790 likes | 954 Views
Úvod do trestního práva. Ladislav Pokorný FSS MU 2006. Vymezení trestního práva.
E N D
Úvod do trestního práva Ladislav Pokorný FSS MU 2006
Vymezení trestního práva Je odvětvím práva veřejného, je souhrnem právních norem, které chrání zájmy společnosti, ústavní zřízení, práva a oprávněné zájmy fyzických a právnických osob před jednáními nebezpečnými pro společnost. Zatím účelem stanoví: co je trestným činem a sankce, které lze za trestné činy ukládat /TPH/ a procesní postup příslušných orgánů v trestních věcech/TPP/.
Trestní právo hmotné (materiální) • Stanoví: - co je trestným činem a - které sankce – tresty a ochranná opatření – a za jakých podmínek lze za trestné činy uložit
Trestní právo procesní (formální) • Smyslem trestního práva procesního je prosazení (realizace) trestního práva hmotného
Místo trestního práva v právním řádu Má sekundární charakter, je ultima ratio. Nejbližší návaznosti má na: • ústavní právo • mezinárodní právo • správní právo
Související vědní obory • Kriminologie • Kriminalistika • Penologie • Forenzní discipliny /soudní lékařství, soudní psychologie, psychiatrie, aj./
Funkce trestního práva Ochrana společnosti a jejích základních hodnot před trestnými činy. Toho dosahuje: • represí /ukládání a výkon trestů a ochranných opatření/ a • prevencí: - prevence individuální (speciální) a - prevence generální
Zásady trestního práva hmotného • Pomocná úloha (subsidiarita) trestní represe • Nullum crimen /nulla poena/ sine lege • Zákaz retroaktivity • Zásada humanismu • Zásada demokratismu • Individuální odpovědnosti za zavinění • Zákaz analogie k tíži pachatele
Ústavní zásady trestního řízení • Rozhodování o vině a trestu jen soudem • Výkon soudní moci jménem republiky nezávislými soudy • Nezávislost soudců • Vázanost soudců jen zákonem • Zákaz odnětí věci zákonnému soudci • Právo na soudní ochranu
Základní zásady trestního řízení • Obecné zásady(zákonné řízení - stíhání jen ze zákonných důvodů, spolupráce se zájmovými sdruženími občanů, zajištění práva na obhajobu, rychlosti a šetření občanských práv, nepřípustnost petic) • Zásady zahájení řízení(oficiality, legality, obžalovací) • Zásada veřejnosti • Zásady dokazování (vyhledávací, bezprostřednosti a ústnosti, presumpce neviny, volného hodnocení důkazů) • Zásada náležitého zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností
Prameny trestního práva • Pouze zákon /nikoli normy nižší právní síly, ani obyčej či precedentní rozhodnutí soudu/ trestní právo je zpravidla kodifikované - v ČR zák. č. 140/1961 Sb., trestní zákon a zák. č. 141/1961 Sb., trestní řád, (+ další zákony) • Mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách (čl. 10 Ústavy)
Prameny trestního práva • zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů • zák. č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob • zák. č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže • zák. č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody • zák. č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby • zák. č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě • zák. č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti
Obecná a zvláštní část trestního práva /zákona/ • Obecná část upravuje: základy trestní odpovědnosti, působnost trestních zákonů, tresty a ochranná opatření • Zvláštní část obsahuje výčet znaků jednotlivých trestných činů, rozdělených podle tzv. druhového objektu do dvanácti hlav
Struktura trestněprávní normy • Dispozice (zahrnuje též hypotézu) vyjadřuje zákonné znaky trestného činu a podmínky, za kterých se norma uplatní a musí být uložena sankce • Sankce vyjadřuje výčet trestů a ochranných opatření, které lze uložit Úplná dispozice a sankce je ve spojení ustanovení zvláštní i obecné části.
Výklad trestního zákona • Druhy výkladu: - dle subjektu /autentický, soudní, doktrinální - dle metody /jazykový, logický, systematický, historický, teleologický/ - dle poměru k doslovnému znění /doslovný, extenzivní, restriktivní/
Analogie v trestním právu • Rozumí se jím podřazení případu v trestním zákoně výslovně neuvedeného pod ustanovení, které upravuje případ podobný • Analogie je nepřípustná k tíži pachatele: jde-li o rozšiřování podmínek trestní odpovědnosti a o ukládání trestů
Působnost trestního zákona • Časová – trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době jeho spáchání • Místní - činy spáchané na území ČR, zásada teritoriality, personality, ochrany, univerzality • Osobní – všichni pachatelé, exempce • Věcná – všechny trestné činy
Trestní sankce - tresty • Trest je opatřením státního donucení, které v trestním řízení ukládají jménem státu soudy, jímž se působí pachateli určitá újma za spáchaný trestný čin a zároveň se tak vyslovuje společenské odsouzení činu a jeho pachatele. Je prostředkem k dosažení cílů trestního práva.
Účel trestu • Účelem trestu je: • chránit společnost před pachateli, • zabránit pachateli v dalším páchání trestné činnosti • vychovat pachatele k tomu, aby vedl řádný život • působit výchovně i na ostatní členy společnosti
Druhy trestů • Odnětí svobody • Obecně prospěšné práce • Ztráta čestných titulů a vyznamenání • Ztráta vojenské hodnosti • Zákaz činnosti • Propadnutí majetku, propadnutí věci • Peněžitý trest • Vyhoštění • Zákaz pobytu • Výjimečný trest odnětí svobody
Ochranná opatření • Ochranná výchova • Ochranné léčení • Zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty
Klasifikace právních systémů podle V. Knappa • Právní systém kontinentální • Právní systém angloamerický • Právní systém islámský • Další právní systémy zařazuje do výkladu „právní etnografie“: právo hindské, právo dálněvýchodní, právo africké.
Ve světě neexistují dva státy, které by měly shodné trestní právo. • Neexistuje uniformní model trestního řízení s jednotnými zásadami.
Klasifikace trestních systémů podle J. Pradela Kritérium je v obsahové stránce /nikoli forma pramenů práva/:„ideologie“ v oblasti represe 1. Model autoritářský • Přísnost je nezbytná k udržení veřejného pořádku. • Přísnost v trestní sféře umožňuje politické a sociální změny 2. Model liberální • Koncept lidských práv. • Koncept právního státu.
1. Model autoritářský • Kriminalizace méně závažných jednání odlišných od normálu. • Vysoká míra přísnosti a široká kriminalizace činů v určitých oblastech. • Multiplikace technik vedoucích k represi. • Důraz na odnětí svobody – trestá „nejvíc“. • Četná bezpečnostní opatření připojená k trestu • Existence trestu smrti
2. Model liberální • Všechna pravidla trestní odpovědnosti jsou obsažena v zákoně. • Respekt k demokracii, lidská důstojnost, rovnost. • Omezení trestního práva na nezbytnou míru. • Odpovědnost na principu zavinění. • 3D: Dejuridizace (diversion), depenalizace, dekriminalizace.
Trestní právo hmotné FSS MU 2006
Základy trestní odpovědnosti • Základem trestní odpovědnosti je trestný čin.
Trestný čin • Trestný čin je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně. Čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není trestným činem, i když jinak vykazuje jeho znaky. Trestným činem se rozumí též příprava, pokus a účastenství na trestném činu.
Třídění trestných činů • Podle druhu objektu – systematika zvl. části • Podle formy zavinění– úmyslné,nedbalostní • Podle způsobu jednání – spáchané konáním nebo opomenutím • Podle doby spáchání – pokračování v tr. činu, tr. činy hromadné, trvající • Podle závažnosti
Skutková podstata trestného činu • Skutkovou podstatou se rozumí souhrn znaků trestného činu určitého druhu (vraždy, krádeže, loupeže..), kterými se od sebe jednotlivé trestné činy odlišují. • Skutková podstata je charakterizována svými znaky, jimiž jsou: objekt, objektivní stránka, subjekt, subjektivní stránka
Třídění skutkových podstat • Podle závažnosti činů – základní, kvalifikované, privilegované • Podle vyjádření v zákoně – popisné, blanketní, odkazovací • Podle struktury – jednoduché, složité
Znaky SPTČ • Objekt • Objektivní stránka • Subjekt • Subjektivní stránka
Objekt trestného činu • Objektem se rozumí společenské vztahy, zájmy a hodnoty, které jsou chráněny trestním právem. • Rozlišuje se objekt obecný, druhový (skupinový) a individuální.
Objektivní stránka trestného činu • Objektivní stránka má znaky povinné: - jednání (konání, opomenutí) - následek (poruchový, ohrožovací) - příčinný vztah mezi jednáním a následkem • a znaky nepovinné: - doba činu, místo činu - prostředky použité k trestnému činu - hmotný předmět útoku, účinek
Subjekt - pachatel • Pachatelem je pouze osoba fyzická, starší patnácti let a příčetná • Lze rozlišovat subjekt obecný, speciální a konkrétní
Trestná součinnost a účastenství • Obecnými formami trestné součinnosti jsou: - spolupachatelství a - účastenství (organizátorství, návod, pomoc) • Zvláštní formy trestné součinnosti jsou upraveny ve zvláštní části trestního zákona (pátý oddíl třetí hlavy, § 163a)
Subjektivní stránka skutkové podstaty trestného činu • Povinným znakem subjektivní stránky je zavinění, které může mít dvě formy: - zavinění úmyslné (úmysl přímý, nepřímý) - zavinění z nedbalosti (nedbalost vědomá, nevědomá) • Nepovinným znakem je pohnutka (motiv), příp. cíl či účel trestného činu.
Souběh a recidiva • Souběh - pachatel spáchal dva nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich odsouzen soudem prvního stupně • Recidiva – pachatel po pravomocném odsouzení spáchal další trestný čin
Vývojová stadia trestné činnosti • Úmysl spáchat trestný čin může být realizován v několika fázích – stádiích: - příprava trestného činu - pokus trestného činu - dokonaný trestný čin
Okolnosti vylučující protiprávnost • Způsobují, že čin, který se svými znaky podobá trestnému činu není trestný, protože není protiprávní, společensky nebezpečný, je – za splnění zákonných podmínek – dovolený. • Jsou jimi: nutná obrana, krajní nouze, oprávněné použití zbraně, přípustné riziko ve výrobě a výzkumu, svolení poškozeného
Nutná obrana • Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem. Nejde však o nutnou obranu, je-li tato zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. • V nutné obraně může jednat kdokoli
Krajní nouze • Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem. Nejde o krajní nouzi, bylo-li možno nebezpeční za daných okolností odvrátit jinak nebo způsobený následek byl zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil.
Zánik trestnosti • Po spáchání trestného činu mohou nastat okolnosti, v jejichž důsledku zaniká trestní odpovědnost pachatele. • Těmito okolnostmi jsou: - zánik nebezpečnosti činu pro společnost - účinná lítost - promlčení trestního stíhání
Zvláštní část trestního zákona • Tvoří systematický „soupis“ zákonných skutkových podstat trestných činů • Je rozdělena do dvanácti hlav podle tzv. skupinového objektu. Ty se dále dělí na oddíly.
Právní kvalifikace skutku • Podřazení skutkového děje pod formální znaky trestného činu • Posouzení konkrétního stupně nebezpečnosti činu pro společnost • Posouzení dalších ustanovení trestného zákona (§§ 6-10,13-22,65 an., 88..)
Trestní právo procesní FSS MU 2006
Trestní právo procesní • Je odvětvím práva, které chrání před trestnými činy zájmy a hodnoty společnosti, ústavní zřízení České republiky, práva a oprávněné zájmy fyzických a právnických osob tím, že upravuje postup orgánů činných v trestním řízení při zjišťování trestných činů a rozhodování o nich, při výkonu rozhodnutí i předcházení a zamezování trestné činnosti.
Trestní řízení • Je zákonem (trestním řádem) upravený postup orgánů činných v trestním řízení, popřípadě i jiných osob zúčastněných na trestním řízení, jehož úkolem je náležitě zjistit, zda se stal trestný čin, zjistit jeho pachatele a uložit mu podle zákona trest nebo ochranné opatření. Další úkolem je působit k upevňování zákonnosti, předcházení a zamezování trestné činnosti.