1.41k likes | 1.59k Views
Vznik a vývoj. Celkový pohled na vývoj bankovnictví. Počátky vzniku bankovnictví
E N D
Celkový pohled na vývoj bankovnictví Počátky vzniku bankovnictví Vznik bankovnictví je spojen s rozvojem výroby, obchodu, peněz a přechodem od naturální směny ke směně peněžní. Prvními penězi byly komoditní peníze, a to statky široce poptávané i před vznikem jejich peněžní funkce
Počátky vzniku bankovnictví K výraznějšímu rozvoji bankovních činností dochází v 11. a 12. století zejména ve významných obchodních centrech severní Itálie, a to v Benátkách, Miláně, Janově a Florencii.
Počátky vzniku bankovnictví • Od 17. století dochází k výraznějšímu rozvoji bankovnictví v souvislosti s rozšířením používání směnek, šeků, rozvojem obchodování s cennými papíry, používáním bankovek zpočátku plně krytých obchodními směnkami a drahým kovem a vznikem prvních centrálních bank. • Centrální banka ve Švédsku vznikla v roce 1657, v Anglii v roce 1694, v Dánsku v roce 1773, v Belgii v roce 1835.
Vývoj bankovnictví od nástupu průmyslové revoluce do roku 1945 • V roce 1936 - vznikl Mezinárodní měnový fond (MMF) a Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj.
Vliv procesu evropské integrace na formování bankovnictví • Na přelomu 50. a 60. let 20. století se začalo postavení dolaru měnit. Jeho pozice slábla jednak vlivem vnitřních hospodářských problémů USA, jednak vlivem rychlejšího hospodářského vývoje zemí západní Evropy a Japonska.
Vliv procesu evropské integrace na formování bankovnictví • Centrální banky 8 průmyslově nejvyspělejších zemí (USA, Německo, Velká Británie, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Švýcarsko) vytvořily v roce 1961 zvláštní fond na obranu dolaru – Zlatý pool s cílem intervenovat na londýnském trhu zlata, aby byla zachována oficiální cena zlata 35 USD za 1 trojskou unci. Protože došlo ke značnému vyčerpání zásob zlata členských zemí a udržení oficiální ceny zlata se ukázalo jako nereálné, Zlatý pool ukončil v roce 1968 svoji činnost.
Evropská centrální banka • Evropská centrální banka (ECB) je nezávislou nadnárodní měnovou autoritou v Evropské měnové unii se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem. Po zahájení své činnosti k 1. 1. 1999 nahradila Evropský měnový institut. Společně s centrálními bankami zemí Evropské měnové unie vytváří Eurosystém.
Evropská centrální banka • neprovádí dohled nad bankami, • angažuje se pouze při dohledu multinacionálních bankovních holdingů a při vzájemné spolupráci mezi národními centrálními bankami v otázkách koordinace postupů v této oblasti • neposkytuje nouzové úvěry, protože nevystupuje v roli věřitele poslední instance.
Evropská centrální banka Vysoký stupeň samostatnosti Evropské centrální banky je dán splněním čtyř základních podmínek: • institucionální • funkční samostatnost • osobní samostatnost • finanční samostatnost.
Bankovnictví v tranzitivních ekonomikách • Vývoj bankovnictví v Evropě byl po 2. světové válce poznamenán vznikem jednostupňových bankovních systémů v centrálně plánovaných ekonomikách zemí socialistického bloku
Současné trendy v bankovnictví • V poslední době je vývoj bankovnictví v celém světě poznamenán nástupem nových trendů, mezi něž patří především zvýšená konkurence ze strany nebankovních subjektů spojená s poklesem zprostředkování bank, sekuritizace, srůstání bank a nebankovních institucí, využívání nových informačních technologií, snižování hotovostních operací bank, finanční inovace, rozvoj finančních derivátů spojených se snahou o omezení rizik, internacionalizace a globalizace bankovních aktivit spojená s prudkým nárůstem mezinárodně působících bank a bankovních holdingových společností.
Bankovnictví v českých zemích do roku 1993 Počátky vývoje bankovnictví na našem území • Vznik prvních českých peněz se datuje do 2. poloviny 10. století. Jednalo se o stříbrné denáry ražené za vlády Boleslava I., které měly nahradit oběh cizích mincí na našem území, zejména keltských, byzantských a římských. Ražba vlastních mincí byla také vyjádřením suverenity panovníka.
Počátky vývoje bankovnictví na našem území • 1210 za vlády Přemysla Otakara I. byl zaveden nový typ mince – brakteár. • 1300 – významná reforma za vlády Václava II. zavedením grošové měny. • Zavedení nové stabilní měny si vynutil prudký rozvoj řemesel a obchodu v 11. a 12. století a ústup naturální směny. Mince se razily z kutnohorského stříbra v centrální mincovně v Kutné Hoře.
Počátky vývoje bankovnictví na našem území • do 19. století základem měny bylo na našem území stříbro, • v roce 1325 začal razit Jan Lucemburský zlaté mince florény dle italského vzoru, později razil Karel IV zlaté dukáty. • V průběhu husitských válek (1419-1434) došlo k rozvratu peněžního oběhu. peněžního systému znovuzavedením grošové měny. • v roce 1519 Ludvík Jagellonský k uděluje privilegia na ražbu tolarů šlechtické rodině Šliků, na jejichž panství v severních Čechách u Jáchymova byla objevena bohatá ložiska stříbra.
Počátky vývoje bankovnictví na našem území • 1526 po nástupu Habsburků zavedení jednotné měny ve všech zemích monarchie a tím i likvidaci samostatné peněžní politiky v českých zemích. • Základem měny se stala vídeňská hřivna, z níž se razilo 12 tolarů. • V roce 1750 byla vídeňská hřivna nahrazena kolínskou hřivnou, z níž se razilo 20 zlatých.
Počátky vývoje bankovnictví na našem území • Za vlády Marie Terezie došlo v našich zemích poprvé k zavedení papírových peněz – bankocetlí. • V roce 1762 je začala uvádět do oběhu Vídeňská městská banka. • V roce 1816 byla založena Privilegovaná Rakouská národní banka, která měla vydávat své bankovky kryté stříbrnými mincemi.
Počátky vývoje bankovnictví na našem území • V roce 1878 vznikla Rakousko-Uherská banka, která měla emisní monopol pro společnou rakousko-uherskou měnu. • V roce 1892 proběhla peněžní reforma spojená se zavedením korunové měny jako měny zlaté devizy.
Počátky vývoje bankovnictví na našem území • České bankovnictví se začalo formovat ve 2. polovině 19. století vznikem zemských a akciových bank, družstevních záložen a soukromých bankovních domů na našem území.
Počátky vývoje bankovnictví na našem území • V roce 1868 vznikla nejvýznamnější čeká obchodní akciová banka, Živnostenská banka pro Čechy a Moravu, jako ústředí českých a moravských záložen.
České bankovnictví v samostatném Československém státě • Na počátku války byly zrušeny předpisy o zlatém krytí měny a předpisy, které zakazovaly Rakousko-Uherské bance poskytovat úvěry vládě, což se projevilo v prudkém nárůstu státního dluhu, nárůstu oběživa a vzestupu cenové hladiny.
České bankovnictví v samostatném Československém státě • Podstatou měnové reformy provedené v roce 1919 pod vedením ministra financí Aloise Rašína se stala radikální měnová restrikce. • roce 1919 byla zavedena měnová jednotka koruna československá na základě zákona č. 187/1919 Sb. a okolkované peníze vyměněny v poměru 1: 1za československé státovky. Funkci centrální banky plnil v letech 1919 – 1926 bankovní úřad ministerstva financí.
České bankovnictví v samostatném Československém státě • Od roku 1926 začala vykonávat činnost Národní banka Československá, založená jako akciová společnost z jedné třetiny vlastněná státem. Prvním guvernérem se stal Vilém Pospíšil. • V roce 1929 byla zařazena mezi měny zlaté devizy.
České bankovnictví v samostatném Československém státě • Československá koruna byla dvakrát devalvována, a to v roce 1934 a 1936, vždy o 16% .
Vývoj kurzu koruny na devizových trzích v letech 1926 – 1932
České bankovnictví v samostatném Československém státě • Vliv na formování bankovního systému samostatného státu a rozsáhlé kapitálové přesuny měla nostrifikace v peněžnictví dle nařízení ministerstva financí z 13. září 1920 o podmínkách obchodování cizích peněžních akciových společností.
České bankovnictví v samostatném Československém státě • Po skončení 1. světové války bylo v českých zemích 22 akciových bank, z toho 14 českých a 8 německých, a 101 poboček vídeňských bank. • V prvních poválečných letech prožívalo české bankovnictví také vlnu zakládání ryze českých akciových bank, od roku 1918 do konce roku se jejich počet zvýšil z 22 na 27.
České bankovnictví v období 2. světové války • Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava byla měnová politika podřízena německým zájmům. Zákonným platidlem se stala říšská marka, stanovení poměru české koruny k říšské marce bylo výsledkem promyšleného podhodnocení české měny.
České bankovnictví v období 2. světové války • Československo bylo během války násilně připraveno celkem o 45 488 kg měnového zlata.
České bankovnictví v systému direktivního centrálního plánování • Po skončení 2. světové války bylo hlavním úkolem obnovit rozvrácené hospodářství, zavést jednotnou československou měnu a založit měnou politiku, která odstraní inflační přebytek kupní síly.
České bankovnictví v systému direktivního centrálního plánování Bankovní systém tvořila • Národní banka československá, • akciové obchodní banky, • soukromé bankovní domy, • zemské banky, • Reeskontní • lombardní ústav, • poštovní spořitelny • družstevní záložny.
České bankovnictví v systému direktivního centrálního plánování • K 1. listopadu 1945 byla provedena měnová reforma • Došlo k zablokování peněžní hotovosti, vkladů, cenných papírů a pojistek. • Fyzickým osobám bylo vyměněno 500,- Kč na osobu za hotovost složenou na vázané vklady, prostředky podnikům na provozní potřeby podléhaly zvláštnímu povolovacímu řízení. • Došlo ke zvýšení cenové a mzdové hladiny na trojnásobek předválečného stavu.
České bankovnictví v systému direktivního centrálního plánování • Kurz československé koruny vycházel z porovnání vnitřních cen s cenami vyspělých zemí a byl stanoven na 50 Kčs za 1 USD. Na základě tohoto poměru byl stanoven zlatý obsah koruny.
České bankovnictví v systému direktivního centrálního plánování • Další měnová reforma byla provedena v roce 1953. Došlo k silné peněžní restrikci, anulování veškerých zablokovaných prostředků z měnové reformy v roce 1945, přepočtu mezd, sociálních dávek a starobních důchodů v poměru 5 : 1, stanovení nového zlatého obsahu koruny, z něhož byl vypočten kurz koruny vůči dolaru ve výši 7,20 Kčs za 1 USD.
České bankovnictví v systému direktivního centrálního plánování • Měnová reforma nastartovala přechod československé ekonomiky na socialistický systém dle sovětského vzoru. Vzhledem k tomu, že po provedené měnové reformě byla přijata opatření pro kurzovou politiku bez předchozích konzultací s Mezinárodním měnovým fondem a Československo přestalo podávat informace o stavu ekonomiky, došlo v roce 1954 k ukončení členství v MMF
Bankovní systém Československé socialistické republiky k 31.12. 1989 • Státní banka československá • Živnostenská banka • Investiční banka • Česká státní spořitelna • Slovenská státní spořitelna • Československá obchodní banka
Státní banka československá Byla založena na základě zákona č. 31/1950 Sb. v roce 1950, převzala pohledávky a závazky Národní banky československé, Tatrabanky, Živnostenské banky a Poštovní spořitelny. Byla podřízena ministerstvu financí. Prvním generálním ředitelem byl jmenován Otakar Pohl. Vykonávala funkce centrální banky a obchodní banky pro podniky, řídila ostatní banky pomocí měnového, úvěrového, pokladního a devizového plánu. Od roku 1958 také poskytovala dlouhodobé investiční úvěry
Živnostenská banka • Byla znárodněna v říjnu 1945. Prováděla platební a zúčtovací operace se zahraničím pro drobnou soukromou klientelu. Od roku 1957 vedla tuzexové účty čs. občanům. Prostřednictvím své pobočky v Londýně vykonávala částečně podnikatelskou činnost, a to vedení účtů pro zahraniční peněžní ústavy, eskont zahraničních směnek, zajišťování platebního styku s cizinou, udržování korespondenčních styků se zahraničními bankami.
Investiční banka • Vznikla v roce 1948. Na základě zákona č. 183/1948 Sb. převzala pohledávky a závazky Československého reeskontního a lombardního ústavu, Zemské banky pro Čechy, Zemské banky pro Moravu a Slezsko a Slovenské hypotéční a komunální banky. Do roku 1958 se specializovala na poskytování dlouhodobých investičních úvěrů, potom byla pověřena úschovou a správou cenných papíru s výhledem na pozdější likvidaci.
Česká státní spořitelna • Vznikla rozdělením státní spořitelny v roce 1969, specializovala se na depozitní a úvěrové operace pro obyvatelstvo na území České socialistické republiky.
Slovenská státní spořitelna • Vznikla rozdělením státní spořitelny v roce 1969, specializovala se na depozitní a úvěrové operace pro obyvatelstvo na území Slovenské socialistické republiky.
Československá obchodní banka • Vznikla v roce 1964 jako akciová společnost s majoritním podílem SBČS, specializovala se na úvěrové, platební a zúčtovací operace se zahraničím pro podniky. Počáteční akciový kapitál ve výši 500 mil. Kč byl rozdělen do pěti tisíc akcií.
Vývoj bankovnictví v letech 1990 – 1993 • K 1. lednu 1990 došlo k oddělení emisní a úvěrově obchodní činnosti SBČS. • Komerční aktivity byly převedeny na Komerční banku, Všeobecnou úvěrovou banku a Investiční banku. • Počátek 90. let byl charakteristický vznikem velkého počtu nových bank. Již v roce 1990 zahájily činnost Agrobanka, Pragobanka, Ekoagrobanka a bankovní dům Skala.
Vývoj bankovnictví v letech 1990 – 1993 Nové zákony, zákon č. 21/1992 Sb., o SBČS, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, vymezily činnost bankovního dohledu na : • posuzování žádostí o udělení povolení působit jako banka podle zákona o bankách
Vývoj bankovnictví v letech 1990 – 1993 • povolením působit jako banka podle zákona o bankách a povoleními podle zvláštních zákonů • kontrolu dodržování právních předpisů a opatření vydaných SBČS a kontrolu dodržování zákonů v těch případech, kdy je k takové kontrole zmocněn • ukládání opatření k nápravě a ukládání pokut při zjištění nedostatků.
Složení měnového koše československé koruny ke konci roku 1992
Vývoj bankovnictví v letech 1990 – 1993 • Přijetím zákona č. 542/1992 Sb., o zániku České a Slovenské federativní republiky došlo k 1. lednu 1993 k rozdělení Československa na dva samostatné státy, zániku společné centrální banky a vývoji samostatného českého bankovnictví.