110 likes | 418 Views
Hmyzožravci. Řád Hmyzožravci (Eulipotyphla) Čeledi Štětinatcovití ( Solenodontidae ) † Nezofontovití ( Nesophontidae ) Ježkovití ( Erinaceidae ) Rejskovití ( Soricidae ) Krtkovití ( Talpidae ). Hmyzožravci. Patří mezi nejstarší druh na této planetě.
E N D
Řád • Hmyzožravci (Eulipotyphla) • Čeledi • Štětinatcovití (Solenodontidae) • † Nezofontovití (Nesophontidae) • Ježkovití (Erinaceidae) • Rejskovití (Soricidae) • Krtkovití (Talpidae)
Hmyzožravci • Patří mezi nejstarší druh na této planetě. • Řadíme sem asi 370 druhů z toho 30 v Evropě. • Většina nemá tělo delší než 20 cm. • V České republice žijí 3 čeledi: ježkovití, krtkovití a rejskovití. • Vyznačují se především malou mozkovnou a jednoduše stavěným mozkem. Mají úplný chrup (složený z 26-48 špičatých zoubků). • Živí se bezobratlými živočichy a malými savci. • Orientují se podle čichu a hmatu, někteří mají výborně vyvinutý sluch. Zhoršený zrak je důsledkem noční aktivity.
Nezofontovití • Je to již vyhynulá čeleď hmyzožravců. • Obsahuje jediný rod s osmi druhy. • Žili v dnešní Dominikánské republice, na Kubě, Haiti, Portoriku a na Kajmanských ostrovech. • Pravděpodobně je vyhubil příchod krys ze Španělska v 16.století.
Krtkovití • Na konci krtkových lopatovitých předních končetin má pět silných drápů. • Při hrabání jde naslepo postupuje vpřed. • Čumák mu slouží jako klín a pohyb předních nohou připomíná kraula. • Krtek za jarní říjen vykope až 50 metrů chodeb. • Při kopání každou chvíli zamíří k povrchu. Tyto otvory zaručují krtkovi stálí přísun vzduchu. • Krtkovo doupě není větší než fotbalový míč a obyčejně si ho vystýlá trávou. • Jeho potravou se stávají žížaly, slimáci, brouci, menší larvy a další bezobratlí, kteří prolézají krtkovými chodbami. • Krtek dokáže za den spořádat až 50 gramů žížal. • Když má potravy dostatek, tak si ji schovává na později. Někdy jich tak nahromadí i několik tisíc. Krtekobecný
Ježkovití • Ježci se začali vyvíjet asi před 30 miliony let. • Měří kolem 20-30 cm a tělo je pokryto vrstvou bodlin, které vznikly ze srsti. Čumák a spodní část těla jsou pokryty srstí. • Při nebezpečí naježí ostny nebo se stočí do klubíčka. • Mají špičaté čumáky, které jim pomáhají při rozrývání porostu a hledání potravy. • Mají dobře vyvinutý sluch a uši kruhovitého tvaru. • Jsou to noční zvířata. • Ježci mají schopnost zimního spánku (většinou kvůli nedostatku potravy) a mohou spát v kteroukoli dobu od začátku zimy do konce prosince. • Převážnou část jejich potravy tvoří hmyz a bezobratlé živočichy. Občas sežerou i ptačí mláďata a vejce. Někdy se přiživuje i na mršinách. Ježekvýchodní
Ježek západní Ježek východní
Rejskovití Rejsekobecný • Většinou dorůstají velikosti myši. • Hřbet mívají hnědý, šedý až černý, spodek těla světlý. • Obývají téměř celou Evropu mimo Irska a jižních oblastí. • Potravu tvoří hmyz a drobní obratlovci. • Samice mívají za rok 2-3 vrhy po 4-8 mláďatech. • Rejsec vodní je jedním z jedovatých savců. Žlázy má uložené na spodní části čelisti. Produkují toxin znehybňující jejich kořist.
Bělozubkabělobřichá Rejsekobecný