KONZUMNÍ SPOLEČNOST GLOBALIZACE

1. KONZUMNÍ SPOLEČNOSTGLOBALIZACE Mgr. Michal Oblouk

2. VÝVOJ SPOLEČNOSTI • TRADIČNÍ SPOLEČNOST – lidé si nekladli velké cíle, zaměřovali se na problémy skutečně důležité, usilovali o pouhé přežití, cítili, že jejich život má řád, život se předával z pokolení na pokolení • MODERNÍ SPOLEČNOST – založená na průmyslové výrobě a námezdní práci, urychlení a změna života, rozvoj techniky, průmyslové výroby a růst průmyslových měst, člověk chce získat co nejvíce prožitků, potěšení a zábavy • KONZUMNÍ SPOLEČNOST

3. KONZUMNÍ SPOLEČNOST • založená na ustavičném spotřebovávání (konzumu) nového zboží • více času a aktivity lidé věnují zábavě • lidé jsou přesvědčeni, že je konzum učiní šťastnými • konzumuje se kulturní zboží a lidské vztahy • společnost obrovského plýtvání • lidé se chovají podobně – je to vyvoláno masově šířenou reklamou – masová kultura, zábavní průmysl

4. GLOBALIZACE • spontánní, neřízený proces stále intenzivnějšího propojení zemí světa v jediný ekonomický systém • nerovný proces, v jehož důsledku se některé části světa relativně přibližují, zatímco jiné relativně oddalují, bez ohledu na geografickou vzdálenost – tyto vzdálenosti jsou určeny rychlostí přenosu informací, díky těmto rozdílům mohou mít podobné procesy v různých částech světa velmi rozdílné důsledky • proces globalizace s sebou přináší i různé problémy – např. přílišná odlišnost některých kultur, která vede k nestabilitě v některých zemích (v zemích západní Evropy dochází občas k nepokojům mezi většinou a přistěhovalci) - tento problém může mít i opačný charakter, např. arabské země, kam proniká západní globalizovaná kultura, a mění tak konzervativní islámskou společnost

5. GLOBALIZACE • PŘÍČINY • volný pohyb kapitálu – investoři mohou své peníze jednodušeji přemisťovat po světě • zmírnění omezení mezinárodního obchodu – odstraňování překážek • technologický rozvoj v dopravě a komunikaci – pomocí telefonů a internetu se rychle šíří informace • DŮSLEDKY • vznik nadnárodních společností – vyrábí a prodávají své výrobky ve více zemích světa • dochází k prohlubování vztahů mezi státy • projevuje se vzájemná závislost ekonomik – státy se stávají více závislé na importu i exportu z jiných zemí

6. GLOBALIZACE V OBCHODU • propojování výroby a trhů různých zemí prostřednictvím obchodu se zbožím, pohybu kapitálu a řízením nadnárodních společností • základním impulsem pro zahájení globalizace byla revoluce v dopravě, která proběhla v polovině 20. století • díky rychlejší silniční, letecké, železniční i lodní dopravě bylo možné pro firmy uzavírat smlouvy nejen s těmi místními, ale i s těmi, které by byly jinak moc daleko • průkopníkem globalizace byly Spojené státy americké, kde místní společnosti expandovaly v 60. letech na evropské trhy - Američané se museli částečně přizpůsobit vkusu evropského zákazníka; zároveň ten se ale stykem s jinou kulturou a způsobem výroby či prodeje také změnil • v 70. letech nastal prudký rozvoj japonské ekonomiky a zboží zde vyráběné se rozšířilo do všech zemí- v USA a Evropě tak byla následkem konkurenčního boje odepsána nebo výrazně zredukována celá odvětví průmyslu, jejich místo zaujaly právě japonské firmy s japonským způsobem výroby • procesy globalizace pokračovaly dále i v 80. a 90. letech a probíhají i nadále

7. GLOBALIZACE VE SVĚTOVÉ EKONOMICE • teorie globálního ekonomického růstu, podle níž extenzivní rozvoj vyspělých zemí ve svém důsledku způsobuje i zvýšení životní úrovně a zmírnění chudoby v rozvojových zemích • kapitál i moc se koncentruje do několika gigantických nadnárodních společností – je pozitivní pro spotřebitele, ale deformuje tržní mechanismy • odpůrci globalizace upozorňují na to, že sociální rozdíly se naopak prohlubují a že chudobě ve třetím světě musí vyspělé země bránit aktivní podporou místního drobného podnikání a zmenšením ekologických dopadů průmyslu v rozvinutých zemích, které jejich situaci zhoršují

8. NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI • podniky, který řídí svůj obchod - výrobu produktů nebo distribuci služeb - ve více zemích • výhody – velká zaměstnanost, vysoké výnosy, ekonomický a politický vliv, hrají významnou roli v mezinárodních vztazích a globalizaci • nevýhody – lobbying, využívání (nebo zneužívání) tzv. daňových rájů, využívání (nebo zneužívání) levné pracovní síly a dětské práce, hrozba vystoupení z trhu a s tím spojená ztráta mnoha pracovních míst v regionu, nadměrné patentování coby forma zamezení růstu konkurence • Wal-Mart Stores- síť super/hypermarketů, 2 056 000 zaměstnanců, 6000 dodavatelů • Exxon Mobil - těžební společnost, 107 100 zaměstnanců • RoyalDutch Shell - těžební společnost • BritishPetroleum- těžební společnost • Toyota Motors - výrobce automobilů • Chevron - těžební/energetická společnost • ING Group - finanční služby, 126 660 zaměstnanců • Total - těžební společnost • General Motors - výrobce automobilů • ConocoPhillips - energetická/těžební společnost

9. GLOBALIZACE V KULTUŘE • hlavními centry globalizace jsou vždy velká města, kde se za posledních 40 let kulturní rozdíly začaly postupně stírat • těmto městům (např. Berlín, Londýn, New York) se říká tavicí kotel • součástí globalizace je i přistěhovalectví, jak v Evropě (Turci, Alžířané, Číňané), tak v Severní Americe (Mexičané a Portorikánci v USA), ale i v zemích Arabského poloostrova (Indové, Pákistánci) • globalizace se projevuje v nejvíce vyspělých oblastech světa, tedy tam, kde je vysoká kupní síla a rozvinutá doprava

10. KONZUMERISMUS • tendence nadměrně nakupovat a hromadit předměty a požitky za účelem zvyšování osobního štěstí • hlavní vlna konzumerismu přišla po II. sv. válce, v 50. let 20. století, zejména ve Spojených státech amerických • v 60. letech vyrostl zejména mezi mladou generací odpor proti konzumnímu způsobu života • druhá vlna se pokládá na začátek 80. let a od poloviny 90. let na ni navázal fenomén globalizace, který lidem vyznávajícím tento způsob života do jisté míry usnadnil jejich spotřební návyky v globálním měřítku • ze strany výrobců zboží většinou nejsou slyšet ke konzumerismu výhrady, leckdy tento stav podporují – např. pořádají čím dál delší sezónní (vánoční, velikonoční, novoroční, prázdninové) slevy, pořádají soutěže s daným výrobkem pro podporu prodeje, masivně podporují leasingy, úvěry a půjčky na splátky či bezhotovostní platbou; největší nákupní centra začínají čím dál více o zákazníky pečovat, integrují všechny jejich potřeby do jednoho místa (kromě samotného supermarketu zde nabízejí i různé kavárničky, obchůdky a boutiky, masážní a kosmetické salóny, posilovny a fitness centra, ale i multikina), v některých případech lze vypozorovat i architektonický úmysl přeměnit obchodní centra (ve formě různých fontánek, korz, veřejné zeleně) na (zdání) veřejného prostranství

11. MULTIKULTURALISMUS • myšlenkový a politický směr (kulturní ideologie), který zastává stanovisko, že v jednom demokratickém státě mohou společně žít nejen jednotlivci, ale i skupiny s různou kulturou, a zdůrazňuje prospěšnost kulturní rozmanitosti pro společnost a stát • je živý v zemích, jejichž obyvatelé pocházejí z rozdílného kulturního prostředí • cílem je politicky sjednotit všechny občany bez ohledu na jejich původ, rasu či přesvědčení, a to tak, že si pokud možno zachovají své kulturní odlišnosti • slovo multikulturalismus se poprvé objevilo ve Švýcarsku v roce 1957, jako vyjádření charakteristiky národa, který je politicky jednotný, ačkoliv je kulturně velmi rozdílný • vlastní ideologie multikulturalismu vznikla v 60. letech v Kanadě, kde šlo o politické sjednocení frankofonního a anglofonního obyvatelstva(Kanada v roce 1971 přijala multikulturalismus jako státní ideologii, kterou je dodnes) • od 70. let 20. století se rozvoj rozmanitých kultur přenesl i do Evropy, jednak migrací obyvatel bývalých kolonií do „mateřských zemí“ (Anglie, Francie, Nizozemsko), jednak organizovanou migrací dělníků do bohatých evropských zemí • problém koexistence různých kultur a náboženství ve společném státě v moderní společnosti představuje velmi citlivou otázku - mezi přistěhovalci často vznikají fundamentalistická hnutí, která se ostře vymezují proti hodnotám hostitelské země

12. ZDROJE • http://cs.wikipedia.org/wiki/Konzumerismus • http://cs.wikipedia.org/wiki/Globalizace • http://cs.wikipedia.org/wiki/Multikulturalismus • http://cs.wikipedia.org/wiki/Nadn%C3%A1rodn%C3%AD_korporace • http://cs.wikipedia.org/wiki/Wal-Mart_Stores • http://cs.wikipedia.org/wiki/Exxon_Mobil • http://www.fsps.muni.cz/impact/zaklady-sociologie/tema-konzumni-spolecnosti/ • http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/oecd-globalizace-nen-pinou-pomalho-rstu-zamstnanosti-ve-vysp