1 / 23

Tělní tekutiny

2012 - 2013. Tělní tekutiny. Roztoky anorganických a organických látek Základní složkou je voda Tělo – 42 l vody (2/3 v buňkách, 1/3 mimo buňky) 1) mimobuněčná extracelulární) 2) nitrobuněčná (intracelulární) Obsahuje velké množství iontů K+ menší množství Mg2+ a iontů fosforečnanových.

mura
Download Presentation

Tělní tekutiny

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. 2012 - 2013 Tělní tekutiny

  2. Roztoky anorganických a organických látek Základní složkou je voda Tělo – 42 l vody (2/3 v buňkách, 1/3 mimo buňky) 1) mimobuněčná extracelulární) 2) nitrobuněčná (intracelulární) Obsahuje velké množství iontů K+ menší množství Mg2+ a iontů fosforečnanových Tělní tekutiny

  3. Větší množství iontů sodných a chloridových • Menší množství iontů vápenatých a hydrouhličitanových • glukóza, mastné kyseliny + plyny (oxid uhličitý a kyslík) 1) tekutina mezibuněčná = tkáňový mok vzniká filtrací krve přes vlásečnice a obklopuje buňky; obsahuje leukocyty 2) tekutiny proudící v cévách = krev + míza (lymfa) – vzniká z tkáňového moku • Tkáňový mok + krev = vnitřní prostředí organismu • Stálý stav vnitřního prostředí = homeostáza Mimobuněčná tekutina (extracelulární)

  4. Čirá, mírně zakalená tekutina vzniká z tkáňového moku a je odváděná do krve • Složení jako krevní plazma: • má stejně solí, ale méně bílkovin • Obsahuje pouze lymfocyty • Odvádí z tkání metabolity • denně se jí vytvoří 2-3 l • Objem tkáňového moku a lymfy je 10,5 l • Při velkém množství vznikají otoky (edémy) Míza (lymfa)

  5. Červená, neprůhledná a vazká tekutina Obsah v těle cca 5,5 l (u žen méně) Neustálá obnova 50 ml denně úplná obnova 3x do roka dvě složky: 1) Krevní plazma – 55% 2) Krevní buňky – 45% Krev

  6. Slámově zabarvená kapalina • 91% voda + 9% rozpuštěných látek: • Organické látky: • a) 7% bílkoviny: tvoří se v játrech a v lymfocytech: albuminy, globuliny, fibrinogen, imunoglobuliny funkce: udržují osmotický tlak, pH, účast na srážení krve a imunitních reakcích,vytváří energetickou zásobu • b) 0,1% glukóza • glykémie 4,4 – 6,7 mmol/l – rychlý zdroj energie • c) lipidy- zdroj energie a stavební látky Krevní plazma(krev bez krevních buněk)

  7. d) kyselina mléčná vyšší koncentrace při svalové činnosti – glykolýza e) cholesterol 4,1 – 7 mmol/l; při zvýšení > nebezpečí aterosklerózy různé přenášené látky- hormony, mastné kyseliny, močovinu,… 0,9% anorganické látky pH krevní plazmy = 7,4 Sérum = krevní plazma bez fibrinogenu (bez bílkovin) Hematokrit poměr = poměr krevní plazmy a krevních tělísek Krevní plazma

  8. Bikonkávní, bezjaderné buňky Zvýšený počet: trvalá tělesná námaha, menší koncentrace kyslíku ve vzduchu (vysokohorské prostředí) Obsahují : 60% vody + 40% sušiny ( 95% sušiny je hemoglobin) 1 červená krvinka = 265 mil. molekul hemoglobinu – 1 molekula hemoglobinu váže 1,34 ml kyslíku Erytropoéza = tvorba červených krvinek: v kostní dřeni plochých kostí a kostí lebky přísun bílkovin, železa, vitamínu B12 a hormon erythropoetin (tzv. EPO) Krevní buňkyČervené krvinky (erytrocyty)

  9. ČERVENÉ KRVINKY Životnost - 120 dní ČK enzymaticky rozloženy v játrech a ve slezině uvolněný hemoglobin: zčásti se přeměňuje na žlutá žlučová barviva – bilirubin, biliverdin železo > další tvorba hemoglobinu

  10. ČERVENÉ KRVINKY Hemolýza = rozpad červených krvinek > uvolňování hemoglobinu do krve Sedimentace = v nesrážlivé krvi hodnoty: 2-5 mm/hod zvýšená – v těhotenství při menstruaci zánětlivé a infekční onemocnění nádory

  11. bezbarvé, jaderné buňky; zajišťují imunitu významná role v obranných reakcích organismu počet stoupá: při infekcích, zánětech, nádorových a jiných onemocněních vznikají: v červené kostní dřeni T – lymfocyty dozrávají v brzlíku Krevní buňkyBílé krvinky (leukocyty)

  12. BÍLÉ KRVINKY LEUKOCYTY améboidní ( měňavkovitý) pohyb – mohou procházet mezi póry kapilární stěny – tzv. diapedéza chemotaxe –chemicky přitahovány fagocytóza vytvářejí protilátky (B – lymfocyty) podle obsahu barvitelných zrníček (granul): a) granulocyty b) agranulocyty

  13. Granulocyty • A) neutrofilní (50 – 70%) • fagocytující bílé krvinky • mění svůj tvar, protlačí se póry ve stěně vlásečnic • B) eozinofilní (1 – 9%) • počet stoupá při alergických a parazitárních onemocnění • C) bazofilní (0,5%) • vazolidatační a antikoaguační schopnost • vylučují heparin a histamin

  14. A) Lymfocyty (20 – 40%) druhá nejpočetnější skupina leukocytů větší než čk a menší než monocyty !!!! centrální role v imunitním systému organismu B) Monocyty (2 – 8%) přeměňují se na makrofágy v lymfatických uzlinách, slezině, játrech ( Kuppferovy buňky) a vazivu v místech ohrožených infekcí – plíce, vazivo v okolí trávicí trubice při dozrávání v makrofágy zvětšují svůj průměr až 5x, jedna z nejúčinnějších nespecifických obran organismu!!!!!!!! Agranulocyty

  15. Agranulocyt, okolo červené krvinky

  16. Vznikají v červené kostní dřeni = úlomky megakaryocytů při zástavě krvácení (v důsledku poranění či jiném poškození cév) shlukují se a rozpadají na místě poranění nebo poškození cévy uvolňuje se látka serotonin> způsobuje zúžení cév v místě poranění obsahují koagulační faktory nutné pro srážení krve (hemokoagulace) Podstatou srážení krve: přeměna rozpustné krevní bílkoviny fibrinogenu na nerozpustný fibrin – vzniká tzv. krevní koláč krevní koláč se po čase smrští a vytlačí nažloutlou kapalinu - krevní sérum (plazma bez fibrinogenu) Krevní buňkyKrevní destičky (trombocyty)

  17. Zleva: červená krvinka, krevní destička, bílá krvinka

  18. založeny na existenci antigenu a protilátky antigeny, tzv. aglutinogeny = molekuly polysacharidů na povrchu membrány čk protilátky, tzv. aglutininy = v krevní plazmě nejvíce lidí má skupinu A, nejméně AB setká-li se aglutinogen A s aglutininem anti A dochází k aglutinaci (shluknutí) neboli srážení k tomu dochází i při kontaktu aglutinogenu B s aglutininem B proto je při transfúzích možné dávat pouze tu samou skupinu Krevní skupiny

  19. Tabulka krevních skupin

  20. aglutinogen obsažený v erytrocytech asi 85% lidské populace = Rh+ (pozitivní) bez faktoru = Rh- (negativní) proti Rh faktoru nejsou normálně v krvi přítomny protilátky, problémy mohou nastat při transfúzích nebo těhotenství. první transfúze negativní krve pozitivnímu příjemci je bezproblémová, podruhé je nebezpečná. těhotenství Rh- matky s Rh+ plodem: poprvé probíhá normálně podruhé vyvolá hemolýzu krvinek plodu a následnou těžkou žloutenku novorozence v tomto případě se matce podávají protilátky anti Rh-. Rh faktor

  21. Leukémie: rakovinné onemocnění krve dochází ke zmnožení leukocytů 50 – 60x nové leukocyty jsou abnormální a nefunkční neschopni odolávat infekcím k léčbě > cytostatika nebo transplantace kostní dřeně Anémie (chudokrevnost): snížený počet erytrocytů, ale normální koncentrace hemoglobinu snížená schopnost přenášet kyslík únavnost a dušnost podává se vitamin B12 a železo, v těžkých případech krevní transfúze Hemofilie: geneticky podmíněná nemoc (častější u mužů) chybí určitý faktor pro přeměnu fibrinogenu na fibrin krev se sráží velmi pomalu, dochází ke značným ztrátám krve i při malých zraněních léčí se dodáváním chybějícího faktoru Onemocnění krve

  22. Ivan Novotný, Michal Hruška: Biologie člověka, nakladatelství Fortuna, Praha 2008 Zdroje:

More Related