150 likes | 677 Views
ŘASY Prezentace pro hodinu biologie Veronika Dvořáková Uč:BI-Che, 4.r. ŘASY. Hnědé řasy (Chromophyta). chlorofyl a a c , většinou i xantofyl fukoxanthin
E N D
ŘASY Prezentace pro hodinu biologie Veronika Dvořáková Uč:BI-Che, 4.r. ŘASY
Hnědé řasy (Chromophyta) • chlorofyl aa c , většinou i xantofyl fukoxanthin • chloroplasty 4 membrány, dvě z toho jsou membrány endoplazmatického retikula, většinou spojeného s jádrem • thylakoidy jsou srostlé po trojicích • zásobní látka chrysolaminaran, uložený mimo chloroplast, nikdy škrob (další zásobní látky jsou olej, polyfosfátová zrnka - volutin, aj.) - více o ostatních odděleních: http://www.sinicearasy.cz/
Řasy jsou postrachem akvaristů Hlavní příčiny výskytu jsou : • vysoký obsah odpadních látek ve vodě • vysoký obsah fosfátů ve vodě • silné proudění vody v akváriu • přebytek světla (zelené řasy), nedostatek světla (hnědé řasy) více: http://www.gringot.wz.cz/rasy.html
Využití řas člověkem • jako potrava • výtažky z řas : - agar, karagen, alginát - ve farmaceutickém průmyslu, kosmetických přípravcích
Nejen v sushi baru … • Kombu, nori a wakame (Japan)Kombu = Laminaria Nori = Porphyra Wakame = Undaria • Hai dai - (China)Laminaria • Limu (Hawaii) Limu kohu = Asparagopsis taxiformisLimu wawaeiole = CodiumLimu huluhuluwaena = Grateloupia filicina Limu palahalaha = Ulva • Irish moss or Carraghean (Europe)Chondrus crispus
Ekonomické využití ALGINÁT • z hnědých řas • ztužovadlo, emulgátor • pro výrobu zmrzlin, mléčných výrobků, sprchových krémů, barev, zubních otisků
KARAGEN • z červených řas • podobné vlastnosti jako agar (nutná vyšší koncentrace k vytvoření gelu) • stabilizátor: čokoláda, mléko,zmrzlina, instantní puding, krémové polévky
AGAR • z červených řas • příprava jídel (želatina, chléb, cukrářské výrobky), farmaceutických výrobků (projímadla, inertní nosiče léků-pomalé uvolňování) • bakteriologie, mykologie- média pro pěstování • stabilizátor v kosmetických přípravcích
DALŠÍ VYUŽITÍ • hnojivo • filtry,leštidla, ochrana proti škůdcům (blechy) • rozsivky-diatomit
SMRTÍCÍ ŘASY Nedávno objevený jednobuněčný mikroorganismus Pfiesteria piscicida opakovaně způsobuje ve Spojených státech hromadný úhyn ryb. . Prokázán byl i jeho vliv na nervový systém člověka. Poprvé se záhadná choroba objevila v roce 1988 v akváriích Veterinářské fakulty Státní univerzity v Severní Karolíně. Výzkumníci si tehdy všimli zvýšeného výskytu dosud neznámých jednobuněčných organismů pohybujících se pomocí bičíku. Nově objevený škůdce způsobil rychlý úhyn ryb a sám asi po dvou hodinách stejně záhadně zmizel. Teprve později se ukázalo, že přechází do klidového stadia cysty a v této podobě čeká na další oběti. Nový objev dostal jméno Pfiesteria piscicida na počest Lois Pfiesterové, která se řadu let zabývala výzkumem této skupiny jednobuněčných živočichů. Druhá část názvu je odvozena z latinských slov piscis (ryba) a caedere (zabíjet). Dodnes bylo objeveno nejméně 23 různých forem, v nichž se tento organismus může vyskytovat. Obdobně rozmanitý je i jeho způsob obživy. Většinou se živí produkty látkové výměny jiných organismů a řasami. Někdy "ukořistí" rostlinné chloroplasty a po několik dní nebo týdnů je využívá jako zdroj energie. Jakmile se v blízkosti objeví ryby, Pfiesteria piscicida na sebe bleskurychle vezme další ze svých podob a začne vylučovat účinný toxin, který způsobuje krvácivé rány a odlupování kůže. Ryby během několika minut umírají a zhoubný organismus se může pustit do hodování. Jeho průběh lze sledovat v laboratoři pod mikroskopem. Stačí přidat do roztoku kapku krve a můžeme pozorovat, jak se Pfiesteria piscicida přiblíží k červené krvince, "nabodne" ji a vysaje její obsah. Sama se při tom zbarví do červena. Jeden útočník tak dokáže odčerpat hemoglobin ze sedmi až deseti krvinek a současně dvaapůlkrát zvětšit svůj objem. Ve volné přírodě byl poprvé pozorován úhyn ryb v souvislosti s pfiesterií v roce 1991 v Severní Karolíně. Během posledního desetiletí dosáhly ztráty několika miliard kusů. Přemnožení nového škůdce zřejmě souvisí s prudkým nárůstem chovu prasat a drůbeže v této oblasti a vyvážením močůvky a trusu na pole. Vyplavené dusičnany a fosfáty pak spolu s odpadem z papíren vytvořily pro mikroorganismy vhodnou živnou půdu. Vědci, kteří se na výzkumu podíleli, začali v několika případech pociťovat příznaky zcela neobvyklé nemoci. Začala je bolet hlava, měli potíže s ledvinami a játry, výrazné poruchy krátkodobé paměti a ztrátu orientace. Když vyšetření vyloučilo Alzheimerovu chorobu i případný tumor, bylo zřejmé, že potíže způsobují těkavé toxiny, které ze zkoumaných objektů unikají do okolí. Podobné příznaky spolu s podrážděním kůže a krvácejícími ranami hlásili irybáři z postižených oblastí. Dnes jsou ohrožené úseky řeky Neuse River pečlivě monitorovány a v nově zřízeném výzkumném centru pokračuje výzkum životního cyklu Pfiesterie piscicidy a toxinů, které vylučuje. Otázka jejich případného šíření do jiných oblastí, nebo dokonce do Evropy zůstává otevřená. Navíc vědci nedávno objevili další, podobně nebezpečnou formu, a to Pfiesterii shumwayae. DISCOVER, Toronto http://stoplusjedna.newtonit.cz/stare/200023/so23a08a.asp
Bionafta z mořských řas možná přinese úspory Začínající americká firma GreenFuel vyrábí palivový olej z vodních řas. Využívá k tomu technologii, která byla vyvinuta v rámci kosmického výzkumu financovaného NASA. Řasy se pěstují v reaktorech, což jsou skleněné trubice, obsahující vodu a řasy. Do trubic se vhání vyčištěný kouř z tepelné elektrárny. Základním principem činnosti celého zařízení je samozřejmě fotosyntéza, přírodní proces, při němž rostlina za pomoci slunečního záření rozloží oxid uhličitý na uhlík (který sama využije) a kyslík (který uvolňuje do ovzduší). A výhodou vodních řas je, že některé z nich obsahují až padesát procent oleje - který se dá po extrakci přečistit například na bionaftu.Systém společnosti GreenFuel je ve fázi testování (probíhá hlavně na Massachusetts Institute of Technology). Pokud vše půjde podle plánu, na podzim by se měl rozeběhnout pilotní projekt komerčního nasazení.Podle hrubých čísel není celý projekt úplně nesmyslný. Sluneční záření dává cca 1 kW na metr čtvereční a účinnost využití této energie by se mohla pohybovat odhadem okolo pěti procent. Biologické procesy sice vykazují účinnost až 90 %, ale to je zavádějící. Týká se pochodů, probíhajících na buněčné úrovni, přičemž organismus jako celek potřebuje energii i na zajištění svých životních funkcí. Navíc v případě daného využití je cílem pouze olej, nikoli celá rostlina. A hlavně - kritickým faktorem není jen plocha zařízení, ale také jeho objem, protože řasy tvoří jen asi 10 % objemu zařízení (zbytek je voda). Při deseti hodinách slunečního svitu denně pak vychází výkon zařízení na 0,5 kW denně na metr čtvereční, což velmi zhruba odpovídá půl litru oleje. Ten se dá z řas dostat velmi jednoduše odstředěním, ale postup k získání bionafty je pak poměrně náročný (hlavně energeticky).Průmyslové pěstování řas má oproti klasickému pěstování olejnin mnoho výhod. Především neničí zemědělskou půdu (protože ji vůbec nepotřebuje) a může používat slanou vodu. Jako ekonomické však může vycházet jedině v případě výrazného zdražení fosilních paliv.Tato technologie je příkladem možných budoucích výhod emisních povolenek na oxid uhličitý a obchodu s nimi. Na rozdíl od tradičního způsobu pěstování biopaliv totiž spotřebovává oxid uhličitý ze zdroje, který by jinak za jeho vypouštění do vzduchu musel platit. Jinými slovy, obchodování s povolenkami umožňuje bezprostředně ocenit ekologický přínos této technologie.Zdroj: Ekonom, 02.06.2005 -více: www.biom.cz
Eutrofizace • obohacování vod o živiny zejména N a P • vede k přemnožení sinic, řas a bakterií • toxiny-jedovaté, způsobují např. podráždění kůže • kvetení rybníků, (eutrofní nádrže)
Internetové odkazy (obrázky): • http://www.sinicearasy.cz/ • http://www.botany.uwc.ac.za • http://vis-pc.plantbio.ohiou.edu/algaeimage/Chlorophyta.htm • http://www.epsag.uni-goettingen.de/html/exkursionen.html