Podnikatel

1. Podnikatel Lermanův zákon o podnikání: Kterýkoli podnikatelský problém je možno vyřešit, je-li k dispozici dostatek času a peněz. Lermanův dodatek: Dostatek času a peněz není k dispozici nikdy.

2. Termín podnikatel “enterpreneur” původně pochází z francouzštiny • Termín podnikatel “enterpreneur” poprvé použit irským ekonomem Richardem Cantillonem (konec 17. stol). • J. S. Mill však jako první definoval, že zásadním rozlišovacím znakem mezi manažerem a podnikatelem je v přístupu k  riziku. • K porozumění a definování tohoto pojmu však nejvíce přispěl Joseph Schumpeter, který zdůrazňoval hlavně inovátorskou roli podnikatele, neboť usuzoval, že zkušenosti s  rizikem má jak manažer, tak podnikatel. Považoval za určující hlavě to, že podnikatel se chápe výzvy k vyhledávání a aplikací nových myšlenek. Podstatným rysem je identifikování a vyhledávání příležitostí pro expanzi.

3. Knight definoval tři druhy nejistoty • Podle Franka H. Knightaa Petera Druckerajde v podnikání především o přijetí rizika. Chování podnikatele odráží druh osobnosti, která je ochotna vzdát se zaměstnání a finanční bezpečnosti a přijmout riziko ve jménu myšlenky, strávit množství času a stejně tak kapitálu na nejistou budoucnost. • Riziko, které je měřitelné statisticky (pravděpodobnost, že si vytáhnu červený míček z nádoby obsahující pět červených míčů a 5 bílých míčků). • Nejasnost, kterou jde těžko měřit statisticky (pravděpodobnost že vytáhnu červený míček z nádoby obsahující pět červených míčků a neznámý počet bílých míčků). • Skutečná nejistota, při které je nemožné odhadnout či statisticky predikovat (pravděpodobnost že vytáhnu červený míček z nádoby, ve které je neznámý počet jak červených míčků, tak míčků ostatních barev). • Podnikání je často spojováno právě s opravdovou nejistotou, zvláště když přichází podnikatel na trh s něčím, kdy na trhu ještě nic podobného neexistovalo. Nicméně, dokonce jestliže trh už existuje, není žádná záruka toho, že se uplatní obdobný výrobek či služba.

4. Riziko • Manažeři velkých firem mají tendence minimalizovat riziko vyžádáním si dalších informací nebo odložením rozhodnutí, dokud se nevyjasní některá fakta. • Podnikatel dokáže v zajetí nejistoty a neurčitosti vystopovat jasnou příležitost. Podnikatel musí umět žít s nejistotou a musí se spokojit se životem obnášejícím jisté riziko.

5. Aktuální syntéza definic podnikatele: podnikatel je osoba, která je schopna rozpoznat podnikatelskou příležitost, mobilizovat a využívat zdroje a prostředky k dosažení stanovených cílů a je ochotna podstupovat odpovídající riziko.

6. Motivace k podnikání může mít široký záběr: • šance zbohatnout, • nezávislost v rozhodování, • pocit úspěchu, • podnikání z donucení (ztráta zaměstnání), • podnikání jako poslání (rodinná tradice), • podnikání na zkoušku. Podnikatel schopen popsat, co ho k myšlence podnikání vedlo, dokáže podnikatelskou myšlenku formulovat, zná svoji motivaci a budoucí očekávání, avšak méně jasno má již ve formulaci jaký prospěch přinese realizace jeho myšlenky budoucím zákazníkům, co hovoří pro a proti uskutečnění záměru, podnikání si dovede představit v jeho začátku, budoucnost však často nemá promyšlenou.

7. Proces rozhodování k podnikání Procesu zahájení podnikání předchází individuální proces přemýšlení, hledání a rozhodování. Potenciální podnikatel si nutně uvědomuje, že se musí vzdát předchozího způsobu života, dojde ke změně životního stylu a v začátcích bude podnikání vyžadovat absolutní pracovní nasazení. Na jeho rozhodování má současně vliv mnoho exogenních faktorů: • stávající pracovní prostředí, • situace v osobním životě, • rodinní příslušníci, • dosažené vzdělání a odbornost, • vztah k riziku, • věk, • jak hodnotí podnikatelství společnost, • vnější podmínky pro podnikání, • podpůrný systém podnikání.

8. ČSÚ zpracoval v roce 2007 studii: Charakteristika podnikatele v České republice

9. Zřídka jsou podnikatelé géniové Zaměstnávají často lidi, kteří jsou sami více kompetentní než on v určitém oboru. Na druhé straně podnikatel má široký záběr schopností a ochoty angažovat se do čehokoliv, co může v budoucnu přinést úspěch. Sám obvykle umí vyrobit produkt.

10. Víra v sebe sama • Totální víra ve vlastní podnikatelskou myšlenku. Naprosto nezbytná v okamžiku, kdy musí přesvědčit skeptiky (dělníky, manažery), aby šli do jeho podnikání. • Podnikatel má obrovskou hodinovou kapacitu (nesrovnatelné se zaměstnanci). • V začátcích schopen přinést jakoukoliv oběť.

11. Inovační schopnosti • Podnikatelé jsou novátoři, kteří buď jsou schopni se pustit do neznáma nebo staré věci dělají novým způsobem. • Jejich rys – tvořivost jim dovoluje vytesat nové niky, které jsou pro ostatní neviditelné.

12. Osobní uspokojení Nikdo není nadšený, když je mu řečeno kde, kdy a co má dělat. Podnikatel může svůj čas rozvrhovat podle svého uvážení. Uspokojuje je pocit, že práci mohou dělat „podle svého“. Často velké firmy selžou proto, že se zapouzdří ve svém stereotypu a myslí si, že když jsou velké a jsou tu dlouho, tak to dělají správně. (Např. IBM měla v 90 tých letech krizi.)