310 likes | 550 Views
Dějiny každodennosti, 1. ročník 12. 10. 2011 Mgr. Ondřej Kunc. Dějiny každodennosti. dějiny každodennosti = dějiny mentalit vznik dějin mentalit dějiny mentalit a historická demografie koncepce mentality historik a mentality proměny obyvatelstva českých zemí v průběhu 19. století
E N D
Dějiny každodennosti, 1. ročník 12. 10. 2011 Mgr. Ondřej Kunc Dějiny každodennosti
dějiny každodennosti = dějiny mentalit • vznik dějin mentalit • dějiny mentalit a historická demografie • koncepce mentality • historik a mentality • proměny obyvatelstva českých zemí v průběhu 19. století • struktura společnosti Obsah
výraz mentalita • z latiny • angličtina – konec 17. století • francouzština – polovina 19. století • němčina – počátek 20. století • mentalita = charakteristický soubor vlastností • věk, geografické prostředí, sociální prostředí aj. Dějiny mentalit
neexistence jednotné mentality • mentalita = celkový způsob myšlení určité sociální skupiny • závislost na výchově, tradici, politických a sociálních podmínkách • projevy mentalit – hodnotový žebříček • vznešené • nevznešené Dějiny mentalit
ne až na konci 20. století • škola Annales – nové pojetí historie • historikové a sociologové • termín mentalita při studiu primitivních společností • oblast vědomých a nevědomých aktivit • název sociální dějiny (social history) • totalismus v historii Vznik dějin mentalit
tradiční historie x sociální historie • hospodářské dějiny • ekonomické dějiny • sociální dějiny • kulturní dějiny Vznik dějin mentalit
??? hospodářské dějiny → dějiny mentalit ??? • exaktní věda • matematika, statistiky • neprivilegované vrstvy • ceny, mzdy, daně, trhy, drahota, chudoba, zbohatnutí, hladomory, epidemie, mortalita • reakce a postoje zúčastněných • souvislé řady dat Vznik dějin mentalit
termín mentalita • nejprve kategorie, poté samostatný obor • do podvědomí všech • získání širokého publika • přitažlivější než tradiční historie Vznik dějin mentalit
základ – regionální bádání • výzkumy populačních hnutí • statistická a dokumentační základna • pojem dlouhé trvání • zkoumání dlouhých časových úseků • neviditelné modely chování Dějiny mentalit a historická antropologie
nová zkoumání dříve data nedostupná nyní nové antropologické výstupy obrození sociálních dějin v 60. letech 20. století invaze historických prací do dosud neznámých oblastí Dějiny mentalit a historická antropologie
nová témata: • dítě a dětství • smrt • sexualita • kriminalita a delikvence • sociabilita (společenské sdružování) • věkové skupiny • lidové slavnosti • lidová zbožnost Dějiny mentalit a historická antropologie
dovršitel Philippe Ariès • Dítě a rodinný život za starého režimu • Dějiny smrti I, II • mentality – badatelské téma 3. generace školy Annales • George Duby • Jacques Le Goff Koncepce mentality
překročení původních hranic • návrat k tématům považovaných za zpracované • opětovné čtení dokumentů • počáteční témata: • práce • rodina • věk • výchova • sexualita • smrt Historik a mentality
přelom 18. a 19. století změny ve struktuře obyvatelstva původní stavovské uspořádání → občanská společnost příprava změn v 1. polovině 19. století dokončeno po revolucích 1848-1849 změny završeny před 1. světovou válkou Proměny obyvatelstva českých zemív průběhu 19. století
podnikatelská vrstva • rozhodující síla společnosti • různý původ • ekonomický faktor jako prostředek sociálního vzestupu Proměny obyvatelstva českých zemív průběhu 19. století
horní vrstvy střední vrstvy dolní vrstvy Struktura společnosti
politická či ekonomická moc řízení společnosti sociálně nejmocnější a nejprestižnější složka společnosti splývání horních vrstev s elitami Horní vrstvy
horní vrstva x elita: • horní vrstva = vrchol obecného sociálního žebříčku • elita = v každé sociální skupině • 19. století – 0,5 – 1% populace • r. 1800 – 23-45 tisíc osob • r. 1900 – 50-100 tisíc osob Horní vrstvy
složení horních vrstev: • šlechta • patriciát • důstojníci • vysoká státní byrokracie • církev Horní vrstvy
šlechtický titul stále svou váhu • poslední desetiletí 18. století – nobilitovaní • jednotlivci • bohatí průmyslníci • podnikatelé • obchodníci šlechta
nové šlechtické tituly • důstojníci • státní úředníci • významní umělci, vědci, univerzitní profesoři, politici • průmyslníci, velkoobchodníci • Škodové • Ringhofferové • Liebigové • Bartoňové šlechta
stará x nová šlechta • snaha o přejímání aristokratického životního stylu: • skupování statků • opravy zámků šlechta
stará šlechta • možnost získat postavení u dvora • mocenská dědictví rodů • historie rodů • aristokracie z celé Evropy • kompaktní, relativná uzavřená sociální skupina šlechta
hrabata • větší část historické šlechty • 54 rodů • svobodní páni – baroni • 83 rodů • průmyslníci, úředníci, vojáci • x rodiny se středověkým rodokmenem šlechta
počet – 1/10% obyvatelstva ignorance nové šlechty sňatky pouze mezi sebou prohlubování propasti stará šlechta x ostatní šlechta
působení staré šlechty: • rakouské vlády • diplomacie • armáda • nejvyšší církevní hierarchie • říšská rada a na zemské sněmy • později podnikatelé • pozemková držba šlechta
otevírání horních vrstev středním vrstvám • svobodná povolání: • lékaři • advokáti • notáři • buržoazie – až od občanské společnosti šlechta
velkoobchodníci, finančníci podnikatelé, velkostatkáři, špičky správy, ministři mnoho židů vznik moderních podnikatelů patriciát
povyšování podle služebních let, nikoli podle schopností a výkonů Důstojníci
podíl v politickém rozhodování šlechta až do poloviny 19. století nový systém od 2. polovin 19. století → uplatnění měšťanů → zrod moderní politiky vysoká (státní) byrokracie
udržení svého postavení ve společnosti • vliv na široké vrstvy obyvatelstva • orientace na víru x praktické záležitosti • problematika školství • polnohospodářství • zdravotní péče Církev