1 / 10

Státy bývalé Jugoslávie

Státy bývalé Jugoslávie. Slovinsko – nezávislost r. 1991, nejvyspělejsí, málo postiženo válkou, jako jediné v EU, hl. m. Lublaň. Srbsko (nezávislost r. 2006, hl. město Bělehrad ). Kosovo -oddělením ze Sbska r. 2008, hlavně zde žijí Albánci (90%). Chorvatsko – r. 1991, převaha katolíků.

nikki
Download Presentation

Státy bývalé Jugoslávie

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Státy bývalé Jugoslávie Slovinsko – nezávislost r. 1991, nejvyspělejsí, málo postiženo válkou, jako jediné v EU, hl. m. Lublaň Srbsko (nezávislost r. 2006, hl. město Bělehrad) Kosovo-oddělením ze Sbska r. 2008, hlavně zde žijí Albánci (90%) Chorvatsko – r. 1991, převaha katolíků Č. Hora Bosna a Hercegovina - samostatnost 1992, převládají muslimové, hl. m. Sarajevo Makedonie – samostatnost r. 1991, historický vztah k Řecku, mladá populace-vysoká porodnost, náboženství-pravoslavní, muslimové; hl. m. Skopje

  2. Chorvatsko – hl. město Záhřeb, další známá města – Rijeka, Split, Dubrovník, Makarska (viz pracovní list) -význam cestovní ruch (pobřeží Dalmácie – ostrovy-Krk, Hvar…)

  3. Přírodní poměry(převážně Chorvatska)

  4. GEOMORFOLOGICKÉ POMĚRY (pohoří) • většina území značně hornatá (stř. nadm. výška cca 550 m = dvojnásobek Evropy) • nížiny pouze na SV – zemědělství (kolem řeky Sávy) a kolem pobřeží (např. ústí řeky Neretvy) • 1.)Dinárské pohoří • Julské (ve Slovinsku) až Severoalbánské Alpy (Prokletije) • výška roste k JV: pohoří Velebit (1758 m), Durmitor, Prokletije (2694 m) • hluboké kaňony a soutěsky řek živených ledovcovou vodou (řeky Tara, Neretva, Mrtvica aj.) • největší kaňony – řeka Tara pod Durmitorem (78 km, 1400 m hluboký), • nejvyšší pohoří v pleisocénu (část čtvrtohor) zaledněná (v Durmitoru ledovec cca 140 km2) - ledovcové tvary (ledovcová údolí ve tvaru písmene U, kary - sníženiny vyhloubené ledovcem…) • Typické jsou také rozmanité krasové jevy (díky malé odolnosti vápence-zvětrávání): jeskyně – jen v Chorvatsku cca 1500 těch větších • závrty (v nich bývají jezera) • polje – krasové sniženiny zemědělsky využívané

  5. typický trog-ledovcové údolí (pohoří Prokletije) ledovcový kar suťové kužely v Durmitoru (ČH)

  6. VODSTVO • 2 úmoří (Jaderské, Černé) Jaderské moře • řeky krátké, kaňony, často vodopády • Krka (národní park, vodopády) • Neretva - nejdelší a nejvodnatější - delta kdysi velkým mokřadem – tažní ptáci • dnes úrodná půda (citrusy, mandarinkobraní) Černé moře • pravostranné přítoky Dunaje - Dráva a Sáva

  7. Zemědělství v ústí Neretvy trupice

  8. Jezera – rozmanitý původ: -krasová -tektonická (pohyby zemských desek propadlina –např. Skadarské jezero v Černé hoře (národní park-ptačí rezervace) -ledovcová -jezera spojená s mořem

  9. Krasová jezera: • např. Červené (obrázek) a Modré jezero (u Makarske) - původně podzemní, zřícením stropů a chodeb 200 m 300 m hloubka

  10. Chorvatské národní parky n.p. Risnjak n.p. Plitvická j. Brijuni n.p. n.p. Sev. Velebit n.p. Paklenica-točil se zde Vinnetou n.p. Krka n.p. Kornati n.p. Mljet

More Related