40 likes | 149 Views
1. Je jasno v duÅ¡i mojà dnes vÃc | ne ž li bývá tam, | kam slunko zá Å™ à z blankytu: | mn Ä› zá Å™ à Je ž ÃÅ¡ sám. | Jaké jasno, krásné jasno, kdy ž ty blahé, Å¡ Å¥ astné chvÃle jsou, v nich ž Je ž ÃÅ¡ovu z Å™ Ãt smÃm tvá Å™ , tu je jasno v duÅ¡i mé.
E N D
1. Je jasno v duši mojí dnes víc | nežli bývá tam, | kam slunko září z blankytu: | mně září Ježíš sám. | Jaké jasno, krásné jasno, když ty blahé, šťastné chvíle jsou, v nichž Ježíšovu zřít smím tvář, tu je jasno v duši mé.
2. Je píseň v duši mojí dnes, | jež Krále hlásá čest, | jen Ježíš smí jí naslouchat, | však lidem skryta jest. | Jaké jasno, krásné jasno, když ty blahé, šťastné chvíle jsou, v nichž Ježíšovu zřít smím tvář, tu je jasno v duši mé.
3. Je jaro v duši mojí dnes, | neb Slunce vzešlo tam; | tu vůni a ten zpěvný ples | můj Ježíš stvořil sám. | Jaké jasno, krásné jasno, když ty blahé, šťastné chvíle jsou, v nichž Ježíšovu zřít smím tvář, tu je jasno v duši mé.
4. Je radost v duši mojí dnes | a naděj, chvála, slast, | vždyť vyjasněný pohled mám | za ním, tam v nebes vlast. | Jaké jasno, krásné jasno, když ty blahé, šťastné chvíle jsou, v nichž Ježíšovu zřít smím tvář, tu je jasno v duši mé.