ŽIVELNÉ POHROMY V LATINSKÉ AMERICE

1. ŽIVELNÉ POHROMY V LATINSKÉ AMERICE Tomáš Hanousek, PdF OU, Učitelství II. st ZŠ, (Ov-Ge), IV. ročník ŽIVELNÉ POHROMY V LATINSKÉ AMERICE Tomáš Hanousek PdF OU, Učiteství pro II. st. ZŠ (Ov-Ge, IV. ročník)

2. Základní charakteristika • Latinská Amerika je územím, které je těžce zkoušeno mnoha druhy živelných pohrom – například zemětřeseními v Mexiku, vulkanickými erupcemi v Kolumbii, hurikány a záplavami na Haiti, suchy a bahenními proudy v Brazílii… • Determinantem ne zcela příznivých životních podmínek je zejména poloha, která má vliv na exogenní i endogenní procesy ve zmíněné oblasti. • Zřejmě nejvíce postiženým z latinskoamerických států je Peru. • Příroda si se životy tamních obyvatel občas zahrává opravdu krutě. Stačí zmínit posloupnost událostí v Salvadoru v roce 2005: „1. října, v době, kdy území státu už bičovala tropická bouře Stan, o sobě dala po 101 letech vědět sopka Ilamatepec. Erupce donutila k evakuaci 7 tisíc lidí. V pátek 7. října se k tomu navíc přidalo i zemětřesení o síle 6,2 stupně na Richterově škále.“ (Zdroj: http://gnosis9.net) • Díky moderním vědeckým metodám i finančním podporám do výzkumných programů lze dnes již značně snížit rizika ztráty lidských životů a efektivněji se vypořádávat s likvidací materiálních škod.

3. Živel první: VZDUCH - A) Tropické bouře a hurikány • typické pro oblast okolo Mexického zálivu – souostroví Velké a Malé Antily, Bahamy a kontinentální část Střední Ameriky. • Důvod: „ideální“ poloha – díky zeměpisné šířce těsně nad rovníkem (nad 10 °s.š. kvůli působení Coriolisovy síly) a teplému moři (jehož teplota musí být vyšší než 26,5 °C). • ročně 1 – 20 hurikánů • 2004: tropické bouře na Haiti a v Dominikánské republice, při povodních zahynuly 3000 lidí. Tentýž rok v září srovnal na Haiti hurikán Jeanne se zemí 80 procent všech obydlí a vyžádal si 2 000 obětí. • Předpovědi klimatických změn nedávají zbídačeným obyvatelům Karibiku a Latinské Ameriky žádnou naději na zlepšení. Trasy hurikánů nad Atlantikem a Mexickým zálivem v letech 2005 a 2007

4. Nejničivější hurikány • 1998: Střední Ameriku zasáhl hurikán Mitch. Experti jej tehdy označili za jeden z nejničivějších hurikánů v historii. Zemřelo kolem 12 tisíc lidí. Zničena byla téměř veškerá infrastruktura a dvě třetiny úrody. Ekonomika nejhůře postižených států (Honduras, Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět. • 2005: Ve stínu událostí kolem hurikánu Katrina zůstala zkáza, kterou po sobě v Guatemale, Mexiku, Nikaragui, Salvadoru, Hondurasu a Kostarice zanechal hurikán Stan. • Ekologové při této příležitosti upozornili, že rozsáhlé záplavy a sesuvy půdy na řadě míst umocnilo plošné odlesnění krajiny. • Úřady vyzvaly mezinárodní společenství, aby pomohlo s obnovou zničené země. Přestože na okamžitou pomoc pro Guatemalu apelovala i OSN, ohlas ze zahraničí byl jen minimální. • Pro Guatemalu, kde i před hurikánem žilo 82 procent občanů pod hranicí chudoby a 50 procent dětí trpělo chronickou podvýživou, měla katastrofa dalekosáhlé důsledky. Téměř veškerá úroda kávy, cukru a banánů byla zničena. Cena kávy prudce vzrostla, neboť Guatemala, Mexiko a Salvador disponují třetinou jejích světových zásob.

5. B) Větrní sourozenci: El niño a La niña • periodické změny rovníkového proudění a teploty vody ve střední části Pacifiku, které ovlivňují počasí prakticky na celém světě. • V nejvíce postižených oblastech se projevují smrštěmi a následnými suchy či naopak záplavami.

6. C) Další vzdušné proudy • Pampero: západní nebo jihozápadní vítr, který vane skrz území jižní Argentiny. Toto proudění může být velmi silné a zpravidla přináší značné množství srážek, které jsou doprovázeny hromy a blesky. Nastat může kdykoli, nejpravděpodobnější je výskyt v období časného léta na jižní polokouli, tedy mezi říjnem a lednem. • Zonda: silný horský suchý vítr fénového typu na východních svazích And v Argentině, často s sebou nese prach. Výskyt v 90% případů v období května až listopadu. Ohrožuje nejvíce argentinské provincie La Rioja, San Juan a severMendozy.

7. Živel druhý: ZEMĚ - Tektonická aktivita

8. A) Sopečná činnost • Častá v Andské oblasti jak Střední, tak i Jižní Ameriky • S projevy vulkánů se musejí potýkat obyvatelé států Mexiko, Guatemala, Salvador, Nikaragua, Kostarika, Argentina, Bolívie, Chile, Ekvádor (i ostrova Galapágy), Kolumbie a Peru • Nejedná se jen o samotné výlevy sopek, ale také jevy doprovodné: pyroklastické vlny, sesuvy půdy, lahary, přívaly sopečného popela, letící ztuhlé kusy magatu. • Tato nebezpečí zřídkakdy znamenají těžký problém v oblastech vzdálenějších než 30 kilometrů od místa erupce, avšak existují i příklady, kdy proudy lávy, bahna nebo popela způsobily vážné problémy i ve vzdálenosti dvojnásobné.

9. B) Zemětřesení • Latinská Amerika je odjakživa dějištěm velmi silných otřesů. Nejsilnější seismická aktivita 20. století se odehrála na území Chile 22. května 1960.Hodnota magnituda činila 9,5 (nejvyšší možná hodnota je 10). Jedním z důsledků bylo vyslání tsunami, které pustošilo i značně vzdálené břehy Havaje, Japonska a Filipín. Plochy v Latinské Americe s vyšší než padesátiprocentní pravděpodobností výskytu zemětřesení s magnitudem nad hodnotu 7.0 (období 1989 - 2009).  Barevná škála rozlišuje jihoamerické lokality s různou silou zemětřesení. Nejsilnější jsou projevy v místech šrafovaných hnědě na západním pobřeží.

10. C) Tsunami • Přílivová vlna vzniklá v důsledku podmořských otřesů. • Ohroženo je zejména západní pobřeží států Kolumbie, Ekvádor, Peru a Chile.

11. D) Sesuvy půdy • Několik typů: laviny, sesuvy svahů, proudy bahna, řícení skal apod. • Mohou nastat ojediněle nebo i vícekrát, přičemž pokaždé hrozí značné škody na životech i majetku. • Mohou být spuštěna zemětřeseními, sopečnými pochody, vydatnými dešti, poddolováním a řadou dalších mechanismů.

12. Živel třetí: OHEŇ • V jižním Mexiku a Střední Americe jsou požáry vegetace častým jevem v období sucha (mezi prosincem a dubnem). • V Jižní Americe bývají požáry typické zejména pro oblasti savan v povodí Orinoka (Llanos) v oblastech států Venezuela a Kolumbie.

13. Živel čtvrtý a poslední: VODA • Distribuce vody ve značné části Latinské Ameriky není rovnoměrná (střídání období sucha s obdobími dešťů). • Povodně: jev přítomný v oblastech Brazílie, Paraguaye, Uruguaye, Peru a Bolívie. • V květnu 2007 byla Uruguay postižena nejsilnějšími záplavami od roku 1959. Přes110000 osobbylo postiženo, zejména šlo o ty, kteří se nemohli bránit (děti, ženy a senioři). Přes 12 000 osob bylo evakuováno. Povodně zablokovalykomunikace a zapříčinily chaos v dopravě.30000 lidí se ocitlo bez přístupu k nekontaminované pitné vodě. • Hlavními důvody jsou přívalové deště spojené se sesuvy půdy (Centrální Amerika, Brazílie, Uruguay, Bolívie) a špatné odvodňování terénu (Paraguay).

14. Ekonomické a sociální dopady přírodních katastrof • Poškození infrastruktury, které vede ke snížení investiční aktivity • Ztráta zisku z poškozených, dříve ziskových odvětví • Postiženy jsou veškeré ekonomické sektory • Ztráty se nevyhýbají ani mezinárodnímu obchodu • Negativní dopady na kvalitu života obyvatel • Epidemie– ideální kombinace značné vlhkosti, tepla a narušení infrastruktury • Sociopatologické jevy – rabování a jiná kriminalita, psychické problémy evakuovaných...

15. Co je činěno pro zmírnění důsledků? • Bylo dosaženo určitého pokroku, a to díky užití nových technologií a nabytých znalostí. • Čím dál více propracované systémy monitoringu a varování se stávají silným prostředkem v boji proti vulkanickým erupcím, hurikánům, vlnám tsunami a zemětřesením - instalace varovných zařízení v několika karibských státech zapříčinila pokles počtu obětí na životech, protože je možné v předstihu upozornit na možná rizika, a to i s několikaměsíčním náskokem. • Bylo stanoveno mnoho zákazů osídlení záplavových či jinak kritických lokalit. • OAS (Organizace amerických států) uděluje strategickým odvětvím(například energetickému průmyslu v Kostarice či zemědělství v Ekvádoru) zvláštní podpory, které umožňují jejich rychlejší obnovu a rozvoj. • Přesto stále existuje mnoho problémů k řešení: • nedostatečná informovanost občanů o rizicích, • absence či neefektivita politických rozhodnutí a podpor, • rezignace lidí na hledání alternativních řešení.

16. Finanční podpora postiženým zemím z rozpočtu České republiky • Zdroj: http://www.mzv.cz/wwWo/mzv/default.asp?id=45291&ido=18887&idj=1&amb=1 • Chile požár v národním parku, duben 2005 4 500 000 Kč • Guatemala, Salvador, Mexiko - hurikány Stan a Wilma: celkem 9 600 000 Kč • Kuba - hurikán Wilma - 5 000 000, avšak pomoc nečerpána.

17. Zdroje informací • https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2021.html • http://www.dhn.mil.pe • http://www.ngdc.noaa.gov/nndc/struts/form?t=101650&s=1&d=1 • http://earthobservatory.nasa.gov • http://www.naturalhazards.org/investigate/equakes/index.html • http://www.ew.govt.nz/enviroinfo/hazards/naturalhazards/coastal/tsunami.htm • http://www.sci.muni.cz/~herber/volcano.htm • http://geochange.er.usgs.gov/sw/changes/natural/elnino/ • http://volcano.und.edu/vwdocs/volc_images/south_america/south_america.html • http://vulcan.wr.usgs.gov/Volcanoes/SouthAmerica/framework.html • http://www.hurikany.info/ • http://rgla.upol.cz/soubory/pdf/2_geologie.pdf • http://www.sciencedaily.com/news/earth_climate/natural_disasters/ • http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/americas/1079167.stm • http://www.cestovatel.cz/clanky/zaplavy-ve-state-tabasco-v-mexiku/ • http://weather.unisys.com/hurricane/ • http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2005100011 • http://www.oas.org/dsd/publications/Unit/oea54e/ch14.htm#TopOfPage • http://geology.about.com/od/naturalhazardsclimate/Earthquakes_Volcanoes_and_Other_Natural_Hazards.htm • Luhr, J. F. a kol.: Země. Praha; EuroediaGroup k. s. 2004 • Kolektiv autorů: Almanach geografie NationalGeographic. Praha; SonomaMagazines s r. o., 2006