Formování veřejného mínění

1. Formování veřejného mínění • Co je veřejné mínění – vývoj problematiky a pojmu • Formování – cílevědomé vytváření veřejného mínění

2. Pojem veřejnost, veřejné mínění • 1. Co je vlastně veřejnost? • Vznik veřejnosti • Kdo vytváří veřejnost? • Vliv sdělovacích prostředků • Úloha marketingové komunikace • Politický marketing • 2. Co je mínění ? • Mínění, postoj hodnoty

3. Veřejnost Veřejností se rozumí „…větší část společnosti zainteresovaná na výsledcích ekonomických a společenských aktivit s obecnějším dopadem, na řešení určitého společenského problému, respektive na společenském dění jako takovém“ (Velký sociologický slovník, Academia, Praha 1996, s. 1382) Veřejnost jako „část společnosti“ není homogenní, ale je strukturovaná, tj. zahrnuje různé třídy a sociální skupiny, instituce, organizace, místní komunity, obce apod.

4. Veřejnost jako aktivní část populace • Teorie veřejnosti podle J. Habermase –aktivní část společnosti • Prostorové vymezení veřejnosti – místní, národní, evropská… • Tematické členění veřejnosti (politická, kulturní, sportovní, odborná …) • Veřejná sféra. Jedna nebo více veřejností?

5. Národní a evropské veřejnosti • Evropská veřejnost Jiné národní státy • Dílčí veřejnosti Lidé mimo veřejnost

6. Vytváření veřejnosti • Deliberativní praxe tj. veřejná diskuse na základě publicity a racionální argumentace • V užším pojetí jde o diskusi v rámci příslušné odborné, nebo zainteresované skupiny - elity • V širším pojetí – diskuse probíhá v rámci různých institucí (např. parlamentu). V tom případě vzniká jako součást i tzv. kritická veřejnost. • Problém objektivnosti veřejné diskuse v souvislosti s manipulativním obsahem sdělovacích prostředků

7. Role sdělovacích prostředků • Vstup do diskuse (deliberativní praxe) • Problém hodnocení (objektivita zaměření) • Způsob informování • - strategie informování • - struktura sdělování, místo • - jazyk

8. Komitologie příklad vytváření silné veřejnosti na úrovni EU • Deliberativní interakce znamená že účastníci diskutují dokud se nedosáhnou dohody • Diskuse se zúčastňují zástupci všech zainteresovaných stran • Komise jsou schopny přijmou konečné rozhodnutí

9. Slabá a silná veřejnost • Slabá a silná veřejnost (Fraserová) • Slabá veřejnost má vypracovaný a sdílený názor- tedy veřejné mínění • Silná veřejnost vedle toho má k dispozici rovněž instituce jimiž může učinit rozhodnutí

10. Co je „mínění“ člověka? postoje postoje • postoj hodnoty Názor ,, hodnota

11. Proč veřejné mínění? • Je veřejné mínění sumou mínění jednotlivců? • Struktura veřejného mínění • - obsahové hledisko • - souvislost se sociální strukturou

12. Veřejné mínění –tradiční pojetí • Tradiční chápání veřejného mínění – mínění lidstva • Nereflektované, tj. neodráží společenskou realitu • Nezprostředkované kritikou a diskusí • Pasivně přejímané od předcházejících generací

13. Veřejné mínění moderní společnosti • Moderní veřejné mínění (Taylor) • Je produktem reflexe společenských situací • Je vypracováváno v diskusích a debatách • Většina společnosti ho vnímá jako společně a aktivně formovaný konsenzus

14. Tvůrci veřejného mínění(opinion leader) • 1. Osobnosti • Elity • Celebrity • Neformální autoritativní osobnosti (vůdci ) • 2. Prostředí • Organizace • Sociální struktura • Sociální klima – důvěra, aktivita • 3. Prostředky

15. Vůdcovství a následovnictví -obecně Vůdcem je ten kdo jedná jako vedoucí síla nějaké změny Vůdci překračují horizont pasivní adaptace, přinášejí myšlenky o aktivním přetváření podmínek Skutečnou změnou je jen inovace, nebo i návrat ke starým pořádkům Následovníci jsou ti, kteří usilují o uskutečnění této změny (realizují)

16. Vůdcovství a následovnictví ve veřejném prostoru Struktura veřejného prostoru např. města Občané Instituce veřejné správy Ekonomické instituce Občanské …. Situace, podněty, problémy – podněty pro vize Ideologický aspekt - stranictví Konkurence vizí (veřejný zájem) Konkurence

17. Vůdce a manažer Manažeři dělají věci správně – vůdci dělají správné věci (Riesman) Management se zabývá rutinními záležitostmi zatímco vůdcovství znamená vedení jiným směrem, hledá jiné volby, alternativy Management je omezován pravidly, organizací, vůdce na tato omezení většinou nebere ohled Může být manager současně vůdcem ?

18. Související pojmy Veřejný zájem Veřejný prostor (veřejně přístupný prostor) Veřejné záležitosti Veřejné finance Veřejný sektor Veřejné statky Veřejné právo Veřejné mínění Veřejná politika

19. Veřejný zájem není přesně formulován veřejný zájem je celoskupinový zájem, tj. takový zájem, který přesahuje zájem jednotlivce či pouhé frakce. Ačkoli veřejný zájem patří mezi důležité právní instituty a operuje s ním celá řada právních norem, platné právo neobsahuje jeho definici; veřejný zájem se proto řadí mezi tzv. neurčité pojmy

20. Další definice veřejný zájem je zřejmě tím, co by si lidé vybrali, kdyby viděli jasně a racionálně, a jednali nezaujatě a benevolentně veřejný zájem je sumou zájmů individuálních obecně je veřejný zájem taková orientace politiky, která podporuje rozvoj společnosti a řešení jejích reálných problémů

21. Veřejný zájem v zákonech zákon č. 500/2004 Sb., správní řád zákon č. 179/2010 Sb.o veřejných zakázkách zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu – neboli stavební zákon zákon o veřejných službách v přepravě cestujících zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení

22. Veřejný zájem v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly správní orgán může odkladný účinek odvolání vyloučit, jestliže to naléhavě vyžaduje veřejný zájem

23. Nejednoznačnost pojmu veřejný zájem Veřejný zájem je strukturovaný, často nejednoznačný. Je zpravidla výsledkem konfrontace zájmů různých skupin. Veřejný zájem obsahuje i rozpor části – a celku. Mohou tedy existovat protikladné „veřejné zájmy“? V demokratické společnosti bývá za veřejný zájem považováno to co chce většina, ale ani většina není zárukou užitečnosti a smysluplnosti zastávaného většinového zájmu. Veřejný zájem obsahuje etický (humanistický) rozměr

25. Řešené problémy a pohled veřejného mínění Rozhodnutí o povolení skládky Stavba obchvatu obce Placení školného Zákaz extremistických hnutí Kontrola sdělovacích prostředků Poplatky ve zdravotnictví

26. Shrnutí o pojmu veřejnost • Veřejnost - pojetí • - politická • - občanská • Nediferencovaná (redukovaná) veřejnost • - masy, dav

27. Struktura veřejného mínění • Vrstvy veřejného mínění. • - „povrchová“ – obsahově proměnlivá podle podnětů • - „hlubinná“ – relativně stálá (rovina postojů, hodnotová orientace, vliv společných dějin…) • Podle sociální struktury • - třídy, vrstvy, muži- ženy, venkov- město, generace • Podle obsahu • - kultura, sport, politika, náboženství… • Podle důvěryhodnosti (shody se skutečností) • - pravdivé • - nepravdivé, fámy,

28. Funkce veřejného mínění • Stabilizační – sjednocuje společnost • Konfrontační – umožňuje diskusi, vyhraňování názor • Reflexivní – citlivost veřejnosti na různé události, podněty je rozdílná • Kontrolní – ve vztahu k jednotlivcům skupinám - ve vztahu k politickým strukturám • Svobodné veřejné mínění (otevřenost diskuse) je předpokladem i ukazatelem stavu demokracie

29. Stav veřejného mínění • Kontinuální povaha veřejného mínění • Stav je veřejné mínění v určité době (veřejné mínění roku 1989 a dnes) • Stav je výsledkem předcházejících procesů • Převládající téma – v dané době • Nálada – pozitivní, negativní orientace

30. Dynamika veřejného mínění • Schopnost reakce na veřejné záležitosti (podněty) - změna • Krátkodobé- změny jako reakce na podněty • Dlouhodobé trvání změny, vytváření nového postoje v hloubkové vrstvě veřejného mínění

31. Vlastnosti veřejného mínění • Povrchová vrstva – proměnlivost, neúplnost, schopnost reflexivní změny, citlivost, nestálost • Hloubková vrstva – stabilnost, propracovanost, (zdůvodnění, ověření) souvislost s kulturou a historií..

32. Stadia vývoje veřejného mínění • Historický pohled – tradiční, moderní, postmoderní, globální společnost • Pohled z hlediska vytváření mínění na určitý podnět např. zprávu o politické události • - přijetí informace, předběžné hodnocení • - ověřování, další informace, ohlasy okolí • - korekce a upevnění názoru – postoj (jednotlivec) • - veřejný diskurz, skupinový názor - postoj • - aktivní prezentace, obhajoba • - přeměna v jednání

33. Utváření veřejného mínění • Význam kulturního (ideového) základu společnosti • Spontánní proces – „neřízená“ reakce na podněty • Záměrná, plánovaná cílená akce, proces – formování veřejného mínění – zveřejňování zpráv, podnětů • - Většinou jde o formování mínění parciální povaha, týká se nějakého konkrétního záměru – souvislost s MK • - Objekt působení

34. Plánované formování veřejného mínění • Stanovení cílů, (smysl akce, prostředky) • Výchozí situace – znalost stavu veřejného mínění • Činitelé (subjekty ) vytváření veřejného mínění • - instituce (sdělovací prostředky, firmy, agentury MK) • - jednotlivci – experti, politici • - nositelé (tvůrci mínění – mezi veřejností) • Objekt působení – veřejnost, jako celek, nebo skupiny (cílové skupiny), jednotlivci

35. Prostředky formování veřejného mínění • Prostředky působení – obsahově, informace, • slovo, jazyk, interpretace, obraz – reklama • - jednorázově, • - kampaně, pozitivní, negativní orientace • Význam zpětné vazby – sledování efektů, výzkum

36. Který svět zkoumáme • vědomí jednotlivce Virtuální svět Vědecká znalost světa Přirozený svět – tak jak ho běžně vnímáme Reálný svět – takový jaký skutečně je

37. Výzkum veřejného mínění • Instituce v ČR, • Dostupnost informací • Postup realizace výzkumu veřejného mínění • - projekt, záměr, organizace, hypotézy, metoda, výběr respondentů • - sběr dat – tazatelské sítě • - zpracování dat – závěrečné zprávy využitelnost

38. Sociologie veřejného mínění • Zahrnuje zkoumání jak teoretické, tak empirické • Rozmach sociologie VM nastal v 20. století • Projevy veřejného mínění vnímali autoři od 17.století

39. Empirické a teoretické přístupy k veřejnému mínění • Úvodní charakteristika sociologických pohledů na VM • Ke koncepcím zabývajícím se společenskou podmíněností vědomí • Pohled empirie a teorie na VM

40. Teorie a koncepce veřejného mínění • Modernistická teorie veřejného mínění – uvažuje s veřejným míněním v moderní společnosti, v rodících se nebo stabilizovaných demokratických systémech. • Monistické pojetí veřejného mínění. Chápe veřejné mínění jako projev společné, obecné vůle.

41. Nominalistický přístup k veřejnému mínění • Chápe veřejné mínění jako seskupení nebo souhrn individuálních mínění • Pluralistické pojetí veřejného mínění – nahlíží na veřejné mínění jako na pluralitní mínění.

42. Primordialistická teorie veřejného mínění • Uvažuje s existencí veřejného mínění ve společnosti od jejího vzniku, prvotně . • Realistický přístup k veřejnému mínění- posuzuje veřejné mínění jako nadindividuální, reálně eistující jev.

43. Běžné chápání VM • VM se rozumí projevy od názorů až po chování. • Rovněž teoretici se různí. W.Lippmann pokládá za VM názory, které se dotýkají veřejných záležitostí a jsou veřejně projevovány. J.Stoetzel- VM je pojato do organizovaného rámce.W.Albig - vyjádření názoru v sporné otázce.

44. Běžné chápání VM • J.Wiatr : VM je organizované, veřejně projevované a masově sdělované mínění o otázce, která má veřejný význam, má v dané společnosti sporný charakter a diskutuje se o ní relativně svobodně.

45. Historický přehled

46. John Locke 1632-1704 • V 17. stol. byl vliv VM natolik zřejmý, že ve svém Eseji o lidském poznání přiřadil k zákonům božskému a občanskému, ještě „zákon mínění či reputace“ podle něhož lidé soudí správnost jednání jiných, jejich neřesti a ctnosti. J. Locke Rozprava o ľudskom rozume 1983. Bratislava s.299.

47. Zákon mínění • se prosazoval v mezilidských vztazích prostřednictvím skupinových způsobů myšlení a chování. Dopad byl účinnější , než formální hrozba plynoucí z církevních a státních sankcí. Šlo o mechanismy, které vyvíjely nátlak na jednotlivce. Neformální skupina vtiskovala mínění určitou prestiž, zajišťovala jeho závazný charakter.

48. Mínění populace • se postupně rozvinulo ve veřejné mínění, tak jak se chápalo koncem 18. století , kdy rozvažující publikum získalo schopnost vynášet soudy. Hobbes Thomas 1588-1679 při posuzování projevů lidí zařazoval na stejnou úroveň všechny akty od důvěry až po úsudek.

49. Koncepce zdůrazňující společen. podmíněnost vědomí • Jedním z prvních K. Marx, potvrdil tezi o podmíněnosti vědomí materiálním životem jedince a společnosti. • Další E. Durkheim stoupenec principu společenské podmíněnosti vědomí, zavedl pojem kolektivní vědomí. • Weber-pod vlivem kultury se proměňují myšlenky

50. Koncepce zdůr….. • Dilthey Wilhelm, zážitek, životní zkušenost pokládá za východisko lidského poznání. Světový názor představuje základ, na němž je postaveno vědomí společnosti. • Manheim Karl zkoumal vztah poznání a společenského života, třídní struktury a ekonomických forem.Vyjádřil se k pojmu ideologie.