Virov onemocnen cloveka

1. Virov� onemocnen� cloveka Virus (virus = latinsky jed) je struktura nach�zej�c� se na hranici mezi �iv�m a ne�iv�m. Ty nejprimitivnej�� viry obsahuj� pouze svoji genetickou informaci ve forme DNA nebo RNA, kter� jsou ulo�eny v kapside a nekolik m�lo proteinu tvor�c�ch virov� obal. Ty slo�itej�� mohou nav�c obsahovat 1-2 obalov� membr�ny poch�zej�c� z napaden� bunky (ta vnej�� je obvykle obohacena virov�mi proteiny slou��c�mi k rozpozn�n� hostitelsk� bunky a k usnadnen� pruniku dovnitr) a enzymy, kter� jim maj� usnadnit invazi do bunky a expresi sv� DNA ci RNA. Viry nejsou schopny samostatn� existence bez hostitelsk� bunky, tedy presneji nejsou schopny se bez hostitelsk� bunky reprodukovat. Bunka slou�� pouze jen jako biologick� tov�rna a sklad n�hradn�ch d�lu potrebn�ch pro vznik nov�ch viru. Po splnen� t�to role doch�z� k destrukci t�to bunky a nov� viry se ��r� d�l i mimo napaden� organismus. Viry napadaj�c� bakterie se naz�vaj� bakteriof�gov�, viry napadaj�c� sinice se naz�vaj� cyanof�gov� atd. Nekter� viry napadaj� cloveka a mohou zpusobovat onemocnen�. ��dn� virov� onemocnen� nelze l�cit antibiotiky. Duvodem pod�v�n� antibiotik u techto onemocnen� je predch�zen� n�sledn�ch takzvan�ch �superinfekc�, tedy infekc� zpusoben�ch bakteriemi, kter� s odstupem nekolika dn� napadnou predchoz�m virov�m onemocnen�m oslaben� organismus.

2. Kdy byl pops�n prvn� virus??? Prvn� virus byl pops�n rusk�m vedcem Dimitrijem Ivanovsk�m v roce 1892 jako �patogenn� agens, kter� nelze odstranit filtrov�n�m. Ivanovsk� pou�il �t�vu z listu tab�ku napaden�ch virem tab�kov� mozaiky (TMV) a prefiltroval ji pres porcel�nov� filtr, kter� byl v t� dobe pou��v�n na odstranov�n� bakteri�. Filtr�t v�ak nad�le obsahoval nejakou substanci zpusobuj�c� infekci na pokusn�ch tab�c�ch. V roce 1898 tuto substanci men�� ne� bakterie oznacil nizozemsk� mikrobiolog Martinus Beijerinck jako virus. V dal��ch pokusech pak tito vedci prok�zali, �e viry se nedok�� rozmno�ovat na �ivn�ch pud�ch pou��van�ch pro kultivaci bakteri� a �e ke sv�mu rustu potrebuj� bunky hostitelsk�ho organismu.

3. Jsou viry �iv�mi organismy??? Mezi vedci se st�le vedou spory o to, zda-li pova�ovat viry za �iv� organismy, ci sp�e za komplikovanej�� makromolekuly. Viry maj� vlastn� genom, jsou schopny reprodukce, vytv�rej� vlastn� proteiny a replikuj� vlastn� DNA nebo RNA. Nic z toho v�ak nedok�� bez hostitelsk� bunky, nemaj� ��dn� vlastn� metabolismus, ��dn� zdroj energie. Funkcn� a infekcn� virus lze tak casto slo�it pouh�m sm�ch�n�m jeho jednotliv�ch komponent. Napr�klad infekcn� virus tab�kov� mozaiky lze pripravit sm�ch�n�m chemicky syntetizovan� virov� RNA a preci�ten�ho virov�ho obalov�ho proteinu pripraven�ho treba v modifikovan�ch bakteri�ch. Viry jsou tak nekde na pomez� mezi �iv�mi organismy a ne�ivou pr�rodou

4. Tri ruzn� typy viru

5. Tri ruzn� typy viru Tri ruzn� typy viru: v lev� c�sti virus infikuj�c� bakterie neboli bakteriof�g, vpravo nahore neobalen� virus s ikosahedr�ln� symetri�, vpravo dole retrovirus HIV u kter�ho je virov� c�stice je�te obalena membr�nou s povrchov�mi glykoproteidy. Genomov� nukleov� kyselina je zn�zornena modre. patr� k predchoz�mu obr�zku!!!

6. Nejv�znamnej�� virov� onemocnen� u cloveka Viry zpusobuj� velk� mno�stv� v�znamn�ch infekcn�ch chorob. Proti nekter�m z techto onemocnen� je k dispozici �cinn� vakc�na, proti nekter�m virum byla vyvinuta l�civa specificky blokuj�c� nekter� virov� enzym, tzv. virostatika. Mezi tyto l�tky patr� i l�k Viread, kter� je velmi �cinn� proti viru HIV, a kter� byl puvodne objeven v laboratori dr. Anton�na Hol�ho v �stavu Organick� Chemie a Biochemie AV CR. Na virov� onemocnen� v�ak nem� nejmen�� vliv l�cba antibiotiky, presto�e jsou tato casto u virov�ch onemocnen� nasazov�na. Nejcasteji na tzv. nachlazen� vet�inou zpusoben� nekter�m rhinovirem, koronavirem nebo virem chripky. Nadmern� pou��v�n� antibiotik naopak m� negativn� �cinek na vytv�ren� rezistentn�ch kmenu bakteri�.

7. Mezi nejv�znamnej�� virov� onemocnen� patr�: Chripka: Chripka je naka�liv� nemoc zpusobena RNA virem z rodiny Orthomyxoviridae. Rychle se ��r� svetem v sez�nn�ch epidemi�ch, se znacn�mi ekonomick�mi n�klady kvuli v�dajum na zdravotn� p�ci a ztr�te produktivity. Prim�rn� genetick� zmeny ve viru zpusobily ve 20. stolet� 3 chripkov� epidemie, nebo dokonce pandemie, kter�m podlehly mili�ny lid�. Anglick� n�zev chripky - influenza (zkracov�no na flu) poch�z� ze star� l�karsk� v�ry v nepr�zniv� astrologick� vlivy - influences jako pr�ciny nemoci.

8. Chripkov� A virus

9. Nachlazen� Akutn� virov� z�net nosu a hltanu zn�m� t� jako nachlazen� je virov� naka�liv� nemoc horn�ch cest d�chac�ch. Pr�znaky nachlazen� jsou k�ch�n�, bolesti �aludku, r�ma, ucp�n� nosu, �kr�b�n� v krku, zahlenen� hrdla, ka�el, bolesti hlavu a �nava. Nemocn� se t� mohou c�tit bolestive. Nachlazen� be�ne trv� tri a� pet dn�; zbytkov� ka�el v�ak trv� a� tri t�dny. Nachlazen� je nejbe�nej�� z lidsk�ch nemoc�; napad� dospel� prumerne dva a� ctyrikr�t rocne a �koln� deti a� dvan�ctkr�t rocne. Deti a jejich rodice jsou nachlazen� casteji, co� mu�e b�t pro vy��� hustotu populace ve �kol�ch a proto, �e prenos na cleny rodiny je velmi �cinn�. Chripka, v�nej�� virov� infekce, se od nachlazen� li�� dal��mi pr�znaky: rychle rostouc� horeckou, zimnic� a bolest� tela i svalu. Nachlazen� jen zr�dka ohro�uje na �ivote, narozd�l od sv�ch komplikac� jako je z�pal plic.

10. Hepattida Hepattida= virov� z�net jater- lidove �loutenka Hepatitida (hepatitis) je virov� onemocnen� zpusobuj�c� z�net jater, kter�m trp� pribli�ne 2,5% cesk� populace. Nekdy je oznacov�na jako �loutenka, co� je patologick� stav, kter� se klinicky projevuje ze�loutnut�m ku�e, ocn�ho belma, sliznic i ostatn�ch tk�n�. To je zpusobeno zv��enou koncentrac� �lut�ho �lucov�ho barviva bilirubinu v krevn� plasme. Hepattitis virus:A,B,C,D,E, -ruzn� viry napadaj�c� j�tra, HBV mu�e zpusobovat rakovinu jater,nejbe�nej�� jsou varianty A,B a C.

11. Vzteklina Vzteklina (t� rabies, besnen�, lyssa) je akutn� virov� onemocnen� centr�ln�ho nervov�ho syst�mu zv�rat a lid�. Projevuje se zmenami chov�n�, zv��enou dr�divost�, agresivitou, par�zami, paral�zami a konc� t�mer v�dy smrtelne. - puvodcem vztekliny je RNA virus z rodu Lyssavirus z celedi Rhabdoviriade,pricem� na svete existuje celkem 6 ruzn�ch s�rotypu viru na obr�zku pes naka�en� vzteklinou

12. AIDS AIDS (ps�no t� aids) je zkratka z anglick�ho spojen� Acquired Immune Deficiency Syndrome nebo t� Acquired Immunodeficiency Syndrome, cesky syndrom z�skan�ho selh�n� imunity. Je to soubor pr�znaku a infekc�, kter� je n�sledkem po�kozen� imunitn�ho syst�mu cloveka virem HIV. Presn� definice stavu, kter� se jako AIDS oznacuje, se m�rne li�� v z�vislosti na organizaci ci zemi pou�it�

13. AIDS jako nemoc Inkubacn� doba Inkubacn� doba nemoci je 3-8 t�dnu, po kter� se objevuj� pr�znaky akutn� infekce HIV, kter� jsou velmi podobn� chripce. Po odeznen� prech�z� nemoc do latentn�ho stadia, (kter� je casto nespr�vne oznacov�no jako inkubacn� doba) behem kter�ho nemocn� nepocituje ��dn� pot�e. Po n� n�sleduje zhroucen� imunitn�ho syst�mu � AIDS. U dospel�ch je stredn� doba mezi n�kazou virem HIV a propuknut�m nemoci AIDS pribli�ne deset let. Mu�e ale trvat krat�� i del�� dobu. Uv�d� se, �e pod�l nemocn�ch narust� ka�d� rok po infekci o pribli�ne pet procent. Kongenit�lne nebo perinat�lne infikovan� deti onemocn� vet�inou do jednoho ci dvou let.

14. Diagn�za Diagn�za Roz��ren� n�kazy HIV v Africe. Data jsou z let 1999�2000 Pr�tomnost HIV v organismu lze diagnostikovat pomoc� krevn�ch testu. Nejcasteji se zji�tuje pr�tomnost protil�tek proti viru HIV v krvi. Pozitivn� v�sledek testu znamen�, �e organismus proti viru vyr�b� protil�tky a byl j�m tedy infikov�n. Protil�tky se v�ak v dostatecn�m mno�stv� vytvor� a� urcitou dobu po n�kaze. Behem t�to doby, tzv. imunologick�ho okna dlouh�ho a� 6 mes�cu, nelze uveden�m zpusobem pr�tomnost viru v tele zjistit.

15. Oblast s nejvet��m v�skytem onemocnen� AIDS je v AFRICE.

16. L�cen� a progn�za Soucasn� l�karsk� veda nen� schopna AIDS vyl�cit, dok�e ale odd�lit jeho propuknut� a zpomalit jeho prubeh. L�cit AIDS nebo odstranit HIV ze vzorku krve lze pomerne �spe�ne ozonizac� krve. Probl�mem v chud�ch zem�ch sveta je nedostupnost pr�li� drah�ch l�ku a nepr�jemn� vedlej�� �cinky nekter�ch z nich. Progn�za z�vis� na rozvinutosti infekce v dobe, kdy je odhalena. Dojde-li k tomu kr�tce pot�, co se clovek nakazil a jsou-li dostupn� vhodn� l�ky, mu�e pro��t dlouh� �ivot, ani� by se u nej AIDS vubec projevil. L�kari mohou docasne potlacit jeho chorobu a prodlou�it jeho �ivot, clovek ale nepre�ije d�le ne� 12 let s rozvinutou nemoc� AIDS. U nekolika pr�padu se v�ak lid� s AIDS vyl�cili a l�kari vyloucili z�menu vzorku. D�le je zn�mo i nekolik des�tek pr�padu, kdy lid� s HIV �ij� 15 i v�ce let ani� by onemocneli AIDS.

17. Historie nemoci a jej� roz��ren� AIDS je celkem nov� onemocnen�, objeven� poc�tkem 80. let v USA, nicm�ne z l�karsk�ch z�znamu je zrejm� jeho v�skyt jak v USA, tak jinde ji� od poloviny 70. let (objeven� choroby bylo zt�eno t�m, �e nemocn� vlastne neum�r� na AIDS, ale jinou chorobu, kter� AIDS uvoln� cestu). V rozvinut�ch zem�ch se dar� dr�et AIDS pod kontrolou, katastrof�ln� je ale situace v nekter�ch chud�ch zem�ch, zejm�na ve stredoji�n� Africe, jejich� populace a soci�ln� struktura se v dusledku nekontrolovane se ��r�c� pandemie hrout�. Situace je o to hor��, �e zde neexistuje l�karsk� a vzdel�vac� infrastruktura a �e ��ren� nemoci je v nekter�ch zem�ch podporov�no m�stn�mi poverami (napr. �e pohlavn� styk s pannou mu�e nemocn�ho vyl�cit nebo �e AIDS je nemoc vyvinut� pro znicen� zaostal�ch zem� a kondom a l�ky proti n� jsou ve skutecnosti prostredky pro jej� ��ren�)

18. Nejhure posti�en� zeme t�mto onemocnen�m

19. Definice chud��ch zem� V rade chud��ch zem� (v Africe, Asii, Ji�n� Americe) je pou��v�na pro diagnostiku AIDS zjednodu�en� definice WHO, kter� vynech�v� test na pr�tomnost protil�tek a definuje AIDS, m�-li clovek nejm�ne dva hlavn� spolu s aspon jedn�m vedlej��m pr�znakem. Hlavn� pr�znaky jsou alespon 10% ztr�ta telesn� hmotnosti, chronick� prujem trvaj�c� d�le ne� 1 mes�c, horecky trvaj�c� st�le nebo preru�ovane v�ce ne� 1 mes�c. Vedlej�� pr�znaky jsou trval� ka�el trvaj�c� d�le ne� 1 mes�c, celkov� svediv� z�netliv� onemocnen� ku�e, anamn�za p�sov�ho oparu, kandid�za �stn� c�sti hltanu, chronick� pokrocil� roztrou�en� infekce prost�ho oparu, celkov� onemocnen� m�zn�ch uzlin. Tak� pr�tomnost celkov�ho Kaposiho sarkomu nebo kryptokok�ln� meningitidy je podle t�to definice dostatecn� pro diagn�zu AIDS. a

20. Ne�tovice Prav� ne�tovice (Variola) jsou vysoce naka�liv�m onemocnen�m s vysokou �mrtnost� (u nekter�ch kmenu se bl�� 100%). Pre�iv�� pacienti b�vali casto nadosmrti poznamen�ni drobn�mi jizvami. Odhaduje se, �e jen behem 20. stolet� tato choroba zahubila 300-500 milionu lid�. Je�te v roce 1967 onemocnelo 15 mili�nu lid� a 2 mili�ny jich zemrely. O deset let pozdeji se tato nemoc stala zat�m jedinou na svete, kterou se soustreden�m �sil�m a celosvetov�m ockovac�m programem podarilo zcela vym�tit. Posledn� zn�m� pr�pad t�to nemoci poch�z� z roku 1977. Po ukoncen� tohoto eradikacn�ho programu roku 1980, kdy WHO prohl�silo prav� ne�tovice za zcela vyhuben�, bylo rozhodnuto znicit v�echny laboratorn� vzorky puvodce choroby, zustat mely pouze ve dvou laborator�ch - jedna v USA (jsou prechov�v�ny v CDC v Atlante) a jedna v SSSR. Podle svedectv� Kanatjana Alibekova v�ak SSSR je�te v 70. a 80. letech prov�del pokusy s c�lem je�te zv��it nebezpecnost tohoto viru a �e vyrobil znacn� mno�stv� biologick�ch zbran� zalo�en�ch na jeho b�zi.

21. Dal�� druhy ne�tovic Plan� ne�tovice (Varicella) jsou vysoce naka�liv�m onemocnen�m, kter� m� povest detsk� nemoci, nebot vet�ina lid� se nakaz� ji� pri sv�m detstv� a prodel�n� choroby dotycn�mu zajist� do�ivotn� imunitu. Onemocn�-li clovek dospel�, vede to obecne k te���mu prubehu nemoci. Nemoc se ��r� zejm�na vzdu�nou cestou. Infekcn�m materi�lem je ku�e a je mo�n�, �e i respiracn� sekrety (neprok�z�no).

22. Mononukle�za Infekcn� mononukle�za (lidove polibkov� nemoc ci nemoc z l�b�n�) je virov� onemocnen� zpusoben� viry Epsteina a Barrov� a cytomegalovirem. Postihuje vnitrn� �l�zy, zejm�na slezinu a j�tra a uzliny, hrtanov� a t�ln�. Nemoc zpoc�tku vypad� jako ang�na a je tak i casto diagnostikov�na, a� pot�, co ne�cinkuj� antibiotika, je pacient testov�n na pr�tomnost viru. Infekcn� mononukle�ze se r�k� Nemoc z l�b�n� nebo Detsk� nemoc, proto�e nejcasteji j� onemocn� mal� deti, u kter�ch je prubeh vet�inou bez pr�znaku a dosp�vaj�c�. Nemoc se pren�� prostrednictv�m slin - bud pr�mo nejcasteji l�b�n�m, nebo nepr�mo rukama a predmety cerstve potr�snen�mi slinami (hracky, sklenky, rucn�ky). To jsou ale nejcastej�� mo�n� spou�tec� mechanismy. U dospel�ch jedincu nen� onemocnen� vylouceno, m�v� v�ak te��� prubeh

23. Diagn�za Pri podezren� a pri prubehu IM se prov�dej� krevn� testy. Stanovuje se krevn� obraz (pro IM je typick� zv��en� jednojadern�ch monocytu), dal�� souc�st� jsou jatern� testy, jejich zv��en� hodnoty napov�daj� onemocnen� (zejm�na hodnoty ALT, AST a billirubinu) a testy, pri kter�ch se zji�tuje pr�tomnost specifick�ch protil�tek.

24. L�cba U mal�ch det� onemocnen� probehne casto bez pr�znaku nebo jen s lehk�m prubehem, tak�e pacient doch�z� pouze na infekcn� oddelen�. U v�nej��ho prubehu (neklesaj�c� horecka, vet�� z�net jater atd.) doch�z� k hospitalizaci. Specifick� l�k na infekcn� mononukle�zu neexistuje. Jeliko� jde o virovou infekci, nemaj� na ni vliv ani antibiotika. Ta se pod�vaj� ke zm�rnen� vedlej��ch prubehu nemoci a ke sni�ov�n� horecky. Nejdule�itej�� pro zd�rn� uzdraven� je klid a dieta. L�cba trv� pribli�ne 6 mes�cu, prvn� mes�c mus� b�t pacient doma, pot� dr�et dietu nekolik mes�cu (minim�lne 2-3) a po vyl�cen� se je�te nejak� cas fyzicky �etrit. V�dy ale z�le�� na v�sledc�ch testu a celkov�m zdravotn�m stavu pacienta, tak�e nekter� obdob� se mohou zkr�tit nebo prodlou�it

25. Kl�tov� encefalitida Obecne lze r�ci, �e nemoc prob�h� hure u dospel�ch ne� u det� a �e po setk�n� s virem z�sk�v� clovek s norm�lne pracuj�c�m imunitn�m syst�mem imunitu proti typu viru, kter� jej napadl, a pr�padne i proti pr�buzn�m virum. Tato imunita v�ak nen� trval�, postupem casu sl�bne. Nemoc (pokud vubec propukne) mu�e m�t podobu jen lehk�ch bolest� hlavy a zv��en� teploty nebo (ve druh� f�zi) te�k� prubeh spojen� s prudk�mi bolestmi hlavy, vysok�mi horeckami, dezorientac�, poruchami motorick� koordinace atd. Pri te�k�m prubehu mu�e doj�t k �mrt� nebo k dlouhodobej��m ci do�ivotn�m n�sledkum v podobe ochrnut�, poruch�m soustreden� ci sn�en� intelektu�ln�ho v�konu

26. Prenos nemoci Hlavn� prenos se odehr�v� prostrednictv�m infikovan�ch kl�tat, pricem� prirozen�m rezervo�rem viru jsou zejm�na hlodavci. Existuje i prenos aliment�rn� cestou skrz tepelne neupraven� koz� ci ovc� ml�ko a ml�cn� v�robky. Zn�m� je pr�pad epidemie ze slovensk� Ro�navy, kde v roce 1951 onemocnelo na 600 lid� touto nemoc� v dusledku konzumace infikovan�ho ml�ka. V roce 1999 bylo na Vset�nsku diagnostikov�no 22 pr�padu, u nich� k naka�en� do�lo patrne v dusledku pozren� ovc�ho s�ra vyroben�ho z infikovan�ho ml�ka. Nemoci, u nich� do�lo k prenosu aliment�rn� cestou, maj� zpravidla lehc� prubeh

27. Prena�ecem t�to nemoci je kl�te

28. L�cba a prevence Relativne �cinnou prevenc� je ockov�n�, jeliko� se v�ak kl�tov� encefalitida vyskytuje v rade typu a ockov�n� neb�vaj� komplexn�, je treba zvolit ockovac� l�tku postihuj�c� rizika dan� oblasti (napr. stredn� Evropy). Ockov�n� proti konkr�tn�m typum poskytuje i c�stecnou imunitu proti s�rologicky pr�buzn�m typum, ale tato poucka neplat� zcela obecne. Ockov�n� se doporucuje u lid� pracuj�c�ch v rizikov�ch profes�ch ci zab�vaj�c�ch se rizikov�mi cinnostmi (napr. t�bory v pr�rode). Zejm�na pak pokud jde o lidi, kter� toto provozuj� v rizikov�ch oblastech, za ne� je pova�ov�no �zem�, na nem� pod�l infikovan�ch kl�tat pres�hne obvykl� 1�%. Jedinou l�cbu predstavuje podpurn� l�cba (vitam�ny a l�ky tlum�c� sekund�rn� projevy nemoci) a klid na lu�ku. Kl�te vyjmut� z ku�e nelikvidujte, mu�e b�t vy�etreno na pr�tomnost viru kl�tov� encefalitidy a zjistit tak riziko n�kazy

29. Roz��ren� ve svete a v CR Nemoc se vyskytuje na rade m�st v Evrope a Asii, obecne lze r�ci, �e je spojena s roz��ren�m kl�tat a vet�ina pr�padu je soustredena do ohniskov�ch oblast�, kde se infikovan� kl�tata v hojn� m�re vyskytuj�. Obecne lze r�ci, �e pocet pr�padu dlouhodobe m�rne roste a plocha rizikov�ch oblast� se pomalu roz��ruje

30. Dal�� virov� onemocnen� Existuje cel� rada virov�ch onemocnen�,mohli bychom se o nich bavit do nekonecna,nekter� jsou zn�m� ji� celou radu let a nov� se zase objevuj�. Je treba nutno dodat,�e veda v tomto smeru pokrocila v prubehu posledn�ch 20 let a vedci na cel�m svete se sna�� zkoumat nov� a nov� objevy,jak zabr�nit ruzn�m onemocnen�m.V posledn�ch 5 letech vedci pokrocili ve v�zkumu n�dorov�ch onemocnen�,neust�le se pribli�uj� �pln�mu objevu a to je treba ocenovat. K dal��m onemocnen�m patr�: SARS,Gastroenteritida,hantavirov� plicn� syndrom,hemorgahick� horecky,mononukle�za,papilomavirov� infekce,pr�u�nice,obrna a spousta dal��ch