1 / 101

II I. T epelné fluktuace: line ární oscilátor

F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr 201 1 - 201 2. II I. T epelné fluktuace: line ární oscilátor. KOTLÁŘSKÁ 14. BŘEZNA 201 2. Úvodem. Podruhé bez Planckovy konstanty Molek u lární chaos: Fluktuace a stochastická dynamika

pembroke
Download Presentation

II I. T epelné fluktuace: line ární oscilátor

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. F4110 Kvantová fyzika atomárních soustavletní semestr 2011 - 2012 III.Tepelné fluktuace: lineární oscilátor KOTLÁŘSKÁ 14. BŘEZNA 2012

  2. Úvodem Podruhé bez Planckovy konstanty Molekulární chaos: Fluktuace a stochastická dynamika Dvě cesty: výpočet středních hodnot přímá simulace jednotlivých realizací náhodných procesů  most: ergodické chování systému v termostatu Hlavní formální prostředek dnes:Langevinova rovnice -- prototyp stochastických diferenciálních rovnic

  3. Poslední folie před týdnem – Kapplerův pokus torzní zrcátko

  4. Poslední folie před týdnem – Kapplerův pokus torzní zrcátko Ekvipartiční zákon 

  5. Ergodičnost Rovnovážné systémy jsou zvláštní. Jsou na konci cesty, všechna vnitřní napětí v systému se vyrovnají a nastane zdánlivý klid. Pod ním však kolotá věčný molekulární chaos. Jeho nahodilost se řídí přísnými zákony. Ať se děje co děje, globální rovnováha nakonec nesmí být porušena.

  6. Bližší pohled na odvození z minulé přednášky • Zrcátko pokládáme za " N + 1" molekulu, která má také své Boltzmannovo rozdělení pravděpodobnosti • Použijeme ekvipartičního zákona na zobecněnou souřadnici (úhel ) • Je tu ovšem skrytá záměna středovacích procedur:

  7. Bližší pohled na odvození z minulé přednášky • Zrcátko pokládáme za " N + 1" molekulu, která má také své Boltzmannovo rozdělení pravděpodobnosti • Použijeme ekvipartičního zákona na zobecněnou souřadnici (úhel ) • Je tu ovšem skrytá záměna středovacích procedur: rovnovážná střední hodnota, pomocí distribučnífunkce

  8. Bližší pohled na odvození z minulé přednášky • Zrcátko pokládáme za " N + 1" molekulu, která má také své Boltzmannovo rozdělení pravděpodobnosti • Použijeme ekvipartičního zákona na zobecněnou souřadnici (úhel ) • Je tu ovšem skrytá záměna středovacích procedur: rovnovážná střední hodnota, pomocí distribučnífunkce Kappler počítal časovou střední hodnotu t

  9. Bližší pohled na odvození z minulé přednášky • Zrcátko pokládáme za " N + 1" molekulu, která má také své Boltzmannovo rozdělení pravděpodobnosti • Použijeme ekvipartičního zákona na zobecněnou souřadnici (úhel ) • Je tu ovšem skrytá záměna středovacích procedur: rovnovážná střední hodnota, pomocí distribučnífunkce Kappler počítal časovou střední hodnotu t ERGODICKÝ PŘEDPOKLAD

  10. Bližší pohled na odvození z minulé přednášky • Zrcátko pokládáme za " N + 1" molekulu, která má také své Boltzmannovo rozdělení pravděpodobnosti • Použijeme ekvipartičního zákona na zobecněnou souřadnici (úhel ) • Je tu ovšem skrytá záměna středovacích procedur: rovnovážná střední hodnota, pomocí distribučnífunkce Kappler počítal časovou střední hodnotu t ERGODICKÝ PŘEDPOKLAD

  11. Bližší pohled na odvození z minulé přednášky • Zrcátko pokládáme za " N + 1" molekulu, která má také své Boltzmannovo rozdělení pravděpodobnosti • Použijeme ekvipartičního zákona na zobecněnou souřadnici (úhel ) • Je tu ovšem skrytá záměna středovacích procedur: rovnovážná střední hodnota, pomocí distribučnífunkce Kappler počítal časovou střední hodnotu t ERGODICKÝ PŘEDPOKLAD

  12. Bližší pohled na odvození z minulé přednášky • Zrcátko pokládáme za " N + 1" molekulu, která má také své Boltzmannovo rozdělení pravděpodobnosti • Použijeme ekvipartičního zákona na zobecněnou souřadnici (úhel ) • Je tu ovšem skrytá záměna středovacích procedur: rovnovážná střední hodnota, pomocí distribučnífunkce Kappler počítal časovou střední hodnotu t ERGODICKÝ PŘEDPOKLAD

  13. Ergodičnost a molekulární chaos • Molekulární chaos mění každý dynamický proces na stochastický • Při opakování vznikají náhodné realisace procesu • Nejčastěji se objeví "typické" realisace • Pro ně systém bloudí všemi hodnotami uvažované dynamické veličiny a to tak, že u různých hodnot pobývá zhruba podle termické rozdělovací funkce • Z chaotického chování se tak vynořuje pravidelnost • ČASOVÉ STŘEDNÍ HODNOTY •  • TERMICKÉ STŘEDNÍ HODNOTY • Zrcátko pokládáme za " N + 1" molekulu, která má také své Boltzmannovo rozdělení pravděpodobnosti • Použijeme ekvipartičního zákona na zobecněnou souřadnici (úhel ) • Je tu ovšem skrytá záměna středovacích procedur: rovnovážná, pomocí distribučnífunkce Kappler počítal časovou střední hodnotu t ERGODICKÁ VĚTA

  14. Tlak v plynu a jeho fluktuace V elementární kinetické teorii se odvozuje výraz pro tlak plynu, který vede ke stavové rovnici.Na malou plošku působí tlaková síla, která však kolísá – podléhá fluktuacím. Ta bude hnací silou pro chaotický pohyb mesoskopických objektů.

  15. Tři příklady mesoskopických systémů • globální stupně volnosti • translační mohou být exaktně odděleny od vnitřních SV • rotační • Brownova částice volný translační (+ volný rotační) pohyb • pérové váhy mezipřípad: translační pohyb s vratnou silou • Kapplerovo zrcátko těžiště pevné, rotace okolo osy s vratnou silou

  16. Naše volba pro konkrétnost představy • globální stupně volnosti • translační mohou být exaktně odděleny od vnitřních SV • rotační • Brownova částice volný translační (+ volný rotační) pohyb • pérové váhy mezipřípad: translační pohyb s vratnou silou • Kapplerovo zrcátko těžiště pevné, rotace okolo osy s vratnou silou

  17. Naše volba pro konkrétnost představy • globální stupně volnosti • translační mohou být exaktně odděleny od vnitřních SV • rotační • Brownova částice volný translační pohyb v jedné dimensi • pérové váhy mezipřípad: translační pohyb s vratnou silou • Kapplerovo zrcátko těžiště pevné, rotace okolo osy s vratnou silou

  18. Naše volba pro konkrétnost představy • globální stupně volnosti • translační mohou být exaktně odděleny od vnitřních SV • rotační • Brownova částice volný translační pohyb v jedné dimensi • pérové váhy mezipřípad: translační pohyb s vratnou silou • Kapplerovo zrcátko těžiště pevné, rotace okolo osy s vratnou silou NÁHODNÉ SÍLY

  19. Náhodná síla na destičku působená nárazy molekul plynu Odhady pro destičku 1mm x 1mm Vzduch za normálních podmínek 1atm, 0 C krátké silové impulsy obdobně s druhé strany Síla na stojící destičku Impuls síly za dobu makroskopicky krátkou, pro molekuly dlouhou

  20. Náhodná síla na destičku působená nárazy molekul plynu n = 2.691025 mezimol. vzdálenost= 3.3 nm nárazů za sec.= 1.301022 v = 493 m/s dusík v = 461 m/s kyslík Odhady pro destičku 1mm x 1mm Vzduch za normálních podmínek 1atm, 0 C krátké silové impulsy obdobně s druhé strany Síla na stojící destičku Impuls síly za dobu makroskopicky krátkou, pro molekuly dlouhou

  21. Náhodná síla na destičku působená nárazy molekul plynu n = 2.691025 mezimol. vzdálenost= 3.3 nm nárazů za sec.= 1.301022 v = 493 m/s dusík v = 461 m/s kyslík Odhady pro destičku 1mm x 1mm Vzduch za normálních podmínek 1atm, 0 C krátké silové impulsy obdobně s druhé strany Síla na stojící destičku  1016 nárazů/s Impuls síly za dobu makroskopicky krátkou, pro molekuly dlouhou

  22. Náhodná síla na destičku působená nárazy molekul plynu n = 2.691025 mezimol. vzdálenost= 3.3 nm nárazů za sec.= 1.301022 v = 493 m/s dusík v = 461 m/s kyslík Odhady pro destičku 1mm x 1mm Vzduch za normálních podmínek 1atm, 0 C krátké silové impulsy obdobně s druhé strany Síla na stojící destičku  1016 nárazů/s Impuls síly za dobu makroskopicky krátkou, pro molekuly dlouhou

  23. Náhodná síla na destičku působená nárazy molekul plynu n = 2.691025 mezimol. vzdálenost= 3.3 nm nárazů za sec.= 1.301022 v = 493 m/s dusík v = 461 m/s kyslík Odhady pro destičku 1mm x 1mm Vzduch za normálních podmínek 1atm, 0 C krátké silové impulsy obdobně s druhé strany Síla na stojící destičku  1016 nárazů/s Impuls síly za dobu makroskopicky krátkou, pro molekuly dlouhou KONTROLA

  24. Náhodná síla na destičku působená nárazy molekul plynu n = 2.691025 mezimol. vzdálenost= 3.3 nm nárazů za sec.= 1.301022 v = 493 m/s dusík v = 461 m/s kyslík Odhady pro destičku 1mm x 1mm Vzduch za normálních podmínek 1atm, 0 C krátké silové impulsy obdobně s druhé strany Síla na stojící destičku  1016 nárazů/s Impuls síly za dobu makroskopicky krátkou, pro molekuly dlouhou Střední síla na stojící destičku

  25. Náhodná síla na destičku působená nárazy molekul plynu Střední síla na pomalu se pohybující destičku u v brzdná síla

  26. Náhodná síla na destičku působená nárazy molekul plynu Střední síla na pomalu se pohybující destičku u v brzdná síla

  27. Náhodná síla na destičku působená nárazy molekul plynu Střední síla na pomalu se pohybující destičku u v brzdná síla Objevila se disipativní síla úměrná rychlosti !! Je to důsledek molekulárního chaosu (termostat nereaguje na pohyb systému)

  28. Náhodná síla na destičku působená nárazy molekul plynu Střední síla na pomalu se pohybující destičku u v brzdná síla Objevila se disipativní síla úměrná rychlosti !! Je to důsledek molekulárního chaosu (termostat nereaguje na pohyb systému) Náhodná složka síly nulová střední síla bodová korelační funkce (bílý šum) PROČ

  29. Langevinova rovnice Jednoduchá myšlenka: Na mesoskopickou částici působí fluktuující síla ze strany molekul termostatu. Pro chaotický pohyb mesoskopických částic můžeme napsat pohybovou rovnici. Vypadá jako mikroskopická, ale není – náhodná Langevinova síla je zavedena fenomenologicky.

  30. Langevinova rovnice Paul Langevin (1872 -- 1946) 1907 navrhl pohybovou rovnici pro částici propojenou s termostatem tření NÁHODNÁ LANGEVINOVA SÍLA vtištěná síla (nenáhodná)

  31. Langevinova rovnice Paul Langevin (1872 -- 1946) 1907 navrhl pohybovou rovnici pro částici propojenou s termostatem tření NÁHODNÁ LANGEVINOVA SÍLA vtištěná síla (nenáhodná) Náhodná síla spolu s třením odrážejí účinek termostatu na systém

  32. Langevinova rovnice Paul Langevin (1872 -- 1946) 1907 navrhl pohybovou rovnici pro částici propojenou s termostatem tření NÁHODNÁ LANGEVINOVA SÍLA působící síla (nenáhodná) Náhodná síla spolu s třením odrážejí účinek termostatu na systém DVĚ ZÁKLADNÍ STRATEGIE provedeme pro středování … LR jako stochastická DR 1D Brownovu částici simulace … řešení LR pro konkrétní lineární oscilátor realizaci Langevinovy síly „pérové váhy“ jako náhodného procesu simulace Kapplerových dat

  33. Langevinova rovnice I.Původně použita na volnou Brownovu částici. Významné pokroky v pochopení. Difusní řešení je správné v limitě dlouhých časů. Pro krátké časy se projeví inerciální efekty

  34. Langevinova rovnice pro 1D Brownovu částici NÁHODNÁ LANGEVINOVA SÍLA tření

  35. Langevinova rovnice pro 1D Brownovu částici působící síla=0 (volná částice) Kdyby dostaneme NÁHODNÁ LANGEVINOVA SÍLA tření

  36. Langevinova rovnice pro 1D Brownovu částici působící síla=0 (volná částice) Kdyby dostaneme NÁHODNÁ LANGEVINOVA SÍLA tření

  37. Langevinova rovnice pro 1D Brownovu částici působící síla=0 (volná částice) Kdyby dostaneme ustálený stav NÁHODNÁ LANGEVINOVA SÍLA tření  

  38. Langevinova rovnice pro 1D Brownovu částici působící síla=0 (volná částice) Kdyby dostaneme NÁHODNÁ LANGEVINOVA SÍLA tření

  39. Langevinova rovnice pro 1D Brownovu částici působící síla=0 (volná částice) Kdyby dostaneme NÁHODNÁ LANGEVINOVA SÍLA tření

  40. Langevinova rovnice pro 1D Brownovu částici působící síla=0 (volná částice) Kdyby dostaneme NÁHODNÁ LANGEVINOVA SÍLA tření dělíme m

  41. Langevinova rovnice pro 1D Brownovu částici NÁHODNÁ LANGEVINOVA SÍLA tření dělíme m Původní Langevinův postup

  42. Langevinova rovnice pro 1D Brownovu částici Původní Langevinův postup  Středovat … ale co

  43. Langevinova rovnice pro 1D Brownovu částici Původní Langevinův postup  Středovat … ale co  Použít ekvipartičního teorému  Zbavit se náhodné síly !!!

  44. Langevinova rovnice pro 1D Brownovu částici Původní Langevinův postup  Středovat … ale co  Použít ekvipartičního teorému  Zbavit se náhodné síly !!!

  45. Langevinova rovnice pro 1D Brownovu částici Původní Langevinův postup  Středovat … ale co  Použít ekvipartičního teorému  Zbavit se náhodné síly !!!

  46. Langevinova rovnice pro 1D Brownovu částici Pokračování  Výsledná LODR 1. řádu (nenáhodná)  Obecné řešení LODR 1. řádu partikulární řešení + obecné řešení homogenní rovnice  Počáteční podmínka

  47. Langevinova rovnice pro 1D Brownovu částici Pokračování  Výsledná LODR 1. řádu (nenáhodná)  Obecné řešení LODR 1. řádu partikulární řešení + obecné řešení homogenní rovnice  Počáteční podmínka

  48. Langevinova rovnice pro 1D Brownovu částici Pokračování  Výsledná LODR 1. řádu (nenáhodná)  Obecné řešení LODR 1. řádu partikulární řešení + obecné řešení homogenní rovnice  Počáteční podmínka  Poslední integrace

  49. Langevinova rovnice pro 1D Brownovu částici VÝSLEDEK

  50. Langevinova rovnice pro 1D Brownovu částici difusní limita VÝSLEDEK

More Related