Jsem zemědělec a potřebuji podpořit… Seminář 8. září 2010

1. Jsem zemědělec a potřebuji podpořit…Seminář 8. září 2010 Ing. Tereza Svačinová Katerdazápadoevrospkých studií IMS FSV UK Email: tsvacinova@fsv.cuni.cz

2. Obsah prezentace • Specifika agrárního trhu • Některé důvody vzniku Společné zemědělské politiky (dále jen SZP) • Proč je SZP tak kontroverzní politika? Stručné seznámení s problematikou SZP. • Základní principy a regulační mechanismy SZP • Kompenzační platby • Přehled možných dotací pro ČR • Vize českého zemědělství • Shrnutí a budoucnost SZP

3. Specifika agrárního sektoruProč je třeba ho finančně podporovat? • závislost na přírodních podmínkách • nevýhodné postavení producentů • biologický charakter výroby • ekologie a krajinotvorba • specifický produkt a omezená skladovatelnost • nesoulad výrobního procesu s požadavky trhu • nesoulad nákladů a výnosů • rostoucí požadavky na kvalitu

4. Další důvody vzniku SZP • historicko - politické, strategické, konkurenční důvody • Po válce - Evropa dovozce potravin, - srovnání s USA nelichotivé, - evropské zemědělství neefektivní ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ • Pro zajímavost pár čísel: • EHS - 17,5 mil. zemědělců, 65 mil. ha, živilo 150 mil. lidí • USA - 4 mil zemědělců, 400 mil. hektarů, živilo 200 milionů lidí.

5. Stručné seznámení s problematikou SZP Proč je SZP tak kontroverzní politika? • vysoké výdaje do agrárního sektoru přibližně 55 miliard EUR ročně = 40 % z rozpočtu EU (zdroj:Evropská Komise, 2010) • Rozdílná významnost agrárního sektoru (AS) v členských zemích (ČZ) – podíl zemědělství na HDP • Odlišné podmínky pro zemědělství a úroveň agrárního sektoru v ČZ Ale pozor!!! SZP nejsou jen zemědělští producenti, ale též celý zpracovatelský průmysl!!!

6. Cíle SZP Vymezeny v Římských smlouvách (1957), zejména čl. 39, odstavec 1. • Zvýšení produktivity práce v zemědělství • Zajištění životní úrovně zemědělcům - tzv. příjmová parita • Stabilizace zemědělských trhů • Zajištění plynulého zásobování • Zajištění dodávek potravin spotřebitelům a zemědělských surovin zpracovatelům za rozumné ceny

7. Vytvoření SZP a její realizace v počátcích • SZP – komunitární charakter tj. všechny pravomoci a jednání na úroveň Společenství Klady - ↑ objem produkce, z importéra exportér, rozvoj AS, stabilizace ekonomické situace na venkově, ↑ životní úrovně zemědělců Zápory - rostoucí finanční náročnost, pěstitelské a chovatelské postupy nešetrné k ŽP Problémem bylo, že se některé cíle SZP navzájem trochu vylučovaly!!!

8. Základní principy SZP • Princip jednotného společného trhu – v rámci EU volný pohyb produktů, tj. stejná možnost uplatnění, stejné podmínky pro všechny, jednotná legislativa, jednotná pravidla v rámci každé Společné organizace trhu (SOT) • Princip komunitární preference – přednostní odběr výrobků z EU, toto pravidlo má chránit před levnými dovozy • Princip finanční solidarity – rozložení nákladů na SZP rovnoměrně na všechny členské země

9. Regulační mechanismy SZP • Cenové regulace • Produkční kvóty • Zvláštní prémie • Regulace zahraničního obchodu (např. vývozní subvence) • KOMPENZAČNÍ PLATBY • Společné tržní organizace (STO) O regulačních opatřeních, cenách, přímých platbách atd. informuje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF).

10. Kompenzační platby • Hrají dnes klíčovou roli • Významná položka zemědělské části rozpočtu • Rozlišujeme tři druhy kompenzačních plateb: • Přímé platby (Direct payments) – kompenzují snižování cen • Kompenzační platby za produkci ve znevýhodněných oblastech(LFA – Less Favoured Areas) • Platby zemědělcům za agroenvironmentální opatření(Agri-environment measures)

11. Přímé platby - vývoj • Cíl: zajistit zemědělcům dostatečný příjem, jak se postupně snižují ostatní regulační opatření • 1. typ PP - vázán k produkci Důsledky: • nadprodukci, • nešetrné k ŽP (intenzivní způsob hospodaření) • zemědělci kladli důraz na kvantitu a ne na kvalitu • 2. typ PP - vázán k zemědělské ploše (zaveden reformou z r. 2003) Výhody: • platby na hektar už nemotivují zemědělce ke zvyšování produkce, • šetrný k ŽP a tedy i větší bezpečnost potravin, • umožňuje zemědělcům větší svobodu výběru plodin, stejná podpora na cokoli

12. Jak platby fungují v praxi?Platby SPS • Platby SPS (Single Payment Scheme, jednotná platba na farmu) - platí pro staré členské země + Slovinsko a Malta • Aby mohl zemědělec získat přímou platbu, musí mu být vyměřen finanční nárok, ten se vypočítá: • buď podle přímých plateb obdržených v referenčním období 2000 -2002 • nebo podle počtu způsobilých hektarů v majetku zemědělce během prvního roku fungování režimu jednotné platby na farmu

13. Jak platby fungují v praxi?Platby SAPS • Platby SAPS (Single Area Payment Scheme,jednotná platba na plochu) • využívají nové členské země, které přistoupily v roce 2004 a 2007 • SAPS ve formě jednotné platby na hektar se stanovují jednou ročně výpočtem podle tohoto vzorce: Roční finanční rámec daného státu -------------------------------------------------------------- Zemědělská plocha daného státu k 30.6. 2003 Pozn. Postupně dochází k procentuálnímu navyšování finančního rámce, jak se přibližujeme k roku 2013, kdy má dojít k vyrovnání úrovně dotací. • Pro představu: v období od 1.12. 2008 do 30.6. 2009 byla stanovena výše jednotné platby na plochu pro ČR – 3 072,70Kč/ha

14. Jak platby fungují v praxi?„cross- compliance“ • Podmínkou získání přímých plateb pro staré členské státy je dodržování zásady „cross- compliance“ (křížový soulad) - zavedena reformou z r. 2003 - čerpání plateb je podmíněno ochranou ŽP, péčí o zvířata nebo například respektováním požadavků na kvalitu a nezávadnost potravin Nové členské státy jsou dočasně osvobozeny od povinného plnění všech požadavků.

15. Jak platby fungují v praxi?Doplňkové platby • Na některé plodiny jsou k platbám SAPS připláceny ještě tzv.doplňkové platby neboli Top-Up platby. • Národní doplňkové platby byly v roce 2007 v ČR poskytnuty například na: len na vlákno (3843 Kč/ha), chmel (6430 Kč/ha), přežvýkavce a další. • !!! Top-Up platby jsou vypláceny až po přiznání dotace SAPS, jinak není nárok ani na Top-Up!!!

16. Zhodnocení kompenzačních plateb • Klady LFA plateb - horké oblasti – nejsou eroze • Klady plateb na plochu - požáry v Řecku • povodně ČR • úroda zničena, ale dotace stejně dostali

17. Dlouhodobý vývoj prostředků vynakládaných na zemědělský sektor

18. Přehled dotací pro ČR Dobíhající a ukončené dotace: • Dotace podle nařízení vlády č. 505/2000 Sb. ( k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, udržování krajiny, LFA oblasti atd.) • Energetické plodiny (Podpora ve výši 45 € / ha a rok pro plochy oseté energetickými plodinami do maximální garantované plochy 2 000 000 ha v rámci celé EU – tzv. uhlíkový kredit) • Horizontální plán rozvoje venkova 2004 - 2006 • Operační program Zemědělství 2004 - 2006 • LEADER ČR • SAPARD Od období let 2004 – 2009 dostali čeští zemědělci přibližně 150 mld. Kč v dotacích, z toho: • Přímé platby – cca 97 mld. Kč • Rozvoj venkova – cca 38 mld Kč • Tržní opatření – cca 13 mld Kč

19. Přehled možných dotací pro ČR • Současné dotace: • Přímé platby • Program rozvoje venkova ČR na období 2007 - 2013 • Operační program Rybářství na období 2007 - 2013 • Dotace v rámci Společné organizace trhu • Národní dotace • Podpůrný a garanční lesnický fond • OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (RVMZ) (navazuje na SAPARD) Seznam příjemců dotací dostupný na: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/spd

20. Jednotná žádost o dotace Od 12. dubna 2010 - možné podávat tzv.Jednotné žádosti, která může obsahovat žádosti o dotaci pro následující opatření: • jednotná platba na plochu (SAPS), • národní doplňkové platby k jednotné platbě na plochu (Top-Up), • oddělená platba za cukr (SSP) (kompenzace snížení garantované ceny cukrové řepy) • platba na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka (dojnice), • oddělená platba za rajčata (STP) (pouze rajčata určena ke zpracování) • platby v rámci méně příznivých oblastí (LFA), • agroenvironmentální opatření (AEO), • platby v rámci oblastí Natura 2000 na zemědělské půdě.

21. Budoucnost českého zemědělství- vize po roce 2010 • Bývalý ministr Šebesta zřídil v prosinci 2009 skupinu pro strategické otázky. • 12 pracovních týmů vedených koordinátory z Mze • V týmech odborníci vládních i nevládních zemědělských organizací, z akademické sféry, zástupci regionů, politické reprezentace atd. • 27. května 2010 vyšel dokument s názvem Vize českého zemědělství po roce 2010 • Volně ke stažení na stránkách Mze: http://eagri.cz/public/eagri/file/56419/VIZE.pdf

22. Budoucnost českého zemědělství- některé vybrané cíle • Kampaň za účelem zvýšit zájem o regionální produkty – např.farmářské trhy – velký potenciál do budoucna • Vhodně vyvážit produkční a mimoprodukční funkce zemědělství • Vyjasnit na národní úrovni kompetence v oblasti rozvoje venkova • Zvýšit a udržet míru zaměstnanosti ve venkovských oblastech • Zvýšit podíl českých potravin na tuzemském trhu • Posílit propagaci a marketing kvalitních českých výrobků • Zvýšit podíl obhospodařovávané půdy ve vlastnictví českých zemědělců

23. Shrnutí a budoucnost SZP • SZP – komplikovaná politika, zájmy ČZ odlišné, občas protichůdné, těžké sjednotit pravidla, aby vyhovovala všem! • Rozvoj venkova a ochrana ŽP nabývají stále většího významu, ale POZOR!!! nezapomenout také na základní cíle SZP jako zajistit stabilní zemědělské trhy, omezit výkyvy cen, zajistit stabilní příjmy zemědělcům a dostatek kvalitních a nezávadných potravin spotřebitelům! • Velké změny SZP nelze očekávat především díky silnému vlivu zájmových skupin na instituce EU (COPA-COGECA atd.) • Přijetí Lisabonské smlouvy – Evropský parlament z konzultační role do role spolurozhodovací • Nový komisař pro zemědělství Dacian Ciolios je rumunské národnosti a tedy dobře ví, jaký je stav agrárního sektoru v nových členských zemích, mimo jiné slíbil, že se zasadí o srovnání úrovně dotací

24. Doporučení pro SZP • Nadále posilovat zemědělství a jeho konkurenceschopnost • Udržovat stabilní úroveň cen • Snížit náklady na SZP • Srovnat úroveň dotací • Častější revize a reformy SZP • Pozor na odklon od produkce • Věnovat pozornost také situaci vně EU • Zlepšit informovanost a vzdělanost o SZP u široké veřejnosti

25. Děkuji za pozornost