Poptávka a nabídka

1. Poptávka a nabídka

2. Poptávka

3. Co je to poptávka? • Každého prodejce vždy zajímala, zajímá a bude zajímat jedna důležitá otázka: „Jaká bude poptávka po mém výrobku nebo službě?“ • Přesněji řečeno tím většinou myslí jaké množství výrobku nebo služby budou zákazníci kupovat neboli poptávat. • A právě velikost tohoto poptávaného množství rozhoduje o budoucnosti všech výrobců, obchodníků, podnikatelů, živnostníků a mnoha dalších zainteresovaných subjektů. • I když se prodejci podaří toto poptávané množství zjistit, nemá po starostech, neboť zítra už může být jiné a může se měnit v závislosti na mnoha faktorech. • Tedy platí, že vždy, když se zabýváme tím, jaké množství výrobků/služeb budou zákazníci kupovat za určitých podmínek a jak se toto množství změní při změně těchto podmínek, zkoumáme poptávku.

4. Na čem závisí, jaké množství určitého výrobku/služby budeme (domácnosti) nakupovat? Poptávané množství 99,- Kč Velmi silná závislost ?

5. Poptávané množství je tedy ovlivňováno celou řadou faktorů Poptávka 99,- Kč Tyto faktory prozatím považujeme za neměnné Ceterisparibus Cena ? Množství

6. Poptávku představujepoptávková křivka (D), jež zachycuje vztah mezi cenou (P) produkce a poptávaným množstvím (Q), jestliže ostatní faktory se nemění. Za prvé to může být nedostatkem peněz. Máme-li k dispozici jen 80 Kč, pak si ně můžeme koupit 8 tatranek, pokud stojí 10 Kč/ks nebo jen 4 tatranky, pokud stojí 20 Kč/ks. P Q Na druhou stranu bychom si pravděpodobně koupili méně tatranek i kdybychom měli k dispozici například 160 Kč. Ušetřené peníze bychom utratili za něco relativně levnějšího nebo uspořili. Poptávka (D = Demand) Proč se takto chováme? Platí zde zákon klesající poptávky , který říká: „Vzroste-li cena statku, poklesne poptávané množství tohoto statku“. Tento zákon však neplatí vždy - např. u luxusního zboží nejvyšší třídy či u nejpotřebnější produkce Proto má křivka poptávky záporný sklon P2= 20 P1= 10 D Q2(4 ks) Q1(8 ks) Přestože křivka poptávky zobrazuje primárně vztah poptávaného množství a ceny, lze v ní zachytit i vlivy dalších faktorů na poptávané množství

7. P Q Rozdíl mezi pojmy poptávka a poptávané množství • Je velmi důležité rozlišovat mezi pojmy poptávka a poptávané množství. • Poptávka je křivka, která vyjadřuje vztah mezi cenou (případně jinou veličinou) a poptávaným množstvím, které je ochoten spotřebitel při dané ceně nakoupit. • Poptávané množství je pouze hodnota na ose x, která udává číselné vyjádření množství statku, které je spotřebitel ochoten nakoupit. 13 5 8

8. Jak vlastně můžeme určit (zakreslit) křivku poptávky? Například získáním údajů z praxe. P Q Určení poptávky a její změny Představme si, že prodejce jablek na městské tržnici zjistil po několikaletých zkušenostech, že když prodává jablka za 50 Kč/kg, tak jich v létě prodá za týden 40 kg. Rozhodl se, že si bude všechny údaje o ceně a prodaném množství zaznamenávat do grafu. Další rok však pozoruje změnu: Za cenu 50 Kč/kg již neprodá 40 kg, ale jen 30 kg týdně. 50 Ani když sníží cenu na 40 Kč/kg, tak již neprodá 60 kg, ale jen 40 kg týdně… Pokud sníží cenu na 40 Kč/kg, tak jich prodá za týden 60 kg… 40 A za cenu 20 Kč/kg prodá dokonce 120 kg týdně. A za cenu 20 Kč/kg již prodá jen 80 kg týdně. 30 Těmito body může proložit křivku, které bude říkat poptávka, protože mu popisuje, jaké množství jablek budou zákazníci nakupovat (poptávat) při určité ceně Tyto jeho nově zaznamenané údaje již nesouhlasí s původní křivkou poptávky, neboť ta se očividně změnila a má teď nový tvar i polohu. D 20 D’ Co mohlo způsobit takovouto změnu poptávky? 30 80 120 40 60

9. P Q Faktory ovlivňující D • druh produkce – nezbytná vs. nahraditelná – jinak reagujeme na změny jejich cen • příjmy spotřebitelů – růst příjmů zvyšuje poptávku (posunuje D vpravo) • rostoucí počet obyvatel – čím více obyvatel, tím větší poptávka (posun křivky D vpravo) • podíl produktu na výdajích spotřebitele – čím vyšší podíl, tím vyšší citlivost na změnu ceny (elasticita) • spotřebitelské preference – móda – může posouvat křivku poptávky doleva i doprava Všechny tyto faktory mohou ovlivňovat buď tvar křivky poptávky… … nebo její posuny doprava a doleva.

10. Faktory ovlivňující D + Existence substituční a komplementární produkce: • Substituční produkt (substitut) - produkce, která je schopna nahradit svými užitnými vlastnostmi produkt dosud spotřebovávaný (např. rohlík a houska nebo např. párek v rohlíku prodávaný u různých prodejců) • Komplementární (doplňující)produkt (komplement) umožňuje používání (spotřebu) jiného produktu, např. benzín, umožňuje používat automobil, zápalky cigaretu, kazeta videokameru… Vliv těchto faktorů znamená, že například změna ceny substitutů a komplementů může ovlivňovat poptávku po našem produktu. Důležité: rozlišovat posun po křivce (= změna poptávaného množství) a posun křivky (= změna poptávky)!!!

11. … neboli stručně řečeno: 2. posun křivky- změna poptávky vyvolaná jinými než cenovýmifaktory (nejsou v grafu přímo zachyceny) - původní poptávková křivka ztratí platnost a vznikne nová poptávková křivka (bude-li horko, lidé si koupí více zmrzliny, i když cena zůstane stejná) P A B Q P A B Q • 1. posun po křivce - změna poptávaného množství vyvolaná vlivem změny ceny(klesne-li cena zmrzliny, lidé si jí koupí více) 11

12. Citlivost (elasticita) poptávky Malá rekapitulace: 1) Posunujeme-li se po křivce poptávky, je to způsobeno změnou ceny 2) Posunuje-li se celá křivka poptávky, způsobují to jiné než cenové faktory Dochází-li však ke změně tvaru křivky poptávky, je to způsobeno změnou tzv. elasticity poptávky

13. Elasticita poptávky

14. P klesá Q roste Cena (P) Sleva Elasticita ve světě obchodu Tržby = 500,- * 3 = 1 500,- Kč Tržby = 300,- * 11 = 3 300,- Kč = Tržby = 200,- * 17 = 3 400,- Kč Tržby = 100,- * 20 = 2 000,- Kč Jaké množství (Q) košíků nakoupí zákazníci, když bude cena za jeden 500,- Kč? A jak se zachovají, když budu cenu snižovat? Zákon klesající poptávky se zde jasně projevuje, ale s různou intenzitou (citlivostí) Prodejce

15. Cenová elasticita poptávky (definice) = vlastnost (jev, charakteristika) poptávky, která vyjadřuje „jak citlivě“ reaguje spotřebitel na změnu tržní ceny (změnou svého poptávaného množství) = proporce mezi procentní změnou ceny, kterou si chce za svůj produkt výrobce nechat zaplatit a procentní změnou zákazníkem nakupovaného množství Koeficient (hodnota) elasticity poptávky tedy vyjadřuje, o kolik procent klesne (vzroste) spotřebitelem poptávané množství, jestliže cena statku vzroste (klesne) o 1 %.

16. P P Q Q Cenová elasticita poptávky • Neelastická poptávka - zvýšení P o 1 % sníží poptávané Q o méně než 1 % • Elastická poptávka – zvýšení P o 1 % sníží poptávané Q o více než 1 % Situace, kdy poptávající sice reagují na změnu ceny, ale změna nakupovaného množství je (v %) menší než změna ceny Situace, kdy poptávající reagují na změnu ceny velmi citlivě, tedy změna nakupovaného množství je (v %) větší než změna ceny

17. Cenová elasticita poptávky • Jak budete reagovat (jak změníte své nakupované množství daného statku), sníží-li se např. o 30 % následující ceny? • Cena chleba (Šumava) • Ceny jízdného (MHD) • Ceny všech cigaret • Cena ubytování na koleji • Ceny všech nápojů na VŠ baru • Ceny zemědělských pozemků v Argentině

18. Druhy poptávkových křivek • Individuální poptávka – poptávka jednoho spotřebitele po jednom druhu zboží (např. poptávka pana Nováka po másle) • Tržní poptávka – poptávka všech spotřebitelů po jednom druhu zboží (např. poptávka v určitém městě nebo státě po másle); zjistíme ji jako součet individuálních poptávek • Agregátní poptávka – tržní poptávka po všech zbožích (např. poptávka všech subjektů ve státě po všech produktech a službách); zjistíme ji jako součet tržních poptávek

19. Koupěschopná poptávka • Poptávku jsme si definovali jako množství statků, které jsou ochotni poptávající nakoupit za určitých podmínek, nejčastěji však za určitou cenu. Musíme si však uvědomit, že v praxi je podstatný rozdíl mezi tím, zda si něco chceme koupit a tím, jestli si to můžeme (jsme schopni) koupit. • Typicky se často u dětí setkáváme s tím, že „něco chtějí“. Toho se také snaží využívat firmy a například reklamou se snaží skrze děti přimět jejich rodiče k zakoupení určitého statku (a často se jim to povede). Pokud však nemají rodiče dostatek prostředků, pak pouhé chtění dětí nevytvoří koupěschopnou poptávku. • V realitě je tedy samozřejmě nezbytné, aby poptávka byla „koupěochotná“ (je to nutná podmínka k tomu, aby o obchodu mohlo být vůbec uvažováno), ale pokud má být skutečným partnerem nabídky, pak musí být také koupěschopná. • V praxi často vidíme, že se firmy zaměřují hlavně na koupěschopnou poptávku, tedy na ty zákazníky, kteří si nabízené statky mohou dovolit koupit (ochota koupit se jim pak dá „vnutit“ např. reklamou)

20. Nabídka

21. Co je to nabídka? • Asi každého z nás, kdo se rozhodne jít kamkoliv cokoliv nakupovat, zajímá důležitá otázka: „Jaká bude nabídka výrobků nebo služeb?“ • Přesněji řečeno tím většinou myslíme jaká množství (a druhy) výrobků nebo služeb budou nabízena. • Obvykle výše a pestrost tohoto nabízeného množství (samozřejmě ve spojení s dalšími faktory) rozhoduje o naší spokojenosti s nabídkou. • Nabízené množství však není stálé a firmy jej mění v závislosti na mnoha faktorech. • A právě tehdy, když se zabýváme tím, jaké množství výrobků/služeb budou firmy za určitých podmínek nabízet a jak se toto množství změní při změně těchto podmínek, zkoumáme nabídku.

22. Na čem závisí, jaké množství určitého výrobku bude (firmami) vyráběno? Cena (očekávaná) poptávka Množství dostupných zdrojů Veřejný zájem Počasí, aj. Nabízené množství Velmi silná závislost

23. P S Q Nabídka (S = Supply) • Nabídka je popisována nabídkovou křivkou (S), jež zachycuje vztah mezi cenou (P) a množstvím nabízené produkce (Q) pokud se ostatní faktory nemění. Platí zákon rostoucí nabídky - při vyšší ceně je za jinak stejných podmínek nabízeno větší množství produkce. Proto má křivka nabídky kladný sklon P2 Proč?Vyšší cena motivuje stávající výrobce k vyšší produkci (mohou nakoupit více zdrojů, více vyrobit a mít větší zisk) a také láká do odvětví nové výrobce. P1 Q2 Q1 Přestože křivka nabídky zachycuje primárně vztah nabízeného množství a ceny, lze v ní zachytit i vlivy dalších faktorů na nabízené množství

24. P Q Vlivy na vzdálenost S od počátku – posun S • Technologické změny – růst produktivity práce  se stejnými zdroji lze vyrobit více  posun S doprava • Státní regulace – růst daňového zatížení  pokles zisku  pokles investic do výroby  posun S doleva • Změny v nákladech – snížení nákladů na jednotku produkce umožňuje s původními zdroji vyrobit více  posun S doprava S‘‘ S S‘ P1 Q1 Q2 Q3

25. Elasticita nabídky

26. Cenová elasticita nabídky (definice) = vlastnost (jev, charakteristika) nabídky, která vyjadřuje „jak citlivě“ reaguje výrobce na změnu tržní ceny (změnou svého nabízeného množství) = proporce mezi procentní změnou ceny, kterou je ochoten zákazník zaplatit, a procentní změnou množství, které je výrobce ochoten vyrobit Koeficient elasticity nabídky tedy vyjadřuje, o kolik procent vzroste výrobcem nabízené množství, jestliže cena statku vzroste o 1 %.

27. P P Q Q Cenová elasticita nabídky • Neelastická nabídka – obvyklá varianta; růst P o 1 % vede k růstu Q o méně než 1 % • Elastická nabídka – obvyklá a žádoucí; růst P o 1 % vede k růstu Q o více než 1 % 0 < eS < 1 eS > 1

28. P Q Příklady cenové elasticity nabídky s1 s2 s3 20 + 100 % 10 + 92 % 50 13 + 100 % 18 10 25 + 80 % Elasticita však v grafickém vyjádření závisí na měřítkách na jednotlivých osách

29. Cenová elasticita nabídky • Jak bude reagovat výrobce/prodejce (jak změní své nabízené množství daného statku) v následujících situacích? • Do malé vesnické restaurace (běžně vaří 20 porcí hovězího guláše) přijede nečekaně zájezd 60 bohatých hladových německých turistů. • Do malé vesnické restaurace je s měsíčním předstihem objednán zájezd bohatých hladových německých turistů. • Díky naprosté neúrodě ve zbytku Evropy je ze zahraničí extrémně velký zájem o brambory od českých pěstitelů. • Z důvodu nečekané vlny veder vzrůstá ve městě zájem o mražené produkty, za které jsou lidé ochotni platit vyšší ceny.

30. Druhy nabídkových křivek • Individuální nabídka – nabídka jedné firmy na trhu jednoho statku • Tržní nabídka – nabídka všech firem na trhu jednoho statku; součet individuálních nabídek na jednom trhu • Agregátní nabídka – tržní nabídka všech subjektů na všech trzích; součet všech tržních nabídek

31. Doplněk

32. Zapamatujte si! • Čím je křivka poptávky/nabídky plošší, tím je poptávka/nabídka elastičtější, tzn. že tím citlivěji reagují poptávající/nabízející na změnu ceny. • Čím je křivka poptávky/nabídky strmější, tím je poptávka/nabídka méně elastická, tzn. že tím méně citlivě reagují poptávající/nabízející na změnu ceny.

33. Elasticita - příklad • Změna elasticity podél křivky má souvislost s procentuálními změnami množství (nikoliv s absolutními). Pro přiblížení „záludnosti“ procentuálních změn si uveďme jednoduchý příklad: • Váš zaměstnavatel Vám tento měsíc zvýšil Vaši současnou mzdu (např. 10 000 Kč) o 10 %. V další měsíci se rozhodne Vám mzdu o 10 % snížit. Jaká bude Vaše nová výše příjmu? Budete na tom z hlediska příjmu lépe, stejně, nebo hůře?

34. Elasticita - řešení • Zvýšení mzdy o 10 % znamená, že Vaše nová mzda bude 11 000 Kč • 10 000 + 0,1 * 10 000 = 11 000 Kč • Snížení mzdy o 10 % v dalším měsíci znamená, že Vaše nová mzda bude 9 900 Kč. • 11 000 – 0,1 * 11 000 = 9 900 Kč • Vysvětlení: Ačkoliv v obou případech se jednalo procentuelně o stejný nárůst i pokles, v absolutním vyjádření bude rozdíl, protože nárůst o 10 % byl počítán z původní nižší částky, kdežto pokles o 10 % byl počítán z nové vyšší částky.