O M Í T K Y 2 .

2. O M Í T K Y 2 . D R U H Y T R A D I Č N Í C H F A S Á D N Í C H O M Í T E K

3. F A S Á D N Í O M Í T K YV Á P E N N É • HRUBÁ (OSTRÁ) – je nejjednodušší z vápenných omítek, nahazuje se prudce zednickou lžíci, má tloušťku max. 10 až 15 mm (při větší tloušťce by nedržela); do jejího čerstvého líce lze vrhat hrubší písek nebo oblázky tzv. šotolinu • HRUBÁ (STRŽENÁ LŽÍCI) – po nahození se strhne lžíci • ZATŘENÁ – povrch se zarovnává dřevěnými stíradly nebo lžícemi; omítka se používala na štíty budov, půdní zdivo či sklepy v tloušťce 15 až 20 mm

4. F A S Á D N Í O M Í T K YV Á P E N N É • HLADKÁ – je omítka dvouvrstvá tloušťka jádrové vrstvy je 10 až 15 mm, štukové 5 mm; povrch se zarovná pravítkem a uhladí dřevěným stíradlem • další úpravy povrchu • 1) škrabáním, česáním nebo rýhováním • 2) hladí se plstěným hladítkem • 3) stříkáním (koštětem nebo strojkem) • Poznámka: • vápenné omítky se také nazývají omítky měkké

5. F A S Á D N Í O M Í T K YŠ T U K O V É - V Á P E N O C E M E N T O V É • jsou omítky dvouvrstvé • jádrová vrstva má tloušťku 12 mm, štuková vrstva má tloušťku 3 mm • štuková vrstva se zatírá dřevěným a poté plstěným hladítkem za stálého kropení vodou pomocí zednické štětky • pro výrobu jemné štukové vrstvy se použije jemný písek o zrnitosti 1,25 mm

6. F A S Á D N Í O M Í T K YB Ř I Z O L I T O V É – Š L E C H T Ě N É • je nejtrvanlivější omítka • vyrábí se průmyslově a na stavbu se dodává jako SOMS (suchá omítková maltová směs) v papírových pytlech • směs se skládá z písku, kamenné drti různých frakcí, vápenného hydrátu, cementu, pigmentů a slídy • na stavbě se míchá s vodou • jádrová omítka má tloušťku 15 mm, je z MVC, povrch se zdrsňuje ocelovým hřebenem

7. F A S Á D N Í O M Í T K YB Ř I Z O L I T O V É , C E M E N T O V É • před nahozením štuku se podklad navlhčí • štuk se provádí v tloušťce 7 až 10 mm, po 24 hodinách se škrábe ocelovou škrabkou (směrem shora dolů) • CEMENTOVÉ OMÍTKY • jsou vhodné k úpravě soklů budov • nehodí se jako omítky průčelí budov • jsou to velmi tvrdé omítky

8. F A S Á D N Í O M Í T K YS G R A F I T O V É • je tvořena z více barevných vrstev omítek • provádí se na historických budovách • fasáda je vícebarevná s obrázkovým zdobením – obr. 1 • na zavlhlé jádro z MV nanášejí omítkáři několik barevných vrstev, potom postupně odškrabávají vrchní vrstvu podle předepsaného vzoru • škrábaný podklad zahrnují barevné vrstvy, které jsou nanášeny za sebou v tloušťce 5 mm

9. F A S Á D N Í O M Í T K YS G R A F I T O V É • krycí vrstva jako škrábaná vrstva je zpravidla ze světlé malty • povrch vyškrábaného obrazu se napustí horkou fermeží – chrání sgrafito proti povětrnosti Obr. 1 Sgrafitová omítka

10. F A S Á D N Í O M Í T K YÚ P R A V Y P O V R C H Ů O M Í T E K c d a b Obr. 2 a – stříkaná omítka, b – škrábaná omítka, c – zatřená omítka, d – drsná omítka

11. F A S Á D N Í O M Í T K YT E R A C O V É • podkladem je CM • směs je vyrobena z kamenné drti, cementu, vody a barviv • povrch se urovná a uhladí ocelovým hladítkem • povrch se po zatvrdnutí upravuje pemrlováním, rýhováním, vyhlazováním, broušením, leštěním nebo vymýváním povrchu vodou

12. P o u ž i t é z d r o j e • Seznam použité literatury • TIBITANZL, Otomar. Stavební technologie III: pro 3. ročník SOU učebního oboru zedník. 5., upr. vyd. Praha: Sobotáles, 2006, 115 s. ISBN 80-868-1715-6. • Obrazový materiál • Obr. 1 MICHALČÍKOVÁ, Pavla • Obr. 2 NESTLE, Hans. Moderní stavitelství pro školu i praxi. Vyd.1. Praha: Europa-Sobotáles, 2005, 607 s. ISBN 80-867-0611-7.

13. D ě k u j i z a p o z o r n o s t .

14. O v ě ř e n í p r e z e n t a c e č. 0 7 Jakými způsoby můžeme upravit povrch vápenných omítek? Jakou tloušťku má a) jádrová vrstva vápenocementové omítky? b) štukovávrstva vápenocementové omítky? 3. Jaké složky obsahuje SOMS pro výrobu břízolitové omítky? 4. Kde se provádí sgrafitová omítka? 5. Jak se upravuje povrch teracové omítky?