120 likes | 218 Views
Názor veřejnosti na téma DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ (vyhodnocení dotazníkového šetření). Královéhradecký kraj Ing. Jarmila Halouzková 18.10.2012. OBSAH:. Základní údaje o anketě Postavení Královéhradeckého kraje v rámci výzkumu Specifika Královéhradeckého kraje Vyhodnocení ankety Shrnutí.
E N D
Názor veřejnosti na téma DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ (vyhodnocení dotazníkového šetření) Královéhradecký kraj Ing. Jarmila Halouzková 18.10.2012
OBSAH: • Základní údaje o anketě • Postavení Královéhradeckého kraje v rámci výzkumu • Specifika Královéhradeckého kraje • Vyhodnocení ankety • Shrnutí
Základní údaje o anketě • 13 krajů (kromě Prahy) • 1345 respondentů • 684 mužů a 670 žen • 18 – 60 let • Široká škála profesních oborů RESPONDENTI PRŮBĚH ŠETŘENÍ • Otevřené i uzavřené otázky • Otázky kladeny ve 3 okruzích • Spokojenost se současným zaměstnáním • Postoj respondentů ke vzdělávacím kurzům • Postoj zaměstnavatelů k dalšímu vzdělávání
Postavení Královéhradeckého kraje v rámci výzkumu Výzkumu v Královéhradeckém kraji se zúčastnilo 54 mužů a 51 žen rozdílného věku a zaměstnání. Další vzdělávání v pracovním životě obyvatel Královéhradeckého kraje hraje nižší roli než u většiny krajů. Silnější polovina obyvatel je toho názoru, že jim další vzdělání pomůže v přijímacím pohovoru, má vliv na výši platu a zaměstnavatel kvalitu vzdělání ocení. Domnívají se, že vyšší kvalifikace by jim zajistila lepší pracovní pozici, nemyslí si však, že na podobné pozice dostatečnou kvalifikaci mají. 44 % mužů a 43 % žen by v případě nabídky uvažovalo o změně současné profese. V tomto směru jsou ochotni se samostatně vzdělávat
Proč by někteří obyvatelé Královéhradeckého kraje volili jinou profesi? Profesi by měnilo 43 % mužů a 44 % žen MUŽI: 21 % kvůli zájmu o danou profesi ŽENY: 30 % kvůli zájmu o danou profesi Nejčastěji žádané profese: AUTOMECHANIK, KOSMETIČKA, KUCHAŘ Příklady změn profesí: Kuchařka KOSMETIČKA Pracovník v dopravě SPORTOVNÍ TRENÉR
Co Vy a zvyšování kvalifikace? Odpovědi na otázku zda a kolik jsou obyvatelé ochotni investovat času do dalšího vzdělávání byly velmi individuální - od žádného investovaného času až po 8 hodin týdně či „dle potřeby“. V průměru jsou muži i ženy ochotni měsíčně investovat okolo 1 000 Kč.
* v procentech, chybějící údaje do 100 % jsou OSVČ respondenti
SHRNUTÍ: • Vnímání kurzů dalšího vzdělávání obyvateli Královéhradeckého kraje je velmi neutrální až záporné. Obyvatelé jsou veskrze spokojeni se současným zaměstnáním a nedůvěřiví k pohledu zaměstnavatele na hodnocení jejich kvalifikace. • Samostatně se věnovat dalšímu vzdělávání by bylo ochotno pouhých 60 % obyvatel, především kvůli nedostatku času, finančních prostředků a vlastní lenosti. • Aktivity zaměstnavatelů v oblasti dalšího vzdělávání obyvatelé hodnotí spíše negativně. Podle většiny respondentů je význam dalšího vzdělávání zaměstnavateli nedoceněn. • Nejoblíbenějším kurzem by se staly kurzy jazykové, následované kurzy IT a kurzy řízení automobilu.