CIZORODÉ LÁTKY

1. CIZORODÉ LÁTKY TOXIKOLOGIE

2. CIZORODÉ (XENOBIOTICKÉ)LÁTKY (CL)

3. CL v životním prostředí člověka se týkají především faktorů: • chemických • biologických (mikroorganismy) • fyzikálních – (radionuklidy)

4. TOXIKOLOGIE • 1.Chemická – vlastnosti jedů, jejich analýza a zneškodňování • 2. Lékařsko-klinická – nauka o jedech, jejich otravách a léčení • 3. Ekotoxikologie: pohyb jedovatých látek v přírodě, tj. v půdě, vodě a vzduchu (musí se však zabývat i dynamikou přestupů:půda-rostlina-živočich)

5. OSUDY JEDŮ V ORGANISMU

6. Každý jed se v organismu chová jinak • Jedy se v organismu: • částečně rozkládají • částečně se mění • částečně se ukládají • částečně se vylučují

7. Oxidace Redukce Štěpení Syntéza na nejedovaté.sloučeniny V těle probíhají:

8. Hlavní detoxikační stanicí v těle jsou játra: (jedy se zde nejvíce ukládají)

9. Jedy se z těla vylučují: • Močí • Pevnými výkaly • Žlučí • Slinami • Potem • Dechem

10. ŠKODLIVÉ LÁTKY MOHOU PŮSOBIT • Karcinogenně • Kokarcinogenně • Teratogenně • Mutagenně

11. KARCINOGENNÍ LÁTKY Patří mezi ně fyzikální faktory, chemické sloučeniny a některé viry, kterými lze u pokusného zvířete bezpečně vyvolat nádorové bujení.

12. KARCINOGENY • 1. Anorganické • 2. Alifatické • 3. Aromatické (uhlovodíky,aminy,azosloučeniny) • 4. Heterocyklické • 5. Polymery

13. PŘIROZENĚ SE VYSKYTUJÍCÍ KARCINOGENY • A. Bakteriální • B. Produkty plísní a hub • C. Vyšší rostliny • D. Živočišné organismy - metabolity

14. ONKOGENNÍ VIRY

15. KOKARCINOGENY Samy o sobě nevyvolávají zhoubné bujení, ale jejich přítomnost stimuluje vlastní karcinogeny

16. TERATOGENY Teratogeneze je účinek jedovatých látek na zárodek v těle matky (tj. během embryonálního vývoje s vyvoláním „malformací“)

17. TERATOGENEZE PŮSOBÍ: • 1. částečné nebo úplné zničení embrya • 2. na vyvolání místních zánětlivých změn, vedoucích k poruše vývoje • 3. změnu v pH (reakci), vyvolává poruchu indukčních pochodů • 4. na porušení látkové přeměny

18. Nejcitlivější jsou lidská embrya do tří měsíců těhotenství

19. MUTAGENY

20. MUTAGENY (chemomutageny) Jedy způsobují změny v genetické informaci. Jsou to velmi nebezpečné látky působící dlouhodobě. Jejich působení se těžko stanoví (kadmium, arsén, některé polycykl. arom. uhlovodíky, trichloretan,, HCH aj.)

21. Základní pojmy hygienicko-toxikologického hodnocení chemických látek

22. TOXICITA – schopnost chemické látky poškodit organismus člověka nebo zvířat • RIZIKO – je pravděpodobnost, že chemická látka působí škodlivě ve výrobě nebo spotřebě

23. Faktor bezpečnosti

24. Při posuzování chemických látek vycházíme z: • Předpokladu nebo z podezření, že ohrožují zdraví člověka • Rozsahu výroby a použité látky • Stálosti látky v prostředí • Kumulace látek v prostředí a v biolog. systémech • Charakteru populace, která je exponovaná

25. EXPOZICE Množství chemické látky, které se dostane do organismu, v úvahu se bere koncentrace látky a časové relace

26. BIOLOGICKÝ ÚČINEK Za koncentraci (dávku) nemající nepříznivý účinek se považuje takové množství látky, při kterém nejsou pozorovány změny: funkční činnosti, morfologie, růstu, vývoje populace, rozmnožování a dožití.

27. TOXICKÝ ÚČINEK CHEMICKÝCH LÁTEK

28. Hodnotí se na základě pokusů na zvířatech • Akutní účinek – jednorázová dávka, opakovaná 1 až 10 denní expozice • Subakutní účinek – 30 denní expozice • Chronické působení • 90 – denní expozice • 6 – měsíční expozice • 2 –roční expozice • Doživotní expozice

29. Hlavní účinky, které se zkoumají • Karcinogeneze • Teratogeneze • Mutageneze

30. Nejvyšší přípustné koncentrace (NPK) chemických látek Jde o koncentraci, která nemá na člověka ani přímý ani nepřímý vliv,nesnižuje jeho práceschopnost, neovlivňuje negativně jeho subjektivní pocity ani náladu. Nemůže ovlivnit jeho zdraví.

31. Definice v oblasti příjmu škodlivých látek

32. 1.Akumulace:Obohacování organismů antropogenními nebo přirozenými chemikáliemi z prostředí, které vede ke zvýšení koncentrace v tělech nebo jeho částech vzhledem k příslušnému mediu. • 1a.Bioakumulace:je používán tehdy, když při příjmu určité látky je prokázáno spolupůsobení biologických procesů, např. při příjmu závislém na energii.

33. 2.Kumulace

34. 3.Obohacování:mluvíme o něm tehdy, když poměr:KA (koof.akumulace) je větší než 1.

35. 4. Kontaminace:representuje zatížení něčeho cizí látkou.Výraz je používán k popsání stavu organismů a jejich prostředí ve smyslu zatížení.

36. 5. Dekontaminace:snižování stupně kontaminace organismu a jeho prostředí.

37. 6. Eliminace: odstranění škodlivé látky z organismu nebo biotopu.

38. Kontaminující látky Okolnosti, za kterých dochází k primární (exogenní) či sekundární (endogenní) kontaminaci potravního řetězce člověka organickými a anorganickými škodlivinami,lze shrnout do následujících bodů:

39. Zemědělská produkce: • Používání pesticidních přípravků • Hnojení (toxické kovy, zvláště Cd) • Imisní zátěž • Použití zálivkové povrchové vody • Napadení mikroorganismy, zejména plísněmi (mykotoxiny)

40. Skladování a zpracování • Posklizňová aplikace pesticidů • Vznik toxických degradačních produktů • Napadení mikroorganismy

41. Prioritní kontaminanty: • toxické minerální látky, (kovy, metaloidy aj. anorganické sloučeniny) • radioaktivní isotopy • mykotoxiny a jiné mikrobiální toxiny • halogenované organické sloučeniny

42. Nejdůležitější toxické prvky: • Olovo • Kadmium • Rtuť • Arzen

43. TOXINY MIKROORGANISMŮ

44. 1. MYKOTOXINY ZDROJ: • Plesnivé potraviny • Rezidua v živočišných tkáních a produktech • Výrobky získané s využitím kulturních plísní • Produkty biotechnologií

45. SKUPINY MYKOTOXINŮ • AFLATOXINY • STERIGMATOCYSTIN • OCHRATOXIN • PATULIN

46. 2. BAKTERIÁLNÍ TOXINY • BOTULOTOXINY • OSTATNÍ BAKTERIÁLNÍ TOXINY

47. TOXICKÉ MINERÁLNÍ LÁTKY DUSIČNANY A DUSITANY

48. RADIONUKLIDY • Záření α • Záření β • Záření γ Obsah a dávka radioaktivního záření

49. RADIONUKLY PODLE NEBEZPEČNOSTI ZÁŘENÍ • Skupina s velmi vysokou radiotoxicitou • Skupina s vysokou radiotoxicitou • Skupina se střední radiotoxicitou • Skupina s malou radiotoxicitou

50. POLYCYKLICKÉ AROMATICKÉ UHLOVODÍKY PAU • vznik procesy spalování • zdroje: • Antropogenní • neantropogenní