210 likes | 421 Views
Saturn. Votoupalová, Vejmělková. pojmenován po římském bohu Saturnovi, který byl obdobou řeckého boha Krona Saturn byl římský bůh zemědělství a sklizně (podle mýtu naučil lidi obdělávat půdu, pěstovat rostliny a stavět obydlí) byl synem Urana a Gaii
E N D
Saturn Votoupalová, Vejmělková
pojmenován po římském bohu Saturnovi, který byl obdobou řeckého boha Krona • Saturn byl římský bůh zemědělství a sklizně (podle mýtu naučil lidi obdělávat půdu, pěstovat rostliny a stavět obydlí) • byl synem Urana a Gaii • jeho manželkou byla bohyně Ops(v Řecku Rheia)
6. planeta v pořadí od Slunce, patří mezi obří planety (2. největší planeta) a plynné obry • astronomický symbol pro Saturn je ♄ • Saturn obíhá Slunce ve střední vzdálenosti 1426,9 miliónu km, což je přibližně desetinásobek vzdálenosti Země od Slunce. • 1 rok (1 oběh kolem Slunce)=29,5 let 1 den (1 otočení kolem vlastní osy)=10 hodin 40 minut- patří mezi planety s nejkratším dnem
rovina oběhu Saturnu svírá s rovinou oběhu Země úhel 2,5° • povrchová teplota: -180°C (v atmosféře: -140°C a v jádře: 12 000°K) • žlutá a modrá barva (na severní polokouli je výraznější modrá než na jižní) • atmosféra je tvořena převážně lehkými plyny: vodík 89 % a hélium 11 % • chemické složení: 75 % vodík (−259,125 °C - teplota tání) a 25 % hélium (-272,2 °C – teplota tání), vodík i hélium jsou zde v kapalném skupenství
hmotnost: 5,6846×1026 kg (hmotnost jádra je 22 násobek hmotnosti Země) • objem: 8,2713×1014 km3, 764krát větší než objem Země • hustota: 0,6873 g/cm3, nejmenší hustota ze všech planet, má menší hustotu než voda- na vodě by ploval • rovníkový průměr je 120 536 km, polární průměr je 98 000 km • tíhové zrychlení 8,96 m/s2 (hladina 1 bar) • odklon osy od kolmice na ekliptiku je 26,7°
měsíce saturnu • Saturn má asi 62 měsíců • největší měsíc: Titan (průměr 5 150 km, má vlastní atmosféru) • další měsíce: Tethys, Mimas, Enceladus, Janus
Enceladus Tethys
Prstence Saturnu • Saturn má nejvýraznější a nejjasnější soustavu prstenců ze všech planet sluneční soustavy • prstence jsou tvořeny velkým množstvím drobných částeček různé velikosti od prachových zrnek až po objekty velké desítky metrů, pravděpodobně se jedná o kousky hornin obohacené kousky vodního ledu • celkově komplex prstenců zabírá přibližně 250 000 km
12.10.2009: Spitzerův kosmický dalekohled, provozovaný NASA, objevil nový obrovský prstenec kolem Saturnu- zdaleka největší mezi prstenci obřích plynných planet • vnitřní okraj nového prstence začíná ve vzdálenosti 6 miliónů km od planety a jeho vnější okraj se nachází ve vzdálenosti přibližně 12 miliónů km. Jeden ze vzdálených měsíců Saturnu - Phoebe - obíhá uvnitř nově objeveného prstence a s největší pravděpodobností je zdrojem materiálu pro jeho tvorbu
Speciality v rotaci, sklonu osy rotace • oběžná dráha je eliptická, blízká kruhové • oběžná rychlost dosahuje 9,66 km/s (=34 703 km/h) • Saturn patří mezi planety s nejkratším dnem • rotace je diferenciální, což znamená, že rychlost není ve všech částech planety stejná - klesá od rovníku směrem k pólu (na rovníku vykoná jednu otočku za 10 h a 14 min, kdežto například na 57° šířky trvá jedna otočka již 11 hodin a 7,5 minuty)
Výzkumné sondy • Pioneer 11 (Jupiter, Saturn) start: 6. dubna 1973, listopad 1995- ztráta spojení • Voyager 1 (Jupiter, Saturn) start: 5. září 1977, mise stále probíhá • Voyager 2 (Jupiter, Saturn, Uran, Neptun) start: 20. srpna 1977, mise stále probíhá • Cassini-Huygens (Venuše, Země, Jupiter, Saturn) start: 15. října 1997
Voyager 2 Voyager 1
Objevení saturnu • první historicky doložené pozorování této planety pochází do období okolo roku 650 př. n. l. z oblasti Mezopotámie • v roce 1610 se pozorováním Saturnu zabýval Galileo Galilei (neodhalil podstatu Saturnových prstenců a pokládal je za dvě samostatná tělesa, doprovázející vlastní planetu, a považoval tedy Saturna za trojplanetu) • teprve v roce 1656 přinesl správné vysvětlení pozorovaných jevů holandský astronom, matematik a fyzik Christiaan Huygens
v roce 1675 zjistil jako první francouzský astronom Giovanni Domenico Cassini, že Saturnův prstenec se skládá z více vzájemně oddělených prstenců • v roce 1789 změřil William Herschel zploštění planety • v roce 1796 všimli bílých skvrn v atmosféře planety Johann Hieronymus Schröter a jeho asistent Karl Ludwig Harding • v 19. století také prokázal J. E. Keeler, že jednotlivé prstence nejsou jednolité, ale skládají se z nesmírného počtu malých částic
Galileo Galilei ChristiaanHuygens GiovanniDomenicoCassini
William Herschel Johann Hieronymus Schröter Karl LudwigHarding
Zdroje: • http://www.wikipedia.org • http://www.vesmir.info/saturn/ • http://mek.kosmo.cz/novinky/clanky/valmez/sk2004p.pdf • http://aldebaran.cz/astrofyzika/sunsystem/saturn.html • http://planety.topweb.cz/ • http://astronomia.zcu.cz/planety/saturn/1833-saturn • http://www.astro.cz/clanek/3999 • http://www.lib.cas.cz/space.40/1973/I019A.HTM • http://spacezone.org/index.php?option=com_content&view=article&id=57&Itemid=38 – kolik kde vážíme