Pohyby Země a jejich důsledky

1. VY_32_INOVACE_26-09 Pohyby Země a jejich důsledky Základní pohyby Země Vliv pohybů Země na pochody na zemském povrchu

2. Pohyby Země • Všechna tělesa ve vesmíru jsou v neustálém pohybu – dáno setrvačným stavem (gravitace, rotace) • Země vykonává základní a vedlejší pohyby • Základní pohyby: oběh kolem slunce, rotace kolem osy • Vedlejší pohyby: např. precese, rotace kolem centra galaxie • Oběh kolem Slunce • Složení dvou pohybů – pohyb Země po přímce (neustálý let v před) a gravitační síla Slunce • Výsledek - oběh po eliptické dráze v rovině ekliptiky • Rotace kolem osy • Neustálá rotace tělesa udělena v zárodku vzniku planety dopadem velkého meteoritu • Osa rotace není kolmá na ekliptiku, ale skloněná pod úhlem 23,5°

3. Pohyb Země během roku po ekliptice Autor: Neznámý NázevFile:Seasons1.svg Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Seasons1.svg

4. Pohyb Země kolem Slunce • Země oběhne kolem Slunce do téhož bodu na oběžné dráze za 365 dní (siderický rok) • Vůči Slunci je to však o čtvrt dne více. Synodický rok trvá 365,25 dne • Dáno skutečností, že Země během oběhu provádí rovněž rotaci kolem osy • Čtvrt dne znamená, že ve chvíli, kdy uběhne siredický rok, se musí vůči Slunci ještě „dotočit“ • Důsledkem – nutnost vkládání přestupního roku jednou za 4 roky (má o den víc)

5. Důsledky pohybu Země kolem Slunce • Změny postavení hvězd v různých ročních obdobích • Letní souhvězdí (jsou na nebi jen v létě) • Zimní souhvězdí (jsou na nebi jen v zimně) • Klíčové je střídání ročních období • Souběžný vliv oběhu Země kolem Slunce a náklonu zemské osy • Během roku se Země natáčí se Slunci střídavě severní a jižní polokoulí • Změny v dráze Slunce po nebi během roku • Během roku se Slunce „pohybuje“ po nebi po různých drahách • Léto – dráha je delší, začíná a končí víc na severu, stoupá výše nad obzor • Zima – dráha je kratší, začíná a končí víc jihu, stoupá níže nad obzor

6. Zdánlivý pohyb Slunce po nebi během roku (léto x zima) Autor: Neznámý Název: Solstice-50.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b7/Solstice-50.jpg

7. Zdánlivý pohyb Slunce po nebi na rovníku Autor: Neznámý Název: Equinox-0.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ae/Equinox-0.jpg

8. Zdánlivý pohyb Slunce po nebi v našich zem. šířkách Autor: Neznámý Název: Equinox-50.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cc/Equinox-50.jpg

9. Zdánlivý pohyb Slunce po nebi na polárním kruhu Autor: Neznámý Název: Equinox-70.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c3/Equinox-70.jpg

10. Zdánlivý pohyb Slunce po nebi na pólu Autor: Neznámý Název: Equinox-90.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ac/Equinox-90.jpg

11. Slunovraty • Během roku se mění náklon Země vůči Slunci a Země zaujímá čtyři mezní polohy (dva slunovraty a dvě rovnodennosti) • Letní slunovrat – stav, kdy je ke Slunci nejvíce nakloněna severní polokoule – nejdelší den v roce • 21. června - na severní polokouli vrcholí léto, na jižní zima • Slunce svítí přímo nad obratníkem Raka • Zimní slunovrat – stav, kdy je ke Slunci nejvíce nakloněna jižní polokoule – nejkratší den v roce • 21. prosince - na severní polokouli vrcholí zima, na jižní léto • Slunce svítí přímo nad obratníkem Kozoroha

12. Rovnodennosti • Během roku se mění náklon Země vůči Slunci a Země zaujímá čtyři mezní polohy (dva slunovraty a dvě rovnodennosti) • Jarní rovnodennost – stav, kdy zemská osa není nakloněna ke Slunci žádnou polokoulí – den a noc jsou stejně dlouhé • 21. března - na severní polokouli končí zima a začíná léto, na jižní končí léto a začíná zima • Podzimní rovnodennost – stav, kdy zemská osa není nakloněna ke Slunci žádnou polokoulí – den a noc jsou stejně dlouhé • 23. září - na severní polokouli končí léto a začíná zima, na jižní končí zima a začíná léto • V obou případech Slunce svítí přímo nad rovníkem

13. Rovnodennosti a slunovraty Autor: Neznámý Název: Obdobi.jpg Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/61/Obdobi.jpg

14. Rotace Země kolem osy • Země oběhne kolem své osy o 360° za siderický (hvězdný) den, tedy za 23 hod., 56 min a 4 sek. • Vůči Slunci se však musí ještě „dotočit“, protože během dne urazí i kus po oběžné dráze • Synodický den (sluneční) má pak 24 hodin • Důsledky rotace Země • Střídání dne a noci na zemském povrchu • Rozdílný místní čas na různých místech na Zemi – časová pásma

15. Hvězdný a Sluneční den Autor: Neznámý Název: Sidereal_day_(prograde).png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/67/Sidereal_day_%28prograde%29.png

16. Čas a časová pásma • Na různých místech na Zemi je odlišný čas • Přivrácená polokoule – den, odvrácena – noc • Slunce svítí v daný moment jen na jedno místo - poledník (je zde poledne), na opačném straně je půlnoc. • Místní sluneční čas • Platí pro každé místo - poledník na Zemi odlišný • Poledne nastává, když je v daném místě Slunce nejvýš nad obzorem • Nepraktický, protože Slunce vrcholí (kulminuje) každou minutu nad jiným poledníkem • Pásmový čas • Byl zaveden jako zjednodušení místního slunečního času • Časové pásmo – pás, kde platí stejný pásmový čas

17. Časová pásma • Uměle vytvořené poledníkové pásmo, ve kterém je dohodou stanoven jednotný čas. • Celkem 24 časových pásem, které se liší právě o 1 hodnu • Místní sluneční čas a pásmový čas se shodují právě uprostřed časového pásma • Slunce „projde“ přes časové pásmo právě za 1 hodinu • Datová hranice – na 360° zeměpisné délky • Při přechodu přes datovou hranici se mění nejen čas o 1 hodnu, ale i den • Překročení z výhodu na západ se jeden den ubírá • Při překročení ze západu na východ se jeden den přidává

18. Mapa časových pásem Autor: Neznámý Název: Standard_time_zones_of_the_world.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ad/Standard_time_zones_of_the_world.png

19. Děkuji za pozornost. Autor DUM: Mgr. Martin Brzóska