230 likes | 583 Views
FYZIKA PRO I V . ROČNÍK GYMNÁZIA ASTROFYZIKA. 8 . HVĚZDY. Mgr. Monika Bouchalová Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. III/2-2-2-18
E N D
FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIAASTROFYZIKA 8. HVĚZDY Mgr. Monika Bouchalová Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. III/2-2-2-18 Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0794 s názvem „Výuka na gymnáziu podporovaná ICT“. Zpracováno 11. března 2013 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
HVĚZDY • kosmické objekty takové hmotnosti, že v nich vzplanuly termonukleární reakce • mají kulovitý tvar, ve kterém je udržuje gravitace • představují dominantní složku svítící hmoty ve vesmíru • gravitačně jsou vázány v galaxiích (v jedné galaxii asi kolem 100 miliard) • silnější vazby se vyskytují v tzv. hvězdných asociacích nebo hvězdokupách (vždy ovšem v rámci galaxie) • Zemi nejbližší hvězda je Slunce
CHARAKTERISTIKY HVĚZD • Většina fyzikálních veličin se u hvězd vyjadřuje v jednotkách vztažených ke Slunci, označují se astronomickým symbolem Slunce, např. M. • VNĚJŠÍ • relativní (závisí na poloze pozorovatele) • Hvězdná velikost • Vzdálenost • absolutní • Zářivý výkon • Efektivní teplota • Spektrální třída • Hmotnost • Poloměr • Chemické složení • VNITŘNÍ • Centrální teplota Tc • Centrální tlak pc
CHARAKTERISTIKY HVĚZD - vnitřní Centrální teplota Postupnou přeměnou H na He se pozvolna zvyšuje střední hmotnost částic plynu a mění se také hustota. Chemické změny v nitru hvězdy vedou ke zvyšování centrální teploty Tc. Centrální tlak Ve stabilní hvězdě musí platit v každém místě jejího nitra rovnováha mezi gravitační silou a silou vztlakovou. Říkáme, že hvězda je v hydrostatické rovnováze. Na vztlakové síle se podílí zejména tlak plynu. V nitru velmi žhavých hvězd se uplatní také tlak záření. Obr.: 1
CHARAKTERISTIKY HVĚZD - vnější Hmotnost od 0,08 M do cca 100 M,M = 2.1030 kg; většina 0,3 až 5 MS; Podle tohoto parametru lze zjistit délku života hvězdy. Hvězdná velikost, též magnituda, bezrozměrná, fotometrická veličina, která udává jasnost objektu (světelného zdroje) na obloze. Hlavní jednotka jasnosti je 1 magnituda = 1 mag. Hvězdná velikost se zmenší o 5 mag, vzroste-li jasnost stokrát. Obr.: 2
CHARAKTERISTIKY HVĚZD - vnější Absolutní hvězdná velikost též absolutní magnituda (značka M) - Není závislá na vzdálenosti od Země (na rozdíl od magnitudy). Je to magnituda, pozorovatelná 10 pc od hvězdy (čili 32,6 světelných roků) Zářivý výkon, někdy nesprávně „svítivost“ (značka L , rozměr W), obvykle v jednotkách (tzv. nominálního Slunce) L = 4×1026 W celková energie vyzářená ve všech vlnových délkách za jednotku času.Zářivý výkon hvězdy závisí na její hmotnosti.Povrchová teplota (značka T, jednotka K). S ní souvisí dominantní barva vyzařovaného světla. Tzv. Spektrální typ
CHARAKTERISTIKY HVĚZD - vnější Obr.: 3
CHARAKTERISTIKY HVĚZD - vnější • Vzdálenost– jednotka ly nebo pc • Poloměr – vzhledem k velkým vzdálenostem se i největší hvězdy jeví jako bodové zdroje. Lidské oko dokáže rozlišit dva svítící body v úhlové vzdálenosti asi 1´. • Sluneční poloměr R je vzdálenost od středu Slunce k povrchu sluneční fotosféry. R = 695 997 km. • Chemické složení – průměrné složení látky ve hvězdě. • vodík (téměř 80 % všech atomů), • helium (téměř 20 %). • ostatní prvky dohromady představují asi 2 % všech atomů ve vesmíru. • Pozorování jsou bezprostředně přístupny jen svrchní vrstvy hvězd, jejichž složení zpravidla odpovídá složení zárodečné mlhoviny, z níž hvězdy vznikly.Chemické složení není konstantní, ale s časem se mění.
CHARAKTERISTIKY HVĚZD - vnější Dobu rotace lze určit pomocí Dopplerova jevu. Dopplerův jev popisuje změnu frekvence a vlnové délky přijímaného oproti vysílanému signálu, způsobenou vzájemnou rychlostí vysílače a přijímače. V astronomii se Dopplerův jev projevuje posuvem spektrálních čar vyzařovaných vesmírnými tělesy. Pokud se tělesa vzdalují, lze pozorovat rudý posuv. Pokud se tělesa přibližují , lze pozorovat modrý posuv. Při vyšších rychlostech se však projevuje i dilatace času, je proto třeba brát v úvahu relativistický Dopplerův jev.
HERTZSPRUNGŮV RUSSELLŮV - HR diagram • závislost mezi absolutní hvězdnou velikostí a spektrální třídou hvězd byla nalezena EjnaremHertzsprungemjiž roku 1905 • vynesení do diagramu, jak ho chápeme v současnosti, je dílem Henryho Russellaz roku 1913 diagram Obr.: 9
HERTZSPRUNGŮV RUSSELLŮV - HR diagram EjnarHertzsprung*1873 Dánský chemický inženýr. Zabýval se především spektrální fotometrií hvězd a otevřenými hvězdokupami. Během své cesty do USA v roce 1910 se potkal s Russellem, který došel ke stejným závěrům… Henry Norris Russell *1877 Americký astronom. Jejich společná práce byla poprvé graficky znázorněna v roce 1913, a pojmenována Hertzsprungův – Russellův diagram, ze kterého vyplynulo oddělené postavení hvězd hlavní posloupnosti a obrů.Zpočátku ho mylně interpretoval a považoval za důkaz toho, že se hvězdy vyvíjejí podél hlavní posloupnosti. Obr.: 4 Obr.: 5
HERTZSPRUNGŮV RUSSELLŮV - HR diagram ANIMACE Obr.: 6
HR DIAGRAM • HLAVNÍ POSLOUPNOST • nejpočetnější skupina hvězd (90 % všech) • probíhá úhlopříčně diagramem • patří do ní hvězdy, které jsou v nejlepších letech svého života (žluté hvězdy typu Slunce a červení trpaslíci) • stráví zde asi 85 % svého života • V tomto stádiu je pro ně charakteristické: • energie je čerpána z termonukleární fúze , mění ve svých jádrech vodík na helium • poloha je téměř neměnná, závisí na hmotnosti a složení hvězdy (čím je M větší, tím větší je tlak i teplota a tím rychleji probíhají termonukleární reakce) (MS – 10 miliard let, 15 MS – 10 milionů let) • horizontální změna polohy je možná pouze u těsných dvojhvězd • vertikální změna polohy je v průběhu vývoje běžná
HR DIAGRAM • PODOBŘI • hvězdy, které se postupně stanou obrem nebo veleobrem • poté co se stanou rudým obrem, odhodí vnější vrstvy a ty vytvoří planetární mlhovinu • na místě původní hvězdy zůstane neaktivní jádro skládající se převážně z C a O • VĚTEVOBRŮ • hvězda se stane obrem, když spálí vodík • v héliovém jádře se zapálí 3 α cyklus (He → C) • zvětší svůj objem, přitom klesne její povrchová teplota, ale zvýší se zářivý výkon • VELEOBŘI • velmi hmotné a zářivé hvězdy, nacházející se na konci svého aktivního života • velice vzácné – na 1 milion hvězd připadá 1 veleobr • nejbližší Canopus se nachází ve vzdálenosti 310 ly
HR DIAGRAM • BÍLÝ TRPASLÍK • vzniká zhroucením hvězdy o průměrné nebo podprůměrné hmotnosti (nejsou dostatečně hmotné, aby dosáhly ve svém jádře teplot potřebných k fúzi uhlíku) • maximální hmotnost bílého trpaslíka, po jejímž překročení již degenerační tlak není schopen odolat gravitaci, je asi 1,4 MS. • bílý trpaslík, který přesáhne tuto hodnotu obvykle přenosem hmoty ze svého hvězdného průvodce, exploduje jako supernova, pokud se tak nestane, ochladí se za stovky miliard let natolik,že již nebude viditelný a stane se černým trpaslíkem • zajímavou vlastností bílých trpaslíků je jejich pomalá rotace
HR DIAGRAM • ČERVENÍ OBŘI • pro hvězdy s hmotností menší než 4 MS platí, že vyčerpání vodíku v centru spustí rozpínání hvězdy do podoby červeného obra • je to červená hvězda - nízká teplota • má vysoký zářivý výkon - obr • absolutní hvězdná velikost je kolem 0 mag • povrchová teplota asi 3 500 K • poloměr 10 – 100 poloměrů Slunce • V HR diagramu jsou umístěny vpravo nahoře Obr.: 10
Použitá literatura Literatura MACHÁČEK, M.: Fyzika pro gymnázia – Astrofyzika. Prometheus, Praha 1998 ISBN 80-7196-091-8 http://hvezdy.astro.cz http://cs.wikipedia.org Obrázky: [1] [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://hvezdy.astro.cz/obr/hvezdy/charakteristika/rovnovaha.jpg [2][online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://hvezdy.astro.cz/obr/hvezdy/charakteristika/mag.gif [3][online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://hvezdy.astro.cz/obr/hvezdy/charakteristika/startype_.gif [4][online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://t2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcR9I-aA7kwOaT3bOCSNgKCI5F2pNUZAM2vKDCEl3p4g4Gl_-7U8XA [5][online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://hvezdy.astro.cz/obr/hvezdy/diagram/russell2.jpg [6][online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://astronomia.zcu.cz/obr/hvezdy/diagram/hrgenericsml.jpg [7]Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ce/HR_diagram.png [8][online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://galaxie.web2001.cz/hvezdy/obrazky/diagram2.jpg [9][online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://astronomia.zcu.cz/obr/hvezdy/diagram/hraxes.gif [10] http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Sun_red_giant_cs.svg/676px-Sun_red_giant_cs.svg.png