1. Světová válka

1. 1. Světová válka

2. SPOJENECTVÍ Trojspolek • Koalice Rakousko – Uherska, Německa a Itálie uzavřená 20. 5. 1885. • Za 1. světové války Itálie z trojspolku vystoupila a po krátkém období neutrality vyhlásila bývalým spojencům válku.

3. Trojdohoda • Trojdohodu tvořili státy : Francie, Velká Británie a Rusko. Tento spolek byl založen 31. 8. 1907. O trojdohodu později bojovala i Itálie. • Tyto dvě strany (Trojspolek a Trojdohoda) proti sobě bojovaly za 1. světové války

4. Atentát na Ferdinanda d ́este • 28. 6. 1914 došlo v Sarajevu k atentátu na následníka trůnu Ferdinanda d ́estepři kterém byla zabita i jeho manželka. Oba byli zastřeleni nacionalistou Gavrilem Principem • Atentát na Ferdinanda se stal vítanou záminkou k rozpoutání 1. světové války

5. Ferdinand d’este s manželkou Ferdinand s manželkou a dětmi Ferdinandova uniforma

6. Vyhlášení války • Klíčovou událostí byl atentát na rakousko – uherského následníka trůnu roku 1914. Začátkem července poslalo Rakousko-Uhersko (v čele s císařem Františkem Josefem I.) Srbsku ultimátum. To však nebylo schopné podmínky splnit, tak ustoupily. • Spor nakonec vyvrcholil 28. 7. 1914, kdy Rakousko – Uhersko vyhlásilo Srbsku válku

7. Vyhlášení první světové války v dobovém tisku

8. Místa a mapa bojů - centrální síly - spojenecké síly - neutrální země

9. Západní fronta • V září jsou Němci zastaveni v tzv. 1. bitvě na řece Marně (asi 100 km od Paříže) - následuje pozvolný přechod k tzv. zákopové válce; v listopadu se nepodařil německý pokus o průlom v bitvě u Ypres (ve Flandrech v Belgii). Východní fronta •  Rusové se při postupu na západ zastavují u pevnosti Tannenberg; v říjnu 1914 R-U a Německo odrážejí ruskou ofenzívu v Haliči (jihovýchodní Polsko a západ Ukrajiny). Jižní fronta •  Listopad-Prosinec 1914 - Rakousko-Uhersko ztroskotalo ve snaze o dobytí srbského Bělehradu (začátek zákopové války).

10. REVOLUCE V RUSKU • Za počátek ruské revoluce můžeme označit oslavu Mezinárodního dne žen 23. února 1917. Následujícího dne začalo v Petrohradu stávkovat 200 tisíc dělníků. Den poté – 25. února – zachvátila město generální stávka a mnoho stávkujících bylo zabito armádou. • Hlavní revoluční dění probíhalo v říjnu roku 1917 (Velká říjnová revoluce) • Svržení carské vlády, nástup socialismu

11. ZÁVĚR , MÍR VÁLKY • Od bitvy u Arden 26. září 1918 se francouzsko-britská vojska valila na Sedan a Němci pochopili, že válku prohráli. • 30. září 1918 požádalo o mír Bulharsko, o měsíc později Turecko. • Italové 24.Řijína 1918 podnikli rozhodující útok a rakousko-uherský vojáci se dali na bezhlavý útěk. • 3. listopadu 1918 podepsala příměří s Dohodou ve Villa Giusti u Padovy. • 11. listopadu 1918 císař opustil i Schönbrunnský zámek ve Vídni, Rakousko-Uhersko definitivně zaniklo. • Osamocené Německo 11. 11. 1918 v 11 hodin podepsalo příměří ➽ považováno za konec 1. světové války

12. Vítězové Velká Británie Francie Spojené státy Americké Itálie Japonsko Řecko Srbsko Ruské impérium Poražení Německé císařství Rakousko-Uhersko Osmanská říše Bulharské carství Poražení X Vítězové

13. Vánoce 1914 • Z deníku německého důstojníka Kurta Zehmische, který byl náhodou objeven v roce 1999 na půdě domu nedaleko Lipska. Kurt Zehmische byl v civilu učitelem a uměl kromě mateřského jazyka i francouzsky.  • „Na Štědrý den roku 1914 najednou přestala střelba. Můj saský pluk pak začal pískat na dva prsty. Angličané okamžitě pískání opětovali. Vojin Mockel z mé jednotky, který žil dlouhá léta v Anglii, zavolal na Brity anglicky a brzo se mezi námi vyvinul živý rozhovor. Pak vylezli ze zákopů na obou stranách dva vojáci, podali si v zemi nikoho ruce a popřáli si vzájemně veselé Vánoce. Dohodli se, že na Boží hod nebudou střílet. Pak jsme po celé délce našeho kilometr dlouhého zákopu rozmístili svíčky a vánoční stromečky. Byla to dokonalá iluminace – Britové vyjadřovali potěšení pískáním a tleskáním. Jako většina lidí jsem strávil celou noc vzhůru. Byla to nádherná, i když poněkud chladná noc“.(Kurt Zehmische) 

14. Bitva u Ypres • Rok 1915 • První užití bojového plynu ve válce • Leptal kůži, nepomáhaly plynové masky

15. Vyvraždění Carské rodiny • Ve sklepě domu v Jekatěrinburgu v noci z 16. na 17. července 1918 zavražděn s celou rodinou (včetně dětí) i nejbližším služebnictvem ruský car Mikuláš Alexandrovič Romanov. • Akci provedl bolševický komisař Sverdlov na přímý rozkaž báťušky Lenina, protože se k městu blížily československé legie a bolševici dostali strach, že by mohly stát na straně Romanovců. • Komunisti dlouho tajili, co se stalo s carskou rodinou, mlžili tak, jak to umí jen oni.  • Až v roce 1991 byly ostatky nalezené pod náspem silnice identifikovány jako kosti Romanovců a jak už to tak bývá, netrvalo dlouho a ruská pravoslavná církev prohlásila Mikuláše II. a ostatní členy rodiny za svaté

16. Děkujeme za pozornost !☺☺☺