Jiří Kmec

1. Právo na spravedlivý proces v soutěžním právu aneb štrasburské perspektivy a inspiraceSvatomartinská konference: Poslední trendy a vývoj soutěžního práva 2010Brno, 11.-12. listopadu 2010 Jiří Kmec

2. Právo na spravedlivý proces v soutěžním právu aneb štrasburské perspektivy a inspirace • Právo neobviňovat sebe sama • Článek 6 odst. 1 Úmluvy (právo na spravedlivý proces) • „Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo, v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti.“ • otázka aplikovatelnosti článku 6 v trestní větvi • sporná • rozhodující by zřejmě mělo být kritérium účelu „sankce“ (represivně-preventivní × reparační) • srov. OOO Neste St. Petersburg a další proti Rusku (3. 6. 2004, č. 69042/01), Lilly France S.A. proti Francii (3. 12. 2002, č. 53892/00)

3. Právo na spravedlivý proces v soutěžním právu aneb štrasburské perspektivy a inspirace Právo neobviňovat sebe sama Základní principy interpretace 1/ Právo mlčet a právo nepřispívat k vlastnímu obvinění jsou obecně uznávanými mezinárodními normami, které se nachází v samém jádru pojmu spravedlivého procesu zakotveného v článku 6 Úmluvy. Jejich raison d’être spočívá zejména v ochraně obviněného před zneužitím donucení ze strany státních orgánů, což vylučuje justiční omyly a umožňuje dosáhnout cílů sledovaných článkem 6 Úmluvy. 2/ Právo nepřispívat k vlastnímu obvinění zvláště předpokládá, že obžaloba v trestním řízení se snaží vystavět svoji argumentaci bez toho, aby se uchýlila k důkazům získaným prostřednictvím donucení nebo nátlaku bez ohledu na vůli obviněného. 3/ Právo nepřispívat k vlastnímu obvinění se týká v prvé řadě respektování rozhodnutí obviněného mlčet.

4. Právo na spravedlivý proces v soutěžním právu aneb štrasburské perspektivy a inspirace Právo neobviňovat sebe sama Základní principy interpretace 4/ Toto právo nezahrnuje použití v trestním řízení těch důkazů, která je možné získat sice prostřednictvím donucení, ale které existují nezávisle na vůli podezřelého, například dokumenty získané na základě příkazu, odebrání vzorku dechu, krve, moči, vlasů a tkání za účelem analýzy DNA nebo také vzorky hlasu. 5/ Při zjišťování, zda dané řízení zasáhlo samotnou podstatu práva nepřispívat k vlastnímu obvinění, je třeba zvláště zkoumat následující okolnosti: povaha a stupeň donucení, existence vhodných procesních záruk a použití takto získaných důkazů. Jalloh proti Německu (11. 7. 2006, č. 54810/00, § 100-102)

5. Právo na spravedlivý proces v soutěžním právu aneb štrasburské perspektivy a inspirace Právo neobviňovat sebe sama Analýza judikatury – typové případy 1/ Právo nevypovídat proti sobě - přímé donucování k výpovědi (Heaney a McGuinness proti Irsku, 21. 12. 2000, č. 34720/97); mlčení obviněného jako důkaz viny (John Murray proti Spojenému království, 8. 2. 1996, č. 18731/91); obejití rozhodnutí obviněného nevypovídat (Allan proti Spojenému království, 5. 11. 2002, č. 48539/99; Bykov proti Rusku,10. 3. 2009, č. 4378/02) 2/ Právo neposkytovat důkazy o své vině Funke proti Francii (25. 2. 1993, č. 10588/83), J. B. proti Švýcarsku (3. 5. 2001, č. 31827/96) × P.G. a J.H. proti Spojenému království (25. 9. 2001, č. 44787/98), TiradoOrtiz a Lozano Martin proti Španělsku (15. 6. 1999, č. 43486/98) 3/ Právo „neoznámit“ svůj trestný čin: právo nesdělit v rámci jednoho řízení informace, které by mohly být použity v jiném (probíhajícím nebo v budoucnu hrozícím) „trestním“ řízení O’Halloran a Francis proti Spojenému království (29. 6. 2007, č. 15809/02) × Marttinen proti Finsku (21. 4. 2009, č. 19235/03)

6. Právo na spravedlivý proces v soutěžním právu aneb štrasburské perspektivy a inspirace Právo neobviňovat sebe sama Právo neposkytovat důkazy o své vině Funke proti Francii (25. 2. 1993, č. 10588/83, § 44): „Soud konstatuje, že celní orgány vyprovokovaly odsouzení [stěžovatele], aby získaly jisté důkazy, jejichž existenci předpokládaly, aniž by však v tomto ohledu měly jistotu. Protože nemohly nebo nechtěly si je opatřit jiným způsobem, pokusily se přinutit stěžovatele, aby sám poskytl důkaz o trestných činech, kterých se měl dopustit. Zvláštnosti celního práva [...] nemohou ospravedlnit takový zásah do práva každého „obviněného“ – v autonomním smyslu, který čl. 6 přisuzuje tomuto pojmu – mlčet a nepřispívat k vlastnímu obvinění. [...]“ ? mají státní orgány právo vyžadovat dobrovolné vydání na vůli nezávislých důkazů, nebo si je musí opatřit prostřednictvím donucení ? Kauza Philips

7. Právo na spravedlivý proces v soutěžním právu aneb štrasburské perspektivy a inspirace • Právo neobviňovat sebe sama • Právo neposkytovat důkazy o své vině • J. B. proti Švýcarsku (3. 5. 2001, č. 31827/96): • daňové orgány zjistily, že stěžovatel uskutečnil jisté finanční operace, ale příjmy z nich nezahrnul do daňových přiznání v příslušných letech; stěžovatel připustil, že jeho daňová přiznání nejsou v pořádku, odmítl však vydat dokumenty týkající se společností, s nimiž obchodoval, za což byl opakovaně pokutován • podle názoru ESLP se státní orgány snažily přimět stěžovatele k předložení dokumentů, z nichž mohlo být patrné, že v daném období měl i další zdanitelné příjmy, které nepřiznal, což mohlo mít za následek jeho trestní stíhání; ESLP zároveň odmítl námitku vlády, že požadované dokumenty je třeba považovat za materiály, jejichž existence je nezávislá na vůli dotyčné osoby, a které tudíž od něj mohly být žádány i za cenu donucení • ? co jsou „důkazy, které je možné získat sice prostřednictvím donucení, ale které existují nezávisle na vůli podezřelého“ ? • ? neměla by hrát roli povaha důkazů: dokumenty povinně vytvářené (např. účetnictví) × „nepovinné“ dokumenty (korespondence se „spolukartelníky“)?

8. Právo na spravedlivý proces v soutěžním právu aneb štrasburské perspektivy a inspirace Právo nahlížet do spisu Článek 6 Úmluvy (právo na spravedlivý proces) „1. Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. […] […] 3. Každý, kdo je obviněn z trestného činu, má tato minimální práva: […] b) mít přiměřený čas a možnost k přípravě své obhajoby; […].“ Článek 5 odst. 4 Úmluvy (právo na svobodu a osobní bezpečnost) „Každý, kdo byl zbaven svobody zatčením nebo jiným způsobem, má právo podat návrh na řízení, ve kterém by soud urychleně rozhodl o zákonnosti jeho zbavení svobody a nařídil propuštění, je-li zbavení svobody nezákonné.“

9. Právo na spravedlivý proces v soutěžním právu aneb štrasburské perspektivy a inspirace Právo nahlížet do spisu Základní principy interpretace Obhajobě by měl být v řízení o přezkoumání zákonnosti vazby zajištěn určitý stupeň přístupu do spisu, a to alespoň v takové míře, aby byla obviněnému dána příležitost účinným způsobem zpochybnit důkazy, na nichž rozhodnutí o vazbě spočívá (Migon proti Polsku, 25. 6. 2002, č. 24244/94, § 79). Takový požadavek je odvozen z práva na kontradiktorní proces ve smyslu čl. 6 Úmluvy, což, pokud jde o trestní řízení, znamená, že jak obžalobě, tak obhajobě musí být dána příležitost seznámit se a vyjádřit se k argumentům a důkazům předloženým protistranou. […] Jestliže vnitrostátní právo může tomuto požadavku vyhovět různým způsobem, ať už je zvolená metoda jakákoli, mělo by být zajištěno, že každé ze stran bude dáno na vědomí, že protistrana vznesla určité argumenty a že bude mít příležitost se k nim vyjádřit (Lietzow proti Německu, 13. 2. 2001, č. 24479/94, § 44).

10. Právo na spravedlivý proces v soutěžním právu aneb štrasburské perspektivy a inspirace Právo nahlížet do spisu Základní principy interpretace Rovnost zbraní není zajištěna, pokud je obviněnému nebo obhájci odepřen přístup k těm částem vyšetřovacího spisu, které jsou podstatné pro to, aby bylo možné účinně napadnout zákonnost vazby (Shishkov proti Bulharsku, 9. 1. 2003, č. 38822/97, § 77). Soud uznává potřebu vést vyšetřování účinně, s čímž může být spojena i nutnost zachovat v tajnosti část shromážděných informací, aby bylo podezřelým osobám zabráněno ve falšování důkazů a podkopávání chodu spravedlnosti. Avšak tento legitimní cíl nemůže být sledován za cenu podstatných omezení práv obhajoby. Proto informace, která jsou podstatné pro posouzení zákonnosti vazby, by měly být vhodným způsobem zpřístupněny obhájci podezřelého (Migon proti Polsku, 25. 6. 2002, 24244/94, § 80). Kauza L’Oréal

11. Právo na spravedlivý proces v soutěžním právu aneb štrasburské perspektivy a inspirace Právo nahlížet do spisu Právo být seznámen i s „ne-důkazy“ Natunen proti Finsku (31. 3. 2009, stížnost č. 21022/04) „(47) I když jsou policie a státní zástupce ze zákona povinni brát v úvahu okolnosti svědčící v prospěch i neprospěch podezřelého, procedura, podle které vyšetřující orgán samotný, i tehdy, když spolupracuje s obžalobou, se snaží posoudit, co má nebo nemá být relevantní pro daný případ, nemůže vyhovovat požadavkům článku 6 odst. 1 [Úmluvy]. Navíc není jasné, do jaké míry se ve skutečnosti státní zástupce podílel na rozhodnutí zničit ty nahrávky, které nebyly zařazeny do spisu. V tomto případě zničení části materiálu získaného prostřednictvím sledování telefonu znemožnilo obhajobě ověřit relevantnost svých tvrzení a prokázat jejich pravdivost v řízení před soudy. …“

12. Právo na spravedlivý proces v soutěžním právu aneb štrasburské perspektivy a inspirace Právo nahlížet do spisu Právo být seznámen i s „ne-důkazy“ Natunen proti Finsku (31. 3. 2009, stížnost č. 21022/04) „… (48) Soud shledává, že daný případ se odlišuje kromě jiných od případů Fitt proti Spojenému království [...] a Jasper proti Spojenému království [...], kde byl Soud přesvědčen, že obhajoba byla průběžně informována a bylo jí umožněno činit návrhy a účastnit se v nejvyšší možné míře na rozhodovacím procesu a poznamenal, že potřebu zpřístupnit důkazy [disclosure] po celou dobu hodnotil soudce, což představovalo další důležitou záruku. Ve výše uvedených případech Soud porušení článku 6 odst. 1 neshledal [...]. Soud připomíná, že v tomto případě rozhodnutí týkající se nezpřístupněných důkazů bylo podle všeho přijato v průběhu přípravného řízení, aniž by byla obhajobě dána možnost podílet se na rozhodovacím procesu.“  otázka možnosti přístupu k leniency dokumentům, které ÚOHS nechce provést jako důkaz

13. Právo na spravedlivý proces v soutěžním právu aneb štrasburské perspektivy a inspirace • Právo nahlížet do spisu • Leniency v. právo na spravedlivý proces • vyjednávání o vině (plea bargaining): • „[…] skutečnost, že obžaloba nebo soud oznámí, jaký trest by obviněný dostal, pokud by v rané fázi řízení uznal vinu, a jaký by mu byl uložen v případě, pokud by byl shledán vinným, nemůže samo o sobě představovat nátlak. Proto na takovém postupu není nic nezákonného nebo nepatřičného, co by mělo vést k nějakému problému na poli čl. 6 Úmluvy. Soud zastává názor, že problém by mohl nastat pouze ve třech případech: a) pokud by rozdíl mezi oběma tresty byl tak velký, že by to bylo namístě považovat za nepatřičný tlak na obviněného, aby uznal vinu, jestliže by byl ve skutečnosti nevinný, b) pokud by dohoda o vině představovala takový tlak, že by zcela narušila právo obviněného neobviňovat sebe sama, anebo c) pokud by se zdálo, že dohoda o vině je jedinou možnou cestou, jak se vyhnout trestu tak závažnému, že by byl v rozporu s čl. 3 Úmluvy“ • Babar Ahmad a ostatní proti Spojenému království (6. 7. 2010, č. 24027/07, § 168)

14. Právo na spravedlivý proces v soutěžním právu aneb štrasburské perspektivy a inspirace • Právo nahlížet do spisu • Leniency v. právo na spravedlivý proces • korunní svědci (repenti): • „Použití výpovědí, které učinili svědci výměnou za beztrestnost nebo jiné výhody může kompromitovat spravedlivost řízení proti obviněnému a nastolit choulostivé otázky v tom ohledu, že takové výpovědi již ze své povahy mohou být předmětem manipulace a mohou být učiněny pouze s cílem získat výměnou nabízené výhody nebo kvůli osobní pomstě. Proto riziko, že někdo může být obviněn nebo souzen na základě neověřených tvrzení, která nejsou nutně zcela nezaujatá, nesmí být podceňováno. V každém případě použití výpovědí podezřelého, který byl zbaven obvinění, samo o sobě nedostačuje k tomu, aby byla porušena spravedlivost řízení.“ • Atanasov proti Bulharsku (3. 3. 2009, č. 20309/02, bod 2)

15. Právo na spravedlivý proces v soutěžním právu aneb štrasburské perspektivy a inspirace • Právo na ochranu obydlí • Článek 8 Úmluvy (právo na respektování soukromého a rodinného života) • „1. Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence. • 2. Státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných.“ • široký výklad pojmu obydlí: nejen místo, kde fyzická osoba bydlí, ale i • místo, kde stěžovatel-fyzická osoba pracuje (kancelář advokáta, redakce novináře, sídlo obchodní společnosti fyzické osoby) • místo, kde stěžovatel-právnická osoba „bydlí“ (sídlo, pobočka, obchodní prostory) • Société Colas Est a ostatní proti Francii (16. 4. 2002, č. 37971/97) • × limity: Leveau a Fillon proti Francii (6. 9. 2005, č. 63512/00)

16. Právo na spravedlivý proces v soutěžním právu aneb štrasburské perspektivy a inspirace Právo na ochranu obydlí Soudní kontrola zásahu do práva na ochranu obydlí a) předchozí souhlas soudu: SociétéColas Est a ostatní proti Francii (16. 4. 2002, č. 37971/97) Tamosius proti Spojenému království (19. 9. 2002, č. 62002/00) Wieser a BicosBeteiligungenGmbH proti Rakousku (16. 10. 2007, č. 74336/01) × IliyaStefanov proti Bulharsku (22. 5. 2008, č. 65755/01) b) následná soudní kontrola: Veeber proti Estonsku (č. 1) (7. 11. 2002, č. 37571/97) Ravon a ostatní proti Francii (21. 2. 2008, č. 18497/03) × Tornaritis a C.T. TobaccoLtd proti Kypru (3. 1. 2008, č. 34798/03) Kauza Delta

17. Právo na spravedlivý proces v soutěžním právu aneb štrasburské perspektivy a inspirace Jiří Kmec Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Ministerstvo spravedlnosti ČR Vyšehradská 16 128 10 Praha 2 tel. 221 997 439 jkmec@msp.justice.cz www.justice.cz Zastupování státu před ESLP a VLP OSN

18. Právo na spravedlivý proces v soutěžním právu aneb štrasburské perspektivy a inspirace Jak to vidí Vladimír Renčín …