1 / 25

Komora geodetů a kartografů Praha, 29. 4. 2011

Komora geodetů a kartografů Praha, 29. 4. 2011. ČESKÉ ZEMĚMĚŘIC KÉ spolky a Autorizace Pavel Hánek. Vznik zeměměřictví. Starověké zdroje zeměměřictví (potřeby státu): zemědělství (daně) dálkový obchod urbanismus vojenství rituály (náboženské, státní) astronomie.

ova
Download Presentation

Komora geodetů a kartografů Praha, 29. 4. 2011

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Komora geodetů a kartografů Praha, 29. 4. 2011 ČESKÉ ZEMĚMĚŘICKÉ spolky a Autorizace Pavel Hánek

  2. Vznik zeměměřictví • Starověké zdroje zeměměřictví (potřeby státu): • zemědělství (daně) • dálkový obchod • urbanismus • vojenství • rituály (náboženské, státní) • astronomie ▲Zaměření pozemku s výpočtem výměry. Babylon, 21. st.př.n.l.

  3. Vytyčování v Egyptě: ◄ nekropole, bohyně Sefchet a faraon ▼ pole, rolníci za dozoru herpedonaptů

  4. Historie Augustus, (Gaius Octavius 63 př. n. l. Řím - 19. srpna 14 n. l. Nole u Neapole), od roku 27 př.n.l. první císař Říše římské (Gaius Iulius Caesar Octavianus), zavedl do státní správy 5 tříd zeměměřičů: agrimensores - měřič polí a vsí, finitores - vytyčovatel hranic, mensores - měřič - stavitel (inv. výst.), decempedatores - měřič délek latěmi, gromatikus - měřič úhlů gromou. Zkoušky, rozhodčí malých sporů, znalci u velkých sporů.

  5. Při kolonizaci nových území měl soubor pozemků zvaný centurie v důsledku mělké křížové orby tvar čtverce (výjimečně obdélníku 2:3) o výměře asi 50 ha. O vytyčení byla (často) pořízena dokumentace, jeden ze dvou náčrtů byl předán do ústředního archivu do Říma. ▲Náčrt pořízený agrimensorem Hyginem (Honl, Procházka 1976)

  6. Kolonizace českých zemí ▲Heidelberský rukopis, 14. století) Vnitřní do 12. stol., vnější do počátku 15. stol. Účast lokátorů při vysazení (vytyčení) obce. Lán = 18-28 ha, chyby až +20%. Změny ekonomické, sídelní, sociálních vztahů (včetně vládnoucí vrstvy) a krajiny. (P.O.II, Bruno ze Schauenburgu.) Emfyteutické právo na venkově a německé městské právo. Stavba hradů.

  7. Česká historie • 1249 - Iura et montanorum civitas Iglaviensis krále Václava I. a markraběte Přemysla Otakara (důlní měřiči) • 1260-76 - Registra regalia (zemské desky, do 1851), měřiči desk zemských • 1268 - Přemysl Otakar II., reforma měr (1549, 1764) • 1300/5 - Ius regale montanorum Václava II. (autorizovaní důlní měřiči) • 1337 - Zerv, první jménem známý měřič • 1340 – Jan Lucemburský, přísežní zemští mlynáři (do 19. st.)

  8. 1348 - Karel IV., založení pražské univerzity • 1348 - moravské zemské desky, Slezsko v 15. stol. • 1358 - Karel IV., měřiči hor viničních • 1388 - urbáře (závazky poddaných vůči vrchnosti) • 1500 - Vladislav II., zemské zřízení (včetně sazebníku za měřické úkony) • 1587 - moravská obdoba zemských měřičů • 1600 - místosudí Jakub Menšík z Menštejna: O mezech, hranicích, soudu a rozepři mezní

  9. 1518 - Mikoláš Klaudyán (Kulha) z Mladé Boleslavi, 1. mapa Čech (Norimberg;JohannCriginger 1568, Pavel Aretin 1619) • 1534 - Zikmund Prášek, důlní mapa z Poličan s českým popisem • 1545 - anonym, 1. mapa Slezska (Martin Helwig 1561) • 1569 - PaulusFabricius, 1. mapa Moravy, (J.A. Komenský 1627) • 1593 - Phendlerova mapa Rudolfovy štoly 1:547 • 1600 - Tadeáš Hájek z Hájku - 1. triangulace, okolí Prahy • 1600 - TychoBrahe, měření zem. šířek v Praze • 1652 - česká I. berní rula (1713, 1785, 1817) • 1655 - moravské Lánové rejstříky

  10. Zemští měřiči a přísežní mlynáři • 1530 ? - 1599 Matouš Ornys (Ptáček), měřič desk zemských, člen cechu malířského (▼Třebenický kancionál 1574-8) • 1617 - Simeon Podolský z Podolí, zemský měřič od 11.12.1599, žák Ornysův: Knížka o měrách zemských etc.; vydána 1683 zásluhou měřiče Samuela Globice z Bučína • 1734 - Wáclaw Jozef Weselý: Gruntovní počátky matematického Umění, geometra praktica etc. - 1. moderní učebnice zeměměřictví

  11. 18. století • 1705 - Kristian Josef Willenberg, žádost Leopoldu I. o zřízení inženýrské stavovské školy - 1707 patent Josefa I. - 1.1.1718 zahájení výuky za Karla VI. • 20.4.1785 – patent Josefa II. (1741-1790) o založení katastru: „Našimi vedoucími myšlenkami při tomto všeobecně prospěšném opatření bylo: uplatnění pojmu přísné spravedlnosti,vynikajícího povzbuzení zemědělství, podmíněného správným vyměřením pozemkové daně a co největším urychlením jeho ozdravění."

  12. 19. století • 1860 - 29.11., nařízením č. 36413 (publ. 11.12.) úředně autorizovaní soukromí technici: civ. inž. pro stavební obory - architekti - geometři • 1861 - Spolek úředně autorizovaných a přísežných civilních inženýrů, architektů a geometrů, od 1889 Inženýrská komora v království Českém • 1865 - založení SAI + Zprávy SAI • 1884 - z. o katastrální evidenci (do 1928), Spolek evidenčních geometrů • 1886 - 8.11., min. vnitra č. 8152, nové rozdělení ÚAST: stav. inž. - stavební a současně kulturní inž . - architekti - strojní inž. - geometři - geometři a současně kulturní (vodní) technici

  13. Rakousko - Uhersko • 1893 - založen Technický obzor (SAI) • 1898 - 1. absolventi dvouletých zeměměř. běhů • 1899 - založení ČVŠT v Brně • 1903 - organizace státních geometrů • 1905 - v Praze měřické práce vedou inž. s 2. SZZ, nikoli geometři • 1907 - Sdružení geometrů hl. m. Prahy • 1908 - Jednota civilních geometrů • 1909 - oprávnění zeměměřiči pro práce v katastru, úpravapodle z. 148/1922: a) dle nařízení v z. 40/1909, b) zkouška před komisí, zřízené podle téhož nařízení do 28.10.1918, c) dle nařízení min. veř. prací v z. 77/1913, d) zkouška podle nového zákona • 1911 - Spolek c. k. úředníků zeměměřičských v markrabství moravském • 1912 - 8.12. Spolek českých geometrů (1913 - 133 členů)

  14. Spolek českých zeměměřičů

  15. ▲ Cestovní náhrady 1924

  16. 1913 - 2.1., publikace 10.1., zákon č. 3 ř. z., založení Inženýrské komory: úř. opráv. soukromí technici + báňští inženýři + 2 kategorie existujících civilních techniků, §3 - povinné členství • (12.10. Slezsko, 14.10. Morava: 38 českých + 28 německých civ. g., 7.1.1914 Čechy) • 1913 - 7.5., č. 77 ř.z., m. vnitra, kultu a vyučování, spravedlnosti, obchodu, financí, železnic a orby: zavedení titulů civilní inženýr (se specifikací oboru) resp. civilní geometr • 1914 - 5.6., Vyhláška MVP o konání zkoušek civilního technika (civ. inž. nebo civ. geometr). 5 členů, předs. přednosta státní stavební služby • 1914 - protest proti titulu geometr u osob bez VŠ

  17. 1917 - 14.3., císařské nařízení č. 130 ř.z. o používání titulu Ing. se zpětnou platností pro absolventy zeměměřických běhů • 1918 - třídy geometrů: evidenční (od 1920 měřický úředník), železniční, autonomní (samosprávní), civilní

  18. 1. ČSR • 1919 - Přehled spolků: Spolek čsl. Zeměměřičů (Slov. 2.2.1924) - Spolek čsl. měřických úředníků státních a státních podniků (22.4. 1923) s odbočkami v Praze Brně a Bratislavě (ročně 50 Kč, z toho 5 Kč ústředí) - Zájmová skupina zeměměřická SIA - Pracovní sekce Inženýrské komory pro ČSR, včetně civilních geometrů - Jednota čsl. úředně autorizovaných civilních geometrů, člen Inženýrské komory - Sdružení městských geometrů - Sdružení geometrů státních drah čsl. - Svaz čsl. horních a hutních inženýrů - Spolky studentů a absolventů VŠ Prof. Petřík

  19. 1919 - odbor zeměměřičský při Ústředním všetechnickém výboru v Praze navrhl zřízení Ústředního zeměměřičského úřadu • 1920 - 18.3., z. č. 185 a vl. nař. č. 654, jednotná Inženýrská komora ČSR (zrušení zemských). Roku 1923 1068 členů (63,2% Čechosl., 30,1 % Němců), z toho 28,46% (304) civ. geom., v předst. 22,6% zem. • 1920 - Čsl. národní komitét geodetický a geofysikální • 1922 - z. č. 148 Sz. a n. o knihovním dělení parcel a o činnosti oprávněných zeměměřičů na Slovensku a Rusi - úprava z. 222/1855 • 1923 - J. Ryšavý: Geodesie I, 1925 GII, 2. vyd. 1955 • 1923 - 26.5., vznik Skupina zeměměřičská, odbor Praha, při Spolku čsl. inženýrů a architektů (27 členů), v Brně již dříve • 1927 - tříleté VŠ studium • 1928 - (?) Klub měřičských úředníků hl. m. Prahy • 1929 - Komise pro ustanovení Svazu čsl. zeměměřičů • 1930 - Čs. fotogrammetrická společnost • 1933 - SČsZ - 367 členů (1913 - 334 čl.), Jednota civ. g. 162 čl., 3 VŠ 968 posluchačů, ZV 5 Kč 1935 (za číslo v r. 1935)

  20. 1934 - 18.5., ustavující schůze Svazu (Spolku) čsl. zeměměřičů • 1934 - Ústředí správních inženýrů zahrnující 14 spolků, nejpočetněji zastoupen Spolek čsl. inženýrů státní měřické služby • 1938 - Spolek čsl. inž. stát. měř. služby se sloučil do Spolku čsl. inž., poplatek 50 Kč a povinný odběr ZV. 4.3.1939 vznikla Skupina inženýrů státní měřické služby, zanikla koncem roku v důsledku sjednocení do zeměměřičského odboru SIA. ◄ ZV, 1932, č. 3

  21. Protektorát Čechy a Morava • 1939 - počty měřičů: MF - 611, MZ - 54, MVP - 72, MV (delimit. a map. služba) - 33, MŽ - 53, civ. geometři – úř. aut. 254 + 82 asistentů, územní samosprávy - 66 (z toho 38 Praha), pedagog. a věda - Praha 15 + Brno 3; celkem 1243, oproti 1730 v květnu 1938 • 1940 - 6.1., zrušení zeměm. spolků, přechod do Odboru zem. inženýrů Spolku českých inženýrů SIA. ZV se změnil na Zeměměřičský obzor (SIA) • 1942 - 9.10., Sdružení civ. geom. pro nové měření v Praze • 1943 - 4.11., MŠ, třísemestrový abiturientský zeměměřický kurz na České vyšší průmyslové škole - 1. výuka techniků, sladění s Říší

  22. ČSR, ČSSR • 1945 - prosinec, obnovení Spolku čs. inženýrů • 1946 - 12.4., z. 87, čtyřleté VŠ zeměměřické studium • 1946 - 15.4., výnos MF o psaní měřický místo měřičský • 1946 - z. 196 prodloužil a rozšířil působnost protektorátního ZÚ • 1947 - 1.1. , Č+M 350 civ. geometrů + S 170 podle z. z 1941 • 1948 - zeměměřický zákon č. 82 • 1950 - ČSVTS, Komise GaK ve Stavební společnosti • 1951 - 11.6., z. 61 zrušení Inž. komory a civ. techniků; §3 m. průmyslu uděluje oprávnění pro zem. úkony pro org. stát. správy, n.p. a družstva v rozsahu vlastní působnosti podle z. 82/1948 Sb. po prokázání odborné znalosti a zkušenosti • 1951 - školní rok 1951/52, osamostatnění SPŠZ v Praze • 1954 - 1.1., zákonem č. 60 vznikla ÚSGK • 1957 - samostatná skupina IG v rámci GaK • 1968 - 27.4., Společnost GaK v rámci ČSVTS • 1974 - vyhláška 10/1974 Sb., funkce OG • 1

  23. ČSFR, ČR • 1990 - 10.1., OF geodetů a kartografů (150 zástupců 72 organizací), požadavek na vznik Svazu GaK, založení ČSGK • 1990 - vznik Českého SVTS (68 společností) • 1991 - vznik SDMG • 1992 - 4.5., ustavující schůze Sdružení pražských zeměměřičů, (později IMIP, pak pobočka ČSGK) • 1992 - 19.11. ustavující valné shromáždění ČKAIT • 1992 - 20.11., vznik Komory GaK • 1993 - září, vznik Kartografické společnosti ČR • 1994 - 24.3., založen Spolek zeměměřičů Brno • 1994 - z. č. 200, ÚOZI • 1996 - rozdělením vznik České společnosti pro fotogrammetrii a dálkový průzkum a Slovenské společnost pro ftgm. a DPZ • 1997 - 20.3., vznik CAGI

  24. Děkuji za pozornost

More Related