".

15. Stavovské povstání - 2. pražská defenestrace • po porážce stavů se vlády opět ujímá Ferdinand II. • Fridrich Falcký je pronásledován a válka se tak přenáší mimo české území • v důsledku obav začínají odcházet z Čech první nekatolíci

16. Třicetiletá válka-Předpoklady, příčiny a záminka války-České stavovské povstání - Zápis • celoevropský konflikt • řešení na mírové konferenci • předpoklady: • rozvoj obchodu a řemesel • rozvoj komunikací • dostatek peněz na žoldnéřskou armádu • příčiny: • rozpínavost Habsburků • snaha severských států ovládnout obchod na Severním a Baltském moři • záminka: • náboženství • pouze v českých zemích to byla i pravá příčina války

17. Třicetiletá válka-Předpoklady, příčiny a záminka války-České stavovské povstání - Zápis České stavovské povstání • Matyáš nesídlí v Praze, zastupují ho dva místodržící • za budoucího krále je přijat Ferdinand II. • katolíci přestávají dodržovat Majestát • stížnosti nekatolíků císař zamítá, což vede k defenestraci místodržících (23.5.1618) a otevřené vzpouře proti císaři • 1619 – Matyáš umírá a stavové sesazují Ferdinanda z trůnu a volí Fridricha Falckého (protestant a zeť anglického krále) a doufají v anglickou podporu • ke střetu dochází 8.11. 1620 na Bílé hoře u Prahy, kde je vojsko stavů poraženo a „zimní král“ Fridrich prchá • Ferdinand II. se opět ujímá vlády a válka se přenáší mimo území. • z Čech v obavách před trestem odchází první nekatolíci

18. Souhrnné otázky • Vysvětlete, co je předpoklad, příčina a záminka • Jaké byly předpoklady, příčiny a záminka třicetileté války? • Čím se třicetiletá válka lišila od všech předchozích válečných konfliktů v Evropě? • Zopakujte si kdo nastoupil po smrti královny Alžběty. Jakého náboženství musel být anglický král? Proč? • Co vedlo k českému stavovskému povstání? • Proč myslíte, že byl z trůnu sesazen Ferdinand II., i když ho předtím zástupci stavů za krále přijali? • Proč byl novým králem zvolen právě Fridrich Falcký? • Jak stavovské povstání dopadlo? • Zopakujte, co víte o vztazích Španělska a Nizozemí? • Zopakujte si, do kterých zemí se šířila reformace.