1 / 36

Určování nejběžnějších sladkovodních melosiroidních rozsivek

Určování nejběžnějších sladkovodních melosiroidních rozsivek. Václav Houk Botanický ústav AV ČR Třeboň. Materiál:. nezkoncentrovaný vzorek vody vzorek zkoncentrovaný planktonní sítí vzorek dnového sedimentu. Konzervace vzorku. formaldehydem - výsledná koncentrace asi 1.5%

melba
Download Presentation

Určování nejběžnějších sladkovodních melosiroidních rozsivek

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Určování nejběžnějších sladkovodních melosiroidních rozsivek Václav Houk Botanický ústav AV ČR Třeboň

  2. Materiál: • nezkoncentrovaný vzorek vody • vzorek zkoncentrovaný planktonní sítí • vzorek dnového sedimentu

  3. Konzervace vzorku • formaldehydem - výsledná koncentrace asi 1.5% • zmineralizovaný vzorek – etylalkoholem - výsledná koncentrace minimálně 50% • Lugolův roztok - není vhodný, po delší době skladování se schránky rozsivek rozpouští

  4. Koncentrace vzorku: • centrifugací – v centrifugačních zkumavkách • sedimentací – např. v odměrném válci, kádince a pod.

  5. Mineralizace vzorku: Koncentrovaným roztokem H2O2 (asi 34 %) • oxidace přímo na krycím sklíčku u čistého planktonu • oxidace v centrifugační zkumavce 1/3 vzorku + 2/3 konc. peroxidu vodíku, příp. ještě několik krystalků K2Cr2O7

  6. Vyčištění vzorku: • vypíráním v centrifugační zkumavce - 4x až 5x destilovanou vodou • dekantací

  7. Zpracování vzorku: • pro kvalitativní účely (v LM) - zhotovení trvalého preparátu - identifikace • pro kvantitativní účely (v LM) - celkový počet jedinců centrických rozsivek např. v Cyrusově komůrce - poté přepočet na jednotlivé druhy z poměrného zastoupení v trvalém preparátu

  8. Zhotovení trvalého preparátu: • na krycí sklo kapka materiálu • nechat zaschnout (při laboratorní teplotěi několik hodin) • na podložní sklo dát několik kapek média (Naphrax nebo Pleurax) • na médiumpoložit krycí sklíčko s materiálem • ev. zahřát preparát

  9. Pozorování vzorku v mikroskopu: • použití suchého nebo imerzního objektivu • seřízení světla dle Köhlerova principu

  10. KLASIFIKACE(podle Round et al.) • COSCINODISCOPHYCEAE • MELOSIRALES • Melosiraceae: Melosira AGARDH 1824 • ORTHOSEIRALES • Orthoseiraceae: *Orthoseira THWAITES 1848 • PARALIALES • Paraliaceae: Ellerbeckia CRAWFORD 1988 • AULACOSEIRALES • Aulacoseiraceae: Aulacoseira THWAITES 1848

  11. Základní určování: • stavba schránky • životní cyklus

  12. Životní cyklus: gamety (haploidní) auxospora tzv. initial cell vegetativní buňky (diploidní) podle Round et al. 1996

  13. Frustule (schránka) • frustule – křemičitá buněčná stěna rozsivek skládající se ze dvou protilehlých thék, každá tvořená z valvy a cingula • cingulum – část bočního pásu spojeného s jednou valvou, skládající se z jednotlivých pásků (copulae) • copula – element cingula • boční pás – část frustule spojující epivalvu a hypovalvu, skládající se z epicingula a hypocingula • collar (collum) – bezstrukturní distální část pláště misky (valve mantle) druhů Aulacosira

  14. Stavba schránky 1:

  15. Vysvětlení některých termínů důležitých při determinaci: • areola– většinou pravidelněopakovaná perforace křemité buněčné stěny • carinoportulae – zvláštní krátké tubulární výběžky ve středu misky, pravděpodobně sloužící jako spojovací elementy u Melosira roeseana a příbuznýchdruhů

  16. Areoly, carinoportuly

  17. Stavba schránky 2: • initial cell – buňka vytvořená z auxospory, často mající sférický nebo čočkovitý tvar frustule, lišící se od tvaru následných vegetativních buněk • trvalá spóra (resting spore) – specializovaná buňka vytvořená symetrickým nebo nesymetrickým buněčným dělením nebo cytokinetickou mitózou, lišící se strukturálně od vegetativní buňky vytvořením silně silicifikované buněčné stěny

  18. Initial cell první vegetativní buňka (initial cell)/ první vegetativní miska (initial valve)

  19. Resting stages

  20. Frustule C • spojovací trny (linking spines) – většinou špachtlovité trny při obvodu čela misky, někdy komplexnějšího tvaru, nebo větvící se v distální části; jsou vzájemně do sebe zapadající, čímž pevně spojují sousední (adjoining,sibling) valvy v řetězci • oddělovací trny (separating spines) – kuželovité trny při obvodu čela misky; sousedící valvy s oddělovacími trny se snadněji vzájemně oddělují • levotočivý (sinistrorse) – točící se proti směru chodu hodinových ručiček • pravotočivý (dextrorse) – točící se po směru chodu hodinových ručiček • kruhová lišta (ringleist) – kruhovitý výstupek buněčné stěny (pseudoseptum) vybíhající dovnitř frustule na proximálním konci krčku (collar) – u druhů Aulacoseira

  21. oddělovací trny (separating spines) spojovací trny (linking spines) Trny a řady areol paralelní levotočivý (sinistrorse) pravotočivý (dextrorse)

  22. rimoportula(labiate process) – tubulární průchod skrz buněčnou stěnu; vně valvy je jen prostý otvor, otvor uvnitř valvy je často charakteristicky zpevněný

  23. KEY TO GENERA 1 Frustules with high valve mantles, often with distinctly structured girdle bands, usually firmly linked with valve faces into long chains, sometimes into pairs of cells only; cells observable mostly in girdle view only ………………………………........2 2a Girdles usually distinct, composed of several bands (copulae), with ±striking areolation,valve faces with radial rows of areolae and 2-4 (sometimes more) coarse pori (carinoportulae) in the valve centre; valves of one frustule connected by means of the girdle, so the valve mantles of one frustule remote ………………………………………..…….. Orthoseira roeseanaand related taxa b Girdles without distinct areolae ………………………………………… 3 3a Valve faces with radially arranged costae, without areolation; cells low with a robust cell wall, valve mantles with very fine, regular areolation ………………….. Ellerbeckia b Valve faces structured differently ……………………………………….4 4a Valves with a ring of ±pronounced spines on the valve face circumference, at the distal end of the valve mantle more or less isolated structureless collar; valve mantles with mostly distinct, ±regularly arranged rows of areolae; exceptionally with one or two transverse rows of areolae at the valve face/valve mantle interface ……..Aulacoseira b Valves without a ring of spines, structureless collar at the distal end of the valve mantle is missing …………………………………………………………………Melosira

  24. Melosira varians C. AGARDH litorál, perifyton

  25. Aulacoseira granulata (EHRENBERG) SIMONSEN plankton

  26. Aulacoseira granulata

  27. Aulacoseira ambigua (GRUNOW) SIMONSEN plankton

  28. Aulacoseira subarctica (O.MÜLLER) HAWORTH plankton

  29. Aulacoseira islandica (O.MÜLLER) SIMONSEN plankton

  30. Aulacoseira italica (EHRENBERG) SIMONSEN

  31. rimoportulae

  32. Orthoseira roeseana (RABENHORST) O´MEARA výskyt hlavně na vlhkých stanovištích – např. smáčené skály v povrchových vodách allochtonně

  33. Ellerbeckia arenaria (MOORE) CRAWFORD výskyt hlavně na vlhkých stanovištích – smáčené skály, mechy; v povrchových vodách allochtonně

  34. Základní určovací literatura Krammer, K. & Lange‑Bertalot, H. (1986): Bacillariophyceae,1. Teil: Naviculaceae. In: Ettl, H. et al.(eds.): Die Süsswasserflora von Mitteleuropa, 2/1: 1‑807. ‑ Gustav Fischer Verlag, Stuttgart. Krammer, K. & Lange‑Bertalot, H. (1991): Bacillariophyceae, 3. Teil: Centrales, Fragilariaceae, Eunotiaceae. In: Ettl, H. et al.(eds.): Die Süsswasserflora von Mitteleuropa, 2/3: 1‑576. ‑ Gustav Fischer Verlag, Stuttgart. Cox, E. J. (1996): Identification of Freshwater Diatoms from Live Material: 1-158. – Chapman & Hall, London. Hustedt, F. (1927-1930): Die Kieselalgen Deutschlands, Österreichs und der Schweiz. - Rabenhorst's Kryptogamenflora, 7(1): 1-920. Leipzig. Cleve-Euler, A. (1951). Die Diatomeen von Schweden und Finland. Kungliga Svenska vetenskapsakademiens hanndlingar, 4th Ser., 2(1), 1-163. Grunow, A. (1882) in Van Heurck (1880-1885). Synopsis des Diatomées de Belgique. 120 pp. Atlas. Anvers. Schmidt, A. et al. (1874-1959): Atlas der Diatomaceen-kunde. Heft 1-120, Tafeln 1-460 (Tafeln 1-216 A. Schmidt; 213-216 M. Schmidt; 217-240 F. Fricke; 241-244 H. Heiden; 245, 246 O. Müller; 247-256 F. Fricke; 257-264 H. Heiden; 265-268 F. Fricke; 269-472 F. Hustedt) Aschersleben-Leipzig.

  35. Další literatura Anonymous, (1975). Proposal for standardization of diatom terminology and diagnoses.- Nova Hedwigia, Beiheft 52, 323-354. Theriot, E. & Serieyssol, K. (1994): Phylogenetic systematics as a guide to understanding features and potential morphological characters of the centric diatom family Thalssiosiraceae. Diatom Research 9 (2), 429-450. Round, F. E., Crawford, R. M. & Mann, D. G. (1990). The Diatoms. Biology and morphology of the genera. 747 pp. Cambridge University Press, Cambridge. Round, F. E. (1996). What characters define diatom genera, species and infraspecific taxa? Diatom Research, 11: 203-218. Lange-Bertalot, H. (1998): As a practical limnologist, how does one deal with the flood of new diatom names?. Limnologica 28 (2), 153-156. Ross, R. (1993): Nomenclature for diatomists. Diatom Research 8 (2), 429-438.

  36. This work was supported by the institutional long-term research plan No. AV0Z60050516, funded by the Academy of Sciences of the Czech Republic and by the grant project of the Czech Science Foundation No. 205/05/0204. Děkuji za pozornost!

More Related