Výživa

1. Výživa

4. Odhad rozsahu doporučovaného denního energetického příjmu • Běžná energetická hodnota: 34 - 35 Kcal/1 kg • Redukční dieta: 25 - 27 Kcal/ 1 kg • Zvýšená fyzická námaha: 42 - 43 Kcal/1 kg

5. Průměrný denní kalorický výdej: Pohybově málo aktivní • 2500 Kcal • 2000 Kcal Pohybově velmi aktivní • 4000 Kcal • 3500 Kcal

6. Energetická potřeba klesá s přibývajícími léty. I když ani dětem a dospívajícím pochopitelně nelze doporučit přejídání, nemusíme o ně mít tolik starostí – mají totiž většinou dost pohybu přes den, a po dosažení určitého věku dokonce i v noci.

8. Základními živinami pro člověka, které slouží jako stavební části i zdroj energie, jsou bílkoviny, cukry a tuky.Zdroj kalorií ve vyvážené stravě

9. Denní příjem 2000 Kcal • Cukry - 60% 2000 x 0,6 = 1200 : 4 = 300 g cukrů za den • Tuky - 30% 2000 x 0,3 = 600 : 9 = 67 g tuků za den • Bílkoviny - 10% 2000 x 0,1 = 200 : 4 = 50 g bílkovin za den

10. Doporučované dávky základních živin v g/1 kg

11. Bílkoviny: příjem rostlinných a živočišných bílkovin v poměru 1/1, nověji 2/1. • Tuky: vzájemný poměr tuků s nasycenými, mononenasycenými a polynenasycenými mastnými kyselinami je doporučován 1/1/1, nověji s převahou mononenasycených (oliv. olej, částečně i řepkový). • Cukry: příjem mono a disacharidů by měl tvořit pouze 1/6 a 5/6 by mělo být tvořeno polysacharidy (škroby).

12. Ideální potravina existuje • Na světě existuje pouze jedna potravina, která obsahuje všech asi 50 důležitých živin, vitaminů a minerálních látek, které člověk k životu potřebuje – mateřské mléko. • Oligosacharidy mat. mléka dokonce zastupují vlákninu - v tl. střevě slouží pro výživu bakterií. • Jakmile přestaneme být kojeni, jsme po zbytek života nuceni míchat si svůj “koktejl živin” každý sám. A k tomu je třeba mít alespoň základní informace.

13. Podle provedených výzkumů je denní příjem energie průměrného občana kryt z 45- 55 % tuky, z 15 % bílkovinami a pouze 30 - 40 % sacharidy! • Platí zásada, že pokud se nedovedu vzdát potraviny s vysokým podílem bílkovin a tuků, měl bych tuto spotřebu kompenzovat vhodným výběrem dalších jídel.

14. Na otázku, zda existují potraviny stoprocentně zdravé a stoprocentně nezdravé, nenajdete jasnou odpověď. Nic takového prostě není, každá potravina má v sobě pozitiva i negativa a záleží na skladbě jídelníčku, zda budou, či nebudou jako celek prospívat zdraví. • Mezi potravinami, u nichž na misce vah převažují zápory, jsou uzeniny, řepný cukr a cukrovinky, fast food, chipsy apod.

15. Za ty spíše kladné pak považuje zeleninu a ovoce. • Žádná potravina není špatná nebo dobrá, existují jen správné a špatné stravovací návyky. • Optimální hladinu všech živin potřebných pro zdravý vývoj může poskytnout jen rozmanitá a proporčně vyvážená strava.

16. Stoprocentně zdravým potravinám se blíží např. brokolice, která je zdrojem významného množství vitaminu C, jodu, vlákniny, vápníku, obsahuje vitamin B1, kyselinu listovou a navíc ještě antioxidant sulforafan.

17. Strava, kterou jíme by měla splňovat 3 základní požadavky: 1. být výživná (vyrovnaný en. příjem a výdej) 2. přispívat k ochraně zdraví a v případě potřeby pomáhat v boji s nemocí (adekvátní příjem vitamínů, minerálů a dalších antiox. látek) 3. být lákavá a chutná

18. Obsah živin v některých potravinových zdrojích - v %:

19. Zužitkování potravy v organizmu Přijatá potrava není v organizmu vždy dokonale zužitkována. Její trávení je ovlivněno celou řadou faktorů: • složením– dobu trávení prodlužují tuky a vláknina, nevhodné směsi, nadměrné množství koření… • technologickou úpravou– smažení x vaření v páře • množstvím potravy– požití velkého množství potravy (i lehce stravitelné) negativně ovlivňuje její trávení

20. dobou pobytu potravy v žaludku a ve střevě– k normálnímu průběhu metabolizmu je potřebná optimální doba pobytu potravy v jednotlivých oddílech trávicího traktu. Doba vyprazdňování žaludku se ovšem individuálně liší a závisí kromě zdravotního stavu zejména na duševním rozpoložení a náladě konkrétního jedince při jídle. • návykem na jednotlivé druhy potravy • individuálních trávicích schopnostech • věku • zdravotním stavu

21. Všechny výše uvedené faktory přispívají ke vzniku odpadových ztrát. U potravin živočišného původu převládají odpadové ztráty močí, u potravin rostlinných ztráty ve stolici.