210 likes | 367 Views
BIOSYNTÉZA SACHARIDŮ. Organismy dělíme na: autotrofní – využívají k syntéze cukrů CO 2 , vodu a sluneční energii (fotosyntéza) heterotrofní – využívají 2-4 uhlíkaté sloučeniny vzniklé v průběhu katabolismu (glukoneogeneze). FOTOSYNTÉZA.
E N D
Organismy dělíme na: • autotrofní – využívají k syntéze cukrů CO2, vodu a sluneční energii (fotosyntéza) • heterotrofní – využívají 2-4 uhlíkaté sloučeniny vzniklé v průběhu katabolismu (glukoneogeneze)
FOTOSYNTÉZA • podmíněna přítomností fotoreceptorů (barviv absorbujících energii slunečního záření) – chlorofyly • energie je využita k přeměně jednoduchých anorganických látek (CO2, voda) na složitější organické (glukosa) • přeměna světelné energie na energii chemických vazeb • redukce uhlíku z ox. čísla IV na nižší, redukčním činidlem je voda (vyšší rostliny) nebo sulfan, vodík, organické kyseliny (některé bakterie) • 2 fáze – světelná (primární, fotochemická) a temnostní (sekundární)
PRIMÁRNÍ FÁZE FOTOSYNTÉZY • lokalizována v tylakoidech (v chloroplastech) • sluneční záření → excitace elektronu v molekule chlorofylu → energie využita k tvorbě ATP a NADPH+H+
PRIMÁRNÍ FÁZE FOTOSYNTÉZY transportní systém necyklická fosforylace cyklická fosforylace fotolýza
Elektronový transportní systém Fotosystém I absorbuje světlo o vlnové délce do 700nm, přejde do excitovaného stavu a uvolní elektron, ten se přenáší na akceptor Z a další redoxní systémy (ferredoxin, flavoprotein) až na NADP+, to celé proběhne dvakrát, výsledkem je NADPH+H+ Zpět na obrázek
Necyklická fotofosforylace Fotosystém II absorbuje světlo o vlnové délce do 680 nm, přejde do excitovaného stavu a uvolní elektron. Ten se přenáší na akceptor Q a další redoxní systémy (plastochinon, cytochrom f, plastokyanin) až na fotosystém I, který tím doplní svůj chybějící elektron, to celé proběhne opět dvakrát. Energie elektronu v průběhu přenosu přes redoxní systémy je využita k fotofosforylaci (tvorbě ATP s využitím energie světla) Zpět na obrázek
Cyklická fotofosforylace Elektron excitovaný světlem z fotosystému I se vrací přes plastochinon a další redoxní systémy opět do fotosystému I, v průběhu jeho přenosu je jeho energie využita k fotofosforylaci. Zpět na obrázek
Fotolýza vody • Slouží k doplnění elektronů do fotosystému II a jako zdroj H+ k redukci NADP+ na NADPH+H+. Uvolňuje se při ní kyslík. • Rovnice: H2O → 2 H+ + 2 e- + ½ O2 Zpět na obrázek
Shrnutí primární fáze fotosyntézy: Do reakce vstupují světelná energie, voda a NADP+ (koenzym v oxidované formě), produkty jsou kyslík, ATP a NADPH+H+ (koenzym v redukované formě). Energie z ATP a redukovaný koenzym jsou pak využity v temnostní fázi fotosyntézy k redukci CO2 a jeho zabudování do molekuly cukru.
SEKUNDÁRNÍ FÁZE FOTOSYNTÉZY • syntéza cukru z CO2, využití energie z ATP a redukovaného koenzymu k redukci uhlíku • lokalizována ve stromatu chloroplastů a v cytoplazmě
Calvinův cyklus • rostliny, které syntetizují glukosu takto, jsou tzv. C3-rostliny • 3 části: fixace (zachycení) molekuly CO2 molekulou akceptoru redukce CO2 regenerace (obnovení) akceptoru
fixace redukce regenerace
Fixace: • navázání CO2 na akceptor (ribulosa-1,6-bisfosfát), který má 5 uhlíků, • vzniká meziprodukt se 6 uhlíky, ten se rozpadá na 2 molekuly fosfoglycerátu (3C), • tento proces katalyzuje enzym RUBISCO Zpět na obrázek
Redukce: • fosfoglycerát se prostřednictvím NADPH+H+ redukuje na glyceraldehyd-3-fosfát (3C) Zpět na obrázek
Regenerace akceptoru: • ze dvou molekul glyceraldehyd-3-fosfátu (3C) vzniká glukosa-6-fosfát, • zbylých 10 molekul glyceraldehyd-3-fosfátu (10krát 3C) se přeskupí na 6 molekul ribulosa-1,6-bisfosfátu (6krát 5C) • celý cyklus tedy musí proběhnout 6krát, aby se získala 1 molekula glukosy. Zpět na obrázek
Fotorespirace • Enzym RUBISCO, který katalyzuje vazbu CO2 na akceptor, může katalyzovat také vazbu O2 na akceptor. • CO2 a O2 tedy soutěží jako substráty pro tento enzym. V případě nízké koncentrace CO2 se váže na akceptor přednostně O2 a rostlina spotřebovává kyslík a produkuje CO2. • Tento proces chrání rostlinu před poškozením fotosyntetických systémů při nedostatku CO2 a nadbytku energie.
Alternativní cesty fixace CO2 • C4-rostliny • CAM-rostliny
C4-rostliny • rostou v oblastech s intenzivním slunečním zářením a menšími srážkami. • Fixují CO2 na 3uhlíkatý akceptor, čímž vznikne 4uhlíkatá sloučenina. Ta teprve uvolňuje CO2 do Calvinova cyklu. • Účinnost fixace se tím zvyšuje a rostlina si může dovolit mít uzavřenější průduchy a tím šetřit vodou. • Patří sem např. kukuřice nebo cukrová třtina.
CAM-rostliny • patří do čeledi Crassulaceae a rostou ve velmi suchých a teplých oblastech. Mají časově oddělen proces fixace a zpracování CO2. • V noci, kdy je chladněji a vyšší vlhkost vzduchu, mají otevřené průduchy a fixují CO2 na 3uhlíkatý akceptor, vzniká 4uhlíkatá sloučenina, kterou transportují do vakuol. • Ve dne mají průduchy zavřené, aby neztrácely vodu a zpracovávají CO2 uvolněný ze 4uhlíkaté sloučeniny v Calvinově cyklu.