Rostlinné orgány

1. KOŘEN STONEK Rostlinné orgány

2. Soubory pletiv> charakteristická stavba a funkce Orgány vegetativní : kořen, stonek, list zajišťují výživu, růst a výměnu látek s vnějším prostředím (vyvinuly se jen u cévnatých rostlin – tj. kapraďorostů a semenných rostlin) u řas a mechorostů je nahrazují podobné (analogické) orgány: příchytná vlákna (rhizoidy), lodyžky(kauloidy) a lístky (fyloidy) Rostlinné orgány

3. Generativní orgány: • produkují pohlavní buňky = gamety • u krytosemenných rostlin – květ, plod, semeno • Studiem rostlinných orgánů se zabývá organologie. • Homologické orgány – stejný původ, ale různý vzhled, funkce a vnitřní stavba • Analogické orgány – podobný vzhled, různý původ Rostlinné orgány

4. Podzemní rostlinný orgán, nenese listy Funkce: nasávací, vodivá, mechanická, zásobní, syntetická> aminokyseliny, alkaloidy, regulátory růstu Heterotrofní orgán: postrádá kutikulu, průduchy a fotosyntetická barviva odkázán na přísun asimilátů z nadzemní části rostliny Kořen

5. Založen již v zárodku semene nejdřív vyrůstá kořínek (radikula) > hlavní kořen> vyrůstají postranní kořeny soubor kořenů = kořenový systém U dvouděložných a nahosemenných rostlin tvoří kořenovou soustavu hlavní kořen s postranními. U jednoděložných hlavní kořen zaniká a je nahrazen kořeny náhradními (adventivními) kořen

6. Adventivní kořeny – jediný typ kořenů u kapraďorostů • Druhotně netloustnou • Mohou vznikat i na stoncích či listech – využití při vegetativním rozmnožování stonkovými, listovými nebo kořenovými řízky • Zlepšují výživu rostliny Kořen

8. vegetační vrchol kryt kořenovou čepičkou • > živé parenchymatické buňky se slizem • chrání vrcholové meristémy před poškozením a usnadňuje vnikání kořene do půdy • stále se obnovuje • na povrchu mladých kořenů je kořenovápokožka (rhizodermis)> vytváří kořenové vlásky – několikanásobně zvětšují absorpční plochu kořene (vodní rostliny netvoří kořenové vlásky) Kořen - stavba

9. Prostor mezi pokožkou a středním válcem > prvotní (primární) kůra –vnější, střední a vnitřní vrstva • Buňky vnitřní vrstvy = endodermis z větší části korkovatějí a dřevnatějí; • Pod endodermis > pericykl (perikambium) – zakládají se zde postranní kořeny !! • Uvnitř středního válce je paprsčitý = radiální cévní svazek !!! • Činností kambia kořen druhotně tloustne !!!! • původní radiální cévní svazek se mění na kolaterální a prvotní kůra je nahrazena druhotnou (tj. peridermem) Kořen - stavba

11. U jednoděložných se primární stavba kořene zachovává celý život u rostlin dvouděložných a nahosemenných nahrazena druhotnou stavbou U keřů a stromu jsou kořeny dřevnaté byliny mají kořeny dužnaté( jen omezeně tloustnou). Kořen

12. Kořenové hlízy(orsej) bulvy(řepa, celer) – zásobní funkce; na stavbě se podílí i stonková část rostliny Vzdušné kořeny(rostliny v tropech asubtropech) – umožňují přijímat vzdušnou vlhkost Příčepivé kořeny(břečťan popínavý) – přichycovací funkce Haustoria parazitů (jmelí) Metamorfózy kořene !!

13. Přeměny kořene: A – kořenové hlízky orseje; B – haustoria jmelí; C – příčepivé kořeny břečťanu; D – bulva celeru, hranici mezi stonkovou a kořenovou částí vyznačuje přerušovaná čára

14. značný potrava člověka (kořenová zelenina – mrkev, petržel, křen aj.) krmivo pro zvířata (krmná řepa) potravinářský průmysl (řepa cukrovka, čekanka) výroba léčiv Hospodářský význam kořenů

15. Nadzemní orgán cévnatých rostlin nese listy, pupeny a reprodukční orgány Zprostředkovává spojení mezi kořenovým systémem a listy (transpirační a asimilační proud) dobře vyvinuta vodivá a mechanická pletiva Stonek s listy = prýt Místa přisedání listů ke stonku = uzliny(nody) mezi uzlinami jsou články(internodia) Stonek

17. typy stonku – dužnatý (bylinný), dřevnatý Bylinný stonek = lodyha Bezlistý stonek zakončený květem nebo květenstvím = stvol Dutý stonek trav s nápadně vyvinutými uzlinami (kolénky) = stéblo Nerozvětvená nadzemní část spojující u stromů kořenový systém s korunou = kmen U keřů se stonky větví hned od země a jsou celé dřevnaté Polokeře – zdřevnatělá spodní část, bylinná horní část na zimu každoročně odumírá Stonek

18. Tvar: válcovitý čtyřhranný(např.hluchavkovité) trojhranný(např.šáchorovité) Rostliny s tenkým chabým stonkem, ovíjivé Jsou toliány – mohou být pravotočivé i levotočivé Stonek

19. Stonek s prvotní stavbou je zelený • na povrchu krytý pokožkou(epidermis) • Pod pokožkou se diferencuje prvotní(primární)kůra – ochranná a zásobní funkce • Její obvodová vrstva často obsahuje mechanická pletiva (kolenchym, sklerenchym) zpevňující stonek • Vnitřní část tvoří buď endodermis, nebo se na jejím místě vyvíjí tzv. škrobová pochva(buňky s vysokým obsahem škrobových zrn; zvláště v oddencích) Prvotní stavba stonku

20. Střední válec stonku tvoří jednovrstevný pericykl • v pericyklu se zakládají adventivní kořeny a kolaterální cévní svazky !!! • Střed stonku vyplňuje parenchymatická dřeň • Ze dřeně vybíhají mezi cévní svazky dřeňovépaprsky, které se uplatňují při vedení roztoků Prvotní stavba stonku

21. Podmíněna druhotným tloustnutím, prvotní kůra je nahrazena kůrou druhotnou (peridermem) Kambium vytvoří souvislý kambiální válec, který směrem k obvodu produkuje druhotné lýko a do středu stonku druhotné dřevo – vytváří se letokruhy Druhotná stavba stonku

23. Nese základy budoucích rostlinných orgánů (stonků, listů či květů) – pupeny • U dřevin lze rozlišit: • úzké, zašpičatělé pupeny dřevní (nové větévky) • pupeny listové (listy) • oblé pupeny květní (květy) • Na vrcholu stonku > vrcholový pupen • v úžlabí listů > úžlabní pupeny • Pupeny našich dřevin jsou zpravidla kryté šupinami Stonek

24. Vývojově nejstarším typem větvení stonku je vidličnaté Pro vyšší rostliny je charakteristické postranní větvení Dlouhá postranní větev dřevin = makroblast zkrácená větévka nesoucí listy či květy (modřín,jinan aj.) = brachyblast Stonek

26. Vidličnaté – vzrostný vrchol stonku dává vznik dvěma dceřiným větvím, které se stejným způsobem dále větví (např. jmelí) Hroznovité – postranní větve na hlavním stonku jsou v růstu silně omezovány vrcholovým pupenem – jsou tenčí a nepřerůstají hlavní stonek (např. smrk, borovice) Vrcholičnaté – postranní větvě nabudou převahy nad hlavním stonkem, který buď zcela ukončí růst, nebo je zatlačen do postranního postavení (např. vinná réva, jabloň) Větvení stonku

27. Oddenky(sasanka, kosatec) – zásobní funkce, v zemi vodorovně uložené, článkované • Oddenkové hlízy(brambor) • Stonkové hlízy(např. u kedlubnu) • Oddenky a hlízy umožňují současně vegetativní rozmnožování rostlin • Výběžky = šlahouny(jahodník) - rozmnožování • Stonkové úponky(vinná réva) – umožňují přichycení • Stonkové trny = kolce(trnka, hloh aj.) – ochranná funkce, vznikají přeměnou brachyblastů Metamorfózy stonku

28. Přeměny stonku: A – oddenek kosatce; B – oddenkové hlízy bramboru; C – stonková hlíza kedlubnu; D – úponky vinné révy

29. Potrava člověka i hospodářských zvířat (bramborové hlízy) Zdroj vitaminů (stonkové hlízy brukve, kedlubny a hypokotylové hlízy ředkvičky) Stavební průmysl, výroba papíru, nábytkářství (dřevní hmota) Třtinový cukr z cukrové třtiny, korek z krycích pletiv dubu korkového, skořice ze skořicovníku Stonky planých druhů, zejména trav, jsou důležitou součástí píce Hospodářský význam stonků