600 likes | 766 Views
Průzkum mzdové, věkové a vzdělanostní struktury v knihovnách Plzeňský kraj. Plzeň, 28.3.2013 Mgr. Zlata Houšková Mgr. Vladana Pillerová. Odpovědi. Dotazníky vyplnily 862 knihovny ( 676 knihoven obcí, krajů, MZK a NK ČR; 186 knihoven specializovaných)
E N D
Průzkum mzdové, věkové a vzdělanostní struktury v knihovnáchPlzeňský kraj Plzeň, 28.3.2013 Mgr. Zlata Houšková Mgr. Vladana Pillerová
Odpovědi • Dotazníky vyplnily 862 knihovny (676 knihoven obcí, krajů, MZK a NK ČR; 186 knihoven specializovaných) • O 41 respondentů méně než v roce 2004 • Informace jsou však plně reprezentativní • Knihoven měst a obcí odpovědělo významně více • Velké knihovny (krajské, ústřední specializované, knihovny v městech s počtem obyvatel nad 100 000), zaměstnávající více než polovinu všech pracovníků, za něž byly údaje vyplněny, odevzdaly ve stejném počtu jako v předchozím ročníku
Odpovědi • Vyšší počet odpovědí: obecní knihovny (183→ 320) • Méně responsí: knihovny AV ČR, lékařské, muzejní a specifické sítě (knihovny vojenské či školní). Veřejně přístupné vojenské knihovny byly téměř všechny zrušeny a většina školních knihoven nemá profesionální zaměstnance • Údaje byly poskytnuty celkem za 6455 pracovníků knihoven v ČR, resp. za 5060 knihovnic/knihovníků • Relativně nízký počet responsí z Plzeňského kraje
Věk knihovnic/knihovníků • Věková situace v knihovnách Plzeňského kraje je srovnatelná s celostátní situací, nepatrně lepší (=nižší) je procento v kategorii nad 60 let – 7,8% oproti 9,5% v ČR • Rozdíly v jednotlivých skupinách jsou většinou v řádech desetin procenta • Celkově jde tedy o věkově „průměrný“ kraj • Ve srovnání s předchozími průzkumy je situace v ČR horší – početně vzrostla nejstarší skupina a v průměru došlo k poklesu skupiny nejmladší. • Nejpočetnější kategorií je kategorie mezi 40 a 60 lety, roste skupina nad 60 let.
Věk knihovnic/knihovníků • „Nejstarší“ jsou obecní knihovny (50,9% knihovníků ve věku nad 50 let a pouze 8,8% mladých do 30 let), knihovny lékařské (48,7% pracovníků nad 50 let a 10,3% do 30 let) a ostatní specializované knihovny (49,1% pracovníků nad 50 let) • V PK v obecních knihovnách zdánlivě potěšitelné nadprůměrné % mladých do 30 let (14%), ale velmi malý vzorek, není reprezentativní. • „Nejmladší“ jsou městské knihovny v sídlech nad 100 000 obyvatel (15,1% pracovníků do 30 let a 34,3% pracovníků nad 50 let) a knihovny vysokoškolské (16,1% pracovníků do 30 let a 40,5% nad 50 let) • V PK nižší % nejmladších (jen 12%), jinak průměrné hodnoty.
Složení knihovnických pracovníků podle pohlaví, porovnání ČR a PK
Struktura knihovnictva dle pohlaví • Nejsilnější feminizace: knihovny měst a obcí; od 92% (města s 20 – 100000 obyvatel) do 96% (města s 5 – 20000 obyvatel) • Pouze v městských knihovnách v sídlech do 5000 obyvatel je feminizace nižší – 87%; v krajských knihovnách pracuje dokonce 17% mužů • Specializované knihovny: situace lepší (84% žen, 16% mužů); nejvíce knihovníků – mužů: ústřední specializované knihovny (22%) a vysokoškolské a ostatní specializované knihovny (15%). • SK – největší feminizace: knihovny lékařské (8% mužů) a muzejní (10% mužů). V celku specializovaných knihoven pokles feminizace není patrný
Struktura knihovnictva dle pohlaví • PK je významně feminizovanější, než je celostátní průměr (5,5% : 11%). Srovnatelná je pouze situace ve věkové kategorii 41 – 50, kde je procento v obou souborech stejné (3%). • Největší rozdíl proti celostátnímu průměru je shodně v nejstarší a nejmladší věkové kategorii.
Věrnost instituci • Knihovníci jsou velmi věrní své instituci, déle než 10 let zde ale zůstává mnohem více žen než mužů. Počet „věrných“ roste a osciluje kolem 50%; více než 60% je to u knihoven lékařských a ostatních specializovaných a naopak pouhých 26,8% u malých městských knihoven (do 5000 obyvatel). Tento výkyv „směrem dolů“ je anomální vzhledem k ostatním typům knihoven i k výsledkům z předchozích let; tato skupina vykazovala hodnotu cca 60%, v r. 1998 ještě více. • V PK jeve veřejných knihovnách v porovnání se situací v republice dramaticky méně instituci „věrných“ mužů (jen 2,6% : 30%!), ale i méně žen (46,3% : 50%). Významná odchylka může jít ovšem také na margo menšího vzorku…
Vzdělání knihovnic/ knihovníků • V ČR nejpočetnější: středoškoláci s neknihovnickým vzděláním, dále středoškoláci z knihovnických oborů; v PK kraji ve veřejných knihovnách nejčetnější rovněž středoškoláci, ale – a to výrazně více – s knihovnickým vzděláním (50 % : 31,4%). • Vysokoškolské vzdělání knihovníků ve veřejných knihovnách PK je srovnatelné s celostátním průměrem; úplné vysokoškolské vzdělání má o 1% knihovníků více, knihovnické je však významně četnější než v ČR (21,6% : 16,7%).
Vzdělání knihovnic/ knihovníků • Vyšší vzdělání je v knihovnách specializovaných; nejvzdělanější jsou knihovny AV ČR, ústřední specializované knihovny, knihovny vysokoškolské a muzejní • VK: nejvyšší vzdělání krajské knihovny (44% pracovníků s vyšším vzděláním). • Nejnižší vzdělání: knihovny měst do 5000 obyvatel (17% knihovnic/knihovníků vyšší než středoškolské vzdělání) a knihovnách obecních (22% pracovníků s vyšším vzděláním)
Vzdělání knihovnic/ knihovníků • Úroveň vzdělání ve VK znatelně vzrostla; vysokoškoláků v magisterském stupni o téměř 4%; celkově ve VK na knihovnických místech 30% vysokoškoláků, méně výrazný vliv absolventů VOŠ • Pokleslo procento knihovníků se ZŠ nebo SŠ bez maturity. Lepší situace ve veřejných knihovnách v PK kraji než v republice; jen 0,5%;může však jít o odchylku danou velikostí vzorku
Vzdělání knihovnic/ knihovníků • Ale pouze v lékařských knihovnách a největších městských knihovnách (sídla nad 100000 obyvatel) na pozici odborného knihovníka žádný takový pracovník není • Ve všech ostatních typech knihoven takoví pracovníci jsou, nejčastěji v knihovnách obecních (5%). Zvláště v těchto knihovnách jde často o jediného zaměstnance nepříznivý ukazatel
Počítačová gramotnost, srovnání PK vs. ČR • Ve všech oblastech se PK jeví nad republikovým průměrem, event. dokonce vysoce nad republikovým průměrem. • Bohužel spokojenost nelze potvrdit jednoznačně vzhledem k velikosti vzorku(velmi málo nejmenších knihoven i knihoven v dalších velikostních kategoriích) • Ve většině dovedností dochází ve VK k výraznému zlepšení kompetencí, některé kompetence jsou již samozřejmostí. • Největší nedostatky jsou v práci s databázemi a rešeršní činnosti; v menších knihovnách i v oblasti prezentace, práce s grafickými editory, event. s tabulkami.
Počítačová gramotnost získána (VK): • Velmi pozitivně je třeba hodnotit SVK PK a pravděpodobně též UK ZČU: význam vzdělávacích center knihoven pro získávání kompetencí v oblasti IT je v PK významně větší než celostátní průměr. • Větší je též význam školy (možná vazba na vyšší % knihovnického vzdělání v kraji (?))
Shrnutí • e-Learningové formy vzdělávání absolvovali knihovníci PK na úrovni srovnatelné s celostátním průměrem • Vyšší % knihovníků VK PK oproti celostátnímu průměru plánuje tuto formu vzdělávání i v budoucnu • Největším problémem je časová náročnost vzdělávacích aktivit (vyšší % oproti úrovni v ČR ve VK) a absence specifické nabídky vzdělávacích aktivit
Jazykové kompetence – shrnutí • Oproti situaci v ČR ve veřejných knihovnách v PK významně méně knihovníků ovládá angličtinu (34% : 43%) a logicky významně více naopak němčinu (29% : 20,7%), mírně více však i francouzštinu a ruštinu • S celorepublikovým průměrem shodně hodnotí 13% knihoven PK jazykovou úroveň jako optimální; za dobrou ji považuje mírně více knihoven (20% : 16,3%), za dostatečnou jen 40% proti celorepublikovým 45,6% a za nedostatečnou 26,7% oproti celorepublikovým 25,7%.
Podpora zvyšování kvalifikace • Nejvíce je v knihovnách v PK kraji podporováno vzdělávání profesní, a to především poskytováním volna, velmi dobrá je také podpora získávání kompetencí oblasti ICT. V tomto ohledu se PK neliší od ostatních. • Nejméně se podporuje vzdělávání jazykové (zcela bez finanční podpory) • Pokud jde o počet hodin věnovaných ročně vzdělávání, jsou veřejné knihovny v PK nepatrně pod republikovou úrovní
Priority dalšího vzdělávání – profesní vzdělávání, Plzeňský kraj (VK)