Dřevokazný hmyz

2. Dřevokazný hmyz Poškození dřevokazným hmyzem, nejdůležitější druhy dřevokazného hmyzu.

3. Poškození způsobené hmyzem • Dřevo poškozují a největší škody působí z převážné části larvy hmyzu. • Vytvářejí ve dřevě systém chodbiček tzv. požerků. • Dřevo rozmělňují a částečně stravují a přeměňují je na prach. • Narušené dřevo ztrácí veškeré mechanické vlastnosti. • Vývoj larev až po jejich zakuklení trvá podle druhu hmyzu a podmínek i několik let (i 10 let).

4. Poškození způsobené hmyzem • Na povrchu dřeva zůstává nepoškozená tenká slupka, což stěžuje identifikaci napadení. • Dospělý hmyz dřevo opouští tak, že si prokouše k povrchu dřeva tzv. výletové otvory. • Hmyzem je napadáno jak jehličnaté, tak i listnaté dřevo. • Většina hmyzu napadá a požírá převážně bělové dřevo. • Chodbičky hmyzu se stávají „vstupní branou hub“.

5. Rozdělení dřevokazného hmyzu • Hmyz napadající čerstvé dřevo – jako podmínku pro svůj vývoj potřebují vysokou vlhkost dřeva. Napadá žijící stromy a čerstvě pokácené dřevo. • Hmyz napadající zpracované dřevo – vyvíjí se i při nižší vlhkosti. Napadá zabudované dřevo.

6. Rozdělení podle druhu • Brouci – patří mezi nejvýznamnější škůdce dřeva. V přírodě a v našich obydlích se vyskytuje velké množství rodů a druhů dřevokazných brouků, např. kůrovci, tesaříci, červotoči, hrbohlavové. • Blanokřídlý hmyz – škodí zejména na živých poraněných stromech a čerstvě pokáceném dřevě. Nejznámější z této skupiny jsou pilořitky. • Motýli – škodí hlavně tím, že ničí listy, jehličí nebo pupeny stromů. Patří sem např. dřevopleňobecný, obaleči a mnišky.

7. Hmyz poškozuje všechny části stromu • Kořeny – strom ztrácí schopnost čerpat z půdy vodu a minerální látky a odumírá. • Asimilační orgány (listí, jehličí) – v malém rozsahu není příliš nebezpečné. Při větším rozsahu ovšem strom ztrácí schopnost provádět fotosyntézu, strom chřadne až odumírá. • Pupeny a nové výhonky – zastavuje se výškové přirůstání, strom se deformuje a snižuje se jeho výtěžnost. • Lýko – při větším napadení dochází k přerušení mízového pletiva a proudění živin z koruny ke kořenům a strom odumírá. • Dřevo – je narušováno požerky hmyzu do různé hloubky, dochází k narušení soudržnosti dřeva.

8. Podle hloubky poškození rozeznáváme • Povrchové poškození – jedná se o poškození na hranici kůry a dřeva, malé otvory 1 -2 mm. Hloubka požerku do 5 mm (např. kůrovci). • Mělké poškození – hloubka požerku zasahujících do dřeva je 5 – 50 mm (např. dřevokazi). • Hluboké poškození – proniká do hloubky několika centimetrů, případně i celým průřezem dřeva (např. tesaříci).

9. Ochrana dřeva proti napadení • Použití vhodné dřeviny pro konkrétní výrobek. • Odstranění běli a použití jen jádrového dřeva. • Dodržování konstrukčních pravidel a vhodných stavebních opatření. • Snížení vlhkosti dřeva a zabránění opětovnému zvýšení. • Použití chemických ochranných prostředků. • Zahřátí dřeva nad 55°C vede k usmrcení larev (např. při umělém sušení, mikrovlnným ohřevem).

10. Seznam použitých zdrojů • NOVÁK, V., HROZINKA, F., STARÝ, B.: Atlas hmyzích škůdců lesních dřevin: učební pomůcka pro les. školy. 1. vyd. Praha: SZN, 1974. • KŘUPALOVÁ, Zdeňka. Nauka o materiálech: pro 1. a 2. ročník SOU učebního oboru truhlář. 3., upr. vyd. Praha: Sobotáles, 2008, 253 s. ISBN 978-80-86817-25-5. • ŽÁK, Jaroslav. Ochrana dřeva ve stavbě: odborná příručka pro stavebníky, investory, projektanty a architekty. Vyd. 1. Praha: ARCH, 1998, 93 s. ISBN 80-861-6500-0. • NUTSCH, Wolfgang. Příručka pro truhláře. Praha: Europa-Sobotáles. ISBN 80-867-0614-1.

11. Otázky k opakování a ověření učiva 1. Jak dřevokazný hmyz poškozuje dřevní hmotu? 2. Ve kterém vývojovém stádiu hmyz působí největší škody ve dřevě? 3. Proveďte rozdělení dřevokazného hmyzu podle druhů. 4. Které části stromu hmyz poškozuje a jak?