1 / 12

Lom světla

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Lom světla. FY_084_ Světelné jevy_Lom světla.

nolcha
Download Presentation

Lom světla

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Lom světla FY_084_ Světelné jevy_Lom světla Autor: Mgr. Libor Sovadina Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace

  2. Anotace: • Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování učiva • Materiál rozvíjí poznatky získané v hodinách fyziky • Je určen pro předmět Fyzika a ročník 9.

  3. Lom světla • Lom světla je optický jev, ke kterému dochází na rozhraní dvou prostředí, kterými světlo prochází. Je důsledkem různých rychlostí šíření světla v různých prostředích a kromě světla platí pro veškeré elektromagnetické záření. • Lom na čočce se využívá mj. v brýlích, lupách, kontaktních čočkách, mikroskopech a refrakčních teleskopech

  4. Snellův zákon pro lom světla Při lomu světla rozlišujeme dva základní případy lomu světla : • Lom ke kolmici – nastává v případech, kdy světlo prochází z prostředí opticky řidšího do prostředí opticky hustšího (př. : ze vzduchu do vody) • Lom od kolmice - nastává v případech, kdy světlo prochází z prostředí opticky hustšího do prostředí opticky řidšího (př. : ze skla do vzduchu)

  5. Snellův zákon α = úhel dopadu ß = úhel lomu • Pro lom ke kolmici platí podle Snellova zákona : α› ß • Pro lom od kolmice platí podle Snellova zákona : α‹ ß

  6. Lom světla ve vodě Lom světla ve vodě. Tmavý obdélník ukazuje skutečnou polohu tyče. Světlý obdélník ukazuje její zdánlivou polohu ve vodě. Bod X vypadá, jako by byl blíže ke hladině v místě Y

  7. Čočky Optická čočka je optická soustava dvou centrovaných ploch, nejčastěji kulových, popř. jedné kulové a jedné rovinné plochy. Čočka je tvořena z průhledného materiálu. Slouží především v optice, ale také v jiných oborech, pro ovlivnění šíření světla v širším smyslu, tj. viditelného světla, infračerveného a ultrafialového záření. Čočky jsou nejčastěji skleněné, ale k jejich výrobě se běžně používají také plasty

  8. Druhy čoček Základní druhy čoček: Spojky: 1-2 — dvojvypuklá (bikonvexní) 3 — ploskovypuklá (plankonvexní) 4 — dutovypuklé (konkávkonvexní) Rozptylky: 5-6 — dvojduté (bikonkávní) 7 — ploskoduté (plankonkávní) 8 — vypukloduté (konvexkonkávní)

  9. Spojná čočka Spojky (též spojné čočky, konvexní čočky) jsou vždy uprostřed silnější než na okrajích a mají vždy jeden vypuklý povrch; dále se dělí na: dvojvypuklé (bikonvexní) – druhý povrch je také vypuklý ploskovypuklé (plankonvexní) – druhý povrch je rovinný dutovypuklé (vydutovypuklé, konkávkonvexní) – druhý povrch je dutý. Zobrazení spojnou čočkou

  10. Rozptylná čočka Rozptylka (též rozptylné čočky, konkávní čočky) jsou naopak uprostřed tenčí než na okrajích a mají jeden povrch dutý. Podle tvaru druhého povrchu se dělí na: dvojduté (dvojvyduté, bikonkávní) – druhý povrch je také dutý ploskoduté (ploskovyduté, plankonkávní) – druhý povrch je rovinný vypukloduté (konvexkonkávní) – druhý povrch je vypuklý. Zobrazení rozptylnou čočkou

  11. Brýle Brýle jsou pomůcka pro korekci vidění, případně pro ochranu zraku. Brýle obvykle sestávají z pevné obruby, do které jsou upevněny čočky umístěné před očima člověka pro vizuální korekci (dioptrické brýle). Dioptrické brýle slouží ke korekci krátkozrakosti nebo dalekozrakosti, případně v kombinaci s korekcí vad oka jako je například astigmatismus. Míra korekce vidění čočkami se vyjadřuje prostřednictvím optické mohutnosti v dioptriích.

  12. Použité zdroje: • www.wikipedie.org • Soubor:Fénytörés.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 17.11.2010 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:F%C3%A9nyt%C3%B6r%C3%A9s.jpg • Soubor:Pencil in a bowl of water.png. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 12.6.2005 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pencil_in_a_bowl_of_water.png • Soubor:BiconvexLens.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 28.10.2011 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:BiconvexLens.jpg • Soubor:Lens shapes.png. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 23.10.2011 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lens_shapes.png • Soubor:Half rim glasses.JPG. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 15.8.2008 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Half_rim_glasses.JPG • Fyzika v sešitě. Praha: Fortuna, 1991. ISBN 80-85298-39-2

More Related