Veřejná správa v EU

1. Veřejná správa v EU Hlavní vývojové etapy Evropské integrace Od Maastrichtské smlouvy k Lisabonské dohodě

2. SHRNUTÍ PRVNÍCH FÁZÍ • Motivy evropské integrace a poválečný vývoj • Schumanova deklarace, ESUO, EHS, EUROATOM • Období 60. let • Druhé, třetí a čtvrté rozšíření ES (1973, 1981, 1986) • Vznik ERDF, EMS, Přímé volby do EP • Schengenská dohoda • Jednotný evropský akt

3. Jednotný evropský akt • přijat 1986, Lucemburk (platnost 1987) • Reakce na eurosklerózu, ekonomické problémy Evropy • Vytvoření jednotného vnitřního trhu (k r. 1992), nový impuls evropské integraci • právní rámec politické spolupráce • propojení Evropského parlamentu a Rady • procedura spolurozhodování pro oblast vnitřního trhu • hlasování na základě kvalifikované většiny • hospodářská a sociální soudržnost • spolupráce ve výzkumu, vědeckotechnickém rozvoji a ŽP • hospodářská a měnová politika • Založení Evropské Rady

4. Vývoj evropské integrace: 90. léta • 1990: sjednocení Německa • 1992: Maastrichtská dohoda – Smlouva o EU • 1993: Kodaňská kritéria • 1994 vznik Evropského hospodářského prostoru • 1995 páté rozšíření EU • 1996 ČR podává žádost o členství • 1997 Amsterodamská smlouva • 1997-1998 zahájení přístupových jednání • 1999 zavedení Eura v bezhotovostním styku, vznik ECB

5. Maastrichtská smlouva • 7.2.1992, Maastricht – Smlouva o EU • vytvoření hospodářské a měnové unie • společné občanství • společná zahraniční a bezpečnostní politika • Policejní a soudní spolupráce Cíle : • Podpora trvale udržitelného hospodářského a sociálního pokroku • Mezinárodní identita • Ochrana práv a zájmů občanů EU • Podpora spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí

7. Maastrichtský chrám 3 základní pilíře EU 1.pilíř: tři původní společenství + evropské instituce • cíle: hospodářská a měnová unie; společný trh; společná průmyslová, daňová a kulturní politika; regionální a sociální fondy; výzkum a technologický rozvoj • prostředky: právní akty, nařízení, směrnice, doporučení a rozhodnutí • Vytvoření jednotného vnitřního trhu. • S vnitřním trhem úzce souvisí vytváření hospodářské a měnové unie. • Do prvního pilíře dále náleží společné politiky v oblasti zahraničního obchodu, zemědělství a dopravy a patří sem i řada dalších, koordinovaných a tzv. podpůrných politik. • První pilíř má tzv. supranacionální neboli nadnárodní charakter

8. Maastrichtský chrám 3 základní pilíře EU 2.pilíř: společná zahraniční politika, společná obranná politika, společná bezpečnost • cíle: bezpečnost; lidská práva; demokracie; právní stát; mír • prostředky: společné postoje a společné akce členských zemí • Od vstupu Maastrichtské smlouvy v platnost (1993) Evropská unie vytváří Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP). • Právním základem SZBP je Hlava V Smlouvy o EU. Podle článku 11 je cílem SZBP: • zabezpečovat společné hodnoty, základní zájmy, nezávislost a integritu Unie, • posilovat její bezpečnost, zachovat mír a • posilovat mezinárodní bezpečnost, • podporovat mezinárodní spolupráci a • rozvíjet a upevňovat demokracii a právní stát, jakož i respektování lidských práv a základních svobod.

9. II. pilíř • Druhý pilíř EU má mezivládní charakter, rozhodovací i výkonné pravomoci zůstávají v rukou členských zemí. • Motivy pro vznik II. pilíře • Amsterdamská smlouva ve snaze posílit koordinaci a prezentaci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU vytvořila funkci Vysokého představitele pro SZBP, který pomáhá Radě s koordinací SZBP a může Unii zastupovat navenek. Od roku 1999 tento post zastává bývalý generální tajemník NATO JavierSolana.

10. Maastrichtský chrám 3 základní pilíře EU 3.pilíř: justice a vnitřní politika • cíle: volný pohyb osob; spolupráce při udělování azylu, v imigrační politice, celní politice, právu, v boji proti drogám, mezinárodní kriminalitě a terorismu; spolupráce v občanských a trestních záležitostech • prostředky: společné postoje, mezinárodní smlouvy, Europol, Evropský policejní úřad • Třetí pilíř, jehož právní základ tvoří Hlava VI Smlouvy o EU, pomáhá při vytváření Evropské unie jako prostoru svobody, bezpečnosti a práva. • Jeho jádrem je policejní a soudní spolupráce v trestních věcech a spolupráce při předcházení a potírání rasismu a xenofobie. • Negativní jevy, na které EU v rámci třetího pilíře zaměřuje svoji pozornost, zahrnují organizovanou i neorganizovanou kriminalitu, obchod s lidmi, trestné činy proti dětem, obchod s drogami, obchod se zbraněmi, korupci a další.

11. III. pilíř • třetí pilíř má mezivládní charakter a také v jeho rámci je nejdůležitějším orgánem Rada ministrů. Prostředky, kterými zde Unie dosahuje svých cílů, tvoří spolupráce policejních, celních a justičních orgánů členských zemí, spolupráce prostřednictvím agentur Europol a Eurojust a postupná harmonizace trestního práva. • Motivy pro vznik 3. pilíře

12. Nové oblasti spolupráce • koordinace politiky • v oblasti obchodu, cel, posilování konkurenceschopnosti, výzkumu, sociálních aspektů, turistiky, civilní obrany, energetiky, ekologie • Transevropské sítě • Veřejné zdraví • Rozvojová spolupráce • Ochrana spotřebitele • vzdělávání

13. Maastrichtská smlouva • harmonogram zavádění eura a budování měnové unie • Vznik EMI – ECB, ESCB • Maastrichtská kriteria

14. Maastrichtská smlouva • Posílení pozice Parlamentu – právo spolurozhodovat s Radou • ZVýboru regionů, posílení role Regionální politiky • Subsidiarita • prohloubení pojmu občanství EU: • právo volit a být volen • petiční právo • právo odvolání k euro-ombudsmanovi • Sociální charta 1993: od 1.1. – začíná fungovat jednotný vnitřní trh

15. Kodaňská kritéria • 22.6.1993 – kritéria pro všechny nové země žádající o členství: • stabilní demokratický systém institucí založený na úctě k lidským právům • přátelské vztahy a spolupráce se sousedními státy • plně rozvinuté tržní hospodářství • plně začleněná legislativa EU (Acquis communautaire) do národní legislativy

16. Vývoj evropské integrace 1997: • Amsterodamská smlouva – revize Maastricht.smlouvy, zdůraznění sociální politiky, začlenění Sociální charty • cíle: • přiblížit se k občanům, důraz na zaměstnanost a práva jednotlivce • odstranit překážky volného pohybu a posílit bezpečnost • zajistit, aby hlas Evropy bylo více slyšet ve světě • zajistit větší efektivitu institucí EU • návrh Agendy 2000

17. Amsterodamská smlouva • koordinace postupů podporujících: • zaměstnanost • posílení sociální politiky, • životní prostředí, veřejné zdraví, • spolupráci v boji proti drogám, terorismu a kriminalitě, • harmonizaci přistěhovalecké, vízové a zahraniční politiky • Mechanismus konstruktivní neúčasti • Posílená spolupráce

18. Agenda 2000 • zveřejněna 15.7.1997 • schválena Berlín, 1999 • „Agenda 2000, za silnější a širší Unii“ • soubor reforem – modernizace klíčových politik a příprava rozšíření EU • reakce na žádosti o rozšíření

19. Agenda 2000 • hlavní body: • perspektivy rozvoje EU a jejích politik po roce 2000 • vliv rozšíření na EU jako celek • finanční rozpočet po roce 2000 beroucí v úvahu možnost budoucího rozšíření

20. Smlouva z Nice • podepsána 26.2.2001, Nice • reforma orgánů EU v souvislosti s rozšířením • základ pro vytvoření „konsolidovaných“ znění Smlouvy o EU a Smlouvy o ES • Změna počtů a hlasování E. institucí • institucionální reforma – příprava na rozšíření: - rozšíření principu většinového hlasování na 29 oblastí - hlasování v Radě ministrů EU: počet hlasů adekvátní podílu obyvatelstva na celkové populaci EU + 3 velké státy mohou přehlasovat ostatní - počet komisařů v EK: velké státy se vzdají 2. komisaře, celkem max. 27 komisařů; po dalším rozšíření další negociace - posílení pravomocí předsedy EK (možnost odvolávat komisaře) - počet poslanců EP 720, později 736 • Eurojust

21. Smlouva z Nice • ne zásadní posuny v hospodářské oblasti co do stupně integrace • nový strategický cíl EU pro příští desetiletí: stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou + udržitelný růst + více a lepších pracovních míst + větší sociální soudržnost: - modernizace evropského sociálního modelu - informační společnost: akční plán „e-Europe“ - vytvoření evropského výzkumného prostoru - dokončení vnitřního trhu

22. Vývoj evropské integrace 2000: • summit Evropské rady – Nice (dohody o rozšíření EU o státy střední a východní Evropy) 2001: • příprava EU na rozšíření 2002: • od 1.1. – 12 států – zavedení eura (1.4. 2002)

23. Smlouva o ústavě pro Evropu • 2002 – 2003 Evropský konvent – formulace návrhu • přijata v Bruselu, 17.-18.6.2004 • podepsána v Římě 29.10.2004 • 2005 ztroskotal ratifikační proces (zamítnutí v referendech ve Francii a Nizozemí) • ani mezinárodní smlouva, ani ústava • nebyla nikdy ratifikována --- Lisabonská smlouva

24. Výhrady vůči Ústavní smlouvě • délka, nepřehlednost • zrušení principu jednomyslnosti • přednost před právem členských zemí • přeměna na evropský superstát • demokratický deficit • nedostatečná rovnováha mezi mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní • obranná politika • ekonomická politika

25. Vývoj evropské integrace 2004: • od 1.5. 2004 – rozšíření EU o 10 nových členů (ČR, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko) 2007: • rozšíření EU o Rumunsko a Bulharsko • vstup Slovinska do měnové unie • Německé předsednictví: zahájení diskusí o Lisabonské smlouvě

26. Lisabonská smlouva • podepsána 13.12.2007 • nutná ratifikace všemi 27 státy • platnost od 1. 12. 2009 • mění stávající zakládající smlouvy EU (tj. Smlouvu o EU a Smlouvu o založení ES) aniž by je nahrazovala

27. Obsah Lisabonské smlouvy • EU získá právní subjektivitu • snížení počtu eurokomisařů na 2/3 počtu člen. států • předseda Evropské rady volený na 2,5 roku • „ministr zahraničí“ – spojení funkce úřadu vysokého představitele pro zahr. a bezp. politiku a komisaře pro zahraniční vztahy • snížení počtu poslanců EP na 751 (max. 96, min. 6 na 1 zemi) • hlasování kvalifikovanou většinou v radě ministrů: min. 55% MS s min. 65% obyv. EU • rozšíření oblastí s hlasováním kvalifikovanou většinou (jednomyslnost zůstává: zahr. politika, daně, sociální politika, změny smluv EU)

28. Obsah Lisabonské smlouvy • princip oboustranné flexibility • možnost vystoupit z EU • rozšíření pravomocí Evr. soudního dvora a EP v rámci spolurozhodování o přijímání nové legislativy • zvýšení práva národních parlamentů požadovat u EK změnu návrhů, u kt. je pochybnost o překročení pravomocí

29. Lisabonská smlouva • Demokratičtější a transparentnější Evropa: • posílená úloha Evropského parlamentu (spolurozhodování s Radou) • větší zapojení národních parlamentů • silnější hlas pro občany (1 mil.občanů – předkládání návrhů) • rozdělení pravomocí • vystoupení z EU (poprvé v historii)

30. Lisabonská smlouva • Efektivnější Evropa: • efektivní rozhodování (rozhodování kvalifikovanou většinou) • stabilnější a efektivnější institucionální rámec (např.předseda Evropské rady) • vyšší akceschopnost EU v zájmu kvality života občanů EU (např. boj proti terorismu a trestné činnosti, bezpečnost)

31. Lisabonská smlouva • Evropa práv a hodnot, zajišťující svobodu, solidaritu a bezpečnost: • účinnější prosazování demokratických hodnot EU • zakotvení Listiny základních práv • posílení svobody občanů EU • solidarita mezi členskými státy (např. teroristický útok, pohromy) • větší bezpečnost pro všechny

32. Lisabonská smlouva • Evropa jako globální aktér: • soudržnost evropské politiky vnějších vztahů • funkce představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku • Evropský útvar pro vnější činnost • právní subjektivita - posílení vyjednávací pozice na mezinárodní scéně • posílení spolupráce – i menší skupina států

33. Lisabonská smlouva zahrnuje • Smlouvu o EU (SEU) • Smlouvu o fungování EU (SFEU) • Protokoly, přílohy, prohlášení • Listina základních práv EU

34. Shrnutí evropských integračních procesů • Tendence o prohlubování ekonomické i sociální integrace, reakce na ekonomické problémy a vnější ohrožení • Rozšiřování evropského prostoru – hranice ?

35. Kandidátské země: Chorvatsko, Turecko, Makedonie Potenciální kandidátské země: Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko a Kosovo

36. Nejdůležitější dokumenty EU • Římské smlouvy • Schengenské dohody • Jednotný evropský akt • Maastrichtská smlouva • Kodaňská kritéria • Amsterodamská smlouva • Agenda 2000 • Smlouva z Nice • Evropská ústava • Lisabonská smlouva

37. Současné integrační procesy a výzvy • Podpora politické integrace • Podpora ekonomické integrace

38. Politická integrace • Federalizace • Evropská armáda • Evropské ministerstvo zahraničí • Evropská víza • Přímá volba prezidenta • Vytvoření evropské vlády • Nové způsoby hlasování • Dobrovolné členství

39. Ekonomická integrace • Fiskální smlouva (VB, ČR) • Postavení ECB, vytvoření bankovní unie • Evropský stabilizační mechanismus (ESM): na pomoc zemím eurozóny, které mají problémy s plněním závazků, záchranný fond • Společné pojištění vkladů • Evropské ministerstvo hospodářství • Evropský sociální fond • Centrální rozpočet eurozóny

40. Polemika • Rychlé integrační kroky x postoje občanů, demokracie • Otázka národní suverenity • Dvourychlostní Evropa (vysoká míra integrace x prohlubování jednotného trhu a snižování administrativních překážek) • nerovnoměrné vymáhání pravidel jednotného trhu • složitost právních předpisů, kdy některé činnosti upravuje až 27 různých pravidel

41. Ekonomické priority v oblasti zaměstnanosti a ekonomického růstu • Evropská strategie zaměstnanosti • Vyhlášena v r. 1997. • Od r. 1998 vypracovávají členské země Národní programy reforem (theNationalReformProgrammes) – jak je evropská strategie zaměstnanosti implementována na národní úrovni. • Komise NRP zkoumá, sepisuje tzv. Progress Report a pak ve spolupráci s Radou Joint Employment Report. • Národní programy reforem jsou od roku 2000 nahrazeny OMC (open methodofcoordination).

42. 2000: Lisabonská strategie Cíl: „Učinit z EU nejkonkurenčnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku na světě, schopnou trvale udržitelného ekonomického růstu, s více a lepšími pracovními příležitostmi a větší sociální soudržností“ v roce 2010 pomocí… • …přípravy přechodu ke znalostní ekonomice a společnosti (informační a komunikační technologie, výzkum a vývoj, vzdělávání, inovační procesy) • … modernizace Evropského sociálního modelu, investic do lidských zdrojů a potírání sociálního vylučování • … uplatňování vhodných makroekonomických nástrojů. • Jejím přijetím začíná nové období v evropské SP – poprvé se sociální témata (zaměstnanost, důchody, sociální inkluze) staly top agendou na evropské úrovni.

43. Kvantitativní cíle v oblasti zaměstnanosti Do roku 2010: • Zvýšit míru zaměstnanosti na 70%, • Zvýšit míru zaměstnanosti žen na 60%, • Zvýšit míru zaměstnanosti osob v předdůchodovém věku (50-64 let) na 50%. Hodnocení: v průměru členských zemí EU nebyly tyto cíle naplněné (výjimkou Skandinávské země).

44. Pokračování Götteborský summit v roce 2001 přijal širší interpretaci trvale udržitelného rozvoje, spočívající na ekonomickém, sociálním a ekologickém pilíři. Cíl trvale udržitelného rozvoje byl nadřazen předchozím cílům Lisabonské strategie. Hlavním nástrojem Lisabonské strategie je tzv. otevřená metoda koordinace (open methodofcoordination). Má tři fáze: • Domluva společných cílů a indikátorů; • Překlad cílů EU do národních strategií a příprava národních politik; • Analýza národních politik na úrovni EU, shrnutí a doporučení ve společné zprávě.

45. Strategie „Evropa 2020“ • zvýšení zaměstnanosti populace v aktivním věku (až k 75% úrovni); • zajištění investic do oblasti vědy, výzkumu a inovací ve výši 3% HDP; průmyslová politika • redukce emisí CO2 o 20%; • zvýšení zapojení mladé generace do vysokoškolského studia (až na 40%) • Program pro nové dovednosti a pracovní místa • snížení počtu Evropanů žijících pod oficiální hranicí chudoby o 20 miliónů lidí.