1 / 140

Vznik a vývoj

Vznik a vývoj. Celkový pohled na vývoj bankovnictví. Počátky vzniku bankovnictví

nell
Download Presentation

Vznik a vývoj

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Vznik a vývoj

  2. Celkový pohled na vývoj bankovnictví Počátky vzniku bankovnictví Vznik bankovnictví je spojen s rozvojem výroby, obchodu, peněz a přechodem od naturální směny ke směně peněžní. Prvními penězi byly komoditní peníze, a to statky široce poptávané i před vznikem jejich peněžní funkce

  3. Počátky vzniku bankovnictví K výraznějšímu rozvoji bankovních činností dochází v 11. a 12. století zejména ve významných obchodních centrech severní Itálie, a to v Benátkách, Miláně, Janově a Florencii.

  4. Počátky vzniku bankovnictví • Od 17. století dochází k výraznějšímu rozvoji bankovnictví v souvislosti s rozšířením používání směnek, šeků, rozvojem obchodování s cennými papíry, používáním bankovek zpočátku plně krytých obchodními směnkami a drahým kovem a vznikem prvních centrálních bank. • Centrální banka ve Švédsku vznikla v roce 1657, v Anglii v roce 1694, v Dánsku v roce 1773, v Belgii v roce 1835.

  5. Vývoj bankovnictví od nástupu průmyslové revoluce do roku 1945 • V roce 1936 - vznikl Mezinárodní měnový fond (MMF) a Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj.

  6. Vliv procesu evropské integrace na formování bankovnictví • Na přelomu 50. a 60. let 20. století se začalo postavení dolaru měnit. Jeho pozice slábla jednak vlivem vnitřních hospodářských problémů USA, jednak vlivem rychlejšího hospodářského vývoje zemí západní Evropy a Japonska.

  7. Vliv procesu evropské integrace na formování bankovnictví • Centrální banky 8 průmyslově nejvyspělejších zemí (USA, Německo, Velká Británie, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Švýcarsko) vytvořily v roce 1961 zvláštní fond na obranu dolaru – Zlatý pool s cílem intervenovat na londýnském trhu zlata, aby byla zachována oficiální cena zlata 35 USD za 1 trojskou unci. Protože došlo ke značnému vyčerpání zásob zlata členských zemí a udržení oficiální ceny zlata se ukázalo jako nereálné, Zlatý pool ukončil v roce 1968 svoji činnost.

  8. Evropská centrální banka • Evropská centrální banka (ECB) je nezávislou nadnárodní měnovou autoritou v Evropské měnové unii se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem. Po zahájení své činnosti k 1. 1. 1999 nahradila Evropský měnový institut. Společně s centrálními bankami zemí Evropské měnové unie vytváří Eurosystém.

  9. Evropská centrální banka • neprovádí dohled nad bankami, • angažuje se pouze při dohledu multinacionálních bankovních holdingů a při vzájemné spolupráci mezi národními centrálními bankami v otázkách koordinace postupů v této oblasti • neposkytuje nouzové úvěry, protože nevystupuje v roli věřitele poslední instance.

  10. Evropská centrální banka Vysoký stupeň samostatnosti Evropské centrální banky je dán splněním čtyř základních podmínek: • institucionální • funkční samostatnost • osobní samostatnost • finanční samostatnost.

  11. Peněžní agregáty sledované Evropskou centrální bankou

  12. Bankovnictví v tranzitivních ekonomikách • Vývoj bankovnictví v Evropě byl po 2. světové válce poznamenán vznikem jednostupňových bankovních systémů v centrálně plánovaných ekonomikách zemí socialistického bloku

  13. Současné trendy v bankovnictví • V poslední době je vývoj bankovnictví v celém světě poznamenán nástupem nových trendů, mezi něž patří především zvýšená konkurence ze strany nebankovních subjektů spojená s poklesem zprostředkování bank, sekuritizace, srůstání bank a nebankovních institucí, využívání nových informačních technologií, snižování hotovostních operací bank, finanční inovace, rozvoj finančních derivátů spojených se snahou o omezení rizik, internacionalizace a  globalizace bankovních aktivit spojená s prudkým nárůstem mezinárodně působících bank a bankovních holdingových společností.

  14. Bankovnictví v českých zemích do roku 1993 Počátky vývoje bankovnictví na našem území • Vznik prvních českých peněz se datuje do 2. poloviny 10. století. Jednalo se o stříbrné denáry ražené za vlády Boleslava I., které měly nahradit oběh cizích mincí na našem území, zejména keltských, byzantských a římských. Ražba vlastních mincí byla také vyjádřením suverenity panovníka.

  15. Počátky vývoje bankovnictví na našem území • 1210 za vlády Přemysla Otakara I. byl zaveden nový typ mince – brakteár. • 1300 – významná reforma za vlády Václava II. zavedením grošové měny. • Zavedení nové stabilní měny si vynutil prudký rozvoj řemesel a obchodu v 11. a 12. století a ústup naturální směny. Mince se razily z kutnohorského stříbra v centrální mincovně v Kutné Hoře.

  16. Počátky vývoje bankovnictví na našem území • do 19. století základem měny bylo na našem území stříbro, • v roce 1325 začal razit Jan Lucemburský zlaté mince florény dle italského vzoru, později razil Karel IV zlaté dukáty. • V průběhu husitských válek (1419-1434) došlo k rozvratu peněžního oběhu. peněžního systému znovuzavedením grošové měny. • v roce 1519 Ludvík Jagellonský k uděluje privilegia na ražbu tolarů šlechtické rodině Šliků, na jejichž panství v severních Čechách u Jáchymova byla objevena bohatá ložiska stříbra.

  17. Počátky vývoje bankovnictví na našem území • 1526 po nástupu Habsburků zavedení jednotné měny ve všech zemích monarchie a tím i likvidaci samostatné peněžní politiky v českých zemích. • Základem měny se stala vídeňská hřivna, z níž se razilo 12 tolarů. • V roce 1750 byla vídeňská hřivna nahrazena kolínskou hřivnou, z níž se razilo 20 zlatých.

  18. Počátky vývoje bankovnictví na našem území • Za vlády Marie Terezie došlo v našich zemích poprvé k zavedení papírových peněz – bankocetlí. • V roce 1762 je začala uvádět do oběhu Vídeňská městská banka. • V roce 1816 byla založena Privilegovaná Rakouská národní banka, která měla vydávat své bankovky kryté stříbrnými mincemi.

  19. Počátky vývoje bankovnictví na našem území • V roce 1878 vznikla Rakousko-Uherská banka, která měla emisní monopol pro společnou rakousko-uherskou měnu. • V roce 1892 proběhla peněžní reforma spojená se zavedením korunové měny jako měny zlaté devizy.

  20. Počátky vývoje bankovnictví na našem území • České bankovnictví se začalo formovat ve 2. polovině 19. století vznikem zemských a akciových bank, družstevních záložen a soukromých bankovních domů na našem území.

  21. Počátky vývoje bankovnictví na našem území • V roce 1868 vznikla nejvýznamnější čeká obchodní akciová banka, Živnostenská banka pro Čechy a Moravu, jako ústředí českých a moravských záložen.

  22. Počátky vývoje bankovnictví na našem území

  23. České bankovnictví v samostatném Československém státě • Na počátku války byly zrušeny předpisy o zlatém krytí měny a předpisy, které zakazovaly Rakousko-Uherské bance poskytovat úvěry vládě, což se projevilo v prudkém nárůstu státního dluhu, nárůstu oběživa a vzestupu cenové hladiny.

  24. České bankovnictví v samostatném Československém státě • Podstatou měnové reformy provedené v roce 1919 pod vedením ministra financí Aloise Rašína se stala radikální měnová restrikce. • roce 1919 byla zavedena měnová jednotka koruna československá na základě zákona č. 187/1919 Sb. a okolkované peníze vyměněny v poměru 1: 1za československé státovky. Funkci centrální banky plnil v letech 1919 – 1926 bankovní úřad ministerstva financí.

  25. České bankovnictví v samostatném Československém státě • Od roku 1926 začala vykonávat činnost Národní banka Československá, založená jako akciová společnost z jedné třetiny vlastněná státem. Prvním guvernérem se stal Vilém Pospíšil. • V roce 1929 byla zařazena mezi měny zlaté devizy.

  26. České bankovnictví v samostatném Československém státě • Československá koruna byla dvakrát devalvována, a to v roce 1934 a 1936, vždy o 16% .

  27. Vývoj kurzu koruny na devizových trzích v letech 1926 – 1932

  28. České bankovnictví v samostatném Československém státě • Vliv na formování bankovního systému samostatného státu a rozsáhlé kapitálové přesuny měla nostrifikace v peněžnictví dle nařízení ministerstva financí z 13. září 1920 o podmínkách obchodování cizích peněžních akciových společností.

  29. České bankovnictví v samostatném Československém státě • Po skončení 1. světové války bylo v českých zemích 22 akciových bank, z toho 14 českých a 8 německých, a 101 poboček vídeňských bank. • V prvních poválečných letech prožívalo české bankovnictví také vlnu zakládání ryze českých akciových bank, od roku 1918 do konce roku se jejich počet zvýšil z 22 na 27.

  30. České bankovnictví v samostatném Československém státě

  31. České bankovnictví v období 2. světové války • Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava byla měnová politika podřízena německým zájmům. Zákonným platidlem se stala říšská marka, stanovení poměru české koruny k říšské marce bylo výsledkem promyšleného podhodnocení české měny.

  32. České bankovnictví v období 2. světové války • Československo bylo během války násilně připraveno celkem o 45 488 kg měnového zlata.

  33. České bankovnictví v systému direktivního centrálního plánování • Po skončení 2. světové války bylo hlavním úkolem obnovit rozvrácené hospodářství, zavést jednotnou československou měnu a založit měnou politiku, která odstraní inflační přebytek kupní síly.

  34. České bankovnictví v systému direktivního centrálního plánování Bankovní systém tvořila • Národní banka československá, • akciové obchodní banky, • soukromé bankovní domy, • zemské banky, • Reeskontní • lombardní ústav, • poštovní spořitelny • družstevní záložny.

  35. České bankovnictví v systému direktivního centrálního plánování • K 1. listopadu 1945 byla provedena měnová reforma • Došlo k zablokování peněžní hotovosti, vkladů, cenných papírů a pojistek. • Fyzickým osobám bylo vyměněno 500,- Kč na osobu za hotovost složenou na vázané vklady, prostředky podnikům na provozní potřeby podléhaly zvláštnímu povolovacímu řízení. • Došlo ke zvýšení cenové a mzdové hladiny na trojnásobek předválečného stavu.

  36. České bankovnictví v systému direktivního centrálního plánování • Kurz československé koruny vycházel z porovnání vnitřních cen s cenami vyspělých zemí a byl stanoven na 50 Kčs za 1 USD. Na základě tohoto poměru byl stanoven zlatý obsah koruny.

  37. České bankovnictví v systému direktivního centrálního plánování • Další měnová reforma byla provedena v roce 1953. Došlo k silné peněžní restrikci, anulování veškerých zablokovaných prostředků z měnové reformy v roce 1945, přepočtu mezd, sociálních dávek a starobních důchodů v poměru 5 : 1, stanovení nového zlatého obsahu koruny, z něhož byl vypočten kurz koruny vůči dolaru ve výši 7,20 Kčs za 1 USD.

  38. České bankovnictví v systému direktivního centrálního plánování • Měnová reforma nastartovala přechod československé ekonomiky na socialistický systém dle sovětského vzoru. Vzhledem k tomu, že po provedené měnové reformě byla přijata opatření pro kurzovou politiku bez předchozích konzultací s Mezinárodním měnovým fondem a Československo přestalo podávat informace o stavu ekonomiky, došlo v roce 1954 k ukončení členství v MMF

  39. Bankovní systém Československé socialistické republiky k 31.12. 1989 • Státní banka československá • Živnostenská banka • Investiční banka • Česká státní spořitelna • Slovenská státní spořitelna • Československá obchodní banka

  40. Státní banka československá Byla založena na základě zákona č. 31/1950 Sb. v roce 1950, převzala pohledávky a závazky Národní banky československé, Tatrabanky, Živnostenské banky a Poštovní spořitelny. Byla podřízena ministerstvu financí. Prvním generálním ředitelem byl jmenován Otakar Pohl. Vykonávala funkce centrální banky a obchodní banky pro podniky, řídila ostatní banky pomocí měnového, úvěrového, pokladního a devizového plánu. Od roku 1958 také poskytovala dlouhodobé investiční úvěry

  41. Živnostenská banka • Byla znárodněna v říjnu 1945. Prováděla platební a zúčtovací operace se zahraničím pro drobnou soukromou klientelu. Od roku 1957 vedla tuzexové účty čs. občanům. Prostřednictvím své pobočky v Londýně vykonávala částečně podnikatelskou činnost, a to vedení účtů pro zahraniční peněžní ústavy, eskont zahraničních směnek, zajišťování platebního styku s cizinou, udržování korespondenčních styků se zahraničními bankami.

  42. Investiční banka • Vznikla v roce 1948. Na základě zákona č. 183/1948 Sb. převzala pohledávky a závazky Československého reeskontního a lombardního ústavu, Zemské banky pro Čechy, Zemské banky pro Moravu a Slezsko a Slovenské hypotéční a komunální banky. Do roku 1958 se specializovala na poskytování dlouhodobých investičních úvěrů, potom byla pověřena úschovou a správou cenných papíru s výhledem na pozdější likvidaci.

  43. Česká státní spořitelna • Vznikla rozdělením státní spořitelny v roce 1969, specializovala se na depozitní a úvěrové operace pro obyvatelstvo na území České socialistické republiky.

  44. Slovenská státní spořitelna • Vznikla rozdělením státní spořitelny v roce 1969, specializovala se na depozitní a úvěrové operace pro obyvatelstvo na území Slovenské socialistické republiky.

  45. Československá obchodní banka • Vznikla v roce 1964 jako akciová společnost s majoritním podílem SBČS, specializovala se na úvěrové, platební a zúčtovací operace se zahraničím pro podniky. Počáteční akciový kapitál ve výši 500 mil. Kč byl rozdělen do pěti tisíc akcií.

  46. Vývoj bankovnictví v letech 1990 – 1993 • K 1. lednu 1990 došlo k oddělení emisní a úvěrově obchodní činnosti SBČS. • Komerční aktivity byly převedeny na Komerční banku, Všeobecnou úvěrovou banku a Investiční banku. • Počátek 90. let byl charakteristický vznikem velkého počtu nových bank. Již v roce 1990 zahájily činnost Agrobanka, Pragobanka, Ekoagrobanka a bankovní dům Skala.

  47. Vývoj bankovnictví v letech 1990 – 1993 Nové zákony, zákon č. 21/1992 Sb., o SBČS, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, vymezily činnost bankovního dohledu na : • posuzování žádostí o udělení povolení působit jako banka podle zákona o bankách

  48. Vývoj bankovnictví v letech 1990 – 1993 • povolením působit jako banka podle zákona o bankách a povoleními podle zvláštních zákonů • kontrolu dodržování právních předpisů a opatření vydaných SBČS a kontrolu dodržování zákonů v těch případech, kdy je k takové kontrole zmocněn • ukládání opatření k nápravě a ukládání pokut při zjištění nedostatků.

  49. Složení měnového koše československé koruny ke konci roku 1992

  50. Vývoj bankovnictví v letech 1990 – 1993 • Přijetím zákona č. 542/1992 Sb., o zániku České a Slovenské federativní republiky došlo k 1. lednu 1993 k rozdělení Československa na dva samostatné státy, zániku společné centrální banky a vývoji samostatného českého bankovnictví.

More Related