Středisko náhradní rodinné péče, o. s.

1. Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku

2. Kolektivní domovy Do začátku 90. let standardní forma péče Do r. 1997 byla náhradní péče o děti řízena 3 rezorty: zdravotnictvím, školstvím a rezortem práce, sociálních věcí a rodiny Od r. 1997 přešly dětské domovy a kojenecké ústavy do působnosti MPSVR SR Kromě dětských domovů: zvláštní internátní školy a učiliště, reedukační domovy 2003–07: internátní školská zařízení se transformovala na dětské domovy pod MPSVR Reedukační centra doposud zůstala v působnosti rezortu školství Od 90. let dětské domovy procházely proměnou vnitřní struktury (otázka, jak úspěšně a nakolik jde o efektivní způsob transformace)

3. Kolektivní domovy Počet dětí v ústavní péči a ochranné výchově: NÚP nařízená ústavní péče OV ochranná výchova DěD dětský domov SŠI speciální škola internátní RDD/M reedukační domov dětí/mládeže DSS domov sociálních služeb

4. Profesionální rodičovství – cíle Postupně rozpustit dětské domovy do sítí profesionálních rodin Profesionální rodiny se měly stát místy přechodné péče pro děti, které se po sanaci vrátí do původní rodiny Měly vznikat specializované rodiny pro péči o děti s těžkým zdravotním postižením, s mentálními či psychickými problémy … tyto záměry zatím nebyly zcela naplněny

5. Profesionální rodičovství – vývoj 1993: profesionální rodiče se objevili v zákoně o školských zařízeních 1995–96: vznikají první profesionální rodiny Počet profesionálních rodin rostl: 1997: 7 profesionálních rodin; 1998: 20; 1999: 39 Vývoj počtu profesionálních rodin a dětí v jejich péči od roku 2010 do dubna 2008:

6. Profesionální rodičovství –vývoj 2008: v péči 333 profesionálních rodin 566 dětí a mladých dospělých 2009: v profesionálních rodinách 785 dětí 2010: v 514 profesionálních rodinách 950 dětí a mladých dospělých 2008–10: stoupl počet profesionálních rodičů ochotných poskytovat péči většímu počtu dětí, tedy i větším sourozeneckým skupinám zdvojnásobil se počet dětí s těžkým zdravotním postižením umístěných do péče profesionálních rodičů v profesionálních rodinách vzrostl počet dětí s diagnostikovanými poruchami chování Podíl dětí umístěných v dětských domovech v profesionálních rodinách ještě v r. 2008 celkově nízký–pouhých 10,7 %. Celkově byl podíl dětí v profesionálních rodinách pouhých 10,7 % z dětí v ústavní péči.

7. Profesionální rodičovství – zkušenosti Výběr profesionálních rodičů a přiřazování dítěte k profesionálním rodičům Rozhoduje ředitel dětského domova Rozhodovací proces dostatečně nezohledňuje rodinné zázemí uchazeče o profesionální rodičovství a jeho výchovné schopnosti, ani zdravotní, mentální či psychické problémy dítěte Komplikovanost role profesionálního rodiče Nejasný rozdíl mezi profesionálním (přechodným) a náhradním rodičem (na delší dobu) Nepřipravenost na odchod dítěte

8. Skupinová péče vs. péče v profesionálních rodinách Péče vykonávaná profesionálními rodiči má přednost před péčí poskytovanou v samostatných skupinách v dětských domovech Zřizovatelé dětských domovů jsou povinni zabezpečit, aby bylo každé dítě přijaté do dětského domova umístěno do profesionální rodiny, je-li mu méně než: 1 rok (od  1. 1. 2007) 3 roky (od 1. 1. 2009; s výjimkou dětí vyžadujících zvláštní zvýšenou péči v samostatné specializované skupině) 6 let (od 1. 7. 2011) 8 let (od r. 2015) 10 let (od r. 2020)

9. Současné formy náhradní péče o dítě náhradní osobní péče pěstounská péče ústavní výchova osvojení poručenství(s osobní péčí) Počet dětí v náhradní osobní péči, pěstounské péči a v poručenství v porovnání s počtem dětí s nařízenou ústavní péčí: PP+P+NOP Pěstounská péče + Poručenství + Náhradní osobní péče ÚP Ústavní péče

10. Pěstounství a osvojitelství – zprostředkování péče Přehled dětí, kterým je třeba zprostředkovat náhradní rodinnou péči,vedou orgány sociálně-právní ochrany dětí Seznam žadatelů o pěstounství nebo osvojitelství vede orgán sociálně-právní ochrany dětí Přípravu dítěte provádí orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo k tomu akreditovaný subjekt či zařízení, v němž je dítě umístěno Přípravu zájemců provádí orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo k tomu akreditovaný subjekt, mezi nimiž si zájemce o pěstounství či osvojitelství může vybrat Navázání osobního vztahu mezi dítětem a žadatelem se musí uskutečnit v rozsahu a způsobem odpovídajícím věku, rozumové vyspělosti, potřebám a možnostem dítěte a v prostředí dítěti blízkém nebo vhodném na zprostředkování osobního vztahu mezi ním a žadatelem

11. Pěstounství a osvojitelství– zkušenosti Žadatelé o náhradní rodinnou péči mají často vysoké požadavky na dítě, které si chtějí osvojit či vzít do pěstounské péče Děti romského původu, tělesně nebo mentálně postižené nebo děti drogově závislých rodičů si bere do péče ještě nižší počet žadatelů, než kolik by odpovídalo počtu žadatelů původně deklarujících ochotu takové dítě do péče přijmout Mezi důvody odmítnutí zprostředkování kontaktu s dítětem patří nejčastěji romský původ dítěte, dále vyšší věk dítěte a tělesné postižení Romské, starší a tělesně postižené děti a sourozenecké skupiny se dostávají častěji do pěstounské péče než do osvojitelské rodiny Proces zprostředkování osvojení (po roce 2005) trvá déle než proces zprostředkování pěstounské péče Největším problémem z hlediska žadatelů je při zprostředkování náhradní rodinné péče pomalá práce soudů. Časté jsou také komplikace ze strany biologických rodičů, ze strany úřadů práce, odborů sociálních věcí a rodiny a ze strany dětského domova. Biologičtí rodiče se účastní procesu zajišťování náhradní rodinné péče. Biologický rodič má právo rozhodovat o závažných věcech svého biologického dítěte. Pěstouni to zároveň často považují za komplikaci, která může podle nich poškozovat samotné dítě.

12. Potřeba sanace biologické rodiny Zvyšuje se podíl dětí, které žijí mimo vlastní rodiny, vcelé dětské populaci ve Slovenské republice. Zatímco v roce 2010 činil podíl dětí v náhradní péči necelé procento, v roce 2010 už to bylo 1,25 %. Téměř 60 % ze všech dětí v dětských domovech je romského původu Zhoršuje se sociální situace rodin, z nichž jsou odebírány děti, a to především v oblasti bydlení Nejvíce ohroženy jsou rodiny, v nichž se o děti stará pouze matka – odtud pochází 40 % všech odebraných dětí. Tyto matky často nevyužívají dávky v hmotné nouzi, na které mají nárok. Špatná situace ohrožuje především romské rodiny. Stát, resp. sociální služby, se musí zaměřit na práci s vlastními rodinami dětí. Sanace biologické rodiny se však zatím provádí minimálně. Strategie deinstitucionalizace systému sociálních služeb a náhradní péče ve Slovenské republice: klade si za cíl soudnímu nařizování ústavní výchovy předcházet. K tomu má sloužit příprava a zavádění specifických programů zaměřených na sanaci rodin v různých životních situacích.

13. Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Jan Paleček Adresa: Jelení 91,118 00 Praha 1 Tel./fax: +420 233 355 309 Tel.: +420 233 356 701 E-mail: info@nahradnirodina.cz Web: www.nahradnirodina.cz