Přednáška 2

1. Přednáška 2 Definování a zjišťování funkcí Stanovení důležitosti (váhy) funkcí Metody tvůrčího myšlení

2. 1. Funkce zásady definování funkcíčlenění funkcímetody zjišťování funkcíspecifikace funkcí

3. Funkce = definovaná existující, poznaná nebo nově vznikající potřeba = definovaný projev působení relevantní charakteristiky

4. Zásady definování funkcí 1) strohost definice (sloveso + podstatné jméno) 2) obecnost definice 3) úplnost definice

5. Členění funkcí : a) zákaznické hledisko b) hiearchické hledisko c) věcné hledisko

6. Zákaznické hledisko členění funkcí Primární funkce Sekundární funkce Vnitřní Vnější strukturní fce uživatelské fce og. fce obch. servis. fce objektivní fce koncepční fce projektové fce spotřební fce obslužné fce emotivní fce výrobní fce soc.ekol

7. Hierarchické hledisko členění funkcí • hlavní funkce • vedlejší funkce hierarchie vnitřních strukturních funkcí : • základní funkce • pomocné funkce

8. Věcné hledisko členění funkcí Dosavadní funkce Potřebné funkce Zbytečné funkce Chybějící funkce Zastaralé funkce Škodlivé funkce Neutrální funkce

9. Funkční analýza : • identifikace • definování • modelové uspořádání funkcí • stanovení hodnoty významu funkcí • stanovení stupně splnění funkcí (analytická fáze) Funkční syntéza : proces tvůrčího myšlení a kritického hodnocení, jehož cílem je nalézt nové řešení s vysokou hodnotou pro zákazníka (kreativní fáze)

10. Metody zjišťování funkcí • Metoda odborné rozpravy • Metoda „černé skříňky“ • Metoda logického řetězce funkcí (FAST) • Logický strom funkcí (větvený graf) • Brainstorming (burza nápadů) • Metoda 635 (Brainwritting) • Delfská metoda • Banky dat

11. umožňuje sezení vytváří sedací pl. nese sedací pl. spojuje nosnou a sedací plochu umožňuje odpočinek umožňuje opírání vytváří opírací pl. nese opírací pl. spojuje nosnou a opírací plochu Příklad : logický řetězec funkcíŽIDLE

12. Specifikace funkcí každá funkce je specifikována nejméně 1 parametrem exaktně měřitelné hodnoty parametrů (kvantitativní, měrné jednotky) expertně stanovené hodnoty parametrů (kvalitativní, body) • nominální stupnice • ordinální stupnice • kvazikardinální stupnice • kardinální stupnice

13. 2. Stanovení hodnoty významu funkcí (důležitost, váha)metodypříklady

14. Váha = číselné vyjádření významu funkce (kritéria) • Nenormovaná • Normovaná  vi = 1,00

15. Metody : • metoda expertního hodnocení významu funkcí (bodová stupnice) • metoda alokace 100 bodů (Metfesselova alokace) • metoda poměrných čísel (porovnání pomocí preferenčního pořadí) • klasifikace kritérií do tříd • metoda párového srovnávání • Saatyho metoda • metoda postupného rozvrhu váhy • Fuzzy množiny • Delfská metoda

16. Příklad - metoda expertního hodnocení významu funkcí (bodová stupnice) Počet bodů Stupnice 0 - 9

17. Příklad - metoda expertního hodnocení významu funkcí (bodová stupnice) Aritmetický průměr 29,1  ki

18. Příklad - metoda expertního hodnocení významu funkcí (bodová stupnice) Normovaná váha 29,1 1,00

19. Příklad - metoda alokace 100 bodů (Metfesselova alokace) Součet bodů = 100

20. Příklad - metoda alokace 100 bodů (Metfesselova alokace) Aritmetický průměr  ki 100

21. Příklad - metoda alokace 100 bodů (Metfesselova alokace) 100 1,00 Normovaná váha

22. Příklad - metoda poměrných čísel (porovnání pomocí preferenčního pořadí)  = 22,00  = 1,00 Normovaná váha

23. Příklad - klasifikace kritérií do tříd

24. Příklad - klasifikace kritérií do tříd Nenormovaná váha

25. Příklad - metoda párového srovnávání preference

26. Příklad - metoda párového srovnávání Pořadí funkcí podle počtu preferencí

27. Příklad - metoda párového srovnávání Nenormovaná váha

28. Příklad - metoda párového srovnávání Normovaná váha

29. Příklad - metoda párového srovnávání(metoda odchylkové stupnice) medián Průměrná hodnota váhy 1 / počet funkcí

30. Příklad – Saatyho metoda preference

31. Příklad – Saatyho metoda - aproximace

32. Příklad - metoda postupného rozvrhu váhy

33. Příklad - Fuzzy množiny Matice G (vzájemná závislost funkcí) Pomocná tabulka pro F1 k1 = 9,4

34. použitá metoda + subjekt subjektivnost větší počet metod + větší počet hodnotitelů (koef. kompetence) spolehlivost

35. 3. Metody tvůrčího myšlení metody intuitivního způsobu tvůrčího myšlení metody systematického způsobu tvůrčího myšlení

36. Funkční syntéza = kreativní fáze hodnotového přístupu tvorba námětů (týmová práce)  dopracování v návrhy nových variant řešení  kritické zhodnocení variant  výběr optimální varianty

37. Metody intuitivního způsobu tvůrčího myšlení Zásady : • zásada odloženého úsudku nekritizovat • zásada co největšího počtu námětů množství • zásada příznivé psychologické atmosféry pohoda • zásada „dočasného potlačení zdravého úsudku“ rozlet • zásada vzájemného obohacování návaznost

38. Metody (intuitivní) • Burza nápadů (brainstorming) • Metoda „635“ (brainwriting) • Metoda W.J.J.Gordona • Diskuse 66 • Metoda kontrolních seznamů • Synektická metoda

39. vysoká produktivnost nekonvenčnost nízké náklady rychlost univerzálnost větší počet odborníků soutěživost neformálnost nesystematičnost náhodnost nespolehlivost vysoké % nesprávných řešení není záruka nalezení všech řešení řeší pouze kvalitativní stránku jevu bez dořešení všech podrobností Přednosti a nedostatky

40. Metody systematického způsobu tvůrčího myšlení logický, vědecky orientovaný a složitý myšlenkový proces postupného vytváření hypotéz s předvídáním účinků  vědecké metody : analýza, syntéza, abstrakce, zobecnění, konkretizace, indukce, dedukce….

41. Metody (systematické) • metoda alternativních dotazů • metoda analogie • metoda porovnání funkcí • metoda porovnání podobností • metoda agregace • metoda dimenzování • metoda kinematického obrácení • metoda agregace a desagregace funkcí • metoda kombinace s interakcí • morfologická analýza • algoritmus vynalézání TRIZ/ARIZ • metoda párových vztahů návrhů (PVN)