St ř edov ě ká M ě sta

1. Středověká Města Šárka Papoušková 2.B

2. Raná středověká města: • polyfunkční centrální místa,hustěji osídlena obyvatelstvem • v blízkosti hradů, hradišť či šlechtických nebo biskupských sídel a na zelených loukách • obyvatelé se živili jinak než zemědělskou výrobou

3. Typologie měst: 1)královská - založil a řídil je král 2)kamerální/komorní - poddanské povinnosti vůči královské komoře 3)poddanská - patřila šlechtě nebo církvi 4)horní - specifický typ královských měst - těžařská střediskavelký zisk (Jihlava, Kutná Hora) 5)věnná - odváděla zisky královně (Hradec Králové, Mělník)

4. Lokace měst: = založení zcela nového města • dopravní spojení – musely již existovat dobré komunikační možnosti • dostatečná spádová oblast trhu • potřebné vesnické zázemí • místo poskytující vhodné podmínky pro obranu • hlavně u řek – přísun vody, odvod kanalizace i dobré opevnění města

5. Akt založení města: • Založením města byla obvykle pověřena zvláštní osoba – lokátor. • Ten měl za povinnost vyměřit panovníkem určené místo, najít a usídlit zde obyvatelstvo, zajistit právní i faktickou existenci sídliště. • Samotné město nevzniklo během několika měsíců či dokonce let a to i přesto, že nová osada měla několikaleté úlevy na daních.

6. Stavební vývoj města: • před 13. stoletím se města příliš nelišila od vesnic – domy byly dřevěné a jejich umístění nebylo regulováno žádným urbanistickým plánem - shluk malých tržních nebo řemeslnických osad • od 13.století se města budovala podle jednotného plánu – centrem města bylo tržiště (náměstí) s radnicí, nedaleko náměstí i farní kostel se hřbitovem, kolem tržiště pravidelná síť hlavních a vedlejších ulic, před městskými hradbami předměstí

7. Vzhled středověkého města: • starší města (před 13. stol.) nejeví žádnou koncepci (klikaté uličky – Staré Město v Praze) • nově zakládaná města se vyznačují pravidelným, tzv. šachovnicovými půdorysem (České Budějovice) • střed města tvořilo náměstí • kromě centrálního náměstí byly i náměstí vedlejší – tržiště (např. v Č. Budějovicích Senovážné náměstí) • bylo obklopeno hradbami – existovaly dokonce vzorové předpisy, určující výšku hradebních zdí, hloubku příkopů, šíři tzv. parkánů (cesty mezi vnější a vnitřní hradbou) atd.

8. Klasický půdorys středověkého města

9. Domy středověkých měst: • nejdůležitějšími budovami byla radnice (až ve 14. stol.) a kostel • nejvýstavnější štítové domy okolo náměstí s více podlažími patřili patriciátu a nejbohatším obchodníkům či řemeslníkům • domy chudších či středně bohatých měšťanů se nacházely v postranních ulicích nebo až při hradbách • součástí středověkých měst však byla i rozsáhlá předměstí, v nichž stály domy řemeslníků a také zemědělské usedlosti a dvorce • domy byly zpravidla stavěny kolmo k ulici nebo náměstí svými průčelími • kvůli snaze o největší zisk na prodeji parcel byly domy nudličkovitě protáhlé a velice úzké • střechy kryty šindelem, došky a dalšími hořlavými materiály – časté rychle se šířící požáry

10. Půdorys středověkého domu

11. Městská práva: • městská práva – soubor mimořádných práv a privilegií • nejdůležitější právo osobní svobody pro měšťany a právo vlastního soudnictví • práva a privilegia hospodářská – mílové právo (v okruhu jedné míle nesměla být nikým provozována ta řemesla, jež provozovali měšťané) • právo pořádat různé trhy

12. Sociální složení měst: • Obyvatelé měst byli sociálně rozděleni podle míry práv: 1) měšťané, kteří měli plná městská práva (kupci, kramáři, někteří řemeslníci), největší politický vliv, tvořili tzv. patriciát 2) měšťané, kteří měli jen část celkových městských práv (tovaryši a učni, vojáci, sloužící), i nižší vrstva této skupiny(chudina, žebráci, nemocní) 3) příslušníci těch společenství, která měla upravena zvláštní právní předpisy (duchovenstvo světské i řádové, šlechta, univerzitní učitelé a studenti) 4) uzavřená skupina - židé

13. Cechy: • cechy = zvláštní komporace, do které byla organizována řemeslná výroba • sdružovaly výrobce z jednoho řemesla nebo i několika řemesel příbuzných • členem se mohl stát pouze mistr (majitel dílny) • úkolem bylo organizovat výrobu i kontrolovat její kvalitu • určovaly normy výrobku, termíny prodeje i pracovní podmínky • plnily funkci hospodářskou i sociální

14. Erb cechu v Rothenburgu

15. České Budějovice

16. Carcassonne

17. Sienna

18. Bruggy

19. Bruggy

20. Čerpala jsem z: • Toulky českou minulostí • Ottova encyklopedie • wikipedie