Z Á K L A D Y P O D N I K O V É H O M A N A G E M E N T U 3

1. Z Á K L A D YP O D N I K O V É H OM A N A G E M E N T U3 Management podniku - VŽ

2. Vícekriteriálnírozhodování Management podniku - VŽ

3. je založeno na volbě nejvhodnější varianty ze dvou nebo více možných variant při použití dvou nebo více hodnotících kritérií. Vícekriteriální rozhodování Management podniku - VŽ

4. Model vícekriteriálního rozhodování je možné vyjádřit ve tvaru rozhodovací matice, která vyjadřuje vztahvarianta Vi – kritérium Ki. kde Eij jsou důsledky jednotlivých variant podle zvolených kritérií. Management podniku - VŽ

5. Váha důležitosti r-tého kritéria určená na základě kterékoli z metod musí splňovat tyto podmínky : 1) 0 ≤ pr ≤ 1 kde : pr = výsledná váha důležitosti r-tého kritéria podle všech expertů kde : r = 1, 2, ... , s s = počet kritérií per = váha důležitosti r-tého kritéria podle e-tého experta Dvě podmínky pro stanovení váhy kritérií ve všech metodách Management podniku - VŽ

6. Příklad Tabulka 1 – Zadání příkladu Management podniku - VŽ

7. Metody stanovení váhy kritérií Management podniku - VŽ

8. Metoda pořadí Metoda bodovací Metoda párového srovnání Metody stanovení váhy kritérií Management podniku - VŽ

9. je založena na tom, že každý vybraný expert přiřadí jednotlivým kritériím pořadí podle důležitosti. Jestliže celkový počet kritérií je s, přiřadí každý expert číslo s kritériu, které považuje za nejdůležitější. Dále přiřazuje číslo (s-1) druhému nejdůležitějšímu kritériu, číslo (s-2) třetímu atd. 1. Metoda pořadí Management podniku - VŽ

10. PříkladTabulka 2 – Hodnocení kritérií experty v metodě pořadí Váha kritéria K1:p1 = ve1/60 = 7/60 = 0,117 Management podniku - VŽ

11. Vybraný expert na základě vhodně zvolené bodovací stupnice ohodnotí jednotlivá kritéria. Bodovací stupnice je dána v určitém rozmezí, např. od 1 do 10. Vyšší hodnota bodovací stupnice se přiřazuje kritériu, které je podle názoru experta důležitější. Stejnou hodnotu může expert přiřadit i více kritériím. 2. Metoda bodovací Management podniku - VŽ

12. Tabulka 3 – Ohodnocení kritérií experty v bodovací metodě Příklad Tabulka 4 – Stanovení váhy důležitosti kritérií v bodovací metodě Váha kritéria K1: p1 = (3/25 + 3/26 + 4/27 + 4/30) / 4 = 0,129 Management podniku - VŽ

13. Expert provádí srovnání kritérií po dvojicích. Kritéria se srovnávají v tabulce, kde řádky jsou označeny kritérii v libovolném pořadí a ve stejném pořadí jsou kritérii označeny sloupce. 3. Metoda párového srovnávání Management podniku - VŽ

14. Tabulka 5 – Metoda párové srovnání podle 1. experta Příklad Tabulka 6 – Stanovení váhy důležitosti kritérií metodou párového srovnání podle čtyř expertů Váha kritéria K1: p1 = 5/40 = 0,125 Management podniku - VŽ

15. Metoda agregace hodnotících kritérií Management podniku - VŽ

16. Metoda pořadové funkce Bodovací metoda Bazická metoda Cílem metod agregace hodnotících kritérií je stanovení pořadí variant na základě stanovených vah jednotlivých kritérií. Management podniku - VŽ

17. je vhodná i v případě, kdy nelze všechny varianty z hlediska některého kritéria vyhodnotit. V podstatě jde o určení pořadí variant podle jednotlivých kritérií. Použijeme bodovou stupnici 1, 2, 3 a 4, kdy 1 je nejméně vyhovující a 4 nejvhodnější. 1. Metoda pořadové funkce Management podniku - VŽ

18. Příklad Tabulka 7 – Ohodnocení jednotlivých variant pomocí metody pořadové funkce Management podniku - VŽ

19. Příklad Vynásobíme-li pořadí z tabulky 7 váhou příslušného kritéria pr (pr = 0,129 pro K1 viz tabulka 4), vzniká tzv. dílčí agregovaná hodnota. Součet dílčích agregovaných hodnot uvarianty V1 = 3,426. Tabulka 8 – Určení agregovaného kritéria a výsledného pořadí variant Management podniku - VŽ

20. se v praxi často používá. Základ tvoří bodovací stupnice. Bodovací stupnice bývají různé, nejčastěji se používá pětibodová nebo desetibodová stupnice. Vhodně zvolená bodovací stupnice určuje i kvalitu rozhodovacího procesu. Zvolená bodovací stupnice musí být shodná pro všechna hodnotící kritéria. Větší počet bodů odpovídá větším výnosům nebo menším nákladům nebo vyjadřuje větší preferenci. 2. Bodovací metoda Management podniku - VŽ

21. Příklad Tabulka 9 – Zvolená bodovací stupnice pro kritérium K1 Management podniku - VŽ

22. Varianty jsou obodovány podle jednotlivých kritérií – větší počet bodů odpovídá větším výnosům či menším nákladům. Hodnota kritéria K1 u varianty V1 spadá do intervalu s počtem bodů 3, proto jsou ve druhé tabulce u varianty V1 u kritéria K1 zapsány 3 body. Ohodnocení, tj. přidělení bodů jednotlivým variantám je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 10 – Bodové ohodnocení jednotlivých variant podle kritérií Příklad Management podniku - VŽ

23. Násobíme počet bodů váhou kritéria dostaneme dílčí agregované hodnoty. Součet těchto dílčích agregovaných hodnot pro každou variantu dává celkovou agregovanou hodnotu, podle které opět určíme pořadí variant. K výpočtu agregované hodnoty použijeme váhy důležitosti kritérií získané pomocí metody bodovací. Určení agregovaného kritéria a výsledného pořadí variant bodovací metodou je uvedeno v níže uvedené tabulce. Tabulka 11 – Výsledné pořadí variant bodovací metodou Příklad Management podniku - VŽ

24. je určena pro agregaci kvantitativních kritérií. Při použití této metody se uvažuje vedle jednotlivých srovnatelných variant také jedna varianta základní neboli bazická. Stanovení základní či bazické varianty se provádí například určením fiktivní varianty vytvořené na základě průměrných hodnot kritérií. Varianty se porovnávají podle jednotlivých hodnotících kritérií s variantou základní neboli bazickou. 3. Bazická metoda Management podniku - VŽ

25. PříkladTabulka 12 – Stanovení bazické varianty Management podniku - VŽ

26. Příklad Pro výnosové kritérium K1 u varianty V1 je hodnota koeficientu (v následující tabulce) stanovena jako 75/60 = 1,25 ( ). Dílčí agregace pro kritérium K1 u varianty V1 je vypočtena jako hodnota koeficientu násobená váhou kritéria. Ostatní výpočet a vyhodnocení pořadí je stejné jako u předchozích metod (viz následující tabulka 13). Tabulka 13 – Výpočet dílčích agregací Management podniku - VŽ

27. Příklad K výpočtu agregované hodnoty použijeme váhy důležitosti kritérií z bodovací metody. Váhy důležitosti kritérií pr jsou uvedeny z předchozí tabulky 4. Určení agregovaného kritéria a výsledného pořadí variant bazickou metodou je obsaženo v níže uvedené tabulce 14. Tabulka 14 – Stanovení pořadí variant bazickou metodou Management podniku - VŽ

28. Historické přístupyk managementu Management podniku - VŽ

29. Historický vývoj managementu Uvedeme si dva základní přístupy v pohledu na vývoj managementu, a to : „Klasické školy“ manažerského myšlení • Škola vědeckého managementu • Škola lidských vztahů • Škola správního managementu • Škola byrokratického managementu Moderní přístupy v managementu. • Procesní přístupy • Psychologicko-sociální přístupy • Systémové přístupy • Kvantitativní přístupy • Empirické přístupy Management podniku - VŽ

30. Škola vědeckého managementu(„Scientific Management“) Management podniku - VŽ

31. Škola vědeckého managementu Američan F. W. Taylor (1856-1915), byl prvním člověkem, který začal vědecky analyzovat práci na základě vědecky podložených způsobů měření a následných doporučení na provádění pracovních činností. Taylor vyhodnotil své experimenty a odvodil následující obecná doporučení pro výkon manažerských činností: • Nalézej takové pracovní postupy, kterými lze maximalizovat produktivitu každého pracovníka. • Prováděj výběr personálu a všímej si nejenom jeho kvalifikace, ale také fyzických a psychických předpokladů pro výkon určitých pracovních činností. • Kdekoli je to možné, používej úkolovou mzdu. • Manažeři pracovních kolektivů musí působit jako převodová páka managementu. Management podniku - VŽ

32. Škola vědeckého managementu Východiskem byla snaha dosáhnout vyšší produktivity práce při provádění výrobních a obslužných procesů na nejnižších úrovních podniku, tj. na pracovním místě, v dílně, v provozu, při soustředění na tři hlavní faktory výroby – člověka, výrobek a stroj. Americká škola proslula svými experimenty, kterými její představitelé usilovali o odhalení zákonitostí racionalizace pracovních operací (v USA jsou dodnes za vědecké považovány především experimentální metody, nikoli ryze teoretické bádání). Management podniku - VŽ

33. Škola vědeckého managementu Na základě pohybových studií se začaly využívat ověřené postupy práce nejlepších dělníků a postupy založené na exaktním měření času nezbytného pro provádění pracovních operací nebo ucelených procesů, což bylo základem současného normování. Zdůvodněné časové nároky byly východiskem pro dílenské plánování a pro odměňování a současně tato snaha vyústila ve vytváření vysoce produktivních výrobních linek, tj. proudové výroby. Management podniku - VŽ

34. Škola vědeckého managementu Manželé Lilian a Frank Gilbreth přispěli k vytvoření významného vědeckého principu zjednodušování práce. H. L. Gantt se zajímal o možnosti zvyšování produktivity práce na úrovni provozu. Jeho diagram, zobrazující plánovaný průběh práce, byl významným přínosem pro management. Management podniku - VŽ

35. Škola vědeckého managementu Je považována za typicky americkou s malým zázemím v Evropě. Zajímavý je její vliv na naše domácí podmínky ve 20. a 30. letech 20. století, kdy klíčové poznatky zmíněných klasických směrů byly známy, rozšiřovaly se a některé publikace byly přeloženy do češtiny a již v roce 1920 byl v Praze založen samostatný vědecký ústav pro otázky moderního řízení – Masarykova Akademie práce. Management podniku - VŽ

36. Škola lidských vztahů(„Human Relations“) Management podniku - VŽ

37. Škola lidských vztahů Zdůrazňovala význam psychologických asociálních faktorů a jejich vliv na výsledky práce lidí. Z těchto poznatků, především z empirických rozborů, se pak odvodila řada doporučení pro tvorbu metod vedení lidi, pro jejich stimulaci a motivaci. Za hlavního představitele v USA můžeme uvést např. EltonaMayo (1880-1949). Management podniku - VŽ

38. Správné vysvětlení experimentu v Hawthorne poskytlo Eltonu Mayo (profesoru Harward Business School), který se zabýval výzkumem skupinového chování, vysvětlení zdánlivě nepochopitelného jevu v působení psychologických faktorů. Vědomí příslušnosti k důležité pracovní skupině se stalo, spolu se zvýšením odpovědnosti každé dělnice za výsledek celé skupiny, hnacím motorem jejich zvýšené pracovní výkonnosti. Experiment se stal slavným a dal jméno „Hawthorne efektu“, označení pro psychologický faktor motivace pracovního výkonu člověka s nesmírně důležitým poznatkem : Člověk nesmí být posuzován jako pouhá součást pracovního stroje, ale jako myslící inteligentní bytost! Management podniku - VŽ

39. Význam školy lidských vztahů je v tom, kdy a za jakých podmínek je motivační vedení lidí výrazně hospodárnější a účinnější než zdrojově náročnější zlepšování pracovních podmínek. Škola lidských vztahů se stala východiskem pro moderní personalistiku a je základem současného závěru, že lidé jsou největším kapitálem podniku. Management podniku - VŽ

40. Škola správního managementu(„Administrative Management“) Management podniku - VŽ

41. Škola správního managementu Zavedla koncept celistvého neboli systémového řízení činností v rámci podniku. Zdůrazňovala koordinační úlohu manažerů a organizaci řídícího procesu. Vytvořila koncept „manažerských funkcí“, a to v tehdejším pojetí. Vytvořila první komplexní doporučení pro řídící jednání manažerů. Za vůdčího představitele evropské školy je označován francouzský důlní inženýrHenri Fayol (1841-1925). Management podniku - VŽ

42. Dělba práce – pracovní specializace jednotlivce je podmínkou jeho vyšší pracovní výkonnosti. Autorita – právo manažera vydávat příkazy svým podřízeným a vyžadovat jejich přesné a včasné splnění. Disciplína – respektování organizačních pravidel všemi pracovníky. Jedno přikazovací místo – každý pracovník je přímo podřízen pouze jedinému nadřízenému. Jednota vedení – úsilí všech manažerů musí být vedeno jednotící myšlenkou dosažení cílů podniku. Subordinace zájmů – individuální zájmy každého pracovníka musí být při plnění pracovních úkolů podřízeny vyšším zájmům podniku jako celku. Odměna – pracovník musí hned zpočátku vědět, jak bude za výkon svých pracovních povinností odměňován a jaké podmínky jsou s odměnou spojeny. Centralizace – všechny rozhodovací pravomoci managementu musí být soustředěny do jednoho místa v zájmu účelné koordinace pracovních činností v podniku. Hierarchie v řízení – musí být jednoznačně vymezeno kdo je komu podřízen anebo nadřízen. Pořádek – vše potřebné pro výkon pracovních činností musí být vždy na určeném místě a včas plně k dispozici. Rovnost – stejná příležitost pro každého pracovníka dosáhnout úspěchu díky výsledkům svého pracovního úsilí. Stabilita programu – změny ve vedení podniku nesmí vyvolat změny ve strategické orientaci jejích činností. Iniciativa – zdrojem úspěchu jednotlivce i podniku je aktivní samostatný přístup každého pracovníka k plnění uložených pracovních úkolů. Pocit sounáležitosti – což je nejlépe charakterizováno heslem Dumasových mušketýrů : „Jeden za všechny, všichni za jednoho!“ Henri Fayol je dodnes téměř v každé učebnici managementu citován svými 14 základními principy managementu : Management podniku - VŽ

43. Škola správního managementu V současnosti se pokračuje v konceptu manažerských funkcí a také v myšlence řídit podnik jako celek sladěně a vyváženě, má stálou platnost, což našlo pokračování v teorii a praxi tzv. integrovaného řízení. Management podniku - VŽ

44. Škola byrokratického managementu(„Bureaucratic Management“) Management podniku - VŽ

45. Škola byrokratického managementu Zdůrazňovala význam pevné administrativní organizace, a to s jasně deklarovanou a jednoznačnou hierarchií moci a pořádku. Byrokracii však nechápala v dnešním obvyklém pojetí nezdravé strnulosti, neúměrně rozvinuté administrativy či zdlouhavého jednaní. Pod pojmem „racionální byrokracií“ spatřuje organizaci fungující na základě pevných norem, pravidel a jasných povinností odpovídajících racionální dělbě práce. Management podniku - VŽ

46. Škola byrokratického managementu Za centrální místo administrativní organizace byl považován správní štáb. Klíčovým představitelem je Max Weber (1864-1920) a jeho principy byrokratické organizace jsou klasickým východiskem i pro dnešní pojetí organizačních řádů a norem. Management podniku - VŽ

47. Základní principy byrokratického řízení a byrokratické organizace jsou: Jasná dělba práce – každý pracovník má podrobný popis práce s vymezenými pravomocemi a odpovědnostmi, které nesmí porušit. Každá pracovní funkce musí být obsazena specialistou. Práce podle pravidel – veškerá činnost probíhá podle přesně stanovených pravidel, směrnic, příkazů apod., které nelze porušovat. Souvislý řetěz příkazů – pracovní příkazy musejí být předávány souvisle a plynule od vrcholového manažera až po nejnižší stupeň řízení. Odstup mezi manažerem a podřízenými – manažer si má odstupem od podřízených udržovat respekt a s podřízenými má jednat formálně, neosobně, ale spravedlivě. Pracovní postup zaměstnanců – je založený na výkonnosti a věku pracovníka a podnik má mít pevná pravidla pro hodnocení a povyšování zaměstnanců, kde základními kritérii pro povýšení pracovníka jsou úroveň a kvalita pracovního výkonu a věk. Zaměstnanci – se nemají podílet na správě ani na vlastnictví majetku podniku. Management podniku - VŽ