410 likes | 1.03k Views
BIOSFÉRA. Biosféra - soubor organizmů v krajinné sféře Biogeografie - zabývá se studiem rostlinstva a živočišstva z geografického hlediska, spojuje geografii s biologií, fytogeografie a zoogeografie
E N D
BIOSFÉRA Biosféra -soubor organizmů v krajinné sféře Biogeografie - zabývá se studiem rostlinstva a živočišstva z geografického hlediska, spojuje geografii s biologií, fytogeografie a zoogeografie Pozn. ekologie je biologická věda, která studuje vztahy mezi organizmy a anorganickým prostředím
Vztah biosféry s ostatními složkami krajinné sféry Atmosféra – různé požadavky organizmů na teplo / eurytermní – snášejí značné teplotní výkyvy, stenotermní /, světlo / světlobytné, stínobytné, temnobytné /, srážky, vzdušná vlhkost Hydrosféra – požadavky na vodu / hydrofyty, hygrofyty / vlhomilné /, mezofyty, xerofyty / Pedosféra – různé požadavky na půdu, nitrofilní druhy / zvýšený obsah dusíku / , kalcifilní druhy / protěž alpská / , acidofilní druhy / na kyselých půdách, např. borůvka / , halofyty / na zasolených půdách /, nároky na půdní vlhkost Georeliéf – se změnou nadmořské výšky se mění ekologické podmínky na poměrně krátké vzdálenosti, horní hranice lesa Vztah mezi živočistvem a rostlinstvem Antropogenní vlivy – přímé vlivy, nepřímé Rostliny, živočichové a další organizmy / viry, bakterie, houby / vytvářejí společenstva – biocenózu / např. společenstvo bažiny, společenstvo lužního lesa /. Společenstva rostlin a živočichů jsou v trvalém spojení se svým neživým prostředím a tvoří s ním geobiocenózu – ekosystém / např. step, savana
ROZŠÍŘENÍ ROSTLINSTVA A ŽIVOČISTVA Zákonitosti horizontální pásmovitosti a výškové stupňovitosti, /u živočišstva méně výrazné vlivem pohyblivosti / Pásy rostlinstva s charakteristickými soubory živočichů tvoří geobiomy
Ekvatoriální pás/opakování/ • +/- 10° - vlhký pás • Průměrná teplota vzduchu 24 – 28°C • Ročně 1000-3000 mm srážek, rozděleny rovnoměrně • Celistvost pásu porušená – především nad oceány • Vydatné srážky s charakterem bouřky, nad pevninami dochází k bouřkám odpoledne, nad oceánem v noci • Oblast nízkého tlaku - celoročně
Tropické deštné lesy • Obrovská rostlinná biodiverzita (na 1ha až 400 druhů stromů) • Rostliny vytváří patra – tři stromová patra, nejvyšší vyčnívající stromy (60-90m), střední patro – souvislé korunové patro, asi 30 m, spodní stromové – 10 až 15 m, dále keřové a bylinné patro/ závislost na světle / • Vzhledem k vysoké vlhkosti vzduchu – stromy mají tenkou kůru a mělké kořeny, vzácná dřeva – mahagon, teak, palisandr • Největší plochy – povodí Amazonky, Konga , indomalajská oblast • Červenožluté půdy / ferralitizace / • Deštné lesy jsou nikou pro nesčetné množství živých organismů, mnoho druhů ptactva, hmyzu, opic • Mají vliv na složení vzduchu • Pěstování banánovníku, kakaovníku, palmy olejné atd.
Ara Anakonda Orchidej Chápan
Subekvatoriální pás/opakování/ • +/- 20° - střídavě vlhký pás • U J a JV Asie zasahuje hlouběji – monzunový pás • Velký rozdíl v ročním chodu srážek – střídání období vlhka / zenitální deště / a sucha • Množství srážek klesá s rostoucí z.šířkou a také doba se zkracuje • V případě monzunů se jedná o střídání tlakových center nad pevninou a nad oceánem -> rozdílné prohřívání či ochlazování = letní – vlhký a zimní -suchý monzun • S prodlužujícím se obdobím sucha přecházejí střídavě vlhké lesy v savany
Střídavě vlhké lesy • charakter vegetace závisí na délce období sucha • lemuje oblast tropických deštných lesů, dvě stromová patra, horní v období sucha opadává, spodní vždy zelené, Přední a Zadní Indie, Jižní a Střední Amerika, v Africe člověkem téměř zlikvidovány • monzunové lesy, světlejší, bohatý podrost např. bambus • tygři, gazely, vodní buvoli, panda velká / Čína / • pěstování rýže, tropického ovoce, čajovníku, koření
Savany • Travnaté / 2 – 4 m/ a křovinaté porosty se skupinkami stromů s tlustou kůrou (výpar) a rozložitými korunami / baobab a akácie v Africe, blahovičník v Austrálii, mimózy na llanos / • 400-1000mm/rok celkový úhrn srážek, nejnižší teploty kolem 0°C; 20-28°C • Střední a Jižní Amerika / llanos, campos / a Afrika, Austrálie / scrub / , Jižní Asie • červená půda savan • Pastviny, pěstování obilí, bavlníku, podzemnice olejné • Sahel / arabsky „břeh“ / - 300 km široký pás suchých savan táhnoucí se od Z na V jižně od Sahary
Tropický pás • Tropický vzduch nad pevninami je velmi suchý, průměrná teplota nejteplejšího měsíce 30 – 39 oC, nejchladnějšího 10 – 25 oC, srážky do 250 mm Kontinentální typ klimatu – oblasti s absolutními maximy teplot / Azízija – 58oC /, Oceánský typ klimatu – blíží se rovníkovým poměrům Klima západních břehů pevnin – extrémně suché, srážky do 100 mm, vliv přívodu chladného mořského vzduchu Klima východních pobřeží – podstatně vyšší srážky než na západním pobřeží
Podél obratníků oblasti vysokého tlaku – klimatické / pasátové / pouště pobřežní pouště / vliv studených mořských proudů /, vnitřní pouště / centrální oblasti pevnin / Zabírají téměř 14% souše / Sahara 9 mil. km2/ – teplotní výkyvy, (noc i pod 0°C den až nad 50°C, dezertifikace Výpar je mnohem vyšší než srážky < 250mm/rok Vodní toky jen ojediněle – vádí, creek, solné pánve – šotty, oázy / artézské studny hamada – kamenitá poušť, serir – štěrkovitá, erg - písčitá Afrika, Austrálie, Asie méně Střední a Jižní Amerika Xerofyty, plazi V oázách se pěstují obiloviny, bavlník, palma datlová Pouště
Subtropický pás • V subtropickém pásu v létě tropický vzduch, v zimě polární vzduch • Nad pevninami horké suché léto, mírná vlhká zima • Západní pobřeží pevnin má mírnou, na srážky bohatou zimu, léto suché a horké / středomořské podnebí / • Východní pobřeží má monzunové podnebí
Pás tvrdolistých lesů a křovin • Oblast Středomoří původně pokrývaly tvrdolisté lesy / dub cesmínovitý, dub korkový /. Již ve starověku způsobil člověk odlesnění, erozi půdy. Jako náhradní vegetační typ se vytvořily macchie – 2 až 3m vysoké stále zelené křoviny / myrta, oleandr, vřesovec, dub /, obraz Středomoří dotváří borové porosty • V jihovýchodní Asii, na JV USA – druhově bohaté vždy zelené lesy • Pěstuje se olivovník, citrusy, vinná réva, obiloviny
Mírný podnebný pás • Po celý rok převládá polární vzduch, intenzivní cyklonální činnost / proměnlivost počasí /, vpády arktického a tropického vzduchu • Kontinentální podnebí – teplé, mírně vlhké léto, studená zima se sněhovou pokrývkou • Západní pobřeží pevnin – poměrně teplá a velmi vlhká zima, chladné a vlhké léto / přímořské podnebí / • Východní pobřeží – monzunové podnebí
Step a lesostep Nedostatek vláhy / do 300 – 350 mm /, vysoké letní teploty a malá vlhkost vzduchu brání růstu stromů, porosty xerofilních trav, černozem, výskyt hlodavců / sysel, hraboš /,kurovití ptáci /koroptev, bažant /, vlci, bizoni / S. Am./, nandu pampový Evropa, Asie - step, S. Amerika – prérie, J. Amerika – pampa Světové obilnice – pšenice, kukuřice, pastviny Pouzdřanská step Kazachstán
Přes 500mm srážek -> lesy mírného pásma, listnaté lesy potřebují aspoň 120 dní s průměrnou teplotou větší než 10 oC / dub, javor, buk /, oblast přeměněná člověkem Na severní polokouli vytvářejí pruh táhnoucí se z Ameriky přes Evropu až do Asie – listnaté opadavé stromy Směrem k východu a severu se mění ve smíšené až jehličnaté lesy Lesy mírného pásu
Tajga Jehličnaté lesy mírného pásu , podzol Nejrozsáhlejší ekosystém planety – 12 000 000 km2
Podmínkou jejich existence je alespoň jeden měsíc v roce s průměrnou teplotou 10°C / smrk, borovice, modřín / Medvědi, vlci, lišky, rysi, prase divoké, sobol, kuna, mnoho druhů ptactva 2/3 jehličnanů rostou na trvale zamrzlých půdách - permafrost Na severu přechází v tundru Obrovská a nevyužitá zásoba dřeva Tajga
Subarktický pás • V zimě převládá arktický vzduch, v létě polární vzduchová hmota / vzduch mírných šířek / • Pevninský typ podnebí – velmi chladná a dlouhá zima / Jakutsk -50 až -70oC /, relativně teplé, krátké léto, málo srážek / do 200 mm, v létě / • Oceánský typ podnebí – střídání mořského arktického a mořského vzduchu mírných šířek, zima relativně teplá, léto chladné
Tundra Přechod z klečovité lesotundry po bylinnou tundru Tundra se neustále mění letní měsíce urychlují růst rostlin – důležitý faktor je průměrná teplota nejteplejšího měsíce Tundra keřová / zakrslé břízy, vrby /, mechová, lišejníková Sob, sovice sněžná, zajíc bělák, polární liška, komáři, muchničky Při malém výparu a vsakování -> vlhkost -> vznik rašelinišť na promrzlém podloží Celkové srážky malé Častý vítr – 50-100km/h
V létě půda rozmrzá do hloubky několika desítek cm, hlouběji permafrost Chudá biodiverzita (1700 druhů květeny a 48 druhů savců) Živočichové jsou adaptováni na extrémní podmínky a nejtvrdší zimy – přesto se některé druhy stěhují na jih, jiné ji přečkávají v hybernaci Tundra
Artktický a antarktický pás • Nejnižší teplota na Zemi – stanice Vostok v Antarktidě – -- - 89,2 oC, málo srážek / 100 – 200 mm /, průměrná teplota nejteplejšího měsíce kolem 0oC / oceánský typ/
Polární mrazové pustiny • Trvale zaledněné krajiny • Nedostatek kapalné vody omezují život na minimum – pouze řasy, mechy, lišejníky • Živočichové se zdržují jen u břehů -> potrava – plankton, ryby • Častý velmi silný vítr • Tučňáci (jen Antarktida), mořské ptactvo a ploutvonožci
Bioklimatické výškové stupně • Vegetační stupně ve střední Evropě: 1/ nížinný stupeň- do 200 m.n.m., doubravy / většinou vykáceny / 2/ pahorkatinný stupeň – 200 až 500 m.n.m., dub, habr, druhotně smrk, borovice 3/ podhorský stupeň – 500 až 800 m.n.m., buk, jedle / nahrazeny smrkem / 4/ horský stupeň – 800 až 1200 m.n.m., jedlobukové lesy, smrkové, po horní hranici lesa / Krkonoše 1350 m, Karpaty – 1500 m , Alpy – 1800 m.n.m. 5/ subalpinský stupeň – 1200 až 1900m.n.m., kosodřevina, ojediněle borovice limba, modřín 6/ alpinský stupeň – 1900 až 2200 m.n.m., travnaté a bylinné formace 7/ subnivální stupeň – 2200 až 2500 m.n.m., skály bez vegetace 8/ nivální / sněžný / stupeň – nad 2500 m.n.m., stupeň věčného ledu a sněhu, Alpy
Výškové stupně v Andách • Tierra caliente / horká země / – do 1000 m.n.m., tropický deštný les • Tierra templada / mírně teplá země / - 1000 až 2000 m.n.m., horský tropický les • Tierra fria / chladná země / - 2000 až 3000 m.n.m., vysokohorský mlžný les • Paramos / pustiny / - 3000 až 4000 m.n.m., trsy tvrdolistých travin a polštářovité formy bylin • Tierra helada / mrazová pustina/ - 4000 až 5000 m.n.m., lišejníky a mechy • Nivální stupeň – - nad 5000 m.n.m., věčný sníh a led