1 / 25

Petr Zahradník, EU Office České spořitelny a New York University in Prague

Budoucnost Rozpočtu EU a Kohezní politiky EU a pozice České republiky: shrnutí aktuálního stavu diskuse a akcent problémových oblastí. Petr Zahradník, EU Office České spořitelny a New York University in Prague Člen EuroTeam při Evropské komisi

naiya
Download Presentation

Petr Zahradník, EU Office České spořitelny a New York University in Prague

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Budoucnost Rozpočtu EU a Kohezní politiky EU a pozice České republiky:shrnutí aktuálního stavu diskuse a akcent problémových oblastí Petr Zahradník, EU Office České spořitelny a New York University in Prague Člen EuroTeam při Evropské komisi Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a EPOS při MMR

  2. Dopad krize na evropské veřejné finance a potřeba fiskální disciplíny • Hospodářská krize během tří let radikálně zhoršila míry deficitu a dluhu k HDP u drtivé většiny členů EU; je tím vyvolána potřeba radikální a relativně brzké nápravy; • Rozpočet EU by měl mít schopnost posílené fiskální disciplině přispět; • Současně, v souladu se Strategií EU 2020, budou výzvy kladené od role Rozpočtu EU stále silně zaměřené na konkurenceschopnost EU a posílení propojenosti EU (Jednotný vnitřní trh; koordinace hospodářských politik – European Semester; širší fiskální koordinace) Název prezentace

  3. Role Rozpočtu EU coby potenciálního nositele fiskální disciplíny • Disciplína Rozpočtu EU je dosud relativně příkladná; • Dosud členské státy nebyly schopny chovat se samy fiskálně disciplinovaně; • Protiargumenty: Rozpočet EU je zatím velmi malý; argumenty ztráty národní suverenity/ autonomie; vyžadovalo by to radikální reformy systému veřejných financí v EU Název prezentace

  4. Rozpočet EU: objem a struktura • V absolutním vyjádření objem poměrně značný: 2010 – 141,5 mld. EUR), v relaci k HDP nicotný (0,9% HDP EU); • Výdajová struktura: dvě dominantní kapitoly, v součtu tvořící téměř 90% jeho výdajů; „udržitelný růst“ – 45,4% objemu výdajů Rozpočtu EU (v jeho rámci nejpodstatnější podpora hospodářské, sociální a teritoriální koheze – 34,9%; 7,7% celkového objemu prostředků na kohezi jde do České republiky); Název prezentace

  5. Rozpočet EU: objem a struktura • Druhá nejobjemnější položka: „Přírodní zdroje“ – 42% Rozpočtu (lehce zavádějící název, největší podíl tvoří výdaje na společnou zemědělskou politiku – 31% + 10,2% rozvoj venkova); • „EU – globální hráč“ – 5,7% • Administrativa – 5,6% Název prezentace

  6. Rozpočet EU: objem a struktura • Příjmy: jednotná sazba vztažená na HDP – 76%; cla a dávky z cukru – 12%; výnos z vybrané DPH – 11% • Porovnání s národními rozpočty: V Rozpočtu EU se vůbec neobjevují klíčové položky, které jsou tradiční součástí rozpočtů národních států (sociální, důchodové výdaje, zdravotnictví, minimálně životní prostředí, obrana, bezpečnost); věcné zaměření Rozpočtu EU míří do oblastí, které národní zdroje zajišťují jen v malém rozsahu, či jsou s národními zdroji komplementární Název prezentace

  7. Sdělení Evropské komise k reformě Rozpočtu EU • 19.10. 2010 • Přesvědčení, že do roku 2020 musí EU přijmout rozhodné kroky v oblastech Strategie EU 2020; • Budoucí Rozpočet EU – s ohledem na potřebu fiskální konsolidace EU – by měl být současně rozpočtem úsporným, disciplinovaným, silně koncentrovaným na výsledky; • Měl by vykazovat silnější flexibilitu a být slučitelnější s inovovanými finančními nástroji fiskální povahy Název prezentace

  8. Sdělení Evropské komise k reformě Rozpočtu EU • Je pravděpodobné, že hlavní výdajové oblasti rozpočtu EU (kohezní politika, zemědělské politika, vnější vztahy) pravděpodobně zůstanou zachovány, byť se může váha mezi nimi změnit; • Je současně pravděpodobný větší akcent na financování tzv. nových témat a výzev (klimatické změny, konkurenceschopnost, energetika, vnitřní a vnější bezpečnost EU) Název prezentace

  9. Pohled zájmů České republiky • Udržení neměnného objemu finančních prostředků (cca 1,05% unijního HDP); • Udržení sedmiletého období; • Zachování dostatek prostředků pro účely koheze; • Posílení účelnosti a efektivnosti Název prezentace

  10. Budoucí podoba Rozpočtu EU a Kohezní politika EU • V příštím programovacím období se stane s velkou pravděpodobností nejvýznamnější kapitolou Rozpočtu EU politika koheze; • Rovněž efekty s touto politikou spojené jsou v našich podmínkách stále podrozvinuté ekonomiky nejvíce sledovány → další pasáže budou věnovány nynější podobě diskuse o budoucí Kohezní politice a pozici České republiky v ní Název prezentace

  11. Významné body diskuse ze závěru roku 2010 • Sdělení Evropské komise k revizi rozpočtu EU (říjen 2010) • Pátá zpráva Evropské komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (listopad 2010) • Závěry Evropské rady týkající se zesílení koordinace hospodářských politik (European Economic Governance; European Semester; rozhodnutí o zřízení trvalého stabilizačního mechanismu; prosinec 2010) Název prezentace

  12. Významné body nadcházejícího období • Zpráva o stavu hospodářství EU (12. ledna) • Kohezní fórum (přelom ledna a února) • Aktivity maďarského a následně polského předsednictví (celý rok 2011) • Návrh střednědobého finančního rámce EU a legislativní návrhy k jednotlivým kapitolám budoucího rozpočtu EU, samozřejmě včetně kohezní politiky – Evropská komise (přibližně polovina roku 2011) Název prezentace

  13. Reflexe Páté kohezní zprávy • Mimořádně hodnotná analytická část (hospodářská, sociální a územní situace a trendy; národní politiky a koheze; ostatní politiky EU a kohezní politika; dopady kohezní politiky); • Kohezní politika – byť v různé míře – přispěla sbližování rozdílů mezi regiony a současně k dynamice celé Unie – pomohla regionům podrozvinutým a zaostalým i regionům vysoce konkurenceschopným; • Zdůrazněna spjatost se Strategií EU 2020 a s respektováním situace ve veřejných financí (napjatost budoucího rozpočtu EU; Název prezentace

  14. Reflexe Páté kohezní zprávy • Nově šířený termín: KONDICIONALITA (snaha potrestat chronické hříšníky a bonifikovat ty, kteří dodržují pravidla a chovají se disciplinovaně); • Důraz na posílení účinného využívání finančních prostředků věnovaných na kohezní politiku a na využívání nových inovativních finančních nástrojů, zdůrazňujících prvek návratnosti; • Rovněž silný důraz na přeshraniční charakter kohezní politiky • Nástroje na zvýšení přínosu kohezní politiky: posílení strategického plánování – zavedení tvrdého rozpočtového omezení – Společný strategický rámec – hledání společný témat se Strategií EU 2020 – zahrnuje všechny finanční nástroje jak kohezní politiky, tak politiky zemědělské a rybářství; Smlouva o partnerství pro rozvoj a investice – formulace investičních priorit; na ně navazují Operační programy; zvýšení tématické koncentrace – soustředění na malý počet priorit, jež by odrážely specifické problémy zemí a regionů; navrženo rozdělení priorit na povinné a volitelné; posílení výkonnosti pomocí kondicionality a pobídek; Název prezentace

  15. Reflexe Páté kohezní zprávy • posílení hodnocení, výkonu a výsledků (silný akcent na měřitelnost cílů a ukazatelů výsledků, integrovaný přístup pro jednotlivé oblasti podpory); podpora využívání nových finančních nástrojů; silný důraz na územní soudržnost, včetně přeshraničního rozměru (městská agenda, větší flexibilita, makroregionální strategie, partnerství); jednodušší výkon a finanční řízení Název prezentace

  16. Pozice České republiky • Podpora evropské přidané hodnoty kohezní politiky, včetně vazby na EU 2020; nesouhlas se sektorizací až fragmentací kohezní politiky, s vymezením povinných, neměnných, rigidních priorit, jež dominantně navazují na EU 2020; • Podpora status-quo: sedmiletý cyklus, udržení základních headlinových ukazatelů 75% HDP, resp. 90% HNP, respektování míry zaostalosti, zesílení koncentrace, rozvoj přeshraničních forem spolupráce; • Podpora rozumně definovaných kondicionalit, souvisejících obsahově s kohezní politikou; • Podpora zjednodušení implementačního modelu Název prezentace

  17. Otevřené a problematické záležitosti • Konkrétnější záležitosti až detaily: podmínky tematické koncentrace, podmínky kondicionalit, „asymetrické šoky“ vznesené z jednání o budoucí finanční perspektivě; stanovení podmínek pro flexibilitu (place-based strategy); nalezení kompromisu mezi konvergenční prioritami a prioritami EU 2020; mnoho implementačních záležitostí Název prezentace

  18. Rozvojové potřeby a priority České republiky • Zaměření Kohezní politiky: • Intervence, které: • - nezpůsobují vytěsňování soukromého kapitálu; • - řeší důsledky tržních selhání; • - kde není efektivně a dostatečně zajišťováno poskytování veřejných statků; • - kde je řešen problém chudoby a sociálního vyloučení Název prezentace

  19. Rozvojové potřeby a priority České republiky • Neprosazování revolučních změn v pravidlech Kohezní politiky po roce 2013 (využít statutu podrozvinutosti české ekonomiky) – zachování rozhodného kritéria na úrovni 75% HDP na obyvatele; • Zaměření se na snižování regionálních disparit (rozdílů); • Zaměření se na limitovaný počet jasně definovaných priorit; dostatečná míra flexibility pro členské státy a jejich regiony Název prezentace

  20. Rozvojové potřeby a priority České republiky • Základní typy priorit: konvergenční, rozvojové (EU 2020); navíc priority sociálního typu – Odpověď: Na co ? • Menu: • Konkurenceschopnost (podnikatelské prostředí, výzkum, vývoj, inovace, služby, SMEs, konkurenceschopnost dominantních průmyslových sektorů, zaměstnanost absolventů škol a osob v předdůchodovém věku, prvky flexicurity, vzdělávání) Název prezentace

  21. Rozvojové potřeby a priority České republiky • Infrastruktura (zlepšení parametrů životního prostředí, dopravní infrastruktura a mobilita, diverzifikace aktivit na venkově, technická infrastruktura a občanská vybavenost) Název prezentace

  22. Analýza vyspělosti regionů • Typicky rozvojový region: Praha • Významné prvky rozvojových priorit: Střední Čechy, Jihozápad, Jihovýchod • Vyšší váha konvergenčních priorit: Severovýchod • Významná váha konvergenčních priorit: Střední Morava, Moravskoslezsko a zejména Severozápad Název prezentace

  23. Alokace - odhad • Na základě provedené analýzy a na základě zohlednění dalších parametrů: • 570 – 600 mld. Kč Odpověď: Kolik ? Název prezentace

  24. Jak ? • Nástroje nahrazující dotace a posilující návratnost: JEREMIE, JESSICA • Koncept makroregionů či ESÚS – rozvoj Kohezní politiky napříč hranicemi národních států • Koncept rozvoje měst • Míra spoluúčasti • Procedurální záležitosti: evaluace, pravidla, jednoduchost systému, redukce počtu Operačních programů Název prezentace

  25. pzahradnik@csas.cz Děkuji za Vaši pozornost Název prezentace

More Related