190 likes | 368 Views
Mendelismus. VY-32-INOVACE-BIO-306. AUTOR: Ing. Helena zapletalová. ANOTACE : Tento DŮM je určen žákům 3. ročníku gymnázia pro předmět biologie a seminář z biologie. KLÍČOVÁ SLOVA : J.G.Mendel , alela, lokus , genotyp, fenotyp, dominance, recesivita, homozygot, heterozygot.
E N D
Mendelismus VY-32-INOVACE-BIO-306 AUTOR: Ing. Helena zapletalová ANOTACE: Tento DŮM je určen žákům 3. ročníku gymnázia pro předmět biologie a seminář z biologie KLÍČOVÁ SLOVA: J.G.Mendel, alela, lokus, genotyp, fenotyp, dominance, recesivita, homozygot, heterozygot
Kdo byl Johan Gregor Mendel • Žil v letech 1822-1884. • Mnich, zakladatel genetiky a opat augustiniánského kláštera v Brně. 1865 – práce o křížení hrachu přednesena v Brně
Základní zákony dědičnosti formuloval v roce 1866 na základě analýz genetického křížení mezi vyšlechtěnými kmeny hrachu setého (Pisumsativum). • Zkoumal projev v určitém dobře definovaném znaku jako je např. tvar semen (kulatá nebo hranatá), barva semen (žlutá nebo zelená) nebo barva květů (fialová nebo bílá). • Mendelův přínos pro biologii byl rozpoznán až po jeho smrti začátkem 20. století
Základní pojmy • gen - - gen je úsek nukleové kyseliny, který kóduje nějaký protein- proteiny mají v buňce a tím i v organismu úlohy strukturní, metabolické (enzymatické) aregulační → jsou molekulárním základem každého znaku- gen se nachází na chromozomu v určité oblasti – lokusu
Alela– forma projevu genu. každý gen zygoty je zastoupen 2 alelami (alelickým párem), kdy jedna alela je od otce a druhá od matky = podvojné založení dědičnosti • Hybridizace(křížení) - páření jedinců s různým genotypem • Parenterální generace (P) – generace rodičů • Filialní generace (F) – generace potomků
Dominance – jeden gen (resp.alela) převládá nad druhýma jemu odpovídající znak je viditelný ve fenotypu • Recesivita – recesivní gen (resp. alela) je překryt dominantním genem a jemu odpovídající znak se ve fenotypu neprojeví • Neúplná dominance - dominantní gen (resp. Alela) není zcela schopen překrýt gen recesivní, dochází tak k projevu obou genů • Kodominance - u heterozygota se projeví obě alely (alely pro krevní skupiny A a B)
Monohybrid– kříženec v jednom znaku (Aa) • Dihybrid– kříženec ve dvou znacích (AaBb) • Homozygot– jedinec, který má alely jednoho genu stejné kvality AA, aa • Heterozygot– jedinec, který má alely jednoho genu nestejné kvality Aa • Čistá linie – soubor homozygotních jedinců vzniklých pohlavním rozmnožováním • Genotypové štěpený poměr – pomněrgenotypů v rámci jedné filiální generace • Fenotypový štěpný poměr - pomněrfenotypů v rámci jedné F generace
Mendelovy zákony Nutným předpokladem pro platnost těchto pravidel je: • Monogenní dědičnost (jeden znak je řízen jedním genem) • Lokalizace genu na autozomálních chromozomech • Nepřítomnost vazby mezi geny
1. Mendelův zákonZákon o uniformitě F1 generace. Při vzájemném křížení 2 homozygotů vznikají potomci genotypově i fenotypově jednotní. Pokud jde o 2 různé homozygoty jsou potomci vždy heterozygotními hybridy. identita reciprokých křížení:- je jedno, jestli byla matka dominantní homozygot (AA) a otec recesivní (aa) nebo naopak → pro konečný výsledek to nemá význam
Monohybridní křížení s úplnou dominancí • Monohyridní křížení s neúplnou dominancí
2. Mendelův zákonZákon o čistotě vloh a jejich štěpení Při křížení 2 heterozygotů může být potomkovi předána každá ze dvou alel (dominantní i recesivní) se stejnou pravděpodobností. Dochází tedy ke genotypovému a tím pádem i fenotypovému štěpení = segregaci.
Pravděpodobnost pro potomka je tedy 25% (homozygotně dominantní jedinec) : 50% (heterozygot) : 25% (homozygotně recesivní jedinec). • Tudíž genotypový štěpný poměr 1:2:1. • Fenotypový štěpný poměr je 3:1, • Pokud je mezi alelami vztah kodominance, odpovídá fenotypový štěpný poměr štěpnému poměru genotypovému (tj. 1:2:1).
Genotypový štěpný poměr pro křížení dvou heterozygotů
Monohybridní křížení s neúplnou dominancí Rodičovská generace - P F1 – první generace potomků F2 – druhá generace potomků Genotypový poměr: 1:2:1 Fenotypový poměr: 1:2:1
3. Mendelův zákonpravidlo o volné kombinovatelnosti vloh • Při zkoumání 2 alel současně dochází k téže pravidelné segregaci. • Máme li 2 dihybridy AaBb může každý tvořit 4 různé gamety (AB, Ab, aB, ab). • Při vzájemném křížení tedy z těchto 2 gamet vzniká 16 různých zygotických kombinací. • Některé kombinace se ovšem opakují, takže nakonec vzniká pouze 9 různých genotypů (poměr 1:2:1:2:4:2:1:2:1). • Nabízí se nám pouze 4 možné fenotypové projevy (dominantní v obou znacích, v 1. dominantní a v 2. recesivní, v 1. recesivní a v 2. dominantní, v obou recesivní). Fenotypový štěpný poměr je 9:3:3:1. • Tento zákon platí pouze v případě, že sledované geny se nachází na různých chromozomech, nebo je jejich genová vazba natolik slabá, že nebrání jejich volné kombinovatelnosti.
Obrázek představuje kombinační čtverec, znázorňující poměr genotypů při dvojnásobném křížení. Stejné zabarvení značí stejný genotyp.
Obrázek představuje kombinační čtverec, znázorňující poměr fenotypů při dvojnásobném křížení. Stejné zabarvení značí stejný fenotyp.
POUŽITÉ ZDROJE: VEJL, Pavel a Sylva SKUPINOVÁ. Cvičení z obecné genetiky. ISBN 80 - 213 - 0353 - 0. • [ online]. [cit. 2013-06-10]. Dostupné z: http://genetika.wz.cz/dedicnost.html [ online]. [cit. 2013-06-10]. Dostupné z http://www.cs.wikipedia.org/wiki/GregorMendel [ online]. [cit. 2013-06-10]. Dostupné z http://anthro.palomar.edu/mendel/ HANČOVÁ, Hana. Biologie v kostce 1: Obecná biologie. Mikrobiologie. Botanika. Mykologie. Ekologie. Genetika. 2. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 1999, 112 s. ISBN 80-720-0340-2. RNDR. JAN JELÍNEK, RNDr. Vladimír Zicháček. Biologie pro gymnázia. 2011. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2011. ISBN 978-80-7182-213-4. www.glassschool.cz