Vánoce ve světĚ

1. Vánoce ve světĚ DUM 16/1

2. Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu „ EU-peníze školám“ • Autor: Mgr. Dana Svítilová • Období:prosinec2011 • Anotace: metodický materiál do výuky českého jazyka s fotkami, ilustracemi, základními informacemi • Číslo a název šablony klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji ICT • Jazyk: jazyk český • Druh učebního materiálu: metodický materiál • Cílová skupina: žák • Typ vzdělání: základní vzdělání • Věková skupina: 1. r. ZŠ, 2.r. ZŠ, 3.r. ZŠ, 4. r. ZŠ, 5. r. ZŠ

3. Anglie: pusa pro štěstí Zvyky: V předvečer 25. prosince děti na krbovou římsu zavěsí červenou punčochu, dárky do ní v noci spustí komínem FatherChristmas, který kolem projíždí se sobím spřežením. Mezi další zvyky patří líbání pod zavěšeným jmelím, barevné klobouky a veselé radovánky. Menu: Pečený krocan, biskupský chlebíček a vánoční pudink, do kterého kuchařka ukryje stříbrnou minci pro štěstí. Zvláštnost: Traduje se, že v horách přebývá štědrý vládce Vánoc, jehož jeskyni hlídá 63 trpaslíků. Když vyjde služba na toho posledního vykřikne: "Vánoce!", ostatní trpaslíci vyběhnou, začnou kácet jedličky, zdobit je a posílat do všech domácností.

4. Francie: náležité hodování • Zvyky: Dárky nosí Pere Noël, vousatý muž, který se dnes čím dál víc podobá SantaClausovi; mimo jiné také létá na saních tažených soby a dárky pokládá na krb nebo ke kamnům. Francouzi slaví advent a děti užívají adventní kalendáře s okénky, kde se skrývají sladkosti i věty z evangelia. Štědrý večer je zakončen půlnoční bohoslužbou. Menu: Jako předkrm ústřice, bílé klobásy, hlemýždi a rybí polévka, hlavní chod vánoční krůta (la dinde de Noël) s kaštanovou nádivkou nebo lanýžovou pastou a jako desert vánoční polínko (lebuche de Noël), koláč se smetanou nebo čokoládové salámy. Zvláštnost: Na Tři krále maminky dětem upečou velký dort, který ozdobí královskou korunkou a dovnitř umístí figurku. Kdo ji při porcování najde, je králem oslav.

5. Řecko: ohně a písně Zvyky: Děti chodí o Vánocích od domu k domu a za doprovodu zvonků a bubínků zpívají oslavné a radostné písně. Dospělí po dvanácte nocí zapalují ohně na ochranu před skřítky a místo stromků zdobí miniaturní plachetnice. Dárky přináší SaintVassilius (sv. Basilej), ale až v noci na 1. ledna. Ten den se také koná slavnost Obnova vod, kdy lidé vyprázdní všechny džbánky a naplní je svatobasilejskou vodou. Specialita: Dort se zapečenou zlatou mincí, kdo ji najde, bude mít štěstí. Zvláštnost: Vánoční oslavy končí 6. ledna, kdy kněz smočí krucifix v moři a uděluje požehnání.

6. Itálie: pozdrav městu i světu Zvyky: Štědrý den je běžný den, je jen zakončen půlnoční mší (nejznámější je ve Vatikánu v chrámu sv. Petra), svátky začínají až na Boží hod obědem, a to po papežově požehnání UrbietOrbi. Víc než stromky jsou ale v domácnostech rozšířené jesličky a v některých rodinách dostávají ten den ráno děti také dárky. Menu: Tradičně se podává pečené jehně nebo krocan a jako dezert koláč Panettone. Zvláštnost: 7. ledna létá na koštěti čarodějnice Befana, která komínem hází hodným dětem dárky; zlobivým naděluje uhlí.

7. Vánoce v Norsku Norové mají své tradice, které si uchovali přes dlouhá staletí v nezměněné podobě. "GodJul!"  - tak obyvatelé Norska přejí Veselé Vánoce, význam těchto slov skrývá za sebou starou tradici, která patří do předkřesťanských, pohanských dob. V nejtemnějším období roku, které spadá do poloviny prosince, se Norové obraceli k pohanským bohům, aby požádali vrácení slunce. Svátek, stejně jako ostatní pohanské rituály, byl docela veselý, sešel se velký počet lidí u stolu, který byl plný piva a pokrmů, a pronášeli přípitek boham. Dodnes Norové dávají na dvůr pivo, aby přivolali Slunce k opětnému zahřívání zemského povrchu. Místním "ježíškem" je skřítek Julenissen - Nisse. Pověst o něm pochází z konce 18. století. Nisse odmítl v Betlémě věnovat jediný chlup na přikrývku Ježíškovi a za trest musí roznášet dárky. Na Štědrý večer se Nissemu do stodoly přinášela rýžová kaše.

8. Švédsko: naparáděný kozel v akci Zvyky: Štědrý den je rodinným svátkem s návštěvami a slavnostní večeří. Dárky roznáší vánoční kozel s rohy ozdobenými červenou stuhou. Speciality: Šafránový chléb, povidlové vánoční dorty a vařené bonbony Zvláštnost: 13. prosince nosí děti jídlo svým rodičům na paměť svaté Lucie, která podle pověsti zachránila ve 4. století našeho letopočtu Švédy před hladomorem.

9. Zvyky:Sinterklaas (sv. Mikuláš) připlouvá tři dny před svými narozeninami s lodí plnou dárků a 5. prosince spolu s ZwartenPietem (Černým Petrem) rozdává dětem dárky. Potom teprve mohou Holanďané zdobit stromky. O Štědrém večeru chodí lidé do kostela a 25. a 26. prosince se scházejí se svými přáteli ke společnému jídlu a dávají si dárky. Zvláštnost: Ve východní části země se během Adventu udržuje tradice troubení na ručně vyrobené rohy, které zvěstují příchod Ježíška. Nizozemsko: loď plná dárků

10. Vánoce v Rusku Slavení Vánoc bylo v Rusku zakázáno roku 1917,  od roku 1990 se Vánoce do života Rusů vrátily, i v současnosti tradice znovu ožívá. V pravoslavném Rusku Vánoče podle juliánského kalendáře připadají až na 6. a 7. ledna. Dnes Štědrý den je v Rusku obyčejným pracovním dnem.Dárečky pod nazdobený stromeček přináší děda Mráz. Na pravoslavné svátky pak není zvykem dávat si večné dárky. Dětem se nanejvýš dávají bonbony nebo jiné sladkosti. Dnešní ruský vánoční stůl je, stejné jako ten dávný, velmi bohatý, plný jídla, které dřív věřícím vynahrazovalo podstoupený půst. Na svátečním stole nesmí chybět kutja (kaše z pšenice nebo ječmene, vařená s medem, rozinkami, mákem a ořechy) a vzvar (kompot ze sušeného ovoce) a mnoho dalších jídel.

11. Vánoce v USA a Kanadě Ve Spojených státech a Kanadě lidé zdobí své domy vánočními dekoracemi, stromky a věnci. Ulice měst září barevnými žárovkami a vzduchem se nesou tóny zvonků a vánočních koled. Před Vánocemi si lidé zvou do svých domovů své přátele a členy rodiny, aby jim v předvánoční atmosféře pomohli zdobit vánoční stromky. Dárky, jak tomu věří děti, přináší o Vánocích SantaClaus, který přijíždí na Štědrý večer na saních tažených sobem. Některé děti si večer na nějaké místo v domě pověsí ponožky, aby je Santa mohl naplnit sladkostmi, ovocem a dalšími drobnými dárky.

12. Lucembursko: rozsvícené ulice Zvyky: V předvánočním čase se ulice osvětlují a zdobí vánočními motivy, vzduch je cítit horkým kořeněným vínem, speciální polévkou s uzeninou a typickými crepes. Dárky roznáší Ježíšek Specialita: Černý puding s mačkanými bramborami a jablečnou omáčkou

13. Belgie: boty pro Mikuláše Zvyky: Vánoční stromeček, rodina pohromadě a rozjímání. Sinterklaas (sv. Mikuláš) se svým pomocníkem ZwartemPietem (Černým Petrem) jezdí 5. prosince večer od domu k domu a rozdává dárky do připravených zimních bot. Děti mu na oplátku chystají oves a cukr pro jeho koně.

14. Rakousko Rakousko. Společná minulost způsobila, že naše a rakouské Vánoce si jsou velmi podobné: rodinný kruh, stůl prohýbající se pod lahůdkami, koledy a na závěr půlnoční. Rakušané vášnivě obhajují Ježíška a nesnášejí SantaClause.

15. Slovensko Slováci slaví Vánoce stejně jako my, ale protože jsou nábožensky hlouběji založení než Češi, prožívají Vánoce více jako křesťanský svátek. Sváteční tabule se mírně liší. Na Štědrý den se například kromě rybí polévky jí také zelňačka. A ne jedna: někdo ji vaří nakyselo s houbami, jiní zase spíše nasládlou se sušenými švestkami. Po celém Slovensku přetrvává tradice vánočních oplatek s medem. Na většině stolů také najdete vánoční kynuté koláče s mákem a ořechy, jež symbolizují hojnost.

16. Maďarsko Pro Maďary mají Vánoce jeden význam navíc: na druhý svátek vánoční si křesťanský svět připomíná svatého Štěpána, jmenovce maďarského Otce vlasti. I to je jeden z důvodů, proč Maďaři Vánoce hluboce prožívají a chápou je nejen jako církevní, ale i národní svátek. Peče se svatoštěpánský koláč, který se ovšem o první adventní neděli uloží na okraj stolu, kde musí vydržet až do Tří králů. Na začátku adventu Maďaři také vkládají pod ubrus zrnka obilí z poslední úrody a trošku sena, což symbolizuje vděčnost hospodáře zemi za její dary a zároveň přání dobré úrody v příštím roce. K štědrovečerní večeři se nejí maso, ale můžete mít rybu, a bramborový salát. Součástí slavnostního menu je halászlé, tradiční maďarská pikantní rybí polévka, a tenké oplatky s medem a česnekem - ty se jedí proto, abyste byli zdraví. Půlnoční mše je pro každého Maďara téměř povinností.

17. Otázky k Vánocům • 1.Kde se vaří pikantní rybí polévka halászlé a slaví svatý Štěpán? • 2.Kde nosí dárky čarodějnice Befana? • Kde si pochutnáte na černém pudingu s bramborami? • 4.Kde nosí dárky Děda Mráz a dlouho to měl komunstickým režimem zakázáno? • 5.Kde lidé zdobí kozí rohy ? • 6.Kde žije skřítek Julenissen?

18. ODKAZY: christmaswallpaper www.vanocevesvete.com/ cs.wikipedia.org/wiki/Vánoce http://www.kouzelnevanoce.cz/