Státní správa a samospráva Právo EU

1. Státní správa a samosprávaPrávo EU Mgr. Pavel PETR Katedra společenských věd VŠB - TUO

2. Literatura TÝČ, V. Právo ES pro ekonomy. 4. vyd. Praha: Linde, 2004. TÝČ, V. a kol. Právo evropské unie – lexikon. 1.vyd. Ostrava: Sagit, 2004.

3. Právní předpisy Evropské právo úplné znění, Č. 446 nakladatelství SAGIT

4. Internet • www.euroskop.cz • www.europa.eu • www.mfa.cz • www.psp.cz • www.strukturalni-fondy.cz

5. Vznik,povaha a vývoj ES a EU

6. Vývoj před rokem 1945 • Pierre Dubois • Jiří z Poděbrad • Tomasso Campanella • Napoleon • Hrabě Coudenhove-Calergi • Aristide Briand • V.I.Lenin • Winston Churchill – Univerzita v Curychu

7. Vývoj po roce 1945 Politicko-bezpečnostní předpoklady • snaha o vytvoření evropské politické velmoci • obezřetnost vůči poraženému Německu (neopakovat chyby, neizolovat) • reakce na politické rozdělení Evropy (východ x západ) Ekonomické předpoklady • zvýšení výkonnosti ekonomik (nejen s cílem poválečné obnovy, ale i dalšího vývoje) • vytvoření velkého hospodářského celku, který by se stal hospodářskou velmocí

8. Integrační snahy • 1949 – Rada Evropy (The Council of Europe) mezinárodní organizace jejímž cílem je ochrana lidských práv a spolupráce (nezaměňovat s Evropskou Radou, event. Radou Evropské unie) sídlo Štrasburk – Evropská úmluva o lidských právech • 1949 – RVHP – Rada vzájemné hospodářské pomoci • 1949 – NATO – Organizace severoatlantické smlouvy • 1952 – Evropské obranné společenství • 1954 – Západoevropská unie

9. Schumannova deklarace Označováno také jako Montánní unie Francie, NSR, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko Pařížská smlouva (18.4.1951-23.7.2002) V čele vysoký komisař – Jean Monnet 1951 – Evropské společenství uhlí a oceli

10. 1957 - Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM) • Římská smlouva • Nevojenské využívání jaderné energie • Bezpečnost, zdraví, trh • Nenaplnilo očekávání

11. 1957 - Evropské hospodářské společenství (EHS) • Římská smlouva • Celní unie • Volný pohyb osob, zboží, služeb, kapitálu • Sbližování národních úprav (doprava, zdraví apod.) • Sociální oblast • Od 1993 – vypuštěno slůvko „hospodářské“ Smlouvou o EU – Evropské společenství – jednotné číslo • Od r. 1986 – jednotný vnitřní trh • Základem tzv. prvního pilíře

12. 1993 – Evropská Unie • Politická integrace Evropy (ekonomická již probíhá ES) • Budování hospodářské a měnové unie • Nemá právní subjektivitu (smlouvy uzavírá ES) • 1. pilíř – ES komunitární pilíř • 2. pilíř – společná zahraniční a bezpečnostní politika mezivládní pilíř • 3. pilíř – justice a vnitro mezivládní pilíř • Revize 1. – Amsterdamská smlouva 1997 (1999) (sociální politika, politika zaměstnanosti) • Revize 2. – smlouva z Nice 2000 (2003) (institucionální změny)

13. Vývojové etapy evropské spolupráce Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) - 1951 Evropské hospodářské společenství (EHS) - 1957 Evropské společenství pro atomovou energii (EUROATOM) - 1957 Evropská společenství (ES) - 1967 množné číslo!!! Evropská unie (EU) -1993 Hospodářská a měnová unie (HMU) - 1999

14. Primární právo • Vytvářeno členskými státy – mezinárodní smlouvy • Součást tzv. acguis communautaire • Zřizovací smlouvy /viz dále/ • Subsidiární smlouvy /spadající do kompetence ES a sjednané na jejich půdě/

15. Primární právo • Pařížská smlouva • Římské smlouvy • Maastrichtská smlouva (smlouva o EU) • Amsterdamská smlouva • Smlouva z Nice • Všechny změny a doplňky (Smlouva o spol. orgánech (1965); Jednotný evropský akt (1986); dvě rozpočtové smlouvy (1970,1975); smlouvy o přístupu nových členů) • Někdy se označuje za „evropské ústavní právo“

16. Sekundární právo • Nařízení • Směrnice • Rozhodnutí • Doporučení • Stanoviska Forma ne vždy odpovídá obsahu!!

17. Acquis communautaire • Vše co bylo v rámci ES dosaženo v oblasti právní úpravy (v nejširším smyslu) • Primární právo • Sekundární právo • Judikatura soudů • Mezinárodní smlouvy s třetími státy • aj.

18. Evropská komise • Nástupkyní Vysokého úřadu ESUO • Původní název Komise Evropských společenství – zavedeno Maastrichtem – smlouva o EU – zdůrazněny pravomoci jen v I.pilíři • Nyní název Evropská Komise – pravomoci i v II. a III. pilíři • Orgán nadstátní povahy – co do složení – nikoliv pravomocí • www.ec.europa.eu

19. Evropská komise • Reprezentuje Společenství jako celek (nikoliv členské státy) • Představuje exekutivní složku Unie, dá se připodobnit k vládě státu • Označována jako „strážce integrace“; iniciátor legislativy (zákonodárství) • Sídlo Brusel • Pokud paralelně zasedá Evropský parlament schází se ve Štrasburku

20. Evropská komise - sídlo Palác Berlaymont, Brusel

21. Evropská komiseSložení • V užším slova smyslu sbor komisařů • Nejsou zástupci členských států, přestože z nich pocházejí • Absolutní nezávislost – prosazování jen zájmů společenství • Nesmějí vykonávat jiné fce (i neplacené)

22. Evropská komiseSložení • Původně do r. 2004 byl počet komisařů 20 • Malé státy měly po 1 a velké (Velká Británie, Německo, Itálie, Francie a Španělsko) po dvou • Do té doby měla Unie 15 členů!!!! • Od 1.5.2004 byl počet rovný 30 (20+10) • Od 1.11.2004 zvolena nová Komise, která již čítala 25 komisařů – za každý stát jeden • Volební období prodlouženo Maastrichtem ze 4 na 5 let – shoda s volebním obdobím EP

23. Evropská komiseSložení • V čele stojí předseda Komise • Má významnou úlohu při sestavování • Zároveň je však stále komisařem (z konkrétního státu) • Platí ovšem, že musí být na svém státu nezávislý!!!!! • V současné době José Manuel Durão Barroso (Portugalsko) • A dalších 24

24. Český komisař PhDr. Vladimír Špidla

25. Český komisař PhDr. Vladimír Špidla

26. Rada EU • Dříve označována Rada ministrů • Zástupci členských států (nikoliv Společenství) • Scházejí se na ministerské úrovni – není absolutní – náměstci apod. • V obecných politických otázkách – na úrovni ministrů zahraničních věcí, event. ministů pro evropské záležitosti • Jinak na resortní úrovni – dle projednávaného tématu • Zasedá v Bruselu a Lucemburku

27. Rada EU • Resortní úroveň – 9 možných variant • Např. ECOFIN – Rada pro všeob. hosp. otázky – ministři hospodářství nebo financí • Práce rady je připravována a koordinována Výborem stálých zástupců COREPER • Nejedná se o permanentní orgán!! • Slaďuje hospodářskou politiku EU • Přenáší kompetence na Komisi • Klíčová role ve 2. a 3. pilíři (členské státy)

28. Rada EU rozhodování Povaha rozhodnutí Rady má nejčastěji podobu aktů sekundárního práva: • Směrnice • Nařízení • Rozhodnutí • Stanovisek • Doporučení

29. Rada EU rozhodování Je hlavním zákonodárcem legislativním orgánem. Od r. 1993 se dělí o tuto pravomoc s Evropským parlamentem. Je hlavním rozhodovacím orgánem.

30. Předsednictví v Radě EU • Nejdůležitější nástroj pro reprezentaci národních zájmů v Unii • Střídá se každých šest měsíců • Umožňuje prosadit vlastní priority • Předsednická země vystupuje jménem Rady • Jedná s EP a Komisí • Před nástupem předstoupí před Radu a EP s programem cílů a priorit, které chce dosáhnout • Aktuální otázky EU a vlastní priority

31. COREPER • Výbor stálých zástupců • COMité des REprésentants PERmanents • Pomocný orgán • Připravuje pro Radu podklady a vykonává úkoly, které na něj přenesla • Dvě úrovně • COREPER I. – zvláštní pověřenci technické zál. • COREPER II. – na úrovni velvyslanců politické zál. • A – agenda – jednomyslně – Rada nejedná, ale hlasuje • B – agenda – jinak – Rada jedná a hlasuje

32. Evropský parlament • Nástupce Shromáždění ESUO • Demokratizační prvek • Poslanci původně delegováni • Od r. 1962 nepřímé volby • Od r. 1976(1979) přímé volby • Maastricht velké rozšíření pravomocí • Sídlo Štrasburk

33. Evropský parlament • Původně orgán bez politických pravomocí • Nyní spolurozhodovací • Konzultativní • Kooperační

34. Instituce Komise spolu s Radou(členské státy) vytváří TANDEM, jehož cílem je důsledně dbát, jak zájmů států, tak Společenství. Ve skutečnosti má tandem tři sedadla na třetím sedí Evropský parlament.

35. Evropská rada • Vrcholný orgán EU • Tvoří jej hlavy států – prezidenti event. premiéři (dle státního zřízení) • Nejednoznačná právní povaha • Nejde o instituci!!! • Nástupce tzv. vrcholných konferencí (70.léta) • Zásadní politická rozhodnutí, nezbytná pro vývoj Společenství • (rozšíření EU, přímé volby do EP, projekt EU)

36. Evropská rada • Název používán od r.1987 JEA • Členem je také předseda Komise • Předsedu tvoří zástupce země předsedající Radě • Koncepční otázky • Označována jako Evropský summit • Schází se dvakrát ročně (min) zpravidla 4x • Rozhodování konsenzus • Především II. Pilíř • Podává zprávu o činnosti EP • Schází se v Bruselu event. v předsedající zemi

37. Soudní orgány • Evropský soudní dvůr • European Court of Justice • Sídlo Lucemburk • Soud prvního stupně (1989) • The Court of First Instance • Další soudní orgány možno zřídit na základě Smlouvy z Nice na základě legislativního aktu ES

38. ESD – Složení a činnost • 27 soudců • Každý stát jeden soudce • Voleni dohodou států na 6 let • Způsobilost zastávat funkci soudce dle vnitrostátních předpisů • Nezávislost (absolutní) • V čele stojí předseda (volen soudci z jejich středu) • Sídlo Lucemburk

39. Podmínky na jmenování soudcem v ČR • Právní bezúhonost • Způsobilost k právním úkonům • Věk minimálně 30 let • VŠ vzdělání právnického směru dosažené v magisterském studijním programu • Morální vlastnosti • Souhlas s výkonem funkce

40. Generální advokát • 8 generálních advokátů • Advocate General • Stejné podmínky jako soudce • Volen na 6 let dohodou států • Může i opakovaně

41. Soud prvního stupně • Vznik 1989 (1991) Jednotný evropský akt • Důvodem přetíženost ESD • Řeší zpravidla méně závažnou soudní agendu

42. Soud prvního stupně • 25 soudců • Volitelnost totéž co u ESD • Chybí GA • Dvojinstanční řízení • Odvolání k ESD (pouze právní otázky nikoliv faktické) • Rozhoduje v senátech 3-5 čl. • Jednací řád připouští rozhodování samosoudcem