Mapování a kartografie

1. Mapování a kartografie K153MAPK Část 1: Matematická kartografie – Ing. Petr Buchar, CSc. Část 2: Kartografie tématická a topografická 2.1 Charakteristika kartografie, kartografická díla 2.2 Jazyk mapy, obsah a kompozice mapy 2.3 Tématické mapy, barvy na mapách 2.4 Historie kartografie 2.5 Státní topografická mapová díla Ing. Jiří Cajthaml, Ph.D. katedra mapování a kartografie, ZS 2012/2013

2. Definice kartografie „kartografie“ - z řečtiny: chartés = list papyru (původní význam), graphein = rýt, psát • Kartografie je umění, věda a technologie vytváření map, včetně jejich studia jako vědeckých dokumentů a uměleckých prací. (Multilingual Dictionary of Technical Terms in Cartography - Mnohojazyčný výkladový slovník technických termínů v kartografii, Mezinárodní kartografická asociace ICA, Wiesbaden, 1973) • vědní obor zabývající se znázorněním zemského povrchu a nebeských těles a objektů, jevů na nich a jejich vztahů ve formě kartografického díla a dále soubor činností při zpracování a využívání map. (ČSN 73 0406 Názvosloví kartografie, 1984) Charakteristika kartografie

3. Definice kartografie • Geoinformační definice: Kartografie je proces přenosu informací, v jehož středu je prostorová datová báze, která sama o sobě může být považována za mnohovrstevný model geografické skutečnosti. Taková prostorová datová báze je základnou pro dílčí kartografické procesy, pro něž čerpá data z rozmanitých vstupů a na výstupu vytváří různé typy informačních produktů. ( MORRISON,J.L., dlouholetý prezident Mezinárodní kartografické asociace ICA, Reston, Virginie, USA ) Charakteristika kartografie

4. Kartografie - související obory • geografie – tradiční vazba, zdroj dat pro kartografii, mapy malých měřítek • geodézie – výškopisné a polohopisné základy, údaje o tvaru a rozměrech Země, mapy velkých a středních měřítek • mapování – rozhraní mezi geodézií a kartografií, tvorba mapy původní • dálkový průzkum Země (DPZ) – sběr dat pro mapy středních a malých měřítek • geografické informační systémy (GIS) – metody vizualizace dat, získávání informací o poloze dat (kartometrická digitalizace) • informatika a kybernetika – teorie jazyka mapy, teorie tvorby znakových struktur • astronomie – mapy nebeských těles • další obory: ekonomika, vojenství, životní prostředí, politika, školství, psychologie, grafika, teorie barev,…. Charakteristika kartografie

5. Kartografie v soustavě věd přírodní vědy technické vědy matematické vědy KARTOGRAFIE sociální vědy filozofické vědy politické vědy Kartografii lze zařadit mezi vědy o Zemi a vesmíru(geografie, geodézie, astronomie, geofyzika, geodynamika, geologie,…) Charakteristika kartografie

6. Struktura kartografie Kartografii lze členit podle různých hledisek – - podle jednotlivých disciplín kartografie (klasické členění) - podle základních aplikačních oblastí (členění dle přívlastků) Klasické členění kartografie • nauka o mapách • matematická kartografie • kartografická tvorba • kartografická polygrafie a reprografie • kartometrie a morformetrie • kartografické metody výzkumu • kartografická informatika Charakteristika kartografie

7. Struktura kartografie Členění kartografie podle přívlastků Základní členění praktická kartografie (užitá, aplikovaná) teoretická kartografie Podle obsahu kartogr. děl Podle vzniku mapy kartografie klasická kartografie počítačová/digitální velkoměřítková k. topografická tematická námořní městská atlasová kosmická Často užívané členění geodetická (technická) kartografie geografická kartografie Charakteristika kartografie

8. Význam kartografie Kartografická díla – zdroj poznávání, mapování a zkoumání skutečnosti kolem nás. Umění kresby map patří mezi nejstarší lidské dovednosti, mapy jsou pravděpodobně starší než písmo. Mapy se uplatňují téměř ve všech oborech lidské činnosti, vazby na informační technologie, moderní formy kartografických výstupů. Funkce kartografie ve výuce (geografie, historie,…), ve vojenství, pro veřejnou potřebu (turistika, sport), doprava, územní plánování,… Mezinárodní výměna informací, sběr, zpracování a vizualizace prostorově lokalizovaných dat Kartografie = vědní obor, technická disciplína i umění. Kartografická produkce je součástí kultury každé země. Úroveň kartografické produkce je měřítkem technické, ekonomické a kulturní vyspělosti státu. Charakteristika kartografie

9. Kartografická díla - klasifikace Podle zobrazované skutečnosti • kartografické vyjádření Země a skutečností se Zemí souvisejících • kartografické vyjádření vesmírných těles • kartografické vyjádření hvězdné oblohy Podle počtu rozměrů kartografického obrazu • kartografická díla rovinná- sférická - plastická Druhy kartografických děl • mapy • plány • mapové soubory • mapová díla • atlasy • glóbusy Kartografická díla

14. Mapa Definice mapy viz skripta str. 14 • Mapa je zmenšený generalizovaný konvenční obraz Země, nebeských těles, kosmu či jejich částí, převedený do roviny pomocí matematicky definovaných vztahů (kartografickým zobrazením), ukazující pomocí metod kartografického znázorňování polohu, stav a vztahy přírodních, sociálně-ekonomických a technických objektů a jevů. (Národní definice - ČSN 730402) Kartografická díla

15. Mapa • Mapa je zmenšené zevšeobecněné zobrazení povrchu Země, ostatních nebeských těles nebo nebeské sféry, sestrojené podle matematického zákona na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů vázených na jmenované povrchy. (Definice Mezinárodní kartografické asociace ICA) Na mapě je skutečnost zmenšená zjednodušená zkreslená vyjádřená smluvenými znaky Kartografická díla

16. Třídění map - základní Podle územního rozsahu • mapy světa (planisféry) • mapy polokoulí (hemisféry) • mapy kontinentů, moří a oceánů • mapy států, jejich skupin či částí • Podle účelu • mapy pro státní správu • mapy pro vědu, výuku, osvětu • mapy pro obranu státu • mapy pro orientaci • reklamní mapy • mapy pro sport ... a další • Podle obsahu • mapy obecně geografické • mapy topografické • mapy přehledné (chorografické) • mapy tematické Kartografická díla

17. Třídění map - další hlediska… • Podle měřítka mapy- geografické hledisko • mapy velkého měřítka (větší než 1 : 200 000) • mapy středního měřítka (1 : 200 000 – 1 : 1 000 000) • mapy malého měřítka (menší než 1 : 1 000 000) • Podle měřítka mapy- technické / geodetické hledisko • mapy velkého měřítka (1 : 500 až do 1 : 10 000) • mapy středního měřítka (1 : 10 000 až 1 : 200 000) • mapy malého měřítka (menší než 1 : 200 000) Pozn. Měřítko mapy udává zmenšení mapového obrazu vzhledem ke skutečnosti, udává se obecně poměrem 1 : M, kde M je měřítkové číslo. Čím většíje měřítkové číslo, tím menší je měřítko mapy. Kartografická díla

18. velké střední malé velké střední malé Třídění map podle měřítka 1 : 1 000 000 1 : 500 1 : 10 000 1 : 200 000 měřítko mapy - hledisko geografické měřítko mapy - hledisko geodetické

19. Třídění map - další hlediska • Podle formy záznamu skutečnosti • mapy analogové • mapy digitální • mapy obrazové • mapy transparentní • mapy reliéfní • tyflomapy • Podle způsobu vzniku mapy • mapy původní • mapy odvozené • Podle časového hlediska • mapy statické • mapy dynamické • mapy genetické • mapy retrospektivní • mapy prognostické • Podle koncepce vyjádření skutečnosti • mapy analytické • mapy syntetické • mapy komplexní Kartografická díla

22. Pohledové (panoramatické) mapy

23. Plán= zmenšený pravoúhlý průmět malé části zemského povrchu a s ním spojených objektů do roviny, většinou velkého měřítka. Příklad: plán města, plán rekreační zóny, plán sportovního areálu,… Mapový soubor= soubor map vyhotovený a uspořádaný podle jednotné koncepce a vyjadřující postupně informace o celém vymezeném území nebo o zájmové problematice. Charakteristické rysy - jednotný značkový klíč, zpravidla jednotné měřítko a zobrazení, odlišný rozměr mapových listů, běžně překryty nebo mezery. Příklad: soubor turistických map, reprinty historických map, … Mapové dílo- na rozdíl od mapového souboru: jednotná velikost mapových listů, souvislý pokryv území, systém značení mapových listů (tzv. nomenklatura) Státní mapové dílo - vyhotovované a udržované ve státním zájmu. SMD středního měřítka: - civilní – tzv. Základní mapa ČR (ZM) - vojenské – tzv. vojenské topografické mapy (TM) Kartografická díla

24. Plán

25. Plán

26. Mapový soubor

27. Soubor turistických map 1 : 100 000 Kartografie Praha, a.s. Kartografická díla

28. Státní mapové dílo – Základní mapa ČR středních měřítek

29. Atlasy – vyjadřují informace o určitém území, územním jevu nebo skupině těchto jevů souhrnně (rozdíl: soubor map - postupně), celkově a všestranně Charakteristika - ucelenost, vnitřní jednota (vhodný sled map), většinou malá měřítka, mapy v různých kartografických zobrazeních, stejná míra generalizace,vztažení zobrazených údajů k určitému datu, jednotný systém smluvených značek Atlasy - velká a rozsáhlá díla, patří k vrcholným kartografickým dílům; úroveň atlasové tvorby určuje kvalitu kartografické produkce státu. Kartografická díla

30. Národní atlasy - nejvýznamnější atlasová díla, podrobně popisují poměry v tehdejším státě, obsahují mj. tematické mapy prezentující různé statistické údaje, ve 20.stol. vydávány cca 1x za 30 - 35 let (první: 1906 Kanada) Naše národní atlasy Atlas Republiky Československé – 1935 Atlas ČSSR – 1966 Atlas krajiny ČR – 2010 Kartografická díla

31. www.atlaskrajiny.info

32. Národní atlas Kanady http://atlas.nrcan.gc.ca

33. Klasifikace atlasů Podle územního rozsahu atlasy světa atlasy kontinentů, moří a oceánů atlasy regionů, státu Podle účelu atlasy pro národní hospodářství atlasy pro vědu, školství,… atlasy pro veřejnost Podle obsahu atlasy obecně zeměpisné atlasy hvězdné oblohy atlasy tematické atlasy komplexní Podle stupně podrobnosti atlasy velkého formátu – podrobné atlasy malého formátu, příruční, kapesní Podle provedení vazby atlasy vázané do hřbetu (vázané, sešitové, kroužková vazba) atlasy na volně ložených listech (sypané) Kartografická díla

34. Naše další atlasová díla velká: Ottův zeměpisný atlas – 1924(tehdy učební pomůcka pro gymnázia), obecně zeměpisný, celý svět Československý vojenský atlas – 1965, atlas světa, část fyzicko-geografická a část vojensko-politická, rejstřík ve zvláštní knize Atlas československých dějin – 1965, stejný podklad jako náš druhý národní atlas (Atlas ČSSR), tematický obsah, unikátní – historická tematika není v tomto formátu nikde zpracovaná střední: Velký atlas světa– Kartografie Praha, 1988, vyšla řada vydání, na základě maďarského podkladu malá: Kapesní atlas světa– Kartografie Praha, 60. léta 20.st., 14 jazykových verzí, jediný vyšel v Esperantu (i např. v japonštině), franc. verze – 17 vydání, česká verze - poslední vydání 2003 Kartografická díla

35. Atlasová díla na současném trhu u nás atlasy ČR: atlasy světa: tematické atlasy malé/kapesní atlasy: … a další

36. Glóbus– zmenšené prostorové (většinou kulové) znázornění určitého vesmírného tělesa (nejčastěji zemského tělesa nebo zdánlivé nebeské sféry) pomocí kartografických prostředků. Využití glóbusů - prostorové úlohy (navigace, určování ortodromy,..) - časové úlohy (rozhraní dne a noci, datová hranice,…) - výukové úlohy (výuka geografie, ...) Mezi glóbusy řadíme také kulové vrchlíky a mnohostěny. Kartografická díla

37. Klasifikace glóbusů Podle obsahu politické obecně geografické hvězdné (zdánlivé nebeské sféry) … podle způsobu znázornění reliéfu ... podle technického provedení

38. Kartografická díla - vývoj Kartografická díla

39. Digitální kartografická data přístupná na Internetu Kartografická díla

40. kartografický software Kartografická díla

41. Internetové prezentace kartografických děl Kartografická díla

42. Moderní kartografické výstupy, využití prostorových databází, mapy pro PDA, mobilní telefony,… Kartografická díla

43. Děkuji za pozornost jiri.cajthaml@fsv.cvut.cz