290 likes | 585 Views
Kdy byl popsn prvn virus???. Prvn virus byl popsn ruskm vedcem Dimitrijem Ivanovskm v roce 1892 jako patogenn agens, kter nelze odstranit filtrovnm. Ivanovsk pouil tvu z listu tabku napadench virem tabkov mozaiky (TMV) a prefiltroval ji pres porcelnov filtr, kter byl v t dobe
E N D
1. Virová onemocnení cloveka Virus (virus = latinsky jed) je struktura nacházející se na hranici mezi ivým a neivým. Ty nejprimitivnejí viry obsahují pouze svoji genetickou informaci ve forme DNA nebo RNA, které jsou uloeny v kapside a nekolik málo proteinu tvorících virový obal. Ty sloitejí mohou navíc obsahovat 1-2 obalové membrány pocházející z napadené bunky (ta vnejí je obvykle obohacena virovými proteiny slouícími k rozpoznání hostitelské bunky a k usnadnení pruniku dovnitr) a enzymy, které jim mají usnadnit invazi do bunky a expresi své DNA ci RNA. Viry nejsou schopny samostatné existence bez hostitelské bunky, tedy presneji nejsou schopny se bez hostitelské bunky reprodukovat. Bunka slouí pouze jen jako biologická továrna a sklad náhradních dílu potrebných pro vznik nových viru. Po splnení této role dochází k destrukci této bunky a nové viry se írí dál i mimo napadený organismus.
Viry napadající bakterie se nazývají bakteriofágové, viry napadající sinice se nazývají cyanofágové atd. Nekteré viry napadají cloveka a mohou zpusobovat onemocnení. ádné virové onemocnení nelze lécit antibiotiky. Duvodem podávání antibiotik u techto onemocnení je predcházení následných takzvaných superinfekcí, tedy infekcí zpusobených bakteriemi, které s odstupem nekolika dní napadnou predchozím virovým onemocnením oslabený organismus.
2. Kdy byl popsán první virus??? První virus byl popsán ruským vedcem Dimitrijem Ivanovským v roce 1892 jako patogenní agens, které nelze odstranit filtrováním. Ivanovský pouil távu z listu tabáku napadených virem tabákové mozaiky (TMV) a prefiltroval ji pres porcelánový filtr, který byl v té dobe pouíván na odstranování bakterií. Filtrát vak nadále obsahoval nejakou substanci zpusobující infekci na pokusných tabácích. V roce 1898 tuto substanci mení ne bakterie oznacil nizozemský mikrobiolog Martinus Beijerinck jako virus. V dalích pokusech pak tito vedci prokázali, e viry se nedokáí rozmnoovat na ivných pudách pouívaných pro kultivaci bakterií a e ke svému rustu potrebují bunky hostitelského organismu.
3. Jsou viry ivými organismy??? Mezi vedci se stále vedou spory o to, zda-li povaovat viry za ivé organismy, ci spíe za komplikovanejí makromolekuly. Viry mají vlastní genom, jsou schopny reprodukce, vytvárejí vlastní proteiny a replikují vlastní DNA nebo RNA. Nic z toho vak nedokáí bez hostitelské bunky, nemají ádný vlastní metabolismus, ádný zdroj energie. Funkcní a infekcní virus lze tak casto sloit pouhým smícháním jeho jednotlivých komponent. Napríklad infekcní virus tabákové mozaiky lze pripravit smícháním chemicky syntetizované virové RNA a preciteného virového obalového proteinu pripraveného treba v modifikovaných bakteriích. Viry jsou tak nekde na pomezí mezi ivými organismy a neivou prírodou
4. Tri ruzné typy viru
5. Tri ruzné typy viru Tri ruzné typy viru: v levé cásti virus infikující bakterie neboli bakteriofág, vpravo nahore neobalený virus s ikosahedrální symetrií, vpravo dole retrovirus HIV u kterého je virová cástice jete obalena membránou s povrchovými glykoproteidy. Genomová nukleová kyselina je znázornena modre.
patrí k predchozímu obrázku!!!
6. Nejvýznamnejí virová onemocnení u cloveka Viry zpusobují velké mnoství významných infekcních chorob. Proti nekterým z techto onemocnení je k dispozici úcinná vakcína, proti nekterým virum byla vyvinuta léciva specificky blokující nekterý virový enzym, tzv. virostatika. Mezi tyto látky patrí i lék Viread, který je velmi úcinný proti viru HIV, a který byl puvodne objeven v laboratori dr. Antonína Holého v Ústavu Organické Chemie a Biochemie AV CR. Na virová onemocnení vak nemá nejmení vliv lécba antibiotiky, prestoe jsou tato casto u virových onemocnení nasazována. Nejcasteji na tzv. nachlazení vetinou zpusobené nekterým rhinovirem, koronavirem nebo virem chripky. Nadmerné pouívání antibiotik naopak má negativní úcinek na vytvárení rezistentních kmenu bakterií.
7. Mezi nejvýznamnejí virová onemocnení patrí: Chripka: Chripka je nakalivá nemoc zpusobena RNA virem z rodiny Orthomyxoviridae. Rychle se írí svetem v sezónních epidemiích, se znacnými ekonomickými náklady kvuli výdajum na zdravotní péci a ztráte produktivity. Primární genetické zmeny ve viru zpusobily ve 20. století 3 chripkové epidemie, nebo dokonce pandemie, kterým podlehly milióny lidí.
Anglický název chripky - influenza (zkracováno na flu) pochází ze staré lékarské víry v nepríznivé astrologické vlivy - influences jako príciny nemoci.
8. Chripkový A virus
9. Nachlazení Akutní virový zánet nosu a hltanu známý té jako nachlazení je virová nakalivá nemoc horních cest dýchacích. Príznaky nachlazení jsou kýchání, bolesti aludku, rýma, ucpání nosu, krábání v krku, zahlenení hrdla, kael, bolesti hlavu a únava. Nemocní se té mohou cítit bolestive. Nachlazení bene trvá tri a pet dní; zbytkový kael vak trvá a tri týdny. Nachlazení je nejbenejí z lidských nemocí; napadá dospelé prumerne dva a ctyrikrát rocne a kolní deti a dvanáctkrát rocne. Deti a jejich rodice jsou nachlazení casteji, co mue být pro vyí hustotu populace ve kolách a proto, e prenos na cleny rodiny je velmi úcinný.
Chripka, vánejí virová infekce, se od nachlazení lií dalími príznaky: rychle rostoucí horeckou, zimnicí a bolestí tela i svalu. Nachlazení jen zrídka ohrouje na ivote, narozdíl od svých komplikací jako je zápal plic.
10. Hepattida Hepattida= virový zánet jater- lidove loutenka
Hepatitida (hepatitis) je virové onemocnení zpusobující zánet jater, kterým trpí pribline 2,5% ceské populace. Nekdy je oznacována jako loutenka, co je patologický stav, který se klinicky projevuje zeloutnutím kue, ocního belma, sliznic i ostatních tkání. To je zpusobeno zvýenou koncentrací lutého lucového barviva bilirubinu v krevní plasme.
Hepattitis virus:A,B,C,D,E, -ruzné viry napadající játra,
HBV mue zpusobovat rakovinu jater,nejbenejí jsou varianty A,B a C.
11. Vzteklina Vzteklina (té rabies, besnení, lyssa) je akutní virové onemocnení centrálního nervového systému zvírat a lidí. Projevuje se zmenami chování, zvýenou drádivostí, agresivitou, parézami, paralýzami a koncí témer vdy smrtelne.
- puvodcem vztekliny je RNA virus z rodu Lyssavirus z celedi Rhabdoviriade,pricem na svete existuje celkem 6 ruzných sérotypu
viru
na obrázku pes nakaený vzteklinou
12. AIDS AIDS (psáno té aids) je zkratka z anglického spojení Acquired Immune Deficiency Syndrome nebo té Acquired Immunodeficiency Syndrome, cesky syndrom získaného selhání imunity. Je to soubor príznaku a infekcí, který je následkem pokození imunitního systému cloveka virem HIV. Presná definice stavu, který se jako AIDS oznacuje, se mírne lií v závislosti na organizaci ci zemi pouití
13. AIDS jako nemoc Inkubacní doba
Inkubacní doba nemoci je 3-8 týdnu, po které se objevují príznaky akutní infekce HIV, které jsou velmi podobné chripce. Po odeznení prechází nemoc do latentního stadia, (které je casto nesprávne oznacováno jako inkubacní doba) behem kterého nemocný nepocituje ádné potíe. Po ní následuje zhroucení imunitního systému AIDS. U dospelých je strední doba mezi nákazou virem HIV a propuknutím nemoci AIDS pribline deset let. Mue ale trvat kratí i delí dobu. Uvádí se, e podíl nemocných narustá kadý rok po infekci o pribline pet procent. Kongenitálne nebo perinatálne infikované deti onemocní vetinou do jednoho ci dvou let.
14. Diagnóza Diagnóza
Rozírení nákazy HIV v Africe. Data jsou z let 19992000
Prítomnost HIV v organismu lze diagnostikovat pomocí krevních testu. Nejcasteji se zjituje prítomnost protilátek proti viru HIV v krvi. Pozitivní výsledek testu znamená, e organismus proti viru vyrábí protilátky a byl jím tedy infikován. Protilátky se vak v dostatecném mnoství vytvorí a urcitou dobu po nákaze. Behem této doby, tzv. imunologického okna dlouhého a 6 mesícu, nelze uvedeným zpusobem prítomnost viru v tele zjistit.
15. Oblast s nejvetím výskytem onemocnení AIDS je v AFRICE.
16. Lécení a prognóza Soucasná lékarská veda není schopna AIDS vylécit, dokáe ale oddálit jeho propuknutí a zpomalit jeho prubeh. Lécit AIDS nebo odstranit HIV ze vzorku krve lze pomerne úspene ozonizací krve. Problémem v chudých zemích sveta je nedostupnost príli drahých léku a nepríjemné vedlejí úcinky nekterých z nich. Prognóza závisí na rozvinutosti infekce v dobe, kdy je odhalena. Dojde-li k tomu krátce poté, co se clovek nakazil a jsou-li dostupné vhodné léky, mue proít dlouhý ivot, ani by se u nej AIDS vubec projevil. Lékari mohou docasne potlacit jeho chorobu a prodlouit jeho ivot, clovek ale nepreije déle ne 12 let s rozvinutou nemocí AIDS. U nekolika prípadu se vak lidé s AIDS vylécili a lékari vyloucili zámenu vzorku. Dále je známo i nekolik desítek prípadu, kdy lidé s HIV ijí 15 i více let ani by onemocneli AIDS.
17. Historie nemoci a její rozírení AIDS je celkem nové onemocnení, objevené pocátkem 80. let v USA, nicméne z lékarských záznamu je zrejmý jeho výskyt jak v USA, tak jinde ji od poloviny 70. let (objevení choroby bylo ztíeno tím, e nemocný vlastne neumírá na AIDS, ale jinou chorobu, které AIDS uvolní cestu).
V rozvinutých zemích se darí dret AIDS pod kontrolou, katastrofální je ale situace v nekterých chudých zemích, zejména ve stredojiní Africe, jejich populace a sociální struktura se v dusledku nekontrolovane se írící pandemie hroutí. Situace je o to horí, e zde neexistuje lékarská a vzdelávací infrastruktura a e írení nemoci je v nekterých zemích podporováno místními poverami (napr. e pohlavní styk s pannou mue nemocného vylécit nebo e AIDS je nemoc vyvinutá pro znicení zaostalých zemí a kondom a léky proti ní jsou ve skutecnosti prostredky pro její írení)
18. Nejhure postiené zeme tímto onemocnením
19. Definice chudích zemí V rade chudích zemí (v Africe, Asii, Jiní Americe) je pouívána pro diagnostiku AIDS zjednoduená definice WHO, která vynechává test na prítomnost protilátek a definuje AIDS, má-li clovek nejméne dva hlavní spolu s aspon jedním vedlejím príznakem.
Hlavní príznaky jsou alespon 10% ztráta telesné hmotnosti, chronický prujem trvající déle ne 1 mesíc, horecky trvající stále nebo preruovane více ne 1 mesíc. Vedlejí príznaky jsou trvalý kael trvající déle ne 1 mesíc, celková svedivé zánetlivé onemocnení kue, anamnéza pásového oparu, kandidóza ústní cásti hltanu, chronická pokrocilá roztrouená infekce prostého oparu, celková onemocnení mízních uzlin. Také prítomnost celkového Kaposiho sarkomu nebo kryptokokální meningitidy je podle této definice dostatecná pro diagnózu AIDS. a
20. Netovice Pravé netovice (Variola) jsou vysoce nakalivým onemocnením s vysokou úmrtností (u nekterých kmenu se blíí 100%). Preiví pacienti bývali casto nadosmrti poznamenáni drobnými jizvami. Odhaduje se, e jen behem 20. století tato choroba zahubila 300-500 milionu lidí. Jete v roce 1967 onemocnelo 15 miliónu lidí a 2 milióny jich zemrely. O deset let pozdeji se tato nemoc stala zatím jedinou na svete, kterou se soustredeným úsilím a celosvetovým ockovacím programem podarilo zcela vymýtit. Poslední známý prípad této nemoci pochází z roku 1977. Po ukoncení tohoto eradikacního programu roku 1980, kdy WHO prohlásilo pravé netovice za zcela vyhubené, bylo rozhodnuto znicit vechny laboratorní vzorky puvodce choroby, zustat mely pouze ve dvou laboratorích - jedna v USA (jsou prechovávány v CDC v Atlante) a jedna v SSSR. Podle svedectví Kanatjana Alibekova vak SSSR jete v 70. a 80. letech provádel pokusy s cílem jete zvýit nebezpecnost tohoto viru a e vyrobil znacné mnoství biologických zbraní zaloených na jeho bázi.
21. Dalí druhy netovic Plané netovice (Varicella) jsou vysoce nakalivým onemocnením, které má povest detské nemoci, nebot vetina lidí se nakazí ji pri svém detství a prodelání choroby dotycnému zajistí doivotní imunitu. Onemocní-li clovek dospelý, vede to obecne k teímu prubehu nemoci. Nemoc se írí zejména vzdunou cestou. Infekcním materiálem je kue a je moné, e i respiracní sekrety (neprokázáno).
22. Mononukleóza Infekcní mononukleóza (lidove polibková nemoc ci nemoc z líbání) je virové onemocnení zpusobené viry Epsteina a Barrové a cytomegalovirem. Postihuje vnitrní lázy, zejména slezinu a játra a uzliny, hrtanové a týlní. Nemoc zpocátku vypadá jako angína a je tak i casto diagnostikována, a poté, co neúcinkují antibiotika, je pacient testován na prítomnost viru. Infekcní mononukleóze se ríká Nemoc z líbání nebo Detská nemoc, protoe nejcasteji jí onemocní malé deti, u kterých je prubeh vetinou bez príznaku a dospívající. Nemoc se prenáí prostrednictvím slin - bud prímo nejcasteji líbáním, nebo neprímo rukama a predmety cerstve potrísnenými slinami (hracky, sklenky, rucníky). To jsou ale nejcastejí moné spoutecí mechanismy. U dospelých jedincu není onemocnení vylouceno, mívá vak teí prubeh
23. Diagnóza Pri podezrení a pri prubehu IM se provádejí krevní testy. Stanovuje se krevní obraz (pro IM je typické zvýení jednojaderných monocytu), dalí soucástí jsou jaterní testy, jejich zvýené hodnoty napovídají onemocnení (zejména hodnoty ALT, AST a billirubinu) a testy, pri kterých se zjituje prítomnost specifických protilátek.
24. Lécba U malých detí onemocnení probehne casto bez príznaku nebo jen s lehkým prubehem, take pacient dochází pouze na infekcní oddelení. U vánejího prubehu (neklesající horecka, vetí zánet jater atd.) dochází k hospitalizaci. Specifický lék na infekcní mononukleózu neexistuje. Jeliko jde o virovou infekci, nemají na ni vliv ani antibiotika. Ta se podávají ke zmírnení vedlejích prubehu nemoci a ke sniování horecky. Nejduleitejí pro zdárné uzdravení je klid a dieta. Lécba trvá pribline 6 mesícu, první mesíc musí být pacient doma, poté dret dietu nekolik mesícu (minimálne 2-3) a po vylécení se jete nejaký cas fyzicky etrit. Vdy ale záleí na výsledcích testu a celkovém zdravotním stavu pacienta, take nekterá období se mohou zkrátit nebo prodlouit
25. Klítová encefalitida Obecne lze ríci, e nemoc probíhá hure u dospelých ne u detí a e po setkání s virem získává clovek s normálne pracujícím imunitním systémem imunitu proti typu viru, který jej napadl, a prípadne i proti príbuzným virum. Tato imunita vak není trvalá, postupem casu slábne. Nemoc (pokud vubec propukne) mue mít podobu jen lehkých bolestí hlavy a zvýené teploty nebo (ve druhé fázi) teký prubeh spojený s prudkými bolestmi hlavy, vysokými horeckami, dezorientací, poruchami motorické koordinace atd. Pri tekém prubehu mue dojít k úmrtí nebo k dlouhodobejím ci doivotním následkum v podobe ochrnutí, poruchám soustredení ci sníení intelektuálního výkonu
26. Prenos nemoci Hlavní prenos se odehrává prostrednictvím infikovaných klítat, pricem prirozeným rezervoárem viru jsou zejména hlodavci. Existuje i prenos alimentární cestou skrz tepelne neupravené kozí ci ovcí mléko a mlécné výrobky. Známý je prípad epidemie ze slovenské Ronavy, kde v roce 1951 onemocnelo na 600 lidí touto nemocí v dusledku konzumace infikovaného mléka. V roce 1999 bylo na Vsetínsku diagnostikováno 22 prípadu, u nich k nakaení dolo patrne v dusledku pozrení ovcího sýra vyrobeného z infikovaného mléka. Nemoci, u nich dolo k prenosu alimentární cestou, mají zpravidla lehcí prubeh
27. Prenaecem této nemoci je klíte
28. Lécba a prevence Relativne úcinnou prevencí je ockování, jeliko se vak klítová encefalitida vyskytuje v rade typu a ockování nebývají komplexní, je treba zvolit ockovací látku postihující rizika dané oblasti (napr. strední Evropy). Ockování proti konkrétním typum poskytuje i cástecnou imunitu proti sérologicky príbuzným typum, ale tato poucka neplatí zcela obecne. Ockování se doporucuje u lidí pracujících v rizikových profesích ci zabývajících se rizikovými cinnostmi (napr. tábory v prírode). Zejména pak pokud jde o lidi, kterí toto provozují v rizikových oblastech, za ne je povaováno území, na nem podíl infikovaných klítat presáhne obvyklé 1 %. Jedinou lécbu predstavuje podpurná lécba (vitamíny a léky tlumící sekundární projevy nemoci) a klid na luku. Klíte vyjmuté z kue nelikvidujte, mue být vyetreno na prítomnost viru klítové encefalitidy a zjistit tak riziko nákazy
29. Rozírení ve svete a v CR Nemoc se vyskytuje na rade míst v Evrope a Asii, obecne lze ríci, e je spojena s rozírením klítat a vetina prípadu je soustredena do ohniskových oblastí, kde se infikovaná klítata v hojné míre vyskytují. Obecne lze ríci, e pocet prípadu dlouhodobe mírne roste a plocha rizikových oblastí se pomalu rozíruje
30. Dalí virová onemocnení Existuje celá rada virových onemocnení,mohli bychom se o nich bavit do nekonecna,nekterá jsou známá ji celou radu let a nová se zase objevují.
Je treba nutno dodat,e veda v tomto smeru pokrocila v prubehu posledních 20 let a vedci na celém svete se snaí zkoumat nové a nové objevy,jak zabránit ruzným onemocnením.V posledních 5 letech vedci pokrocili ve výzkumu nádorových onemocnení,neustále se pribliují úplnému objevu a to je treba ocenovat.
K dalím onemocnením patrí: SARS,Gastroenteritida,hantavirový plicní syndrom,hemorgahické horecky,mononukleóza,papilomavirové infekce,príunice,obrna a spousta dalích