Sto let od vydání Theorie des Geldes und der Umlaufsmittel Vladimír Krupa

1. Sto let od vydání Theorie des Geldesund der UmlaufsmittelVladimír Krupa

2. Přehled peněžních teorií Kvantitativní teorie Nominalismus („Chartalismus“) Metalismus Úvěrová teorie peněz („nároková analogie“)

3. Pohled Smitha a Ricarda Původ peněz – metalistický Hodnota peněz – spíše příklon ke kvantitativní teorii Díkytomulze u nichnajítvyjádřenípodporyužívánípapírovýchpeněz Adam Smith – příměr s cestami, poli a pastvinami v Bohatstvínárodů Ricardo : "A well-regulated paper currency is so great an improvement in commerce that I should greatly regret if prejudice should induce us to return to a system of less utility. The introduction of the precious metals for the purposes of money may with truth be considered as one of the most important steps toward the improvement of commerce and the arts of civilized life; but it is no less true, that, with the advancement of knowledge and science, we discover that it would be another improvement to banish them again from the employment to which, during a less enlightened period, they had been so advantageously applied"

4. Úvěrová teorie peněz Mises o tom mluví jako o „nárokové analogii, která vedla podivnou existenci ve výkladech monetárních doktrín, aniž by měla větší význam než jako prostředek usnadňující porozumění.“ Příklad použití takové analogie v Bastiatovi: „Co znamená mít dolar ve své ruce? Dolar je svědkem a důkazem který máte, že jste někdy vykonal nějakou práci, kterou jste nevykonal v prospěch svůj ale ve prospěch společnosti … Tato mince osvědčuje, že jste vykonal službu pro společnost a dále ukazuje, hodnotu této služby. Nese svědectví, že jste ještě neobdržel od společnosti ekvivalentní službu, na níž máte právo… Společnost … Vám dala potvrzení, … účet a nárok na vlastnictví zboží v hodnotě jednoho dolaru… Nyní pokud byste svůj dolar dal mě…  Pokud mě ho dáte jako platbu za službu, výsledkem je následující: Váš účet u společnosti na zboží a požitky byl vyrovnán a uzavřen. Obdržel jste službu za svůj dolar, nyní jste vyměnil dolar za službu a všechno co se týkalo Vás skončilo.  A já pak budu v pozici ve které jste byl Vy. Jsem to potom já, kterému společnost dluží službu, kterou jsem poskytnul Vaší osobě. Stal jsem se jejím věřitelem  kvůli hodnotě práce, kterou jsem poskytl Vám, a kterou jsem mohl věnovat sobě. To v mojí ruce se nachází ono právo na plnění – důkaz dluhu společnosti.“

5. Henry Dunning MacLeod Úvěrová teorie v tradici britské Banking school The Teory and Practice of Banking (1856) : „CURRENCY AND TRANSFERABLE DEBT ARE CONVERTIBLE TERMS; whatever represents transferable debt of any description is CURRENCY; and whatever material the currency may consist of, it represents TRANSFERABLE DEBT and nothing else.“ „WHERE THERE IS NO DEBT, THERE CAN BE NO CURRENCY.“ “Currency and commodities are things essentially distinct intheir nature. Currency is representative of DEBT and not of VALUE.”

6. Henry DunningMacLeod Úvěrová teorie v tradici britské Banking school The Teory and Practice of Banking (1856) : „The simplest and most perfect form of a currency is that which represents nothing but transferable debt, and of which the material is of no intrinsic value, such as paper. It is only, however, when States have reached a high degree of civilization that they adopt this perfect form. Before they attain that, the material of it entirely consists of something which has an intrinstic value, such as Gold and Silver. From this circumstance, the purchase of an article with a gold coin is of a mixed character and partakes somewhat of the nature, both of a barter and of a sale.“

7. Henry Dunning MacLeod Úvěrová teorie v tradici britské Banking school The Teory and Practice of Banking (1856) : „But true reason why reject a conception so long estabilished, is one which has prevailed in many other sciences, and has conclusively shewn which is the true fundamental conception of the science. It is this, that although the simple phenomena of monetary science may be explained equally well by adopting either conception, yet, when we come to the higher and more complicated phenomena, they are wholly inexplicable, if we adopt the conception of money as medium of exchange. If there never had been anything but metallic currency, the older conception would have been sufficient.“

8. Alfred Mitchell-Innes What is money? ; Credit theory of money (1913): „But throughout the whole range of history, not only is there no evidence of the existence of a metallic standard of value to which the commercial monetary denomination, the "money of account" as it is usually called, corresponds, but there is overwhelming evidence that there never was a monetary unit which depended on the value of coin or on a weight of metal; that there never was, until quite modern days, any fixed relationship between the monetary unit and any metal; that, in fact, there never was such a thing as a metallic standard of value.” “Money, then, is credit and nothing but credit. A's money is B's debt to him, and when B pays his debt, A's money disappears. This is the whole theory of money.“ “The government stamp on a piece of gold changes the character of the gold from that of a mere commodity to that of a token of indebtedness.“

9. Alfred Mitchell-Innes What is money? ; Credit theory of money (1913): “Le Blanc, the seventeenth century historian of the French coinage avers, and later authorities have followed him, that the livre of money was originally a pound-weight of silver, just as English historians have maintained that the English money pound was a pound of silver. He supports his contention by a few quotations, which do not necessarily bear the meaning he gives them, and there is no direct evidence in favor of the statement. In the first place there never was a coin equivalent to a livre, nor till long after Carolingian times was there one equivalent to a sou.”

10. Alfred Mitchell-Innes What is money? ; Credit theory of money (1913): „Adam Smith's position depends on the truth of the proposition that if the baker or the brewer wants meat from the butcher, but has (the latter being sufficiently provided with bread and beer) nothing to offer in exchange, no exchange can be made between them. If this were true, the doctrine of a medium of exchange would, perhaps, be correct. But is it true? Assuming the baker and the brewer to be honest men, and honesty is no modern virtue, the butcher could take from them an acknowledgment that they had bought from him so much meat, and all we have to assume is that the community would recognize the obligation of the baker and the brewer to redeem these acknowledgments in bread or beer at the relative values current in the village market, whenever they might be presented to them, and we at once have a good and sufficient currency. A sale, according to this theory, is not the exchange of a commodity for some intermediate commodity called the "medium of exchange," but the exchange of a commodity for a credit. There is absolutely no reason for assuming the existence of so clumsy a device as a medium of exchange when so simple a system would do all that was required. What we have to prove is not a strange general agreement to accept gold and silver, but a general sense of the sanctity of an obligation. In other words, the present theory is based on the antiquity of the law of debt.“

11. Alfred Mitchell-Innes What is money? ; Credit theory of money (1913): „There was, in fact, during the whole of this period (457-751 n.l.), complete liberty of issuing coins without any form of official supervision. Throughout this time there was not a single law on the currency, and yet we do not hear of any confusion arising out of this liberty.“ “From long before the fourteenth century in England and France (and I think, in all countries), there were in common use large quantities of private metal tokens against which the governments made constant war with little success. It was not indeed till well on in the nineteenth century that their use was suppressed in England and the United States. We are so accustomed to our present system of a government monopoly of coinage, that we have come to regard it as one of the prime functions of government, and we firmly hold the doctrine that some catastrophe would occur if this monopoly were not maintained. History does not bear out this contention; and the reasons which led the medieval governments to make repeated attempts to establish their monopoly was in France at any rate not altogether parental care for the good of their subjects, but because they hoped by suppressing private tokens which were convenient and seemed generally (though not always) to have enjoyed the full confidence of the public, that the people would be forced by the necessity of having some instrument for retail commerce to make more general use of the government coins which from frequent "mutations" were not always popular.”

12. Alfred Mitchell-Innes What is money? ; Credit theory of money (1913): “The governments of the world have, in fact, conspired together to make a corner in gold and to hold it up at a prohibitive price, to the great profit of the mine owners and the loss of the rest of mankind.”

13. Keynes o Mitchellu-Innesovi The Economic journal (září 1914): “Mr. Innes's development of this thesis is of unquestionable interest. It is difficult to check his assertions or to be certain that they do not contain some element of exaggeration. But the main historical conclusions which he seeks to drive home have, I think, much foundation, and have often been unduly neglected by writers excessively influenced by the "sound currency" dogmas of the mid-nineteenth century. Not only has it been held that only intrinsic-value money is "sound," but an appeal to the history of currency has often been supposed to show that intrinsic-value money is the ancient and primitive ideal, from which only the wicked have fallen away. Mr. Innes has gone some way towards showing that such a history is quite mythical.”

14. MMT Takzvaná „Moderní peněžní teorie“ a její proponenti Bill Mitchel, Warren Mosler, RandalWray a další. Navazují na MitchellInnese, Keynese a Knappa. Základní teze: Peníze vznikají jako dluh, soukromé dluhy ale vznikají a zanikají a jen státní dluhy jsou věčné, proto má státní dluh privilegované postavení. Státy vytvořily peníze (když se zadlužily) a jejich oběh (tím, že vybírají daně). Stát má zásadní roli v jejich regulaci. A pouze zvyšování vládních deficitů může zvýšit čistá finanční aktiva v soukromém sektoru. Státní suverén, který vydává svou vlastní měnu, nemůže nikdy zkrachovat.

15. Mises – Teorie peněz a úvěru První vydání – 1912 Duncker & Humblot Druhé vydání – 1924 Duncker & Humblot Anglické vydání – 1934 Jonathan Cape ltd. (překlad Harold Batson) Americké vydání – 1953 Yale University Press

16. Teorie peněz a úvěru RecenzeKnutaWicksella: „A serious book, writen with great diligence. Mises eschews the childish superior airs that to my mind spoil so many works by otherwise gifted writers these days; quite contrary, he is always anxious to pay due respect to the ideas of his predecessors and to make them the foundation for his own thought, in order to press on further in their footsteps – and this is undoubtedly the mark of all truly promising research. Unfortunately, he has not always succeeded in avoiding the danger inherent in this approach: an excessive tendency towards eclecticism and indecision with regard to the issues discussed… In fact, probably nothing more than a final revision of the whole work would have been required to bring the purely theoretical parts of it to the same level of clarity and internal coherence as the more practical exposition. However, scholarly production is in such a state of frenzied unrest at present that to expect writers to hold back from publication even for nine months (let alone years) is probably mere wishful thinking.“

17. Teorie peněz a úvěru Keynesovadvojrecenze – The Economic Journal, září 1914 (vestejnémčísle, v jakémrecenzoval Mitchell-Innese). “in German, I can only clearly understand what I already know—so that new ideas are apt to be veiled from me by the difficulties of the language” (Keynes, Treatise on money, 1930, str. 199) “The world might have been saved much suffering if Lord Keynes’s German had been a little better” (Hayek, "In Honour of Professor Mises." 1956)

18. Hodnota peněz Čím je dána objektivní směnná hodnota peněžní jednotky (její kupní síla)? Kvantitativní teorie – neadekvátní. V obhajitelné podobě nám říká jenom to, jak se bude hodnota peněz měnit do budoucna (tiše předpokládá již existující peněžní oběh a hodnotu peněz) Úvěrová teorie; nominalismus (chartalismus) – ty se této základní otázce buď naprosto vyhýbají nebo jejich rozvíjení vede jen k nějaké verzi kvantitativní teorie. Metalismus – je dobrý výchozí bod. Úvaha: „Hodnota peněz je dána hodnotou peněžního materiálu“ nás vede k otázce „čím je dána hodnota peněžního materiálu“ a to pak vede ke katalaktické teorii hodnoty. Základní otázka podle Misese:

19. Hodnota peněz Hodnota peněz pochází ze dvou zdrojů: - užitek z peněžního materiálu v jeho nepeněžním využití - užitek z peněžního užití Aplikace teorie mezního užitku na případ peněz Užitek který přináší lidem nepeněžní využití peněžního materiálu je snadno vysvětlitelný – analogicky s užitkem, který přináší jakákoliv jiná komodita. Vysvětlení peněžního užitku přináší problém, na který upozornil Helferdich.

20. Hodnota peněz Klasický Mengerův příklad koňského trhu - lidé směňují koně za pytle obilí. Lidé jdou na trh s koňmi a s pytli obilí a mají je zařazeny ve své subjektivní hodnotové škále (každý trochu jinak), protože dovedou zhodnotit jaký užitek jim přinese další kůň a jaký užitek jim přinese další pytel obilí. Pak je trh otevřen a teprve poté se smlouváním ustanoví rovnovážná cena. Lidé tuhle cenu neznají dopředu – vytvářejí si svá hodnocení koní a obilí nezávisle na ní. Případ peněz je jiný – lidé si nedělají odhad o užitku peněz bez toho, aniž by dopředu znali jejich cenu, protože užitek z peněz je to, že můžou být směněny a lidé si musí vytvořit odhad, za kolik čeho mohou být směněny. Aplikace teorie užitku by v tomto případě vedla k uvažování v kruhu. Helferdichova námitka proti použitelnosti teorie mezního užitku na peníze

21. Hodnota peněz Wicksell – nezbývá než zůstat u tradiční kvantitativní teorie Schumpeter – stavěl peněžní teorii na nárokové analogii Laughlin – peníze mají hodnotu jen díky nepeněžnímu užití materiálu, ze kterého jsou zhotoveny. Peněžní užití k hodnotě nic nepřidává. (Hodnotné peníze vyrobené z málo hodnotných materiálů jsou tudíž nemožné = „ultrametalismus“) Mises (navazující v tomto na Wiesera) – lidé vychází při subjektivním odhadu hodnoty peněz z jejich známé hodnoty v minulosti. Hodnocení peněz dnes tedy zakládají na jejich včerejší kupní síle. Logickou regresí lze dojít u všech peněz k takovému bodu v minulosti, kdy neměly žádnou peněžní hodnotu, ale byly hodnotnou komoditou ceněnou pro její nepeněžní využití. Reakce marginalistů

22. Hodnota peněz Peníze z „ničeho“ (bez historicky známé hodnoty) – příklad s Ruritánií a její měnou Rur

23. Druhy peněz

24. Vliv peněžních substitutů na hodnotu peněz (Podotázka – měl by potom stát nějak omezovat jejich tvorbu?) Velká debata mezi Britskou Bankingschool a Currencyschool. Odpověď Bankingschool (Took, Fullarton) – tvorba substitutů nemá na hodnotu peněz vliv (případně má příznivý vliv – stabilizuje ji proti výkyvům v poptávce po penězích). Důvody – banky vytvářejí substituty poskytováním půjček a v tom mají pasivní roli (někdo od nich musí půjčku chtít). Nejsou v pozici, aby něco ovlivnily. A všechny substituty, které vytvoří, se k nim po splácení zase vrací. Kdyby je netvořily, tak si je obchodníci stejně vytvoří mezi sebou. Otázka – jaký mají peněžní substituty, vytvářené především bankami, vliv na hodnotu peněz?

25. Doktrína reálných směnek Bankovní bilance

26. Doktrína reálných směnek Bankovní bilance

27. Doktrína reálných směnek Bankovní bilance

28. Doktrína reálných směnek 100 $ Ve zlatých mincích Bankovní bilance Podle Bankovní školy došlo jen k tomu, že obchodní směnka byla nahrazena směnkami banky (bankovkami) – banka nevytvořila žádné peníze, které by neexistovaly už před tím(jako směnka obchodníka) 100 $ Ve zlatých mincích 100 $ Ve zlatých mincích

29. Vliv peněžních substitutů na hodnotu peněz Peněžní certifikáty neovlivňují hodnotu peněz Oproti tomu fiduciární prostředky mají na hodnotu peněz stejný vliv, jako by mělo zvýšení množství peněz (protože jsou schopny saturovat část poptávky po penězích) Obchodní směnky a dluhopisy mají obvykle charakter certifikátů – v okamžiku splatnosti čeká někdo s připravenou peněžní sumou, aby je vyměnil. Charakter fiduciárního prostředku má velká část bankovek a depozit (vkladů na viděnou) bank fungujících na částečných rezervách. Odpověď currency school a Misese

30. Vliv peněžních substitutů na hodnotu peněz Banky hrají aktivní roli – určují úrokovou sazbu, kteoru budou diskontovat směnky a za kterou budou poskytovat úvěry. Fiduciární prostředky se sice při splácení do banky vracejí, ale existuje možnost, že věřitel vyprodukuje nezbytné množství fiduciárních prostředků tím, že si vezme další úvěr. Odpověď currency school a Misese

31. Srovnání banky na částečných a 100% rezervách Částečné rezervy 100% rezervy

32. Srovnání banky na částečných a 100% rezervách Částečné rezervy 100% rezervy

33. Srovnání banky na částečných a 100% rezervách Banka na 100% rezervách už skoro nemá co půjčovat Částečné rezervy 100% rezervy

34. Vliv fiduciárních prostředků Odpověď currency school a Misese „Theissuersofthefiduciary media are able to induceanextensionofthedemandforthem by reducingtheinterestdemanded to a ratebelowthe natural rateofinterest, thatisbelowthatrateofinterestthatwouldbeestablished by supply and demandiftherealcapitalwere lent in natura withoutthemediationofmoney.“

35. Zakázat fiduciární prostředky? Názor Misese Fiduciární prostředky nezakazovat Ale (v Teorii peněz a úvěru) se kladně vyslovil k určitým státním regulacím V Humanaction se vyslovil pro svobodné bankovnictví (i když není úplně přesně a jasně popsané, co tím mínil) V „Eseji o měnové rekonstrukci“ (připojené k americkému vydání Teorie peněz a úvěru v roce 1953) můžeme najít některá vyjádření, která lze vykládat jako příklon ke 100% penězům.